OBJEM
KALKULAČKA | POPIS | VZOREC
OBJEM – PŘEVODY JEDNOTEK
Na této stránce najdete online převod jednotek objemu, názvy, podrobné popisy anebo vzorec pro výpočet. Níže uvedená tabulka zahrnuje základní měrnou jednotku podle soustavy SI, kterou je metr krychlový (m3). Online kalkulačka z něj provádí přepočet na všechny známé a schválené předpony pro násobky a díly, stejně jako na veškeré běžně používané objemové jednotky (litr, decilitr, centilitr, mililitr, hektolitr a mnohé další).
Součástí je taktéž vzájemný převod všech měrných jednotek objemu mezi sebou, zahrnující angloamerické jednotky jako například: tekutý dram, galon, pinta, tekutá unce, barel, kvart, gill, bušl, peck anebo stopu, yard či palec krychlový. Převodník jednotek dále nabízí staré české měrné jednotky objemu obsahující jednotky jako soudek, vědro, škopek, pinta, žejdlík, půlka, máz, kbel, korec, metník, prostice, řepice, věrtel, vůz, měřička anebo bečka.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Odvozená jednotka SI a předpony | |
| yoktometr krychlový (ym³) | – |
| zeptometr krychlový (zm³) | – |
| attometr krychlový (am³) | – |
| femtometr krychlový (fm³) | – |
| pikometr krychlový (pm³) | – |
| nanometr krychlový (nm³) | – |
| mikrometr krychlový (µm³) | – |
| milimetr krychlový (mm³) | – |
| centimetr krychlový (cm³) = mililitr (ml) | – |
| decimetr krychlový (dm³) = litr (l) | – |
| metr krychlový (m³) | – |
| dekametr krychlový (dam³) | – |
| hektometr krychlový (hm³) | – |
| kilometr krychlový (km³) | – |
| megametr krychlový (Mm³) | – |
| gigametr krychlový (Gm³) | – |
| terametr krychlový (Tm³) | – |
| petametr krychlový (Pm³) | – |
| exametr krychlový (Em³) | – |
| zettametr krychlový (Zm³) | – |
| yottametr krychlový (Ym³) | – |
| Další používané jednotky objemu | |
| mililitr (ml) | – |
| centilitr (cl) | – |
| decilitr (dl) | – |
| hektolitr (hl) | – |
| Anglo-Americké | |
| unce britská tekutá = fluid ounce (fl oz, fl. oz. anebo oz. fl) | – |
| unce americká tekutá = fluid ounce (fl oz, fl. oz. anebo oz. fl) | – |
| dram britský tekutý = fluid dram (fl dr) | – |
| dram americký tekutý = fluid dram (fl dr) | – |
| galon britský = gallon (gal) | – |
| galon americký tekutý = gallon (gal) | – |
| galon americký suchý = gallon (gal) | – |
| pinta britská = pint (pt) | – |
| pinta americká tekutá = pint (pt) | – |
| pinta americká suchý = pint (pt) | – |
| kvart britský = quart (qt) | – |
| kvart americký tekutý = quart (qt) | – |
| kvart americký suchý = quart (qt) | – |
| gill britský (gi) | – |
| gill americký (gi) | – |
| bušl britský = bushel (bsh, bu) | – |
| bušl americký = bushel (bsh, bu) | – |
| peck britský (pk) | – |
| peck americký (pk) | – |
| barel ropy = barrel (bl, bbl) | – |
| stopa kubická (krychlová) | – |
| yard kubický (krychlový) (cu yd) | – |
| palec kubický (krychlový) | – |
| Staré české | |
| půlka | – |
| žejdlík (hrneček) | – |
| pinta | – |
| metník | – |
| řepice | – |
| máz český | – |
| měřička | – |
| soudek | – |
| škopek | – |
| věrtel | – |
| vědro české | – |
| kbel | – |
| prostice | – |
| korec = strych = měřice | – |
| bečka | – |
| vůz | – |
POPIS
-
-
- Objem
- Odvozená jednotka SI a předpony
- Další používané jednotky objemu
- Odvozené jednotky
- Angloamerická měrná soustava
- Staré české jednotky objemu
-
Objem
Objem (V) z anglického volume, je fyzikální veličina vyjadřující velikost vymezeného trojrozměrného uzavřeného prostoru, v němž se může nacházet kapalina, pevná látka, plyn nebo plazma. Jednorozměrným (například čára) a dvojrozměrným (například čtverec) tvarům objem přiřadit nelze. Objem nádoby je obecně chápán jako kapacita, čili kolik pojme například kapaliny, spíše než velikost prostoru této nádoby. Objemy jednoduchých tvarů lze vypočítat jednoduše pomocí aritmetických vzorců. Složitější tvary se v matematice počítají pomocí integrálů.
Odvozená jednotka SI a předpony
Metr krychlový (kubický metr, kubík)
Podle mezinárodní soustavy SI je hlavní metrickou jednotkou objemu metr krychlový (m3), též nazývaný jako metr kubický či hovorově kubík. Jde o odvozenou jednotku SI se složeným názvem. Jakákoliv jednotka délky může odpovídat jednotce objemu krychle (pravidelnému šestistěnu – kostce), jejíž strany mají danou délku. Například 1 metr krychlový (1 m3) je objem krychle, jejíž strany jsou dlouhé 1 metr (1 m).
K hlavní jednotce objemu je možné přidávat libovolné schválené předpony SI pro její násobky a díly, přestože se některé v praxi nevyužívají. U násobků to jsou: dekametr krychlový (dam3), hektometr krychlový (hm3), kilometr krychlový (km3), megametr krychlový (Mm3), gigametr krychlový (Gm3), terametr krychlový (Tm3), petametr krychlový (Pm3), exametr krychlový (Em3), zettametr krychlový (Zm3) a yottametr krychlový (Ym3).
K menším dílům patří: decimetr krychlový (dm3) = litr (l), centimetr krychlový (cm3) = mililitr (ml), milimetr krychlový (mm3), mikrometr krychlový (µm3), nanometr krychlový (nm3), pikometr krychlový (pm3), femtometr krychlový (fm3), attometr krychlový (am3), zeptometr krychlový (zm3) a yoktometr krychlový (ym3). Pro přepočet jednotek použijte tabulku a online kalkulačku v úvodu.
Objem – vzorec
Krychle:
Kvádr:
Další používané jednotky objemu
Litr (decimetr krychlový)
Decimetr krychlový (dm³) je v soustavě SI menším dílem odvozené jednotky (metru krychlového). Jde o objem krychle (kostky), v níž má každá strana délku 10 cm, tedy 1 decimetr. Jeden decimetr krychlový je to samé, co 1 litr (l, L). Přestože je název litr běžně používaný, nepatří (na rozdíl od decimetru krychlového) mezi jednotky mezinárodní soustavy SI. Jeho používání je ale spolu s jednotkami SI akceptováno. Převody jednotek litru nabízí online kalkulačka v úvodní tabulce.
Litr se značí malým počátečním písmenem “l“. Vzhledem k tomu, že tato značka může být zaměňována s jiným písmenem anebo číslem, bylo později od roku 1979 povoleno značení velkým písmenem “L“. Chybně se též občas litr značí malým psacím písmenem ℓ.
Historie litru sahá do Francie roku 1793, kde byla tato jednotka za doby Velké francouzské revoluce zavedena. Definice litru byla jako ta současná, tedy že jde o 1 decimetr krychlový, přičemž slovo litr je odvozeno ze staré francouzské jednotky litron, která byla zase převzata z řeckého litra označující hmotnost.
Definice litru se však roku 1901 změnila, a to tak, že mělo jít o objem 1 kilogramu vody za normálního tlaku a při teplotě 3,98 °C. Mělo se totiž za to, že jde stále o stejný objem 1 decimetr krychlový. Jenže později se zjistilo, že 1 kg takové vody nemá objem 1 dm3 zcela přesně, ale je o 28 miliontin větší. Roku 1964 se tak vrátila původní definice, že 1 l = 1 dm3.
Odvozené jednotky
Mililitr (centimetr krychlový)
Mililitr (ml) je jedna tisícina litru, tedy 1 centimetr krychlový (1 cm3). Velikostí se jedná o objem krychle o stranách dlouhých 1 cm.
Centilitr
Centilitr (cl) je jedna setina litru. Podobně jako v předchozím případě, název je tvořen pojmenováním jednotky litr a schválenou předponou SI soustavy “centi“.
Decilitr
Decilitr (dl) – nesprávné označení dcl, je jedna desetina litru. V běžném životě označujeme takové množství jako deci, například 2 deci vína.
Hektolitr
Hektolitr (hl) je označení pro 100 litrů, což odpovídá 0,1 m³. Název je tvořen základní jednotkou litr a předponou SI pro 100násobky “hekto“.
Angloamerická měrná soustava
U angloamerické měrné soustavy jde o jednotky imperiální – imperial units (dříve a v některých případech i dnes používané ve velké Británii) a americké běžné jednotky – U.S. customary units (převzatých z britských jednotek s úpravami a používaných ve Spojených státech amerických).
Tekutý dram
Dram můžeme znát jako jednotku hmotnosti, kromě toho ale také jako jednotku objemu především v lékárnictví. Tekutý dram – fluid dram (fl dr, ƒ 3 anebo fʒ) byl definován jako jedna osmina tekuté unce a je roven 3.6966911953125 mililitrům v americkém systému a 3.5516328125 ml britského měrného systému.
Galon (gallon)
Galon nebo taktéž gallon (gal) je známá angloamerická měrná jednotka objemu, která však vyjadřuje odlišné objemy, a to dle jedné definice v britském systému a podle dvou definic (kapalné a suché) v americkém systému. V Británii, Kanadě a některých karibských zemích 1 galon značí 4,546 090 litrů. V USA a některých latinskoamerických a karibských zemích 1 galon pro kapalné látky odpovídá 3,785 411 784 litrům a v USA pro suché látky 4,404 884 121 915 litrům. Historicky ale existuje ještě více definic.
Pinta (pint)
Pinta, anglicky pint (pt) nebo v některých zemích taktéž pinte, je americkou a britskou jednotkou objemu užívanou jak pro kapalné, tak pro sypké látky. V Británii 1 pinta kapalné látky odpovídá 0,5683 litru. V USA 1 pinta je 0,4732 litru pro kapaliny a 0,5506 litru pro sypké látky. V americkém i britském systému jde o 1/8 galonu.
Tekutá unce (fluid ounce)
Unce je jednotkou hmotnosti, objemu a v historii i délky. Tekutá (dutá) unce, anglicky fluid ounce (fl oz, fl. oz. anebo oz. fl) je odlišná pro americký a britský systém. V USA má tekutá unce 29,573 529 562 5 mililitrů, což je 1/16 pinty anebo 1/128 galonu. V Británii má tekutá unce 28,413 062 5 ml, což odpovídá 1/20 pinty anebo 1/160 galonu.
Barel (barrel)
Barel, anglicky barrel (bl, bbl) znamenající mimo jiné sud, je jednotkou objemu používanou v několika souvislostech, při nichž má často odlišný objem. Taktéž se různí podle toho, zda jde o britský či americký barel, suchý či tekutý a podobně. Objem barelu tak může při současném běžném použití být od 100 do 200 litrů, ve středověku byl rozsah dokonce od 100 do 1 000 litrů.
Příkladem je ropný průmysl celého světa a označení barel ropy, který odpovídá objemu přibližně 159 litrů a zcela přesně 158,987294928 litrů (42 amerických galonů). Americký barel piva má oproti tomu 119,240471196 litrů (31,5 amerických galonů), ale britský barel piva má 163,65924 litrů (36 britských galonů).
S ropou se užívá i označení Mbbl, které znamená 1 tisíc barelů. Jde o konflikt s běžným používáním předpony Mega a písmene M znamenající milion, neboť v souvislosti s ropou a barely jde o tisíc (z římského M označující tisíc). Dále se užívá MMbbl (milion barelů) anebo občasně Gbbl (miliardu barelů). Mimo USA se objem ropy počítá v metrech krychlových – kubických metrech (m3) anebo pak například na burzách v tunách.
Kvart (quart)
Kvart – quart (qt) z latinského kvartu znamenající jednu čtvrtinu je jednotka objemu, která odpovídá objemu 1/4 galonu anebo 2 pinty. Protože mají galony v USA a Británii různé objemy, mohou mít odlišné objemy i kvarty.
Gill
Gill (gi) nebo také šálek je objem odpovídající čtvrtině pinty. Vzhledem k tomu, že objem pinty je různý v Americe a Británii, je dle toho i různý objem gill. Dnes už se tato jednotka nepoužívá, s výjimkou souvislosti s alkoholem.
Bušl (bushel)
Bušl – bushel (bsh, bu) je stará angloamerická jednotka používaná v souvislosti s objemem anebo hmotností, která má různé hodnoty podle zemí (britské či americké) a komodit. Britský bušl má u objemu 36,36872 litrů, americký 35,2391 litrů.
Peck
Peck (pk) je britskou a americkou suchou jednotkou objemu, která odpovídá 2 suchým galonům, 8 suchým kvartům anebo 16 suchým pintám. Jeden peck v Británii je 9,09 litrů a v USA 8,81 litrů.
Krychlová (kubická) stopa, yard a palec
Podobně jako je tomu v naší metrické soustavě SI, tak i v angloamerické soustavě existují v souvislosti s objemem krychlové jednotky vztahující se k angloamerickým jednotkám délky. Příkladem je stopa (stopa krychlová) – cubic foot (cu ft, foot3) odpovídající 0,028316846 592 m³, dále yard (yard krychlový) – cubic yard (cu yd, yard³) odpovídající 0,764 554 857 984 m³ anebo palec (palec krychlový) – cubic inch (cu in, inch³) odpovídající 16,387064 cm³.
Staré české jednotky objemu
Sud
Sud nebo také soudek je starou českou jednotkou objemu, která měla hodnotu 11,625 litru. Sudy mohly mít ale rozdílné objemy, jako například žitavský sud (992 l), svídnický sud (496 l), český sud (11,4624 l) anebo třeba týnský sud (124 litrů).
Vědro
Vědro je staročeskou měrnou jednotkou pro měření objemu tekutin. Jedno české vědro odpovídalo 61,117 litrům. Známe ale také vědro pražské (56,6048 l), vědro moravské (56,59 l), stejně jako vědro ruské (12,29894 l), vídeňské (56,589 l), rakouské (56,605 l) atd.
Škopek
Jednotka objemu škopek byla známá už za dob Karla IV. (vládl od srpna 1346 do své smrti v listopadu 1378). Škopek má objem 15,5 litrů.
Pinta
Objemová jednotka pinta je známá především z angloamerických měrných jednotek. U nás se ale také používala, a to od 14. století po následujících asi 5 století. Hodnota se různí, kdy do 16. století byla 1 pinta rovna asi 0,956 litru a po 16. století rovna asi 1,938 litru. Počínaje rokem 1764 byl objem pinty udáván v rozmezí 1,9 až 1,91 litru. Někdy se pro podobný objem využívalo i pojmenování Máz.
Žejdlík
Stará česká jednotka objemu žejdlík se stejně jako některé podobné jednotky používala jak pro měření sypkých, tak kapalných látek. Hodnota by měla být 0,4803 litru anebo 0,4765 litru. Jiné hodnoty se užívaly na Slovensku, v Německu, Rakousku a podobně.
Půlka
Hodnota staré objemové jednotky půlka byla v roce 1607 stanovena jako 0,242 litru, tedy polovina žejdlíku.
Máz
Název pro starou objemovou jednotku je odvozen z německého mass, kde vyjadřovalo objem 1,069 litru. U nás ale známe objem jiný, a to 3,35 litru (český máz Starého Města Pražského). Máz vídeňský měl zase objem 1,415 litru, moravský 1,07 litru a podobně. Občasně se u nás název Máz používal pro 1 pintu (1,938 litru).
Kbel
Kbel je starou jednotkou pro měření objemu, jejíž hodnota byla 71,53 litrů, tedy 1,264 vědra.
Korec
Korec nebo také kořec či strych je objemovou jednotkou v minulosti používanou především pro sypké látky. Objem se lišil podle místa použití. Jeden korec český či pražský byl 93 litrů, tedy 4 věrtele. Od roku 1764 byla hodnota korce udávána 93,54 litru. V jiných českých městech mohl být ale korec značně odlišný, a to zhruba od 90 po 150 litrů.
Metník
Metník nebo též metek, mečík, mírka či záměra je stará jednotka pro měření objemu pevných látek, obvykle obilí anebo třeba brambor. Velikost metníku by měla dle dochovaných informací odpovídat asi objemu 2,8 litru.
Prostice
U objemové jednotky prostice, která se používala kolem 17. století například k měření soli, se objem jen odhaduje, a to na přibližných 73 litrů.
Řepice
Název řepice (nebo také Achtl z německé jednotky achtel) se užíval v souvislosti s měřením objemu obilí, kdy hodnota měla být 2,906 litrů (1/32 korce).
Věrtel
Věrtel z německého viertel znamenající čtvrtinu je stará česká jednotka využívaná k měření objemu, jejíž hodnota byla dle Hájkovy kroniky 248 litrů (jako sud na pivo). Podobná ruská jednotka má 210 litrů. Jinak jsou objemy značně odlišné, neboť se u nás z historie uvádí okolo 23,5 litru, což odpovídá zhruba čtvrtině věrtele. Nejdéle používaný český věrtel v chmelařství měl rovných 23,25 litrů.
Bečka
Stará česká objemová jednotka bečka se používala například pro měření množství soli a podobných komodit, stejně jako pro měření objemu piva či vína. Hodnota bečky je jen odhadována, a to v rozmezí 70 až 100 litrů.
Vůz
Ačkoliv to tak nevypadá, vůz je stará česká objemová jednotka pro kapaliny s hodnotou rovnající se 32 vědrům. Vědro ale mělo různé velikosti, takže i vůz může být značně odlišný. Při 61,134 litrech za vědro vychází vůz na 1 956 litrů. Mohl mít ale také pod 1 500 litrů.
Měřička
Měřička nebo také mírka, čvrtník, čtvrtce anebo čvrtka byla plošná i objemová jednotka o velikosti 1/16 korce, tedy 5,812 litru.
DÉLKA
DÉLKA – PŘEVODY JEDNOTEK
Na této stránce naleznete téměř veškeré české a cizí, více či méně známé jednotky délek. Naše kalkulačka a tabulka pro převody jednotek provádí online převod mezi všemi najednou. Stačí zadat výchozí hodnotu a nechat ji přepočítat do všech ostatních.
Základem je metrická soustava SI se základní jednotkou metr, včetně všech schválených 20 předpon pro jeho násobky a díly (mm, cm, km atd.). Další je vám pro přepočet jednotek k dispozici Angloamerická měrná soustava (palec, stopa, yard, míle a pěší hodina). Převody jednotek pokračují přes astronomické jednotky (astronomická jednotka, světelný rok, den, hodina, minuta anebo světelná sekunda, parsek včetně předpon a hubble). Kalkulačka pro měrné jednotky dále nabízí Staré české jednotky délky (zrno, prst, dlaň, pěst, píď, střevíc, česká stopa, loket, krok, sáh, látro, postav, provazec, hon, prut, lán a česká míle). Závěrem je převodník jednotek (pixel, point – bod), námořní míle a zeměpisná míle.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Základní jednotka SI a předpony | |
| yoktometr (ym) | – |
| zeptometr (zm) | – |
| attometr (am) | – |
| femtometr (fm) | – |
| pikometr (pm) | – |
| nanometr (nm) | – |
| mikrometr (µm) | – |
| milimetr (mm) | – |
| centimetr (cm) | – |
| decimetr (dm) | – |
| metr (m) | – |
| dekametr (dam) | – |
| hektometr (hm) | – |
| kilometr (km) | – |
| megametr (Mm) | – |
| gigametr (Gm) | – |
| terametr (Tm) | – |
| petametr (Pm) | – |
| exametr (Em) | – |
| zettametr (Zm) | – |
| yottametr (Ym) | – |
| Angloamerická měrná soustava | |
| palec (in, “) = coul | – |
| stopa (ft, ´) | – |
| yard (yd) | – |
| míle (mi) | – |
| pěší hodina = league = legua (lea) | – |
| Astronomické jednotky | |
| astronomická jednotka (au, ua, AU, UA) | – |
| světelná sekunda | – |
| světelná minuta | – |
| světelná hodina | – |
| světelný den | – |
| světelný rok (ly) | – |
| parsek (pc) | – |
| kiloparsek (kpc) | – |
| megaparsek (Mpc) | – |
| gigaparsek (Gpc) | – |
| hubble | – |
| Jednotky délky k měření atomů | |
| fermi = femtometr (fm) | – |
| angstrom (Å) | – |
| Staré české jednotky (často přibližné) | |
| zrno | – |
| prst | – |
| dlaň | – |
| pěst | – |
| píď | – |
| střevíc | – |
| stopa česká | – |
| loket | – |
| krok | – |
| sáh | – |
| látro | – |
| postav | – |
| provazec | – |
| hon | – |
| prut | – |
| lán | – |
| česká míle | – |
| Další jednotky délky | |
| pixel (px) | – |
| point (pt) | – |
| námořní míle (M, nmi, Nm, NM, nm) | – |
| zeměpisná míle | – |
POPIS
-
-
- Délka
- Metrická soustava
- Angloamerická měrná soustava
-
- Astronomické jednotky délky
- Jednotky délky k měření atomů
- Staré české jednotky délky
- Další jednotky délky
-
Délka
Délka (“d“ anebo též malé L, x, a, b, c..) je fyzikální veličina, jejíž hlavní jednotkou je metr (m) patřící mezi 7 základních jednotek soustavy SI. K délce metr je možné přidávat libovolné předpony soustavy SI k vyjádření jeho násobků anebo dílů, i když se některé v praxi nepoužívají.
Předpony pro násobky jsou: deka (deset), hekto (sto), kilo (tisíc), mega (milion), giga (miliarda), tera (bilion), peta (biliarda), exa (trilion), zetta (triliarda), yotta (kvadrilion). Předpony pro díly jsou: deci (desetina), centi (setina), mili (tisícina), mikro (miliontina), nano (miliardtina), piko (biliontina), femto (biliardtina), atto (triliontina), zepto (triliardtina), yokto (kvadriliondtina).
Metrická soustava
Metr
Metr (m) je základní jednotka délky. Metrická soustava založená na jednotce 1 metr byla zavedena ve Francii v roce 1790, z ní poté vzešel Mezinárodní systém jednotek SI (zkratka SI pochází z francouzského „Le Système International d’Unités). Nejaktuálnější definice pro současnou soustavu SI pocházející z 21. října 1983 říká, že 1 metr je délka, kterou světlo ve vakuu urazí za 1/299 792 458 sekundy, (za 1 sekundu světlo ve vakuu urazí 299 792 458 metrů). V minulosti ale bylo mnoho jiných definic, jako například tyto.
V roce 1790, že metr by měl být tak dlouhý, jako délka kyvadla, jehož polovina výkyvu trvala 1 sekundu. V roce 1791, že délka 1 metr odpovídá desetimilióntině délky od severního pólu k rovníku. V roce 1799 byla vyrobena metrová tyč, která se uložila jako etalon ve francouzském národním archivu. V roce 1889 byla zhotovena platinová tyč s 10 % iridia (archivní metr), na níž 1 metr znázorňovala vzdálenost 2 linek při teplotě 0°C. Tato definice byla roku 1927 upřesněna o tlak a podepření tyče při měření. Poslední definice metru předcházející té současné aktuální pochází z roku 1960 a říká, že 1 metr je 1 650 763,73násobek vlnové délky radiace ve vakuu odpovídající přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.
Angloamerická měrná soustava
Nepřehledná a komplikovaná angloamerická měrná soustava obsahuje imperiální jednotky (Imp.) a americké běžné jednotky (U.S.). Pro měření délky jsou nejznámější palec, stopa, yard, míle a pěší hodina.
Imperiální jednotky (anglicky imperial units) známé coby anglický systém či britský systém, byly od roku 1824 používané ve Velké Británii. Přestože Velká Británie od roku 1995 oficiálně používá metrickou soustavu SI, s imperiálními jednotkami se v ní setkáme stále.
Americké běžné jednotky (anglicky U.S. customary units) jsou převzaty (v některých případech se změnami) z imperiálních jednotek a používají se i v současnosti ve Spojených státech amerických. Metrická soustava SI není v USA (tak jako v Británii) uzákoněna, je ale povolena, nicméně se nepoužívá.
Palec (coul)
Přestože se jednotka délky palce, která není součástí SI, v mnoha zemích už nepoužívá, setkat se s ní stále běžně můžeme ve Spojených státech amerických a z větší části například ve Velké Británii anebo Kanadě. Délka palce byla brána podle skutečné šíře mužského palce, proto bylo obvyklé, že v různých zemích a městech byla v minulosti pokaždé jiná, a to zhruba od 23 do 27 mm. Až v roce 1959 byla ustanovena jednotná délka palce 25,4 milimetru, (1“ = 25,4 mm).
Některé rozměry v palcích jsou zvyklostí taktéž v ČR a jinde ve světě. Jde například o úhlopříčky televizorů, (28“=71cm, 32“=81cm, 40“=102cm, 43“=109cm, 48“=122cm, 50“=127cm, 55“=140cm apod.), kdy jako převodník jednotek palec na centimetr a podobně či opačně můžete využít tabulku výše.
V palcích se běžně udává i úhlopříčka displeje mobilních telefonů, (4.5“, 5.7“, 6.2“ apod.), úhlopříčka monitorů počítačů a notebooků (11“, 14“, 15.6“, 17.3“ apod.) anebo třeba průměr ráfku pneumatik automobilů v palcích (13“, 14“, 15“, 16“, 17“, 18“ apod.), který je dokonce kombinován s šíří pneumatik v milimetrech a výškou profilu v procentech z šířky.
Palec (anglicky inch) dobře známe také jako Coul (z německého Zoll). Využití můžeme vidět například u instalačních trubek, které mohou mít různý rozměr známý právě v coulech, tedy palcích, (3/8 coulu, 1/2, 3/4, 1, 1 1/4, 1 1/2, 2 apod.).
Stopa
Jednotka délky stopa (anglicky foot anebo v množném čísle feet) byla v minulosti využívána snad všude. Její rozměr byl odvozen od otisku lidské stopy (nohy, chodidla), proto není divu, že existovalo jejich velké množství různých rozměrů. Historie stopy sahá až do 2 500 let před naším letopočtem, kdy byla délka stopy brána podle délky otisku chodidla jisté sochy.
Stopa byla rozměrově jiná také jako stopa česká (29,635 cm), moravská a brněnská (29,59 cm), saská (28,32 cm), slezská (28,96 cm), pruská (31,385 cm) anebo vídeňská (31,608 cm). Dále je známá stopa v Sumerské říši (cca 26,45 cm), stopa nippurská (27,58 cm), stopa Vikingů (29,5 cm), v Babylonii (30,83 cm), středověké Palestině (32,3 cm) a mnohé další. První zmínka o stopě v našich zemích (střevíc 29,57 cm) pochází z roku 1579. V roce 1794 délku stopy patentovala Marie Terezie (29,82 cm).
V současnosti je významná pouze stopa angloamerická (imperiální), jejíž délka je z 1. června 1959 stanovena na 30,48 cm. Používá se běžně v USA, ale třeba i ve Velké Británii a dalších zemích Commonwealthu (Společenství národů Spojeného království Velké Británie, Severního Irska a jeho bývalých kolonií). U nás, stejně jako ve světě, se s měřením ve stopách setkáme především v letectví, kdy si můžete všimnout při letu letadlem třeba na dovolenou, že pilot hlásí výšku nejen v kilometrech, ale někdy i ve stopách, (Př.: výška 32 000 stop = 9,75 km). Pro přepočet jednotek stopa, centimetr, metr, kilometr atd. využijte tabulku výše.
Yard
Yard (yd) je původem anglickou jednotkou délky, pocházející ze starého gerd, gyrd označující větve a tyče. S odstupem času se yard zařadil mezi britské imperiální jednotky a americké běžné jednotky. Podle mezinárodní dohody z roku 1959 odpovídá 1 yard délce 0,9144 metrů, 3 stopy anebo 36 palců. Pro ostatní převody jednotek použijte úvodní tabulku.
V minulosti existovalo spousty jiných definic yardu, včetně této údajné historické, že 1 yard byl u anglického krále Jindřicha I. vzdáleností od špičky nosu po prostředníček na natažené ruce. Historickým standardem bývala buď nějaká část lidského těla jako noha, délka paže či rozpětí rukou anebo nějaký jiný přírodní objekt.
Yard se nepoužívá jen v USA či Británii, ale z části určitým způsobem i v jiných zemích světa, například v atletice, v níž 1 yard udává přesnou výšku překážek v závodech mužů na 400 metrů anebo 3 kilometry. V běžeckém překážkovém závodě mužů na 110 metrů odpovídá zase vzdálenost mezi překážkami délce 10 yardů. Stejné hodnotě 10 yardů odpovídá také ve fotbale poloměr části kruhového oblouku v pokutovém území. Vnitřní rozměr branky by zase měl být 8 yardů na šířku a 8 stop na výšku. Yardy se objevují i v rozměrech kriketových hřišť, v golfu a podobně.
Míle, námořní míle a další
Míle (mi), anglicky mile, je anglická jednotka délky odpovídající 5 280 stopám anebo 1 760 yardům. Míle není součástí soustavy jednotek SI. V minulosti se jednotkou míle označovalo několik různě definovaných délek se značným rozsahem od půl kilometru až po více jak 10 km. Dle dohody z roku 1959 je 1 mezinárodní míle přesně 1 609,344 metrů, tedy přibližně 1,6 km.
Kromě standardní míle známe také námořní míli, původně definovanou jako délku 1 obloukové minuty zemského poledníku, která se využívá v námořní anebo letecké dopravě. Námořní míle nemá jednoznačně stanovenou značku, používají se tedy M, NM, Nm, nm anebo nmi, i když například M není vhodné kvůli podobnému značení metru a nm zase kvůli značení nanometru. Jako u statutární míle, i námořní míle měla coby britská míle, americká míle či odvozená v jiné zemi různou definovanou délku. V Americe to bylo 1 853,248 metrů, v Británii zase 6 080 stop, což u těchto dvou činilo rozdíl 64 milimetrů.
K dohodě o sjednocení námořní míle došlo až v roce 1929 v Monaku na První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci. Zde se definovala délka 1 námořní míle jako 1 852 metrů. Tu postupně akceptovaly další země, včetně USA roku 1954.
Z historie známe mnoho dalších více či méně lišících se délek označených jako míle, a to například zeměpisná míle (7 420 metrů), vídeňská míle (7 585,936 metrů), česká míle (11 2495 anebo 7 530 metrů), římská míle (1 483 metrů), italská míle (1 852 metrů), arabská míle (1 800 až 2 000 metrů) anebo čínská míle (500 metrů).
Dále to byla stará anglická míle (1 900 m), welšská míle (6 170 m), skotská míle (1 810 m), irská míle (2 048 m), holandská míle (3 280 až 4 280 m), německá míle (7 586 m), pruská a dánská míle (7 532,5 m), maďarská míle (8 379 až 8 937,4 m), portugalská a brazilská míle (2 087,3 m), ruská míle (7 468 m), chorvatská míle (11 300 m) anebo osmanská míle (1 894,35 m) později nahrazena modernější tureckou mílí (1 853,181 m). V USA se dodnes v souvislosti se sportem používá termín Metrická míle (1 500 metrů).
Pěší hodina (league)
League (leag) je jednotka délky dříve běžná v Americe a Evropě, nyní už se ale oficiálně nepoužívá nikde. Pěší hodina udávala vzdálenost, kterou byl člověk schopen urazit za 1 hodinu. Není proto divu, že od středověku byla pro pěší hodinu definována celá řada rozličných hodnot. V Americe byla 1 pěší hodina rovné 3 míle (4,828 032 km).
Jsou známé i další hodnoty pěších hodin, a to například pro Starověký Řím kolem 8. století před naším letopočtem (2,2 km) anebo země jako Argentina (5,572 km), Francie (různě od 3,25 do 4,68 km), Portugalsko (4,44 km až 6,17 km) či Španělsko (4,18 km).
Astronomické jednotky délky
Astronomická jednotka
Jednotka používaná v astronomii k měření vzdáleností uvnitř sluneční soustavu anebo kolem jiných hvězd se nazývá astronomická jednotka (au, ua, UA, AU) z anglického astronomical unit. Původní definice byla, že 1 AU je zhruba délka vzdálenosti Země od Slunce. Tato vzdálenost je ale vlivem obíhání Země kolem slunce vždy od určitého minima do maxima, tedy proměnlivá.
Od roku 2012, po Valném shromáždění IAU v čínském Pekingu, definice pro astronomickou jednotku zní, že 1 AU = 149 597 870 700 metrů s možnou odchylkou 3 metry (1 au = téměř 150 milionů kilometrů). Doporučená jednotka byla stanovena “au“. Astronomická jednotka není v soustavě SI, dříve však byla její vedlejší jednotkou, ale tato kategorie byla zrušena. Na základě dodatku SI z roku 2014 je astronomická jednotka soustavou SI uznávána.
Světelný rok, den, hodina, minuta a sekunda
Další jednotka využívaná v astronomii k měření obrovských vzdáleností je světelný rok (ly) podle anglického light-year. Nejde tedy o jednotku času, ale jednotku vzdálenosti. Definice jednoho světelného roku zní, že jde o vzdálenost, kterou ve vakuu (vzduchoprázdnu) urazí světlo za 1 juliánský rok (365,25 dní s délkou každého dne 86 400 sekund). Podle rychlosti světla se lze dopočítat, že 1 světelný rok má délku 9 460 730 472 580 800 metrů, tedy necelých 10 bilionů kilometrů, (10 milion milionů km). Pro převody jednotek využijte úvodní kalkulačku.
Jednotka 1 světelný rok je v častých případech příliš velká, proto se někdy používají termíny jako světelný den (25 902 068 371 200 metrů), světelná hodina (1 079 252 848 800 m), světelná minuta (17 987 547 480 m) anebo světelná sekunda (299 792 458 m). Ta se dokonce ještě může užívat jako ještě menší světelná milisekunda, mikrosekunda anebo nanosekunda).
Všechny tyto jednotky udávají délku, kterou urazí světlo ve vakuu za daný časový údaj, tedy den, hodinu, minutu, sekundu a podobně. Na rozdíl od výše popsané astronomické jednotky mezinárodní systém jednotek SI světelný rok ani jeho díly neakceptuje, přestože se nejen v astronomii, ale i v telekomunikačních oborech anebo relativistické fyzice často využívají.
Parsek
Parsek anebo parsec (pc), (nikoliv paprsek)je jednotkou délky využívanou v astronomii pro měření extrémně velkých vzdáleností mimo sluneční soustavu. Parsek je více jak 206tisíckrát větší, než astronomická jednotka a přes 3,2x větší, než světelný rok. Definice parseku zní, že jde o vzdálenost, ze které má 1 astronomická jednotka úhlový rozměr 1 vteřina.
Jednotku parsec poprvé pravděpodobně v roce 1913 navrhl britský astronom Herbert Hall Turner (1861 – 1930). V roce 2015 definovala Mezinárodní astronomická unie délku parseku ve vztahu k astronomické jednotce, z níž vyplývá, že 1 parsec je 3,08567758149137×10 na 16tou metrů. Jeden parsec může být v praktickém použití astronomie stále malou jednotkou, proto se používá i 1000násobek (kiloparsek), milion násobek (megaparsek) anebo miliardkrát větší (gigaparsek).
Pro zajímavost, v roce 2018 stále fungující americká vesmírná sonda Voyager 1, která byla vypuštěna 5. září 1977 a jejímž cílem byly planety Jupiter a Saturn, urazila při své rychlosti 61 200 km/hod (cca 1,5 milionů km denně) přibližně 66 parseků za dobu 39 let.
Hubble
Hubblova délka či Hubblova vzdálenost se používá v kosmologii, což je odvětví zabývající se vznikem a vývojem vesmíru. Délka 1 Hubble je přibližně 14,4 miliard světelných let anebo 4,55 gigaparseků.
Jednotky délky k měření atomů
Fermi
Fermi (fm) je jednotka vzdálenosti pro měření atomů a jiných elementárních částic, která vznikla na počest italsko-amerického fyzika se jménem Enrico Fermi (1901-1954). Jednotka Fermi je jiným výrazem pro předponu “ femto“ před jednotkou délky “metr“ v soustavě SI. Jeden fermi je tedy 1 femtometr, má stejnou značku (fm) a jeho délka je 10–15 metru, (jedna miliardtina metru).
Angstrom
Ångström či Angstrom (A) je jednotka vzdálenosti využitelná k měření atomů, molekul, mikroskopických biologických struktur, vlnových délek a podobně. Jednotka byla pojmenována po švédském fyzikovi se jménem Anders Jonas Ångström (1814-1874). Tato jednotka není součástí soustavy SI, svou velikostí 10−10 m odpovídá délce 0,1 nanometru.
Staré české jednotky délky
Zrno
Zrno je starou jednotkou délky (i hmotnosti) využívanou nejen v Čechách, kde se užívalo zrno z ječmene, ale i jinde ve světě. Délka českého zrna by měla být asi 4,93 mm. Pokud by se ale vycházelo z definice níže, že 4 zrna tvoří 1 prst, pak by byl přesný rozměr zrna 4,9275 mm.
Prst
Kronika česká (Hájkova kronika) z roku 1541 uvádí, že délka 1 prst odpovídá 4 zrnům ječmene, což by prý mělo být 19,71 milimetrů.
Dlaň
Stará česká délková jednotka dlaň by měla odpovídat šířce dlaně bez palce, tedy 4 prstům. Délka 1 dlaň je bez mála 8 cm, podle výše uvedeného prstu činí jeho 4násobek přesně 7,874 cm.
Pěst
Jaká byla délka staré české délkové jednotky pěst, není přesně známo. Odhaduje se na 9,856 cm, což by odpovídalo 4 českým palcům. Od roku 1765 se zase předpokládá, že to byly 4 palce vídeňské, to by činilo 10,54 cm.
Píď
Kronika česká z roku 1541 uvádí, že 1 píď je rovna 10 prstům anebo jedné třetině lokte, tedy asi 19,7 cm. Ještě před tím se ale pídě měřily roztaženými všemi prsty, kdy 1 píď byla vzdálenost kolem 20 cm od palce k malíčku.
Střevíc
Střevíc je další starou délkovou mírou údajně vzniklou v roce 1579, a to s hodnotou 29,57 cm. Zatímco v jiných částech světa se brala za obdobnou jednotku stopa, u nás to byl právě střevíc, čili délka otisku této boty. Délka střevíce byla ale několikrát měněna.
Stopa česká
Za stopu českou byl v roce 1579 brán střevíc, tedy délka 29,57cm. Od konce července roku 1764 měla ale dle patentu Marie Terezie (1717-1780) stopa česká délku 29,82 cm. Stopa byla ale i jiná (brněnská, slezská atd.), s mírně odlišnými délkami.
Loket
Na lokte už se v Egyptě, Řecku a jiných zemích měřilo někdy kolem 2 000 let před naším letopočtem. Šlo o velice snadné, ale nepřesné měření. Délka paže každého člověka může být jiná, proto měla každá země nebo dokonce město odlišnou hodnotu lokte. Často se jeho délka v podobě železa zazdívala na náměstích do zdí, aby se předešlo sporům.
Český loket nebo taktéž loket pražský či staroměstský, byl v roce 1268 nastaven na délku 59,3 cm a jeho etalon byl zazděn na Novoměstské radnici v Praze. Vzor českého lokte taktéž nalezneme v Praze na vratech Hradčanské radnice, a dále na radnicích v Mělníku, Bělé pod Bezdězem, Litoměřicích a Litomyšli.
Kromě loktu českého známe také mnoho jiných, jako vídeňský loket (77,8 cm), moravský loket (78,9 cm), slezský loket (57,461 cm), ašský loket (71,829 cm), pražský textilní loket (69,514 cm), pražský dlouhý loket (94,824 cm), pražský krátký loket (84,29 cm), brněnský loket (79,052 cm), dlouhý loket (73,22 cm), chebský loket (65,85 cm), olomoucký loket (78,228 cm), klatovský loket (69,85 cm), mělnický loket (59,14 cm), litomyšlský loket (59,40 cm) a podobně.
Ze světa je to například anglický loket (114,3 cm), skotský loket (94,1 cm), mezopotamský loket (51,7 cm), egyptský královský (52 cm) anebo egyptský malý loket (45 cm), polský loket (78 cm anebo 59,6 cm), vlámský loket (69,1 cm), pruský loket (66,7 cm) atd.
Krok
Krok je starou českou jednotkou délky s hodnotou přibližně 59 centimetrů.
Sáh
Sáh patří mezi staré jednotky délky, jehož hodnota odpovídala rozpaženým rukou u dospělého člověka, z čehož je zřejmé, že samotná délka byla různá. Staročeský sáh měl délku 179,28 cm, tedy přibližně 3 české lokte. Dále známe anglický sáh – fathom (182,88 cm), čínský sáh (166 cm), polský sáh (172,8 cm), turecký sáh (183 cm), ruský sáh (185,2 cm) a podobně. Délky se ale mohly v průběhu času měnit.
Látro
Staročeskou délkovou jednotkou bylo také látro, jehož délka byla různá kolem 2 – 3 metrů. Známe například české látro (207,445 cm), pražské látro (237,08 cm ), slezské látro (196 cm), slavkovské látro (195 cm), rakouské látro (379,3 cm), pruské látro (209,4 cm) apod.
Postav
Stará česká jednotka délky zvaná postav měla délku 177,4 cm anebo 230 cm.
Provazec
Staročeská délková polní míra provazec měla celou řadu různých hodnot. Od roku 1268 po nařízení Přemysla II. to bylo 24,84 metrů. Poté byl od roku 1541 stanoven český provazec na 30,82 metru. Známe ale také provazec rybářský (13,01 m), viničný provazec (37,85 m anebo v Praze 42,59 m), lesní provazec (14 až 32 m) a mnoho dalších.
Hon
Délka měrné jednotky Hon (anebo honec ) není přesně známa. Zemské desky (předchůdce pozemkových knih) uvádí 1 hon jako 153,8 metrů. Kronika česká zase uvádí 1 hon jako 124,2 metru. Hon měl ale v jiných zemích nejenom význam coby délka, ale také obsah a objem.
Prut
Měrná jednotka délky prut měla několik variant. Původně Přemysl Otakar II. (1233?-1278) ustanovil 1 prut s délkou 4,78 metru. O století později byl 1 prut 2,92 metru. V Hájkově kronice české (1541) je zase jako 1 prut uvedena délka odpovídající 621 metrům.
Lán
Jednotka délky lán byla stanovena jako 7,4718 km. Lán se ale spíše využíval pro značení plošné výměry, která se zase dle zemí lišila přibližně od 7 do 28 hektarů. Výraz lán používáme i dnes pro označení velké plochy, například lány obilí apod.
Česká míle
Pro označení česká míle známe 2 různé délky, a to 11,2495 km (cca 365 provazců po 52 loktech) anebo 7,530 km (cca 12 600 pražských loktů). Více o mílích se dočtete výše pod angloamerickou měrnou soustavou.
Další jednotky délky
Pixel
Jednotka grafiky pixel z anglického picture element se značí px a představuje nejmenší jednotku v digitální grafice, tedy jeden bod. Pixel je dobře známý například v souvislosti s rozlišením obrazovky televizoru, monitoru anebo displeje, který je dán právě počtem pixelů (horizontálně a vertikálně).
U notebooků můžeme mít například nejčastěji rozlišení 1366×768. Full HD notebooky a TV mají rozlišení 1920×1080. Novější 4K televizory rozlišení 4096 x 2304 a podobně. Rozlišení řešíme třeba také u digitálního fotoaparátu (5 megapixelů, 8 Mpx, 12 Mpx, 20 Mpx atd.). Co se velikosti 1 pixelu týče, ten má obvykle zhruba čtvrt milimetru, tedy 0,25 mm. Hovoříme ale o pixelu monitoru či televize. Jeden pixel na velkoplošné obrazovce promítající například hokej na náměstí bude mít ale mnohem větší rozměr.
Slovo pixel poprvé publikoval v roce 1965 americký inženýr Frederic C. Billingsley (1921-2002), který popisoval video rozlišení vesmírných sond mířících k Měsíci anebo Marsu. Slovo pix, z něhož se pixel skládá, se ale objevilo v americkém časopise už v roce 1932 a zkráceně ve vztahu k filmům označovalo obrázky (picture).
Point
Point (pt), česky bod anebo puntík, vyjadřuje v typografii angloamerické soustavy velikosti písmen, kdy 1 point odpovídá velikosti 0,376 mm. Anglické body jsou o něco menší kolem 0,353 mm. V minulosti od 18. století se hodnoty měnily od 0,18 do 0,4 mm. V současnosti můžeme s velikostí
point hovořit v souvislosti s rozlišením počítačů a velikosti zobrazených bodů, stejně jako s body při tisku na tiskárnách. Hodnoty velikosti se mohou lišit.
HMOTNOST
HMOTNOST – PŘEVODY JEDNOTEK
Tato stránka vám nabízí online převody jednotek hmotnosti, včetně podrobného popisu ke každé z nich. Tabulka a kalkulačka obsahuje základní měrnou jednotku kilogram a k tomu všechny schválené předpony metrického systému SI pro násobky a díly gramu. Dále jsou vám k dispozici ostatní měrné jednotky hmotnosti, jako tuna, metrák, trojská unce, karát, sluneční a zemská hmotnost, atomová hmotnostní konstanta anebo Planckova hmotnost.
Z avoirdupois systému angloamerické měrné soustavy převodník jednotek pro hmotnost obsahuje jednotky dram, unce, libra (pound), kámen, dlouhá (imperiální) a krátká tuna, grain a pennyweight. Ze starých jednotek je to česká a lékárnická unce, česká a lékárnická libra a ruský pud. Přepočet se po zadání libovolné jednotky hmotnosti a její hodnoty provádí online do všech ostatních najednou.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Základní jednotka SI a předpony | |
| yoktogram (yg) | – |
| zeptogram (zg) | – |
| attogram (ag) | – |
| femtogram (fg) | – |
| pikogram (pg) | – |
| nanogram (ng) | – |
| mikrogram (µg) | – |
| miligram (mg) | – |
| centigram (cg) | – |
| decigram (dg) | – |
| gram (g) | – |
| dekagram (dag) | – |
| hektogram (hg) | – |
| kilogram (kg) | – |
| megagram (Mg) = tuna (t) | – |
| gigagram (Gg) = kilotuna (kt) | – |
| teragram (Tg) = megatuna (Mt) | – |
| petagram (Pg) | – |
| exagram (Eg) | – |
| zettagram (Zg) | – |
| yottagram (Yg) | – |
| Ostatní jednotky hmotnosti | |
| atomová hmotnostní konstanta (mu) = unifikovaná atomová hmotnostní jednotka (u) = dalton (Da) | – |
| Planckova hmotnost (mp) | – |
| karát (ct, CT, Ct) = metrický karát | – |
| trojská unce = troyská unce (oz t) | – |
| metrický cent = metrák (q) | – |
| zemská hmotnost (Mz) | – |
| sluneční hmotnost (M?) | – |
| Avoirdupois a angloamerická měrná soustava | |
| grain (gr) = zrno | – |
| pennyweight (dwt) | – |
| dram (dr) | – |
| unce (oz) = ounce | – |
| libra (lb) = pound | – |
| kámen = stone (st) | – |
| krátká tuna = short ton (T, ton) | – |
| dlouhá tuna = imperiální tuna = long ton (l/t, ts nebo T) | – |
| Staré a cizí | |
| lékárnická unce | – |
| česká unce | – |
| česká libra | – |
| lékárnická libra | – |
| pud | – |
POPIS
-
-
- Hmotnost
- Základní jednotka SI a předpony
- Ostatní jednotky hmotnosti
-
- Avoirdupois a angloamerická měrná soustava
- Staré a cizí jednotky hmotnosti
-
Hmotnost
Hmotnost (m) z anglického slova mass, je vlastnost těles, kterou vnímáme podle toho, jak je předmět “těžký“. Tato vlastnost (nesprávně váha) souvisí s gravitačními anebo setrvačnými účinky, tedy s tendencí tělesa zůstat v klidu, anebo pokud je v pohybu, zůstat v něm v konstantní rychlosti. Hmotnost patří mezi 7 základních jednotek mezinárodní soustavy SI a její základní jednotkou je kilogram (kg).
Základní jednotka SI a předpony
Kilogram
Kilogram (kg), běžně nazýván jako kilo, je jednou ze 7 hlavních jednotek měrné soustavy SI. Definice 1 kilogramu zní, že jde o hmotnost vzorového kusu, který je uložen u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy ve Francii. Tento úřad založený roku 1875 a označovaný BIPM (z francouzského Bureau international des poids et mesures) je jednou ze tří mezinárodních organizací udržující SI soustavu.
Prototypem kilogramu je válec s výškou 39 mm a průměrem 39 mm, který je zhotovený ze slitiny obsahující 90 % platiny a 10 % iridia. Jednu z 80 vyrobených kopií tohoto etalonu v ČR uchovává Český metrologický institut. V minulosti byl 1 kilogram definován jako hmotnost 1 litru vody.
Kilogram je v soustavě SI raritou, protože coby základní jednotka hmotnosti obsahuje už předponu kilo. Naopak gram je jeho tisícina. V soustavě SI lze u hmotnosti využívat kteroukoliv ze schválených předpon pro díly, jako decigram (dg), centigram (cg), miligram (mg), mikrogram (µg), nanogram (ng), pikogram (pg), femtogram (fg), attogram (ag), zeptogram (zg) a yoktogram (yg), anebo pro násobky, jako dekagram (dag), hektogram (hg), kilogram (kg), megagram (Mg) = tuna (t), gigagram (Gg) = kilotuna (kt), teragram (Tg) = megatuna (Mt), petagram (Pg), exagram (Eg), zettagram (Zg) a yottagram (Yg). Mnohé se v praxi ale nevyužívají anebo pod jiným běžnějším pojmenováním, (např.: tuna). Pro převod jednotek využijte kalkulačku výše.
Ostatní jednotky hmotnosti
Metrický cent (metrák)
Metrický cent (q), nespisovně a lidově znám jako metrák, je standardní a v minulosti oficiální označení jednotky hmotnosti 100 kg, která se hovorově a běžně používá i v současnosti, (na metráky se v běžné řeči udává například množství uhlí, brambor, obilí atd.).
Sluneční hmotnost
Sluneční hmotnost (M☉) označovaná velkým písmenem M a slunečním symbolem, je standardní jednotkou hmotnosti používanou v astronomii. Jde o hmotnost slunce 1.98847×1030 kg, s níž se porovnávají hmotnosti planet, hvězd, galaxií a podobně. Hmotnosti hvězd se pohybují zhruba od 0,05 do 150 sluneční hmotnosti. Sluneční hmotnost je přibližně 332 946x větší než hmotnost Země.
Zemská hmotnost
Zemská hmotnost (hmotnost Země) s hodnotou 5,9736 × 1024 kg je astronomická jednotka používaná k vyjádření poměru s hmotnostmi dalších planet.
Atomová hmotnostní konstanta (jednotka)
Atomová hmotnostní konstanta (mu) odpovídá 1/12 klidové hmotnosti atomu uhlíku 12, (který obsahuje v jádře 6 neutronů a 6 protonů). Relativní atomová hmotnost pak vyjadřuje podíl klidové hmotnosti daného atomu a atomové hmotnostní konstanty. Relativní molekulová hmotnost zase udává podíl klidové hmotnosti dané molekuly a atomové hmotnostní konstanty. K atomové hmotnostní konstantě se také vztahuje pojem (unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, (v chemii, fyzice, biochemii a technice známá jako dalton – Da), kdy platí, že všechny 3 uvedené jednotky jsou si rovny.
Troyská (Trojská) unce
Troyská unce nebo taktéž Trojská unce (oz t, t oz, oz. tr. a podobně), anglicky Troy weight či Troy ounce, je jednotka hmotnosti používaná na trzích s drahokamy a drahými kovy (platina, zlato, stříbro) v zemích, kde se jinak využívají standardní měrné jednotky SI, s výjimkou východní Asie. Kovy vážené v trojských uncích se značí písmenem X, po němž následuje značka kovu, například u unce zlata XAU, stříbra XAG atd. Trojská unce je přes 31 gramů. Pro přesné zjištění, kolik je jedna unce gramů či jiný převod jednotek, využijte online kalkulačku v úvodu.
Karát
Karát (ct, CT, Ct) z anglického carat, je jednotka hmotnosti používaná při vážení perel a drahých kamenů jako je diamant, safír, rubín a podobně. Současná definice přijatá v Paříži roku 1907 na čtvrté konferenci pro míry a váhy, někdy známá jako definice pro metrický karát, říká, že 1 karát je pětina
gramu, tedy 0,2 gramy. (Z hlubší minulosti z roku 1877 známe i mezinárodní karát 0,25 gramu). Pro výpočet hmotnosti je vám k dispozici online kalkulačka v úvodu.
V případě diamantů se mnohdy setkáme s pouhými desetinami karátu, příklady 0,15 ct, 0,54 ct apod. Broušený diamant o hmotnosti 1 gram má 5 karátů, u surového se hmotnost obvykle uvádí jen v gramech. V minulosti odpovídala hmotnost 1 karátu hmotnosti semene svatojánského chleba. Karát se nesmí zaměňovat s jednotkou čistoty slitiny zlata.
Planckova hmotnost
Planckova hmotnost (mP) má velikost přibližně 0,0217651 mg. Na rozdíl od jiných Planckových jednotek, které jsou svou velikostí díky extrémně malé hodnotě pro lidi jen těžko představitelné, Planckova hmotnost, přestože je také velmi malá, se dá představit asi jako hmotnost blešího vajíčka.
Avoirdupois a angloamerická měrná soustava
Avoirdupois (avdp) z francouzského avoir du pois, je váhový systém nejprve běžně používaný ve 13. století při mezinárodním obchodování s vlnou, který se v roce 1959 díky mezinárodní dohodnuté definici libry a unce stal standardem v zemích, v nichž se jako jednotka hmotnosti používá libra. Nyní jde o hmotnostní systém každodenně používaný v USA a částečně také ve Velké Británii, (která však oficiálně přijala metrickou soustavu SI), Kanadě anebo některých bývalých britských kolonií.
Dram
Dram (dr) je jednotka hmotnosti v avoirdupois systému. Stejně tak může jít o objemovou jednotku, (tekutý dram). Původně šlo ale v souvislosti s dramem o váhu a/nebo minci ve starověkém Řecku.
Unce (ounce)
Unce, též ounce (oz) je jednotkou hmotnosti, může být ale i objemovou jednotkou a kdysi v minulosti byla dokonce i jednotkou délkovou. Původní (latinsky) uncia označovala ve starověkém Římě jeden díl. Mezinárodní avoirdupois unce je podle dohody z roku 1959 definována jako přesně 28,349523125 gramů. Ve Spojených státech jde o běžnou jednotku. Zákonnou měrnou jednotkou ve Velké Británii přestala být unce od roku 2000, i když se stále okrajově používá. Známá je taktéž třeba unce španělská (28,75 g), francouzská (30,59), Portugalská (28,69 g), Římská (27,4 g), Nizozemská (100 nebo 30 g), Čínská (50 g), trojská unce (31,1034768 gramů) atd., jejich hodnoty jsou ale odlišné.
Libra (pound)
Libra (lb) nebo taktéž pound, je jednotka hmotnosti, i když tento název přebíraly i jiné měrné jednotky. V minulosti byly používané různé definice libry, podle avoirdupois systému z 1. července 1959 je 1 libra 0.45359237 kilogramu, což odpovídá 16 avoirdupois uncím. Název jednotky pochází z římské libry, anglický název pound je zase blízký německému pfund, holandskému pund anebo švédskému pund. Jednotka libry se využívá(ala) i v jiných zemích než USA či Velké Británii, často ale s odlišnou hodnotou, například v Čechách.
Kámen (stone)
Kámen, anglicky stone (st), je stará jednotka hmotnosti, jejíž hodnota se pohybovala zhruba od 3 do 15 kilogramů podle oblasti, kde se využívala. Šlo především o Anglii a severní Evropu, setkat se s ní bylo možné i jinde, včetně v Čechách. Stone byl ve Velké Británii oficiální jednotkou váhy ještě nedávno až do roku 1985. Používá se občasně i nyní, a to s přepočtem 1 st = 6.35029318 kg.
Dlouhá tuna (Imperiální tuna)
Imperiální tuna nebo taktéž dlouhá tuna, v angličtině imperial ton (l/t, ts, T), long ton nebo taktéž weight ton, je jednotkou hmotnosti užívanou v imperiální či avoirdupois soustavě používanou ve Velké Británii a jejích bývalých koloniích například při udávání výtlaku lodí. Dlouhá tuna má hodnotu 1016,0469088 kg. Často ale byla nahrazena metrickou tunou (dle soustavy SI 1 000 kg) anebo krátkou tunou (v USA).
Krátká tuna
Jednotka hmotnosti krátká tuna, anglicky short ton, je využívaná především ve Spojených státech amerických, kde je známá jednoduše jako tuna (ton), aniž by se blíže uvádělo, že jde o krátkou tunu (a nikoliv o dlouhou, imperiální anebo metrickou). Nicméně existují případy, (např.: námořní lodě), kdy se pod označením tuna bez další specifikace myslí tuna dlouhá. Hodnota krátké tuny je 907.18474 kg. K váhovému rozdílu mezi dlouhou tunou (2240 lb) a krátkou tunou (2000 lb) dochází tím, že jde podle definice o 20 stoliber, přičemž v USA a ve Velké Británii se uváděla libra s jinou hodnotou.
Grain
Grain (gr) nebo také zastarale zrno, je měrnou jednotkou hmotnosti využívanou hlavně ve Spojených státech amerických a Kanadě při vážení kulek a střelného prachu. Tuto jednotku ale můžeme ve stejné souvislosti najít i v České republice, a to na laborační váze, kterou je možno pořídit v některých obchodech se střelivem. V lukostřelbě se v grainech zase váží šípy, v zubním lékařství se na grainy váží zlaté fólie na opravy zubů. Grain je aktuálně přesně roven 64,79891 miligramům, kdysi se ale vyjadřoval jako hmotnost zrna ječmene z poloviny klasu.
Pennyweight
Oficiální používání britské jednotky hmotnosti pennyweight, která byla určena v klenotnictví k vážení a oceňování drahých kovů, přestalo někdy v roce 1878. Od té doby se zachovala pouze troyská unce. O pennyweight jsou zmínky už ve středověké Anglii, tehdy ale byl přepočet na gramy jiný. Jednotka pennyweight se ale například dodnes zachovala při vážení angreštů v jedné soutěži v severozápadní Británii.
Staré a cizí jednotky hmotnosti
Unce česká a lékárnická
Lékárnická unce je váhová jednotka, která byla v Evropě využívána do konce 19. století. Vzhledem k tomu, že se lékárnická unce místo od místa lišila, nelze přesně určit její přepočet na gramy. Jde ale zhruba o 27 gramů. U české unce se pak uvádí hodnota 31,11 gramu.
Libra česká a lékárnická
Libra je jednotkou hmotnosti využívanou kromě USA či Velké Británie i v jiných zemích, přičemž její hodnota se podle různých zemí a v nich i dle různých oblastí mohla lišit. Zatímco britská libra má hodnotu 0,453 592 338 kg, česká libra je 0,513 kg a lékárnická libra je 0,420 045 kg. Dále je známá libra moravská 0,559 kg, pražská 0,514 kg, slezská 0,530 kg, vídeňská 0,560 060 kg, ruská 0,409 kg, římská 0,327 450 kg a podobně.
Pud
Pud je ruská jednotka hmotnosti používaná už od středověku. V SSSR byla zrušena v roce 1924. Její hodnota je 16.38 kg.
OBSAH
KALKULAČKA | POPIS | VZOREC
OBSAH – PŘEVODY JEDNOTEK
Tato stránka vám nabízí online převody jednotek obsahu a vzorce pro výpočet. Ke každé měrné jednotce je zároveň popis. Kalkulačka a tabulka níže zahrnuje automatické převody mezi základní jednotkou metr čtvereční (m2) a všemi 20 schválenými předponami pro násobky a díly, jako je km2, cm2, mm2 atd.
Přepočet jednotek taktéž obsahuje další běžně používané jednotky ar a hektar. Dále převodník z angloamerické soustavy pro míli, yard, stopu a palec čtvereční, anebo akr. Online kalkulačka a tabulka zahrnuje i převod starých českých obsahových jednotek jako je lán, hon, jitro, brázda, záhon, anebo role.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Odvozená jednotka SI a předpony | |
| yoktometr čtvereční (ym²) | – |
| zeptometr čtvereční (zm²) | – |
| attometr čtvereční (am²) | – |
| femtometr čtvereční (fm²) | – |
| pikometr čtvereční (pm²) | – |
| nanometr čtvereční (nm²) | – |
| mikrometr čtvereční (µm²) | – |
| milimetr čtvereční (mm²) | – |
| centimetr čtvereční (cm²) | – |
| decimetr čtvereční (dm²) | – |
| metr čtvereční (m²) | – |
| dekametr čtvereční (dam²) | – |
| hektometr čtvereční (hm²) | – |
| kilometr čtvereční (km²) | – |
| megametr čtvereční (Mm²) | – |
| gigametr čtvereční (Gm²) | – |
| terametr čtvereční (Tm²) | – |
| petametr čtvereční (Pm²) | – |
| exametr čtvereční (Em²) | – |
| zettametr čtvereční (Zm²) | – |
| yottametr čtvereční (Ym²) | – |
| Další používané jednotky obsahu | |
| ar (a) | – |
| hektar (ha) | – |
| Angloamerická měrná soustava | |
| palec čtvereční (sq in) | – |
| stopa čtvereční (sq ft) | – |
| yard čtvereční (sq yd) | – |
| míle čtvereční (sq mi) | – |
| akr (ac) | – |
| Staré české jednotky obsahu | |
| lán německý | – |
| lán zemský | – |
| lán selský | – |
| lán panský | – |
| lán kněžský | – |
| lán královský | – |
| role | – |
| jitro | – |
| jitro staročeské | – |
| brázda | – |
| záhon | – |
| hon | – |
POPIS
-
-
-
- Obsah
- Odvozená jednotka SI a předpony
- Další používané jednotky obsahu
- Angloamerická měrná soustava
- Staré české jednotky obsahu
-
-
Obsah
Obsah (S) nebo také povrch je veličinou vyjadřující v geometrii dvourozměrnou velikost plochy, (rozlohy). Chybně se pojem obsah používá v souvislosti s objemem určitého trojrozměrného prostoru. Obsah je však jenom dvourozměrný, přičemž je jedno, o jaký tvar se jedná (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh, elipsa, lichoběžník, povrch koule atd.).
Odvozená jednotka SI a předpony
Metr čtvereční
Metr čtvereční anebo taktéž metr čtverečný (m2), nesprávně také metr čtvercový, patří v mezinárodní soustavě SI mezi odvozenou jednotku obsahu. Velikost čtverečního metru odpovídá ploše čtverce, jehož strany jsou dlouhé 1 metr.
Protože se jedná o schválenou jednotku SI, je možné před ní přidávat veškeré předpony pro její násobení a dělení, i když se některé z nich nemusí běžně tolik používat. U násobků se jedná o předpony a značky: dekametr čtvereční (dam2), hektometr čtvereční (hm2), kilometr čtvereční (km2), megametr čtvereční (Mm2), gigametr čtvereční (Gm2), terametr čtvereční (Tm2), petametr čtvereční (Pm2), exametr čtvereční (Em2), zettametr čtvereční (Zm2) a yottametr čtvereční (Ym2).
Pro dělení je to: decimetr čtvereční (dm2), centimetr čtvereční (cm2), milimetr čtvereční (mm2), mikrometr čtvereční (µm2), nanometr čtvereční (nm2), pikometr čtvereční (pm2), femtometr čtvereční (fm2), attometr čtvereční (am2), zeptometr čtvereční (zm2) a yoktometr čtvereční (ym2). Pro přepočet uvedených měrných jednotek využijte tabulku a online kalkulačku výše.
Obsah – vzorec
Obsah čtverce
Obsah obdélníku
Obsah trojúhelníku
Obsah kruhu
Další používané jednotky obsahu
Ar
Ar (a) z latinského area je jednotkou plošného obsahu, která se využívá především při měření velikosti stavebních parcel, zemědělské či lesnické půdy, a podobně. Ar není v soustavě SI, může se však ve specifických případech používat. Velikost plochy 1 aru odpovídá čtverci, v němž má strana délku 10 metrů. Jedná se tedy o 100 m2.
Hektar
Hektar (ha) je jednotkou obsahu využívanou při určování velkých ploch například v zemědělství, lesnictví či stavebnictví. Měrná jednotka Hektar je soustavou SI akceptována, není ale jeho součástí. Obsah plochy 1 hektaru odpovídá čtverci o délce stran 100 metrů. Jde tedy o 10 000 metrů čtverečních, stejně jako o 100 arů.
Angloamerická měrná soustava
Palec čtvereční
Palec čtvereční (sq in, square in, sq inches, sq inch) je anglo-americkou jednotkou obsahu, kdy 1 čtvereční palec odpovídá obsahu čtverce o straně 1 palce, tedy 2,54 cm x 2,54 cm.
Stopa čtvereční
Stopa čtvereční (sq ft, square feet, sf, ft2) je měrnou jednotkou plošného obsahu užívanou ve Velké Británii a USA, ale částečně i v Kanadě, Ghaně, Hongkongu, Indii, Malajsii, Nepálu, Pákistánu anebo třeba v Singapuru. Čtvereční stopa je definována jako obsah čtverce o délce strany 1 stopa, což odpovídá 30,48 cm x 30,48 cm. Historicky byly ale délky stop, stejně jako obsahy stop čtverečních, různé.
Yard čtvereční
Yard čtvereční (sq yd, sq yards, sq yard, sq yds) je jednotkou obsahu hojně využívanou v Británii, USA, Kanadě či Indii. Hodnotou je čtvereční yard roven obsahu čtverce o délce strany 1 yard, tedy 91,44 cm x 91,44 cm.
Míle čtvereční
Míle čtvereční (sq mile, sq mi)je britskou a americkou jednotkou obsahu. Obsah 1 čtvereční míle je stejný, jako obsah čtverce o stranách 1 míle, tedy přibližně 1,6 x 1,6 km, přesně 1 609,344 metrů x 1
609,344 metrů. V minulosti měla ale 1 míle různé hodnoty, čímž vznikaly i odlišné hodnoty míle čtvereční.
Akr
Akr (ac) z anglického acre, je jednotkou obsahu, která patřila do imperiálních jednotek. Hodnota 1 akru odpovídá zhruba hodnotě 0,4 hektaru, přesně 4 046,873 metrů x 4 046,873 metrů. Historicky šlo o přibližnou plochu pole, kterou zvládl zemědělec zorat za pomoci 2 volů během 1 dne.
Staré české jednotky obsahu
Lán
Slovo lán se v dnešní době používá v souvislosti s polem nebo rozlehlou plochou či velkou vzdáleností. V minulosti to byla jak stará jednotka vzdálenosti, tak plošného obsahu. Od 13. století se měrná jednotka lán vztahovala k takové ploše, kterou sedlák (láník) dokázal obhospodařit s jedním potahem koní. Velikost 1 lánu byla tedy různá, a to například: 1 lán královský (27,9452 hektaru), kněžský (25,6164 ha), panský (23,2876 ha), selský (18,6301 ha), zemský (18,3001649 ha) anebo 1 lán německý (7,6597 ha).
Role
Role byla údajně stará jednotka plošného obsahu o hodnotě 790 m2.
Jitro
Jitro byla plošná jednotka odpovídající takovému obsahu pole, které sedlák zvládl zorat během dopoledne, tedy od jitra do oběda (anebo od jitra až do západu slunce). Z popisu je jasné, že hodnoty se velice lišily, a to od třetiny hektaru do přibližně 1 hektaru, přičemž podle Hájkovy kroniky odpovídalo 1 jitro jednomu honu, tedy asi 3 085 metrům čtverečním.
Hon
Hon nebo taktéž honec je staročeskou jednotkou plošného obsahu, jejíž hodnota je pouze odhadována. Hájkova kronika z roku 1541 uvádí přibližně 3 821 m2 anebo 3 085 m2, čili něco kolem jedné třetiny hektaru. Varianty také jsou, že 1 hon byl 3 783 m2 anebo že byl roven 1 staročeskému jitru (2 837 m2).
Záhon
Stará česká plošná jednotka záhon používaná už od středověku má taktéž jen odhadovanou hodnotu, a to zhruba 394 m2.
Brázda
Brázda je jednotkou obsahu známou ze středověku, jejíž hodnota byla 45,47 m2, (rovných 130 čtverečních loktů).
ČAS
ČAS – PŘEVODY JEDNOTEK
Tato stránka vám nabízí online převody jednotek času, včetně přehledných popisů ke každé z nich. Tabulka pro přepočet obsahuje základní jednotku sekunda včetně všech schválených předpon pro její díly (milisekunda, mikrosekunda, nanosekunda, pikosekunda atd.) anebo naopak běžně používané násobky, jako je minuta, hodina, den, týden, měsíc, rok (365 dní), přestupný rok (366 dní), desetiletí (dekáda), generace, století a tisíciletí (milénium). U jednotek větších než rok se bere průměrný počet 365,25 dní v roce (tropický rok).
Dále je vám k dispozici převodník jednotek času pro hvězdný (siderický) den, měsíc a rok, tropický rok, gregoriánský rok, juliánský rok a anomalistický rok. Měrné jednotky ještě zahrnují Planckův čas, svedberk, helek a sol (Mars). Online kalkulačka po zadání jedné hodnoty provádí výpočet a převod jednotek času do všech ostatních najednou.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky | |
| yoktosekunda (ys) | – |
| zeptosekunda (zs) | – |
| attosekunda (as) | – |
| femtosekunda (fs) | – |
| pikosekunda (ps) | – |
| nanosekunda (ns) | – |
| mikrosekunda (µs) | – |
| milisekunda (ms) | – |
| sekunda (s) | – |
| minuta (min) | – |
| hodina (h) | – |
| den (d) | – |
| týden | – |
| měsíc – cca 30,44 dní | – |
| kalendářní rok – 365 dní | – |
| přestupný rok – 366 dní | – |
| tropický rok (a) – cca 365,25 dní | – |
| desetiletí (dekáda) | – |
| generace – 28 let | – |
| století | – |
| tisíciletí (milénium) | – |
| Ostatní jednotky času | |
| Planckův čas (tp) | – |
| svedberg (S, Sv) | – |
| helek | – |
| sol | – |
| hvězdný (siderický) den | – |
| hvězdný (siderický) měsíc | – |
| hvězdný (siderický) rok | – |
| gregoriánský rok | – |
| juliánský rok | – |
| anomalistický rok | – |
POPIS
-
-
- Čas
- Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky
- Ostatní jednotky času
-
Čas
Čas (t) z anglického time, je fyzikální veličina, jejíž hlavní jednotkou je sekunda (s). Čas se dá jen stěží představit, časovou událost ale můžeme vyjádřit na časové ose. Pojmem doba pak označujeme časový rozdíl dvou takových událostí. Čas je těžké definovat, neboť na jeho podstatu existuje více různých náhledů. Dá se však měřit, a to dle doby trvání určitého opakovaného děje.
Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky
Sekunda
Sekunda (s) anebo nesprávně (sec, sek), stejně jako nesprávné označení vteřina, je hlavní jednotkou času (doby), která patří mezi 7 základních jednotek mezinárodního systému SI. Definice sekundy je taková, že jde o dobu trvání 9 192 631 770 period (kmitů, opakování) záření odpovídající přechodu dvou hladin velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.
Tak zvaná atomová sekunda byla definována roku 1967 díky práci dvou vědců (anglický fyzik Louis Essen 1908-1997 a americký astronom William Markowitz 1907-1998). V roce 1997 byla definice doplněna o dodatek, že atom cesia (cs) musí být izolovaný, v klidu a při teplotě v řádu mikrokelvinů, tedy blížící se co nejvíce absolutní nule (0 K).
Jelikož je sekunda součástí SI, mohou se před ní připojovat schválené předpony SI, (mili, mikro, nano, piko atd). V praxi se ale v souvislosti s časem a sekundou používají pouze tyto předpony pro její zmenšení. Pro násobky se totiž užívají jednotky jako minuta, hodina, den, týden, měsíc anebo rok.
Minuta
Minuta (min) je jednotkou času označující 60 sekund anebo šedesátinu hodiny. Dělení 60, tedy 60 minut v hodině a 60 sekund v minutě, pochází pravděpodobně od Babyloňanů (více jak 1 800 let před naším letopočtem) používající šedesátkovou číselnou soustavu. Přestože minuta není součástí SI, (i když dříve byla v kategorii vedlejších jednotek, která byla roku 2007 zrušena), soustava SI tuto jednotku stále akceptuje. Minuta může být taktéž jednotkou úhlu, který však s časem nesouvisí.
Hodina
Hodina (h) podle latinského hora, je jednotka času, která je taktéž považována za mimosoustavovou (do roku 2007 vedlejší) jednotku času, jež je soustavou SI tolerována. 1 hodina má 60 minut a 3 600 sekund. Starověcí Egypťané definovali hodinu jako dvanáctinu dne a noci, tedy dobu mezi východem a západem slunce. Jedním z údajných důvodů, proč se tato doba dělila na 12 dílů, bylo celkem 12 kůstek na 4 prstech jedné ruky s výjimkou palce, díky nimž bylo snadnější při dotýkání se prstů do 12 počítat.
Den (střední sluneční)
Den (d) je další jednotkou času, která obsahuje 24 hodin, 1 440 minut a 86 400 sekund. Běžný význam může mít ale také coby den 12hodinový, tedy od východu do západu slunce. Den akceptovaný soustavou SI a tvořící základní jednotku kalendáře, je však brán od půlnoci do půlnoci. Jde o sluneční den (čas) určený otáčením Země vzhledem k Slunci. Délka dne je v současné době 86 400,002 sekund a prodlužuje se každé století o přibližně 2 milisekundy.
Týden
Týdnem už od starověku označujeme stále se opakující období 7 po sobě jdoucích dní, každý po 24 hodinách. U nás je zavedené počítání dnů v týdnu od pondělí, a to v pořadí pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle.
Pořadí týdnů v roce se značí 1 až 52 (53). Počítání může být ale v různých zemích odlišné, a to hlavně v souvislosti s počítáním prvního (neúplného) týdne v roce. Dle evropské normy ISO 8601 (v ČR jako ČSN) se prvním týdnem bere takový, který obsahuje čtvrtek. Pokud je to jen pátek (Nový rok), plus sobota a neděle anebo kratší, bere se za první týden v roce až následující.
Měsíc
Měsíc (kalendářní) je jednotkou času, který má podle gregoriánského kalendáře 28 až 31 dní. Podle něho má taktéž 1 rok 12 měsíců, u nás pojmenovaných jako leden (31 dní), únor (28 dní, v přestupném roce 29 dní), březen (31 dní), duben (30 dní), květen (31 dní), červen (30 dní), červenec (31 dní), srpen (31 dní), září (30 dní), říjen (31 dní), listopad (30 dní), prosinec (31 dní). Kalendářní měsíc se v roce buď značí slovem anebo číslovkou od 1 do 12.
Běžný kalendářní rok a přestupný rok
Kalendářní rok má zaokrouhleně rovných 365 dní. To je nejblíže tropickému roku trvajícímu přibližně 365 dní a čtvrt dne. K dorovnání oné čtvrtiny dne navíc (rozdílu délky běžného kalendářního a tropického roku) dochází jednou za 4 roky v přestupném roce. Tento přestupný rok má pak 366 dní.
Tropický rok
Tropický rok trvá přibližně 365 a čtvrt dne, (přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekund). Jde o dobu mezi dvěma průchody pravého Slunce jarním bodem. Z tropického roku se vypočítávají kalendářní roky (365 dní) a 1x za 4 roky přestupný rok (366 dní), jímž se dorovnává právě časový rozdíl čtvrt dne.
Desetiletí (dekáda)
V souvislosti s časem se slovem dekáda označuje desítka let, tedy desetiletí, jako například první dekáda života (přibližně 0 až 9 let), pátá dekáda života (40 až 49 let, nikoliv 50 až 59) a podobně. Často se desetiletí označuje takové, které začíná s nulou na konci, například osmdesátá léta (1970 až 1979). Slovo dekáda ale nemusí být ohraničeno přesnými roky (0-9) atd. Může jím být označena například poslední dekáda života, znamenající posledních 10 let.
Generace
Pojem generace je relativní. Pod slovem “stejná generace“ si zpravidla představíme takovou skupinu lidí, která je přibližně stejně stará. Stejně tak si ale můžeme představit například skupinu výrobků stejné generace (automobily, mobilní telefony či cokoliv jiného).
V souvislosti s časem ale délka generace obvykle odpovídá době, která uplyne mezi narozením jedince a poté jeho potomka. U lidí by tak generace měla znamenat tolik let, jaký věk mají průměrně ženy při porodu. Ten se u nás i v Evropě oproti minulosti o několik let zvýšil, čímž se zvyšuje i délka pojmu generace, a to na současných přibližných 28 let. Za jeden lidský život se tak setkávají až 4 generace.
Století
Století označuje 100 po sobě jdoucích let. Tím by mohlo být například rozmezí let 1518 až 1617. Z dějepisného pohledu ale století (našeho letopočtu) začíná letopočtem na konci s číslem 1 a končí po sto letech na konci s číslem 0. Století je zapisováno číslicí, jako například: 17. století (1601 až 1700), 21. století (2001 až 2100) a podobně.
Pokud bychom chtěli označovat století před naším letopočtem, pak to naopak začíná nulou a končí jedničkou, jako například: 12. století před naším letopočtem (1200 před n.l. až 1101 před n.l.).
Tisíciletí (milénium)
Tisíciletí nebo taktéž milénium označuje 1000 po sobě jdoucích let. Stejně jako předchozí, přestože tisíciletí může začínat libovolným rokem, obvykleji označuje kalendářních tisíc let. První tisíciletí tak bude zahrnovat 1. až 10. století, druhé tisíciletí 11. až 20. století anebo současné 3. tisíciletí 21. až 30. století.
Ostatní jednotky času
Siderický (hvězdný) den
Pojem siderický den (čas) či hvězdný den (čas), je dán dobou rotace (otáčení) Země kolem vlastní osy, (23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund). Tento hvězdný den, u něhož se otočení Země sleduje vůči hvězdám, je tedy téměř o 4 minuty kratší než klasický střední sluneční (24hodinový den), který se sleduje oproti Slunci.
Siderický (hvězdný) měsíc
Siderický měsíc, podobně jako výše uvedený siderický den, je otáčení Země vztahováno vůči hvězdám. Hvězdný měsíc je dobou, za níž Měsíc projde všemi fázemi od novu k novu a při pozorování ze Země se vzhledem k Slunci vrátí do stejné pozice. Časově siderický měsíc trvá 27,321 661 dní.
Siderický (hvězdný) rok
Budeme-li vztahovat otáčení Země vůči slunci nebo vůči hvězdám, pak za 1 rok se Země vůči hvězdám otočí o 1x více než vůči Slunci. Siderický rok (trvající 365.256 36 dní) je o 20 minut a 24,5 sekund delší než juliánský rok (trvající 365,242 19 dne).
Juliánský rok
Juliánský kalendář (solární) zavedl v roce 46 před naším letopočtem s platností o 1 rok později římský vojevůdce, politik a v té době jeden z nejmocnějších mužů Julius Caesar. Juliánský rok má taktéž 365 dní a každý čtvrtý rok přestupný s počtem 366 dní. Délka juliánského roku je však oproti tropickému roku nepatrně delší, a to o 1 den za 128 let.
Gregoriánský rok
Gregoriánský kalendář (solární) vychází z kalendáře juliánského platného od roku 45 př. n. l., který byl v 16. století papežem Řehořem XIII. (1502–1585) kvůli nepřesnosti (1 den za 128 let) upraven. Název nese právě podle papeže (latinsky Gregorius). Gregoriánský rok je dlouhý 365 dní a 1x za 4 roky 366 dní (přestupný rok). Přestupný rok je přesně každý, který je dělitelný čtyřmi s tím, že pokud je dělitelný 100, musí být zároveň dělitelný 400. Přestupný rok je 3x za 400 let vynechán. Nyní je délka gregoriánského roku oproti tropickému roku pouze o 1 den delší za asi 3 300 let.
Anomalistický rok
Anomalistický rok označuje dobu, která uplyne mezi 2 průchody nejbližšího místa ke Slunci (perihélium, perihel či příslunní) pohybujícího se kolem Slunce v kuželosečce.
Planckův čas
Planckův čas je teoreticky nejkratší časový interval, během něhož se něco může odehrát. Definice zní, že jde o dobu potřebnou k překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu. Za vznikem této jednotky času stojí německý fyzik a jeden ze zakladatelů kvantové teorie Max Karl Ernst Ludwig Planck (1858-1947).
Hodnota Planckova času by měla být 5,391×10−44 sekund, jenže během takto krátkého času ještě nebylo doposud nic měřeno. Nejkratším časovým intervalem je z roku 2006 jedna attosekunda, jejíž hodnota je 10−18 sekundy. Planckovo měřítko je tedy příliš malé, veškeré experimenty byly doposud měřeny v jeho násobcích (kvadriliardách).
Svedberg
Svedberg (S nebo Sv) je znám v biologii jako sedimentační koeficient. Svedbergova jednotka má hodnotu 10−13 sekundy a udává dobu, za níž při ultracentrifugaci při daném zrychlení centrifugy proběhne sedimentace dané makromolekuly.
Helek
Helek (v množném čísle halakim) je jednotka času použitá pro výpočty v hebrejském kalendáři. Jedna hodina má 1080 halakim. Helek je 1,333 sekundy, přesně 1 osmnáctina minuty.
Sol (Mars)
Sol (z latinského sol znamenající slunce) nebo také Mars je jednotka času, která odpovídá střednímu slunečnímu dni na povrchu Marsu. Hodnota jednotky sol je 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund. Planeta Mars má tedy asi o 3 % delší střední sluneční den, než je na Zemi. Sol se taktéž používá coby počítání časových intervalů na Marsu, například v souvislosti se sondami vysazenými na jeho povrchu.
RYCHLOST
KALKULAČKA | POPIS | VZOREC
RYCHLOST – PŘEVODY JEDNOTEK
Na této stránce máte k dispozici online kalkulačku pro všechny převody jednotek rychlosti. Tabulka mimo jiné obsahuje přepočet metrů za sekundu na kilometry za hodinu (převod m/s na km/h) a opačně, využitelná třeba při rychlosti větru, převodník kilometry za hodinu na míle za hodinu (km/h na mph) a obráceně, pro rychlosti automobilů u nás a v USA či Velké Británii v mil/h.
Dále můžete využívat měrné jednotky pro rychlost zvuku (Mach) anebo rychlost světla, k tomu přepočet uzlů (námořní míle za hodinu), a také rozšířenou metrickou měrnou soustavu o milimetr, centimetr, metr či kilometr za sekundu, minutu, hodinu, den či rok anebo rozšířenou angloamerickou (imperiální) měrnou soustavu o stopu či míli za sekundu, minutu anebo hodinu.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Odvozená jednotka SI a další z metrické soustavy | |
| milimetr za sekundu (mm/s) | – |
| milimetr za minutu (mm/min) | – |
| milimetr za hodinu (mm/h) | – |
| milimetr za den (mm/h) | – |
| milimetr za rok (mm/rok) | – |
| centimetr za sekundu (cm/s) | – |
| centimetr za minutu (cm/min) | – |
| centimetr za hodinu (cm/h) | – |
| centimetr za den (cm/den) | – |
| centimetr za rok (cm/rok) | – |
| metr za sekundu (m/s) | – |
| metr za minutu (m/min) | – |
| metr za hodinu (m/h) | – |
| metr za den (m/den) | – |
| metr za rok (m/rok) | – |
| kilometr za sekundu (km/s) | – |
| kilometr za minutu (km/min) | – |
| kilometr za hodinu (km/h) | – |
| kilometr za den (km/den) | – |
| kilometr za rok (km/rok) | – |
| Angloamerická měrná soustava | |
| stopa za sekundu (ft/s) | – |
| stopa za minutu (ft/min) | – |
| stopa za hodinu (ft/h) | – |
| míle za sekundu (mi/s) | – |
| míle za minutu (mi/min) | – |
| míle za hodinu (mi/h, mph) | – |
| Další jednotky rychlosti | |
| uzel = námořní míle/h = knot (kt, kn) | – |
| rychlost zvuku při 15°C = Mach (Ma, M) | – |
| rychlost světla (c) | – |
POPIS
-
-
- Rychlost
- Odvozená jednotka SI a další z metrické soustavy
- Angloamerická soustava
- Další jednotky rychlosti
-
Rychlost
Rychlost (v) nám udává změnu polohy tělesa či bodu za jednotku času. U okamžité rychlosti jde o vektorovou fyzikální veličinu, protože vyjadřuje nejen velikost změny, ale zároveň její směr. Hlavní jednotkou rychlosti je metr za sekundu (m/s), který je odvozenou jednotkou mezinárodního systému SI.
Odvozená jednotka SI a další z metrické soustavy
Metr za sekundu
Metr za sekundu je odvozená jednotka SI, a to ze dvou základních jednotek metr (pro délku) a sekunda (pro čas). Definice zní, že rychlostí 1 m/s se pohybuje při rovnoměrné rychlosti takové těleso, které za 1 sekundu urazí dráhu 1 metr. Podle definice metru z roku 1983 odpovídá tato rychlost 1/299 792 458 násobku rychlosti světla ve vakuu (vzduchoprázdnu).
Kromě metru za vteřinu se v běžném životě rychlost (například v souvislosti s rychlostí automobilu anebo rychlostí větru) často označuje v kilometrech za hodinu (km/h). Pro převod m s na km h anebo další přepočet využijte úvodní tabulku. Metrická soustava pro označení mnohem menších anebo naopak větších rychlostí taktéž může uvádět údaje v milimetrech či centimetrech za hodinu, metrech za minutu, hodinu, či den anebo v kilometrech za sekundu a podobně.
Rychlost průměrná a okamžitá – vzorec
Průměrná rychlost vyjadřuje celkovou vzdálenost uraženou za určitý čas. Příklad: Jestliže automobil ujede 90 kilometrů za 1 hodinu, jeho průměrná rychlost bude 90 km/h. Pokud auto urazí 180 kilometrů za 2 hodiny, pojede 
taktéž průměrnou rychlostí 90 km/h. Vzorec pro výpočet průměrné rychlosti obsahuje: dráhu (s) v metrech, čas (t) v sekundách a výsledek rychlost (v) v metrech za sekundu.
Okamžitá rychlost vyjadřuje aktuální rychlost v daném okamžiku. Příklad: Při měření rychlosti je řidiči automobilu naměřena okamžitá rychlost 130 km/h. Vzorec pro okamžitou rychlost, kde “delta“ znamená změna, je:
Angloamerická soustava
Stopa za sekundu
V některých anglicky mluvících zemích se častěji než s metry za sekundu budeme setkávat s uváděním rychlosti ve stopách za sekundu (ft/s, ft/sec, fps), z anglického foot per second, to je počet stop uražených za 1 vteřinu, kdy 1 stopa dle definice z roku 1959 je 0,3048 metru. Taktéž lze měřit rychlost ve stopách za minutu anebo za hodinu.
Míle za hodinu
Stejně tak se v některých anglicky hovořících zemích (USA. Velká Británie..), namísto kilometrů za hodinu, budeme setkávat s měřením rychlosti v mílích za hodinu (mph) z anglického miles per hour.
Opět z roku 1959 je 1 míle definována hodnotou 1 609,344 metrů. Kromě toho můžeme narazit na míle za sekundu anebo míle za minutu.
Další jednotky rychlosti
Uzel (námořní míle za hodinu)
Uzel (kt, kn) z anglického knot, je jednotkou rychlosti využívanou v letectví, vodní dopravě (mořeplavbě – rychlost lodi nebo proudu vody) anebo k měření rychlosti větru v meteorologii. Definice uzlu z ní, že jde o 1 námořní míli za hodinu, kdy 1 námořní míle je rovna 1,852 km. Definice byla zvolena tak, že loď plující 1 hodinu po směru poledníku, urazí za tuto dobu počet uzlů rovnajícímu se počtu obloukových minut zeměpisné šířky. Uzel není součástí soustavy SI, v některých zemích je ale povoleno ho používat.
Dříve se pro měření rychlosti v uzlech využíval provaz s plováky, který byl opatřený uzly od sebe vzdálenými 47 stop a 3 palce (14,4018 metrů). Námořník tento provaz (log) po dobu přesýpání přesýpacích hodin (28 sekund) spouštěl do moře, přičemž rychlost byla dána tím, jaký počet uzlů mu za uvedenou dobu prošel pod rukama.
Mach (rychlost zvuku)
Machovo číslo (Ma, M) je bezrozměrné podobnostní číslo (tvořeno vztahem jiných fyzikálních veličin) používané v aerodynamice. Mach nám dává představu o rychlosti objektu v porovnání s rychlostí zvuku (obojí ve shodném prostředí, neboť rychlost zvuku je závislá na teplotě okolí). Machovo číslo není součástí systému jednotek SI, běžně se ale užívá v letectví pro označení rychlosti letadel. Za jeho zrodem stojí rakouský fyzik a filosof Ernst Mach (1838-1916), který se narodil v Chrlicích u Brna.
Vzoreček pro Machovo číslo je: Ma = v/c, kde v = rychlost objektu a c = rychlost zvuku (ve stejném prostředí). Podle tohoto vzorce může být určena rychlost podzvuková (Ma je menší jak 1) anebo nadzvuková (Ma je větší než 1). Pro modelové situace v letectví se používá pojem Standardní atmosféra Země, v níž je na úrovni mořské hladiny teplota 15 °C, která až do výšky 11 km klesá o 0,0065 °C na 1 metr (a různě dále dle zvyšující se výšky).
Tabulka a kalkulačka rychlostí v úvodu této stránky provádí přepočet jednotek Mach právě při 15 °C (výška 0 stop, 0 metrů), kdy 1 Ma odpovídá rychlosti zvuku 1 225 km/h. Například při teplotě -44,4 °C (výška 30 000 stop, 10 668 metrů) rychlosti letadla 1 Ma odpovídá rychlost zvuku 1 091 km/h. Při dosažení anebo překonání rychlosti zvuku můžeme slyšet tak zvaný Aerodynamický (akustický, sonický) třesk (bouchnutí letadla, tryskáče..), kdy rychlost zdroje zvuku je větší nebo rovna rychlosti zvuku.
V souvislosti s Machovým číslem a rychlostí zvuku můžeme znát následující pojmenování pro rychlost. Subsonická rychlost (menší jak 0,8 Machu), transsonická rychlost (0,8 až 1,2 Mach), supersonická rychlost (1,2 až 5 Ma), hypersonická rychlost (5 až 10 Ma), vysoko-hypersonická rychlost (10 až 25 Ma) a znovuvstupní rychlost (větší než 25 Machů).
Rychlost světla
Rychlost světla (c) z latinského celeritas (rychlost) nebo taktéž světelná rychlost, je taková rychlost, kterou se světlo pohybuje ve vakuu. Je to přesně 299 792 458 metrů za sekundu, (téměř 300 000 km za sekundu anebo přes 1 milion km/h). Rychlost světla je nejvyšší možnou rychlostí šíření světla, elektromagnetických signálů či informací při komunikaci.
Pro zajímavost, na přenesení informace kolem celého rovníkového obvodu Země (40 075 km) by při rychlosti světla teoreticky stačilo necelých 0,07 sekundy. V praxi je ale rychlost vlivem použitých zařízení k přenosu o něco pomalejší. V této souvislosti je také u rychlosti internetu známý pojem “ping“, který udává rychlost (časovou odezvu) například mezi serverem v USA, v Praze či kdekoliv jinde a vaším domácím počítačem.
TLAK
KALKULAČKA | POPIS | VZOREC
TLAK – PŘEVODY JEDNOTEK
Tato stránka vám nabízí online kalkulačku pro převody jednotek tlaku, vzorec pro výpočet a podrobné popisy ke každé jednotce. Tabulka obsahuje nejpoužívanější Pascal a Bar, včetně všech 20 předpon pro díly a násobky (např.: hektopascal či milibar pro tlak vzduchu).
Převodník dále nabízí libru na stopu a palec čtvereční z angloamerické měrné soustavy anebo starší a cizí tlakové jednotky jako barye, milimetr vodního sloupce (mm H2O), milimetr rtuťového sloupce (mm Hg) pro měření krevního tlaku, torr, pièze, atmosféru technickou anebo atmosféru fyzikální. Kalkulačka po zadání hodnoty kterékoliv z jednotek tlaku provede jednorázově přepočet do všech jednotek ostatních.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Odvozená jednotka SI a předpony | |
| yoktopascal (yPa) | – |
| zeptopascal (zPa) | – |
| attopascal (aPa) | – |
| femtopascal (fPa) | – |
| pikopascal (pPa) | – |
| nanopascal (nPa) | – |
| mikropascal (µPa) | – |
| milipascal (mPa) | – |
| centipascal (cPa) | – |
| decipascal (dPa) | – |
| pascal (Pa) = newton/m² (N/m²) | – |
| dekapascal (daPa) | – |
| hektopascal (hPa) | – |
| kilopascal (kPa) | – |
| megapascal (MPa) | – |
| gigapascal (GPa) | – |
| terapascal (TPa) | – |
| petapascal (PPa) | – |
| exapascal (EPa) | – |
| zettapascal (ZPa) | – |
| yottapascal (YPa) | – |
| Další používané jednotky | |
| mikrobar (µbar) | – |
| milibar (mbar) | – |
| centibar (cbar) | – |
| decibar (dbar) | – |
| bar (bar) | – |
| kilobar (kbar) | – |
| megabar (Mbar) | – |
| Angloamerická měrná soustava | |
| libra na stopu čtvereční (psf) | – |
| libra na palec čtvereční (psi) | – |
| kilolibra na palec čtvereční (ksi) | – |
| Staré a cizí jednotky | |
| barye (Ba) | – |
| milimetr vodního sloupce (mmH2O) | – |
| milimetr rtuťového sloupce (mmHg) = torr (Torr) | – |
| pièze (pz) | – |
| Technická atmosféra (at, ata) | – |
| Fyzikální atmosféra (atm) | – |
POPIS
-
-
- Tlak
- Odvozená jednotka SI a předpony
- Další používané jednotky
-
-
- Angloamerická měrná soustava
- Staré a cizí jednotky
-
-
Tlak
Tlak (p, P) z latinského slova pressura, je fyzikální veličina vyjadřující poměr síly (F) působící kolmo na povrch plochy o obsahu (S), nad kterou se tato síla rozděluje. K vyjádření tlaku se využívají různé jednotky, většinou pocházející právě z jednotky síly dělenou jednotkou plochy. Odvozenou jednotkou soustavy SI je pascal, což je ekvivalent newton na metr čtvereční.
Odvozená jednotka SI a předpony
Pascal
Pascal (Pa) je jednotka tlaku, která je platnou odvozenou jednotkou mezinárodní soustavy SI. Za vznikem jednotky pascal stojí francouzský fyzik a matematik Blaise Pascal (1623-1662). Definice 1 pascalu zní, že jde o tlak vyvolaný silou 1 newtonu rovnoměrně rozložený na rovinné ploše o obsahu 1 metr čtvereční (1 N/ 1 m2).
V praxi se kromě jednotky pascal mohou využívat i schválené předpony SI pro díly, jako decipascal (dPa), centipascal (cPa), milipascal (mPa), mikropascal (µPa), nanopascal (nPa), pikopascal (pPa), femtopascal (fPa), attopascal (aPa), zeptopascal (zPa) a yoktopascal (yPa), anebo naopak a častěji jeho násobky, jako je dekapascal (daPa), hektopascal (hPa) pro tlak vzduchu, kilopascal (kPa), megapascal (MPa) ve strojírenství, gigapascal (GPa), terapascal (TPa), petapascal (PPa), exapascal (EPa), zettapascal (ZPa) a yottapascal (YPa).
Vzorec pro výpočet tlaku
Tlak (p) se vypočítá, když sílu (F) v newtonech vydělíme plochou (S) v metrech čtverečních. Výsledkem pak bude hodnota v N/m2.
Další používané jednotky
Bar
Bar (bar) z řeckého slova baros znamenající tíhu, je jednotka tlaku, která není schválena soustavou jednotek SI, ale i přesto se běžně používá, především v meteorologii k měření barometrického tlaku. Jeden bar odpovídá 100 000 pascalum, což je jen nepatrně méně, než průměrný atmosférický tlak na Zemi u hladiny moře (fyzikální atmosféra, jedna atmosféra).
Tlak vzduchu (atmosférický tlak) se běžně postaru uvádí v milibarech, kdy 1 mbar = 1 hektopascal. K měření tlaku vzduchu a zároveň k určování počasí se využívá barometr se stupnicí právě v milibarech anebo v hektopascalech, přičemž vyšší tlak vzduchu obvykle znamená jasno a nižší tlak naopak déšť. Stupnice barometru může obsahovat i starší jednotky Torr.
K jednotce bar se běžně používají předpony pro jeho díly, jako decibar (dbar), centibar (cbar), milibar (mbar) a mikrobar (µbar), anebo pro násobky kilobar (kbar) či megabar (Mbar). Bary a milibary zavedl norský fyzik a meteorolog Vilhelm Friman Koren Bjerknes (1862-1951), který byl zakladatelem moderní předpovědi počasí.
Angloamerická měrná soustava
Libra na stopu čtvereční a libra na palec čtvereční
Měření tlaku v librách na stopu čtvereční (psf), v angličtině pound per square foot, anebo v librách na palec čtvereční (psi), v angličtině pound per square inch, patří do angloamerické měrné soustavy, používané dříve ve Velké Británii a i dnes ve Spojených státech amerických. Definice PSI zní, že jde o tlak, který odpovídá gravitační síle, která působí prostřednictvím tělesa s hmotností 1 libra na plochu
1 čtvereční palec. K uvedeným jednotkách se používají i předpony, jako například kilolibra na palec čtvereční (ksi) pro její násobek.
Staré a cizí jednotky
Barye
Barye (Ba) anebo také někdy barad, barrie, bary, baryd, baryed, nebo barie, je stará jednotka tlaku spadající do soustavy CGS (centimetr – gram – sekunda) z 19. století. Při převodu jednotek platí, že 1 barye = 0,1 pascal.
Milimetr rtuťového sloupce = Torr
Torr, podobně jako milimetr rtuťového sloupce (mm Hg), je starou jednotkou tlaku, za jejímž zrodem stojí italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli (1608-1647), který se proslavil především vynálezem rtuťového barometru. Definice této jednotky zní, že tlak o velikosti 1 torr se rovná hydrostatickému tlaku, který je vytvořen 1 milimetrem sloupce rtuti.
Torr byl zrušen v roce 1980 a namísto něj je schválena odvozená jednotka soustavy SI Pascal. Milimetr rtuťového sloupce se stále ale používá ve rtuťových barometrech, stejně jako v lékařství při měření krevního tlaku, kdy Torr = mm Hg, přičemž druhá stupnice bývá v kilopascalech. Nutno ale podotknout, že vztah mezi Torr a mmHg není 100% roven, protože 1 Torr = 0.999999857533699… mmHg, anebo opačně 1 mmHg = 1.000000142466321… Torr. Jde však o zanedbatelnou odchylku.
Milimetr vodního sloupce
Jednotka tlaku milimetr vodního sloupce (mmH2O) byla vytvořena pomocí trubice naplněné vodou pro měření malých tlaků. Dříve a stále i někdy v současnosti se využívá ve vzduchotechnice anebo při řízení spalovacích procesů.
Pièze
Pièze (pz) je stará jednotka tlaku z francouzské soustavy MTS (metr – tuna – sekunda) používané například v letech 1933 až 1955 v bývalém Sovětském svazu. V porovnání s aktuální mezinárodní soustavou SI odpovídá 1 pz hodnotě 1 kilopascal.
Technická atmosféra
Další zastaralou jednotkou tlaku je technická atmosféra (at, ata – atmosféra technická absolutní), v jejíž souvislosti můžeme znát i staré a nesprávné názvy kg/cm² anebo kp/cm. Tato jednotka tlaku byla kdysi používána v technických a strojírenských oborech. Jedna technická atmosféra = zhruba tlak 10 metrů vodního sloupce anebo přibližně 0,1 megapascalu. Pro přesný převod jednotek využijte tabulku v úvodu.
Fyzikální atmosféra
Fyzikální atmosféra (atm) nebo též absolutní atmosféra se v minulosti používala v přírodních vědách (meteorologie, geologie atd.) a ve fyzice. Definice zní, že jde o normální průměrný tlak vzduchu na
Zemi u hladiny moře, přesně na 45° severní zeměpisné šířky za teploty 15 °C a při normálním tíhovém zrychlení (gn) 9,80665 ms-2.
SÍLA
KALKULAČKA | POPIS | VZOREC
SÍLA – PŘEVODY JEDNOTEK
Na této stránce jsou vám k dispozici online převody jednotek síly, podrobné popisy a vzorec pro její výpočet. Tabulka a kalkulačka nabízí přepočet základní jednotky síly newton, včetně 20 předpon soustavy SI, a dále cizí anebo zastaralé měrné jednotky: dyn, poundal, libra síly, kilogram síly (kilopond), stén anebo kip. Po zadání hodnoty funguje převodník do všech uvedených jednotek najednou.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Odvozená jednotka SI a předpony | |
| yoktonewton (yN) | – |
| zeptonewton (zN) | – |
| attonewton (aN) | – |
| femtonewton (fN) | – |
| pikonewton (pN) | – |
| nanonewton (nN) | – |
| mikronewton (µN) | – |
| milinewton (mN) | – |
| centinewton (cN) | – |
| decinewton (dN) | – |
| newton (N) | – |
| dekanewton (daN) | – |
| hektonewton (hN) | – |
| kilonewton (kN) | – |
| meganewton (MN) | – |
| giganewton (GN) | – |
| teranewton (TN) | – |
| petanewton (PN) | – |
| exanewton (EN) | – |
| zettanewton (ZN) | – |
| yottanewton (YN) | – |
| Staré a cizí jednotky síly | |
| dyn (dyn) | – |
| poundal (pdl) | – |
| libra síly = pound-force (lbf) | – |
| kilopond (kp) = kilogram síly = kilogram-force (kgf) | – |
| stén (sn) | – |
| kip (kip, klb) = kip-force (kipf, klbf) | – |
POPIS
-
-
- Síla
- Odvozená jednotka SI a předpony
- Staré a cizí jednotky síly
-
Síla
Síla (F) z anglického slova force, je vektorová fyzikální veličina udávající, jak na sebe působí tělesa (hmotné předměty) anebo pole (gravitační, magnetické, elektrické atd.). Účinky projevu síly mohou být statické (zdeformování těles) anebo dynamické (změna pohybového stavu). Jednotka síly je Newton (N), který patří do odvozených jednotek SI.
Odvozená jednotka SI a předpony
Newton
Newton (N) je v soustavě měrných jednotek SI jednotkou síly, a to odvozenou ze základních jednotek kilogram (kg) pro váhu, metr (m) pro délku a sekunda (s) pro čas. Definice zní, že 1 newton je taková síla, která hmotnému bodu (abstraktní náhradě skutečného tělesa) s hmotností 1 kg, udělí zrychlení 1 metr za sekundu na mínus druhou (m.s-2), matematicky zapsáno jako metr lomeno sekunda na druhou (m/s2). Jinak lze také říci, že 1sekundové působení síly 1 newton na 1kilogramvý hmotný bod změní (zvýší anebo sníží) jeho rychlost o 1 m/s.
V souvislosti s gravitací můžeme taktéž hovořit o pojmu tíha (dříve váha), tedy o síle, jakou je objekt přitahován k Zemi. Příklad: Objekt o hmotnosti 100 kg je k Zemi přitahován silou přibližně 981 N, (téměř 1 kilonewton). Před jednotku síly (newton), jakožto odvozenou jednotku soustavy SI, je možné přidávat předpony SI pro vyjádření jeho násobků anebo dílů. Příkladem je právě kilonewton (tisícinásobek). Ne všech 20 předpon se však v praxi používá. Pro přepočet jednotek síly využijte úvodní tabulku a kalkulačku.
Za jednotkou síly pojmenovanou newton stojí anglický fyzik, matematik, alchymista a astronom Isaac Newton (1642-1727), mnohdy označovaný za jednu z nejvlivnějších osob v historii lidstva.
Síla – vzorec
Gravitační síla (Fg) se vypočítá vynásobením hmotnosti (m) s Newtonovou gravitační konstantou (g).
Staré a cizí jednotky síly
Dyn
Dyne (dyn) z řeckého dynamis znamenající sílu, je stará odvozená jednotka soustavy CGS (centimetr-gram-sekunda), navržená v roce 1873 výborem Britské asociace pro rozvoj vědy. Definice 1 dynu zní, že jde o sílu, která hmotnému bodu o hmotnosti 1 gram udělí zrychlení 1 centimetr za sekundu na druhou (1 dyn = 1 g⋅cm/s2). Tradičně používaná jednotka k měření povrchového napětí je také dyn na centimetr, kdy například povrchové napětí destilované vody je 71,99 dynů na centimetr (dyn/cm) při teplotě 25 ° C (77 ° F).
Poundal
Poundal (pdl) je jednotkou síly britského systému jednotek FPS (foot–pound–sekond / stopa-libra-sekunda) z roku 1877. Defenice 1 poundalu je, že jde o sílu, která hmotnému bodu o hmotnosti 1 libra udělí zrychlení 1 stopa za sekundu na druhou.
Libra síly
Libra síly, pound-force (lbf) je imperiální jednotkou síly používanou v některých systémech měření, včetně britského gravitačního systému anebo inženýrských jednotek odvozených z anglických měrných jednotek a používaných ve Spojených státech amerických.
Libra síly se používala už od 18. století dle původní definice k méně přesnému měření. Ve 20. století byla definice libry síly (také díky standardizované hodnotě gravitačního zrychlení) zpřesněna. Libra
síly (pound-force)nesmí být zaměňována s jednotkou pro práci a energii (foot pound-force), s jednotkou točivého (kroutícího) momentu (Pound-foot) a ani s jednotkou hmotnosti (libra).
Kilopond
Kilopond (kp) z latinského pondus znamenající váhu, nebo také kilogram síly, kilogram-force (kgf) je starou jednotkou síly, která v minulosti bývala základní jednotkou rozšířené technické soustavy jednotek, dříve využívanou především v Evropě před zavedením soustavy SI. Definice 1 kilopondu zní, že jde o tíhu tělesa s hmotností 1 kilogram v místě s tíhovým zrychlením (zrychlením volného pádu) 9,80665 m/s2 (což je průměrné gravitační zrychlení na zemském povrchu).
Stén
Stén, Sthène (sn) je zastaralá jednotka síly v soustavě M.T.S. (metr-tuna-sekunda) zavedené ve Francii roku 1919. Jednotka stén se využívala především v letech 1933 až 1955 v bývalém Sovětském svazu. Soustava MTS byla později zrušena a nahrazena současným mezinárodním systémem SI.
Kip (kip-force)
Kip (kip, klb) je jednotkou síly spadající pod Americké běžné jednotky (United States customary units) primárně používanou americkými inženýry a architekty k měření zatížení. Přestože je to neobvyklé, občas se kip považuje za jednotku hmotnosti rovnající se 1000 librám. Pakliže se má ale tato jednotka síly jednoznačně odlišit, používá se někdy výraz kip-force (kipf, klbf)
TEPLOTA
TEPLOTA – PŘEVODY JEDNOTEK
Tato stránka vám nabízí online převody jednotek teploty. Kalkulačka a tabulka obsahuje nejznámější měrné jednotky, jako je stupeň Kelvina (K), stupeň Celsia (°C) a stupeň Fahrenheita (°F), a dále také stupně Rømera (°Rø), Newtona (°N), Delisla (°De, °D), Rankina (°Ra, °R) a Réaumura (°Ré, °Re, °R). Po zadání jednotky a hodnoty je proveden online přepočet do všech ostatních jednotek najednou.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| stupeň Celsia (°C) | – |
| stupeň Fahrenheita (°F) | – |
| kelvin (K) | – |
| stupeň Rømera (°Rø) | – |
| stupeň Newtona (°N) | – |
| stupeň Delisla (°De, °D) | – |
| stupeň Rankina (°Ra, °R) | – |
| stupeň Réaumura (°Ré, °Re, °R) | – |
POPIS
Teplota
Teplota (t, T) je fyzikální veličina, která má souvislost s kinetickou (pohybovou) energií částic, jež se v dané látce anebo předmětu pohybují. Teplota je vlastností našeho okolí anebo předmětů, kterou můžeme vnímat jako studenou, teplou anebo horkou. Teplota se s hlavní jednotkou Kelvin (K) řadí mezi 7 základních jednotek soustavy SI. Odvozenou jednotkou je stupeň Celsia (°C). Teplota je velice důležitým pojmem a jevem, na němž závisí vlastnosti jiných látek.
Stupeň Kelvina
Kelvin (K) je základní jednotkou SI, která je definována dvěma hodnotami:
Jednou je absolutní nula, kdy 0 K odpovídá nejnižší definované a teoreticky dosažitelné teplotě. Hypoteticky je nejnižší možná, doposud však nedosažená, teplota, tak zvaná absolutní nula při nule Kelvina (0 K = -273,15 °C, naprosto přesně 0 K = −273,149806372 °C), při níž se v látce zastaví veškerý tepelný pohyb částic.
Druhou definicí je teplota trojného bodu vody, při níž existují současně tři skupenství (pevné, kapalné a plynné). Tato rovnováha nastane u vody přesně při hodnotě 273,16 kelvinů (0,01 °C) a tlaku 611,7 Pascalů (Pa).
Definice Kelvina se ale plánuje upravovat za využití Boltzmannovy konstanty, která udává vztah mezi teplotou a energií a vyjadřuje, kolik energie je potřeba k ohřátí 1 částice ideálního plynu o 1 kelvin.
Za vznikem Kelvinovy stupnice, jejíž 1 stupeň má mimochodem stejnou velikost, jako 1 stupeň Celsia, akorát počáteční nula začíná u každé jinde, stojí významný skotský fyzik William Thomson (1824-1907), známý především pod šlechtickým jménem lord Kelvin of Largs. Jako převodník stupňů využijte úvodní tabulku.
Stupeň Celsia
Celsiův stupeň (°C) je odvozenou jednotkou soustavy SI. Používá se téměř po celém světě mimo USA. Velikost (rozsah) 1 stupně Celsia je stejně velká, jako velikost 1 stupně Kelvina, akorát stupnice je posunuta o 273,15 stupňů, kdy 0 °C = 273,15 K. Pro převody jednotek teploty online využijte tabulku v úvodu.
Za vznikem stupňů Celsia roku 1742 stojí švédský astronom a fyzik Anders Celsius (1701-1744). Zajímavostí je, že na počátku byla stupnice Celsia obrácená, kdy 100 °C označovalo při tlaku 1013,25 hPa bod tání ledu a 0 °C naopak u vody při stejném tlaku bod varu. Švédský přírodovědec a lékař Carl Linné (1707-1778) dal později z části podnět stupnici otočit do stavu, jaký známe dnes. V roce 1743 navrhl převrácení stupnice taktéž francouzský fyzik, matematik a astronom Jean-Pierre Christin (1683-1755).
Stupeň Fahrenheita
Fahrenheitův stupeň (°F) je jednotka teploty oficiálně používaná ve Spojených státech amerických, dále třeba na ostrově Guam, Kajmanských ostrovech, v Portoricu, Belize, Jamajce anebo africké Libérii. Minimálně se s ním můžeme setkat i v Kanadě anebo ještě omezeněji na Britských ostrovech.
Stupeň Fahrenheita byl pojmenován po holansko-německo-polském fyzikovi jménem Gabriel Fahrenheit (1686-1736), jehož hlavním vynálezem byl rtuťový teploměr. Definice stupně Fahrenheita původně vycházela z roku 1724 a říkala, že 0 °F je nejnižší teplota, která se tomuto fyzikovi v uvedeném roce podařila dosáhnout u slané vody. Později ale došlo ke změnám.
Zatímco u Celsia je mezi bodem mrazu 0 °C a bodem varu 100 °C rozmezí 100 stupňů, u Fahrenheita odpovídá bodu mrazu 32 °F a bodu varu 212 ° F, což je rozmezí 180 stupňů. Tedy 1 stupeň Fahrenheita odpovídá velikosti 5/9, což je 0,5555555556 stupně Celsia (a Kelvina). Obě stupnice se protínají akorát pří mínus 40 stupních, kdy -40 ° F = -40 ° C. Pro online převod jednotek teploty je vám k dispozici úvodní kalkulačka.
Stupeň Rømera
Rømerův stupeň (°Rø) navrhl v roce 1701 dánský astronom Ole Rømer (1644-1710). Stupnice Rømera je rozložena tak, že bod mrazu čisté vody 0 °C odpovídá hodnotě 7,5 °Rø a bod varu 100 °C odpovídá hodnotě 60 °Rø. V porovnání se stupněm Celsia (a Kelvina, který má stejnou velikost) platí, že 1 stupeň Rømera odpovídá velikosti 100/52.5, což je přibližně 1,9 stupně Celsia.
Rømerova stupnice se už nepoužívá, má však historický význam, neboť vedle Newtonovy stupnice byla první kalibrovanou stupnicí k měření teploty. Jiné předchozí totiž ukazovaly pouze to, zda teplota stoupala či klesala anebo byly velice nepřesné. Například nejvyšší a nejnižší body stupnice byly nastaveny na nejvyšší a nejnižší teplotu v daném roce. Myšlenka, používat dvou pevných bodů, tak byla zcela nová. Navíc kapalinu (tehdy směs alkoholu a vody) vzduchotěsně uzavřel kvůli vlivu tlaku do skleněné trubice.
Stupeň Newtona
Newtonův stupeň (°N) navrhl v roce 1701 anglický fyzik, matematik a alchymista Isaac Newton (1642-1727), který byl v dějinách lidstva brán za jednu z nejvýznamnějších osob. Newtonova stupnice pro měření teploty byla vedle Rømerovy stupnice, navržené téměř ve stejnou dobu, vůbec prvním objektivním měřením.
Newton pro měření využil lněný olej (pouze ale do teploty tání cínu, potom využíval železo), u něhož studoval změnu objemu při určitých teplotách. Stanovil si asi 18 referenčních bodů, z nichž některé byly velmi nepřesné. Výchozí bylo 0 stupňů, při nichž začíná mrznout voda, což odpovídá i 0 stupňům Celsia, (0 ° N = 0 ° C). Bod varu vody 100 °C ale stanovil na 33 °N. Dalšími zajímavými referenčními body bylo například: Teplota vzduchu v poledne v červenci = asi 6 °N, největší teplo zachycené teploměrem při kontaktu s tělem 12 °N, teplo v lázni, při němž se kapalný vosk pomalu stává pevným = 20 °N, teplota tání slitiny bismutu a cínu = 48 °N anebo třeba teplo, při kterém je rozžhavené železo nejzářivější = 192 °N.
Stupeň Delisla
Delislův stupeň (°De, °D) se používal od roku 1732, kdy ho vytvořil francouzský astronom Joseph-Nicolas Delisle (1688-1768). Delisla používal jako pracovní tekutinu teploměru rtuť. Původně byla ale Delislova stupnice (podobně jako původně u Celsia) obrácená, kdy vroucí voda byla stanovena jako 0 °D a od ní se pak smršťováním rtuti odvíjely další nižší teploty v mnoha dílcích, kdy nebylo nic neobvyklého, že tento teploměr měl i 2 700 stupňů vhodných pro měření mrazu v Rusku.
Později však německý profesor medicíny a anatomie v Rusku Josias Weitbrecht (1702-1747) Delislův teploměr překalibroval a stanovil dva pevné body, 0 °D jako bod varu vody a 150 °D jako její bod mrazu. Takto upravený teploměr rozeslal různým vědcům, včetně Anderse Celsia. Teploměr byl v Rusku používán údajně asi 100 let. Jeden z jeho majitelů, ruský vědec a spisovatel Mikhail Lomonosov (1711-1765), ale nakonec stupnici otočil, kdy 0 °D označovalo bod mrazu a 150 °D bod varu.
Stupeň Rankina
Rankinův stupeň (°Ra, °R) stvořil v roce 1859 skotský strojní inženýr, fyzik a matematik William John Macquorn Rankine (1820-1872). Základem stupnice Rankina je absolutní nula (-273,15 stupňů Celsia),
kterému odpovídalo 0 stupňů Rankina, (0 °R = -273,15 ° C). Na stupnici je pak velikost či rozsah 1 stupně Rankina stejně velký, jako je rozsah jednoho stupně Fahrenheita.
Stupeň Réaumura
Réaumurův stupeň (°Ré, °Re, °R) vymyslel roku 1730 (12 let před stupněm Celsia) francouzský vědec a spisovatel René Antoine Ferchault de Réaumur (1683-1757). Jeho stupnice pro měření teploty byla využívána až do minulého století, dnes už se s ní setkáme ale jen zřídka. Stupnice byla podle definice rozpínání zředěného lihu nastavena tak, že 0 stupňů Réaumura odpovídalo bodu mrznutí vody a 80 °R odpovídalo jejímu bodu varu.
Alkohol byl jako náplň Réaumurova teploměru vybrán z důvodu, že se viditelněji rozpínal (mezi bodem mrazu a varu o 80 %). To ale způsobovalo mnoho problémů, včetně příliš velké velikosti teploměru. Od konce 18. století tak byla pravděpodobně ve všech teploměrech používána jen rtuť. K závěru, že je právě rtuť nejlepší náplní, dospěl kolem roku 1772 po svém studování několika látek švýcarský geolog, meteorolog a filozof Jean-André Deluc (1727-1817).