Víte něco o historii jednotky délky – metru?
Používání metru, jakožto jednotky délky a základní jednotky soustavy SI je dnes natolik samozřejmé, že se nad tím téměř nikdo nepozastavuje. Tedy až na případy, kdy je potřeba z nějakého důvodu použít přepočet metru na jeho menší či větší odvozené jednotky. Znáte historii metru? Víte, jakou roli hrál v soustavě SI v podobě, jak ji známe dnes?
Ještě před tím, než vzniklo označení metr
Nutnost měřit délku má v minulosti svou dlouhou historii. Když ještě označení „metr” bylo dalekou budoucností, používaly se pro určení délky pojmy, které nejčastěji souvisely s částmi lidského těla. Odtud pochází označení jako loket, palec, píď, sáh. Postupem času však člověk potřeboval měřit i mnohem větší vzdálenosti, a proto se vymyslely jednotky nové nebo násobky jednotek už existujících. Vznikl krok, dvojkrok, krátká míle, dlouhá míle. I tady existovaly jakési předlohy (etalony), které zaručovaly spravedlivý obchod. Obchodníci nesměli například látku měřit podle svého lokte, nýbrž podle lokte, který byl ve městě dán jako předloha.
Ani to však nestačilo. Kvůli udržitelnosti a rozvoji obchodu svět potřeboval nové míry a jejich sjednocení. Na konci 18. století se začalo přemýšlet, co s tím a vznikl metr. Za svou existenci prošla tato jednotka mnohými úpravami.
Definice metru v průběhu jeho vývoje
Metr měl za svou existenci mnoho definic. Jedna z prvních metr definovala jako desetimiliontou část vzdálenosti od pólu k rovníku. Pro matematické přepočty to nejspíš nebylo dostačující, a tak v roce 1799 byl hlavně z praktických důvodů metr představen jako etalon z platiny (platinová tyč o délce jednoho archivního metru). To ovšem také nebylo zcela vyhovující, a proto jej v brzké době nahradila lepší tyč (etalon) ze stálejší slitiny platiny a iridia s průřezem ve tvaru X, který zajišťoval lepší stabilitu. Tento etalon byl uložen a za přísných podmínek střežen také v Institutu pro míry a váhy v Paříži. Někteří vědci v té době už možná tušili, že ani tohle není poslední definice metru.
Jednotka metr jako průkopník v nových definicích v metrické soustavě
Píše se rok 1983 a metr naposledy mění svou definici. Původní etalon, ač přísně střežen, podléhal okolním vlivům a ztrácel na své přesnosti. Proto se vědci rozhodli metr definovat pomocí rychlosti světla ve vakuu. Definice tedy zní: „metr je dráha, kterou světlo urazí ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy”.
Ukázalo se to jako správné řešení, protože rychlost světla nemá žádnou nejistotu, to znamená, že je dána přesně. Proto i v případě, že by byla rychlost světla dvojnásobná (metr by byl sice poloviční), fyzikální zákony by zůstaly beze změny.
Vědci byli doslova nadšení. Metr byl první jednotkou soustavy SI, která získala takto přesnou definici, a tak si usmysleli, že nové a přesné definice vymyslí i pro další jednotky soustavy SI – pro kilogram, sekundu, ampér, kelvin, mol a kandelu.
