DÉLKA

KALKULAČKA     |     POPIS

DÉLKA – PŘEVODY JEDNOTEK


Na této stránce naleznete téměř veškeré české a cizí, více či méně známé jednotky délek. Naše kalkulačka a tabulka pro převody jednotek provádí online převod mezi všemi najednou. Stačí zadat výchozí hodnotu a nechat ji přepočítat do všech ostatních.

Základem je metrická soustava SI se základní jednotkou metr, včetně všech schválených 20 předpon pro jeho násobky a díly (mm, cm, km atd.). Další je vám pro přepočet jednotek k dispozici Angloamerická měrná soustava (palec, stopa, yard, míle a pěší hodina). Převody jednotek pokračují přes astronomické jednotky (astronomická jednotka, světelný rok, den, hodina, minuta anebo světelná sekunda, parsek včetně předpon a hubble). Kalkulačka pro měrné jednotky dále nabízí Staré české jednotky délky (zrno, prst, dlaň, pěst, píď, střevíc, česká stopa, loket, krok, sáh, látro, postav, provazec, hon, prut, lán a česká míle). Závěrem je převodník jednotek (pixel, point – bod), námořní míle a zeměpisná míle.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotku délky

Zadejte délku


 







Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI a předpony
yoktometr (ym)
zeptometr (zm)
attometr (am)
femtometr (fm)
pikometr (pm)
nanometr (nm)
mikrometr (µm)
milimetr (mm)
centimetr (cm)
decimetr (dm)
metr (m)
dekametr (dam)
hektometr (hm)
kilometr (km)
megametr (Mm)
gigametr (Gm)
terametr (Tm)
petametr (Pm)
exametr (Em)
zettametr (Zm)
yottametr (Ym)
Angloamerická měrná soustava
palec (in, “) = coul
stopa (ft, ´)
yard (yd)
míle (mi)
pěší hodina = league = legua (lea)
Astronomické jednotky
astronomická jednotka (au, ua, AU, UA)
světelná sekunda
světelná minuta
světelná hodina
světelný den
světelný rok (ly)
parsek (pc)
kiloparsek (kpc)
megaparsek (Mpc)
gigaparsek (Gpc)
hubble
Jednotky délky k měření atomů
fermi = femtometr (fm)
angstrom (Å)
Staré české jednotky (často přibližné)
zrno
prst
dlaň
pěst
píď
střevíc
stopa česká
loket
krok
sáh
látro
postav
provazec
hon
prut
lán
česká míle
Další jednotky délky
pixel (px)
point (pt)
námořní míle (M, nmi, Nm, NM, nm)
zeměpisná míle




POPIS


Délka

Délka (“d“ anebo též malé L, x, a, b, c..) je fyzikální veličina, jejíž hlavní jednotkou je metr (m) patřící mezi 7 základních jednotek soustavy SI. K délce metr je možné přidávat libovolné předpony soustavy SI k vyjádření jeho násobků anebo dílů, i když se některé v praxi nepoužívají.

Předpony pro násobky jsou: deka (deset), hekto (sto), kilo (tisíc), mega (milion), giga (miliarda), tera (bilion), peta (biliarda), exa (trilion), zetta (triliarda), yotta (kvadrilion). Předpony pro díly jsou: deci (desetina), centi (setina), mili (tisícina), mikro (miliontina), nano (miliardtina), piko (biliontina), femto (biliardtina), atto (triliontina), zepto (triliardtina), yokto (kvadriliondtina).

Metrická soustava

Metr

Metr (m) je základní jednotka délky. Metrická soustava založená na jednotce 1 metr byla zavedena ve Francii v roce 1790, z ní poté vzešel Mezinárodní systém jednotek SI (zkratka SI pochází z francouzského „Le Système International d’Unités). Nejaktuálnější definice pro současnou soustavu SI pocházející z 21. října 1983 říká, že 1 metr je délka, kterou světlo ve vakuu urazí za 1/299 792 458 sekundy, (za 1 sekundu světlo ve vakuu urazí 299 792 458 metrů). V minulosti ale bylo mnoho jiných definic, jako například tyto.

V roce 1790, že metr by měl být tak dlouhý, jako délka kyvadla, jehož polovina výkyvu trvala 1 sekundu. V roce 1791, že délka 1 metr odpovídá desetimilióntině délky od severního pólu k rovníku. V roce 1799 byla vyrobena metrová tyč, která se uložila jako etalon ve francouzském národním archivu. V roce 1889 byla zhotovena platinová tyč s 10 % iridia (archivní metr), na níž 1 metr znázorňovala vzdálenost 2 linek při teplotě 0°C. Tato definice byla roku 1927 upřesněna o tlak a podepření tyče při měření. Poslední definice metru předcházející té současné aktuální pochází z roku 1960 a říká, že 1 metr je 1 650 763,73násobek vlnové délky radiace ve vakuu odpovídající přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.

Angloamerická měrná soustava

Nepřehledná a komplikovaná angloamerická měrná soustava obsahuje imperiální jednotky (Imp.) a americké běžné jednotky (U.S.). Pro měření délky jsou nejznámější palec, stopa, yard, míle a pěší hodina.

Imperiální jednotky (anglicky imperial units) známé coby anglický systém či britský systém, byly od roku 1824 používané ve Velké Británii. Přestože Velká Británie od roku 1995 oficiálně používá metrickou soustavu SI, s imperiálními jednotkami se v ní setkáme stále.

Americké běžné jednotky (anglicky U.S. customary units) jsou převzaty (v některých případech se změnami) z imperiálních jednotek a používají se i v současnosti ve Spojených státech amerických. Metrická soustava SI není v USA (tak jako v Británii) uzákoněna, je ale povolena, nicméně se nepoužívá.

Palec (coul)

Přestože se jednotka délky palce, která není součástí SI, v mnoha zemích už nepoužívá, setkat se s ní stále běžně můžeme ve Spojených státech amerických a z větší části například ve Velké Británii anebo Kanadě. Délka palce byla brána podle skutečné šíře mužského palce, proto bylo obvyklé, že v různých zemích a městech byla v minulosti pokaždé jiná, a to zhruba od 23 do 27 mm. Až v roce 1959 byla ustanovena jednotná délka palce 25,4 milimetru, (1“ = 25,4 mm).

Některé rozměry v palcích jsou zvyklostí taktéž v ČR a jinde ve světě. Jde například o úhlopříčky televizorů, (28“=71cm, 32“=81cm, 40“=102cm, 43“=109cm, 48“=122cm, 50“=127cm, 55“=140cm apod.), kdy jako převodník jednotek palec na centimetr a podobně či opačně můžete využít tabulku výše.

V palcích se běžně udává i úhlopříčka displeje mobilních telefonů, (4.5“, 5.7“, 6.2“ apod.), úhlopříčka monitorů počítačů a notebooků (11“, 14“, 15.6“, 17.3“ apod.) anebo třeba průměr ráfku pneumatik automobilů v palcích (13“, 14“, 15“, 16“, 17“, 18“ apod.), který je dokonce kombinován s šíří pneumatik v milimetrech a výškou profilu v procentech z šířky.

Palec (anglicky inch) dobře známe také jako Coul (z německého Zoll). Využití můžeme vidět například u instalačních trubek, které mohou mít různý rozměr známý právě v coulech, tedy palcích, (3/8 coulu, 1/2, 3/4, 1, 1 1/4, 1 1/2, 2 apod.).

Stopa

Jednotka délky stopa (anglicky foot anebo v množném čísle feet) byla v minulosti využívána snad všude. Její rozměr byl odvozen od otisku lidské stopy (nohy, chodidla), proto není divu, že existovalo jejich velké množství různých rozměrů. Historie stopy sahá až do 2 500 let před naším letopočtem, kdy byla délka stopy brána podle délky otisku chodidla jisté sochy.

Stopa byla rozměrově jiná také jako stopa česká (29,635 cm), moravská a brněnská (29,59 cm), saská (28,32 cm), slezská (28,96 cm), pruská (31,385 cm) anebo vídeňská (31,608 cm). Dále je známá stopa v Sumerské říši (cca 26,45 cm), stopa nippurská (27,58 cm), stopa Vikingů (29,5 cm), v Babylonii (30,83 cm), středověké Palestině (32,3 cm) a mnohé další. První zmínka o stopě v našich zemích (střevíc 29,57 cm) pochází z roku 1579. V roce 1794 délku stopy patentovala Marie Terezie (29,82 cm).

V současnosti je významná pouze stopa angloamerická (imperiální), jejíž délka je z 1. června 1959 stanovena na 30,48 cm. Používá se běžně v USA, ale třeba i ve Velké Británii a dalších zemích Commonwealthu (Společenství národů Spojeného království Velké Británie, Severního Irska a jeho bývalých kolonií). U nás, stejně jako ve světě, se s měřením ve stopách setkáme především v letectví, kdy si můžete všimnout při letu letadlem třeba na dovolenou, že pilot hlásí výšku nejen v kilometrech, ale někdy i ve stopách, (Př.: výška 32 000 stop = 9,75 km). Pro přepočet jednotek stopa, centimetr, metr, kilometr atd. využijte tabulku výše.

Yard

Yard (yd) je původem anglickou jednotkou délky, pocházející ze starého gerd, gyrd označující větve a tyče. S odstupem času se yard zařadil mezi britské imperiální jednotky a americké běžné jednotky. Podle mezinárodní dohody z roku 1959 odpovídá 1 yard délce 0,9144 metrů, 3 stopy anebo 36 palců. Pro ostatní převody jednotek použijte úvodní tabulku.

V minulosti existovalo spousty jiných definic yardu, včetně této údajné historické, že 1 yard byl u anglického krále Jindřicha I. vzdáleností od špičky nosu po prostředníček na natažené ruce. Historickým standardem bývala buď nějaká část lidského těla jako noha, délka paže či rozpětí rukou anebo nějaký jiný přírodní objekt.

Yard se nepoužívá jen v USA či Británii, ale z části určitým způsobem i v jiných zemích světa, například v atletice, v níž 1 yard udává přesnou výšku překážek v závodech mužů na 400 metrů anebo 3 kilometry. V běžeckém překážkovém závodě mužů na 110 metrů odpovídá zase vzdálenost mezi překážkami délce 10 yardů. Stejné hodnotě 10 yardů odpovídá také ve fotbale poloměr části kruhového oblouku v pokutovém území. Vnitřní rozměr branky by zase měl být 8 yardů na šířku a 8 stop na výšku. Yardy se objevují i v rozměrech kriketových hřišť, v golfu a podobně.

Míle, námořní míle a další

Míle (mi), anglicky mile, je anglická jednotka délky odpovídající 5 280 stopám anebo 1 760 yardům. Míle není součástí soustavy jednotek SI. V minulosti se jednotkou míle označovalo několik různě definovaných délek se značným rozsahem od půl kilometru až po více jak 10 km. Dle dohody z roku 1959 je 1 mezinárodní míle přesně 1 609,344 metrů, tedy přibližně 1,6 km.

Kromě standardní míle známe také námořní míli, původně definovanou jako délku 1 obloukové minuty zemského poledníku, která se využívá v námořní anebo letecké dopravě. Námořní míle nemá jednoznačně stanovenou značku, používají se tedy M, NM, Nm, nm anebo nmi, i když například M není vhodné kvůli podobnému značení metru a nm zase kvůli značení nanometru. Jako u statutární míle, i námořní míle měla coby britská míle, americká míle či odvozená v jiné zemi různou definovanou délku. V Americe to bylo 1 853,248 metrů, v Británii zase 6 080 stop, což u těchto dvou činilo rozdíl 64 milimetrů.

K dohodě o sjednocení námořní míle došlo až v roce 1929 v Monaku na První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci. Zde se definovala délka 1 námořní míle jako 1 852 metrů. Tu postupně akceptovaly další země, včetně USA roku 1954.

Z historie známe mnoho dalších více či méně lišících se délek označených jako míle, a to například zeměpisná míle (7 420 metrů), vídeňská míle (7 585,936 metrů), česká míle (11 2495 anebo 7 530 metrů), římská míle (1 483 metrů), italská míle (1 852 metrů), arabská míle (1 800 až 2 000 metrů) anebo čínská míle (500 metrů).

Dále to byla stará anglická míle (1 900 m), welšská míle (6 170 m), skotská míle (1 810 m), irská míle (2 048 m), holandská míle (3 280 až 4 280 m), německá míle (7 586 m), pruská a dánská míle (7 532,5 m), maďarská míle (8 379 až 8 937,4 m), portugalská a brazilská míle (2 087,3 m), ruská míle (7 468 m), chorvatská míle (11 300 m) anebo osmanská míle (1 894,35 m) později nahrazena modernější tureckou mílí (1 853,181 m). V USA se dodnes v souvislosti se sportem používá termín Metrická míle (1 500 metrů).

Pěší hodina (league)

League (leag) je jednotka délky dříve běžná v Americe a Evropě, nyní už se ale oficiálně nepoužívá nikde. Pěší hodina udávala vzdálenost, kterou byl člověk schopen urazit za 1 hodinu. Není proto divu, že od středověku byla pro pěší hodinu definována celá řada rozličných hodnot. V Americe byla 1 pěší hodina rovné 3 míle (4,828 032 km).

Jsou známé i další hodnoty pěších hodin, a to například pro Starověký Řím kolem 8. století před naším letopočtem (2,2 km) anebo země jako Argentina (5,572 km), Francie (různě od 3,25 do 4,68 km), Portugalsko (4,44 km až 6,17 km) či Španělsko (4,18 km).

Astronomické jednotky délky

Astronomická jednotka

Jednotka používaná v astronomii k měření vzdáleností uvnitř sluneční soustavu anebo kolem jiných hvězd se nazývá astronomická jednotka (au, ua, UA, AU) z anglického astronomical unit. Původní definice byla, že 1 AU je zhruba délka vzdálenosti Země od Slunce. Tato vzdálenost je ale vlivem obíhání Země kolem slunce vždy od určitého minima do maxima, tedy proměnlivá.

Od roku 2012, po Valném shromáždění IAU v čínském Pekingu, definice pro astronomickou jednotku zní, že 1 AU = 149 597 870 700 metrů s možnou odchylkou 3 metry (1 au = téměř 150 milionů kilometrů). Doporučená jednotka byla stanovena “au“. Astronomická jednotka není v soustavě SI, dříve však byla její vedlejší jednotkou, ale tato kategorie byla zrušena. Na základě dodatku SI z roku 2014 je astronomická jednotka soustavou SI uznávána.

Světelný rok, den, hodina, minuta a sekunda

Další jednotka využívaná v astronomii k měření obrovských vzdáleností je světelný rok (ly) podle anglického light-year. Nejde tedy o jednotku času, ale jednotku vzdálenosti. Definice jednoho světelného roku zní, že jde o vzdálenost, kterou ve vakuu (vzduchoprázdnu) urazí světlo za 1 juliánský rok (365,25 dní s délkou každého dne 86 400 sekund). Podle rychlosti světla se lze dopočítat, že 1 světelný rok má délku 9 460 730 472 580 800 metrů, tedy necelých 10 bilionů kilometrů, (10 milion milionů km). Pro převody jednotek využijte úvodní kalkulačku.

Jednotka 1 světelný rok je v častých případech příliš velká, proto se někdy používají termíny jako světelný den (25 902 068 371 200 metrů), světelná hodina (1 079 252 848 800 m), světelná minuta (17 987 547 480 m) anebo světelná sekunda (299 792 458 m). Ta se dokonce ještě může užívat jako ještě menší světelná milisekunda, mikrosekunda anebo nanosekunda).

Všechny tyto jednotky udávají délku, kterou urazí světlo ve vakuu za daný časový údaj, tedy den, hodinu, minutu, sekundu a podobně. Na rozdíl od výše popsané astronomické jednotky mezinárodní systém jednotek SI světelný rok ani jeho díly neakceptuje, přestože se nejen v astronomii, ale i v telekomunikačních oborech anebo relativistické fyzice často využívají.

Parsek

Parsek anebo parsec (pc), (nikoliv paprsek)je jednotkou délky využívanou v astronomii pro měření extrémně velkých vzdáleností mimo sluneční soustavu. Parsek je více jak 206tisíckrát větší, než astronomická jednotka a přes 3,2x větší, než světelný rok. Definice parseku zní, že jde o vzdálenost, ze které má 1 astronomická jednotka úhlový rozměr 1 vteřina.

Jednotku parsec poprvé pravděpodobně v roce 1913 navrhl britský astronom Herbert Hall Turner (1861 – 1930). V roce 2015 definovala Mezinárodní astronomická unie délku parseku ve vztahu k astronomické jednotce, z níž vyplývá, že 1 parsec je 3,08567758149137×10 na 16tou metrů. Jeden parsec může být v praktickém použití astronomie stále malou jednotkou, proto se používá i 1000násobek (kiloparsek), milion násobek (megaparsek) anebo miliardkrát větší (gigaparsek).

Pro zajímavost, v roce 2018 stále fungující americká vesmírná sonda Voyager 1, která byla vypuštěna 5. září 1977 a jejímž cílem byly planety Jupiter a Saturn, urazila při své rychlosti 61 200 km/hod (cca 1,5 milionů km denně) přibližně 66 parseků za dobu 39 let.

Hubble

Hubblova délka či Hubblova vzdálenost se používá v kosmologii, což je odvětví zabývající se vznikem a vývojem vesmíru. Délka 1 Hubble je přibližně 14,4 miliard světelných let anebo 4,55 gigaparseků.

Jednotky délky k měření atomů

Fermi

Fermi (fm) je jednotka vzdálenosti pro měření atomů a jiných elementárních částic, která vznikla na počest italsko-amerického fyzika se jménem Enrico Fermi (1901-1954). Jednotka Fermi je jiným výrazem pro předponu “ femto“ před jednotkou délky “metr“ v soustavě SI. Jeden fermi je tedy 1 femtometr, má stejnou značku (fm) a jeho délka je 10–15 metru, (jedna miliardtina metru).

Angstrom

Ångström či Angstrom (A) je jednotka vzdálenosti využitelná k měření atomů, molekul, mikroskopických biologických struktur, vlnových délek a podobně. Jednotka byla pojmenována po švédském fyzikovi se jménem Anders Jonas Ångström (1814-1874). Tato jednotka není součástí soustavy SI, svou velikostí 10−10 m odpovídá délce 0,1 nanometru.

Staré české jednotky délky

Zrno

Zrno je starou jednotkou délky (i hmotnosti) využívanou nejen v Čechách, kde se užívalo zrno z ječmene, ale i jinde ve světě. Délka českého zrna by měla být asi 4,93 mm. Pokud by se ale vycházelo z definice níže, že 4 zrna tvoří 1 prst, pak by byl přesný rozměr zrna 4,9275 mm.

Prst

Kronika česká (Hájkova kronika) z roku 1541 uvádí, že délka 1 prst odpovídá 4 zrnům ječmene, což by prý mělo být 19,71 milimetrů.

Dlaň

Stará česká délková jednotka dlaň by měla odpovídat šířce dlaně bez palce, tedy 4 prstům. Délka 1 dlaň je bez mála 8 cm, podle výše uvedeného prstu činí jeho 4násobek přesně 7,874 cm.

Pěst

Jaká byla délka staré české délkové jednotky pěst, není přesně známo. Odhaduje se na 9,856 cm, což by odpovídalo 4 českým palcům. Od roku 1765 se zase předpokládá, že to byly 4 palce vídeňské, to by činilo 10,54 cm.

Píď

Kronika česká z roku 1541 uvádí, že 1 píď je rovna 10 prstům anebo jedné třetině lokte, tedy asi 19,7 cm. Ještě před tím se ale pídě měřily roztaženými všemi prsty, kdy 1 píď byla vzdálenost kolem 20 cm od palce k malíčku.

Střevíc

Střevíc je další starou délkovou mírou údajně vzniklou v roce 1579, a to s hodnotou 29,57 cm. Zatímco v jiných částech světa se brala za obdobnou jednotku stopa, u nás to byl právě střevíc, čili délka otisku této boty. Délka střevíce byla ale několikrát měněna.

Stopa česká

Za stopu českou byl v roce 1579 brán střevíc, tedy délka 29,57cm. Od konce července roku 1764 měla ale dle patentu Marie Terezie (1717-1780) stopa česká délku 29,82 cm. Stopa byla ale i jiná (brněnská, slezská atd.), s mírně odlišnými délkami.

Loket

Na lokte už se v Egyptě, Řecku a jiných zemích měřilo někdy kolem 2 000 let před naším letopočtem. Šlo o velice snadné, ale nepřesné měření. Délka paže každého člověka může být jiná, proto měla každá země nebo dokonce město odlišnou hodnotu lokte. Často se jeho délka v podobě železa zazdívala na náměstích do zdí, aby se předešlo sporům.

Český loket nebo taktéž loket pražský či staroměstský, byl v roce 1268 nastaven na délku 59,3 cm a jeho etalon byl zazděn na Novoměstské radnici v Praze. Vzor českého lokte taktéž nalezneme v Praze na vratech Hradčanské radnice, a dále na radnicích v Mělníku, Bělé pod Bezdězem, Litoměřicích a Litomyšli.

Kromě loktu českého známe také mnoho jiných, jako vídeňský loket (77,8 cm), moravský loket (78,9 cm), slezský loket (57,461 cm), ašský loket (71,829 cm), pražský textilní loket (69,514 cm), pražský dlouhý loket (94,824 cm), pražský krátký loket (84,29 cm), brněnský loket (79,052 cm), dlouhý loket (73,22 cm), chebský loket (65,85 cm), olomoucký loket (78,228 cm), klatovský loket (69,85 cm), mělnický loket (59,14 cm), litomyšlský loket (59,40 cm) a podobně.

Ze světa je to například anglický loket (114,3 cm), skotský loket (94,1 cm), mezopotamský loket (51,7 cm), egyptský královský (52 cm) anebo egyptský malý loket (45 cm), polský loket (78 cm anebo 59,6 cm), vlámský loket (69,1 cm), pruský loket (66,7 cm) atd.

Krok

Krok je starou českou jednotkou délky s hodnotou přibližně 59 centimetrů.

Sáh

Sáh patří mezi staré jednotky délky, jehož hodnota odpovídala rozpaženým rukou u dospělého člověka, z čehož je zřejmé, že samotná délka byla různá. Staročeský sáh měl délku 179,28 cm, tedy přibližně 3 české lokte. Dále známe anglický sáh – fathom (182,88 cm), čínský sáh (166 cm), polský sáh (172,8 cm), turecký sáh (183 cm), ruský sáh (185,2 cm) a podobně. Délky se ale mohly v průběhu času měnit.

Látro

Staročeskou délkovou jednotkou bylo také látro, jehož délka byla různá kolem 2 – 3 metrů. Známe například české látro (207,445 cm), pražské látro (237,08 cm ), slezské látro (196 cm), slavkovské látro (195 cm), rakouské látro (379,3 cm), pruské látro (209,4 cm) apod.

Postav

Stará česká jednotka délky zvaná postav měla délku 177,4 cm anebo 230 cm.

Provazec

Staročeská délková polní míra provazec měla celou řadu různých hodnot. Od roku 1268 po nařízení Přemysla II. to bylo 24,84 metrů. Poté byl od roku 1541 stanoven český provazec na 30,82 metru. Známe ale také provazec rybářský (13,01 m), viničný provazec (37,85 m anebo v Praze 42,59 m), lesní provazec (14 až 32 m) a mnoho dalších.

Hon

Délka měrné jednotky Hon (anebo honec ) není přesně známa. Zemské desky (předchůdce pozemkových knih) uvádí 1 hon jako 153,8 metrů. Kronika česká zase uvádí 1 hon jako 124,2 metru. Hon měl ale v jiných zemích nejenom význam coby délka, ale také obsah a objem.

Prut

Měrná jednotka délky prut měla několik variant. Původně Přemysl Otakar II. (1233?-1278) ustanovil 1 prut s délkou 4,78 metru. O století později byl 1 prut 2,92 metru. V Hájkově kronice české (1541) je zase jako 1 prut uvedena délka odpovídající 621 metrům.

Lán

Jednotka délky lán byla stanovena jako 7,4718 km. Lán se ale spíše využíval pro značení plošné výměry, která se zase dle zemí lišila přibližně od 7 do 28 hektarů. Výraz lán používáme i dnes pro označení velké plochy, například lány obilí apod.

Česká míle

Pro označení česká míle známe 2 různé délky, a to 11,2495 km (cca 365 provazců po 52 loktech) anebo 7,530 km (cca 12 600 pražských loktů). Více o mílích se dočtete výše pod angloamerickou měrnou soustavou.

Další jednotky délky

Pixel

Jednotka grafiky pixel z anglického picture element se značí px a představuje nejmenší jednotku v digitální grafice, tedy jeden bod. Pixel je dobře známý například v souvislosti s rozlišením obrazovky televizoru, monitoru anebo displeje, který je dán právě počtem pixelů (horizontálně a vertikálně).

U notebooků můžeme mít například nejčastěji rozlišení 1366×768. Full HD notebooky a TV mají rozlišení 1920×1080. Novější 4K televizory rozlišení 4096 x 2304 a podobně. Rozlišení řešíme třeba také u digitálního fotoaparátu (5 megapixelů, 8 Mpx, 12 Mpx, 20 Mpx atd.). Co se velikosti 1 pixelu týče, ten má obvykle zhruba čtvrt milimetru, tedy 0,25 mm. Hovoříme ale o pixelu monitoru či televize. Jeden pixel na velkoplošné obrazovce promítající například hokej na náměstí bude mít ale mnohem větší rozměr.

Slovo pixel poprvé publikoval v roce 1965 americký inženýr Frederic C. Billingsley (1921-2002), který popisoval video rozlišení vesmírných sond mířících k Měsíci anebo Marsu. Slovo pix, z něhož se pixel skládá, se ale objevilo v americkém časopise už v roce 1932 a zkráceně ve vztahu k filmům označovalo obrázky (picture).

Point

Point (pt), česky bod anebo puntík, vyjadřuje v typografii angloamerické soustavy velikosti písmen, kdy 1 point odpovídá velikosti 0,376 mm. Anglické body jsou o něco menší kolem 0,353 mm. V minulosti od 18. století se hodnoty měnily od 0,18 do 0,4 mm. V současnosti můžeme s velikostí

point hovořit v souvislosti s rozlišením počítačů a velikosti zobrazených bodů, stejně jako s body při tisku na tiskárnách. Hodnoty velikosti se mohou lišit.

DÉLKA
5 (100%) 3 hlasy