PROCENTA

KALKULAČKA NA VÝPOČET PROCENT – PŘÍKLADY A SLOVNÍ ÚLOHY

Procentní kalkulačka – online výpočet procent

Procentní kalkulačka

Jak vypočítat procenta? Procentní kalkulačka na této stránce nabízí online výpočet procent zdarma. Počítání procent na kalkulačce zvládnete nejenom snadno a rychle, ale také se naučíte, jak se procenta počítají, protože u každého způsobu je uveden vzorec pro výpočet, matematický postup, příklady a slovní úlohy na procenta, do nichž se automaticky dosazují vaše zadané hodnoty. Matematika na procenta se tak rázem stává srozumitelnou zábavou a hračkou.

Procento %

Procento (z italského per cento) je bezrozměrnou jednotkou odpovídající jedné setině, což je matematický pojem představující v desítkové soustavě číslo 0,01 (10-2) anebo ve zlomku 1/100 (jednu setinu celku). Procentem se dá jednodušeji vyjádřit část celku v setinách, než za pomoci zlomku. Příkladem může být hodnota 30 %, která by se jinak zapisovala jako zlomek 30/100. Procentem lze ale vyjádřit i hodnotu převyšující 100, například 120 %.

Psaní procent s mezerou nebo bez

Zda se v ČR znak % píše hned za číslovku anebo se mezi nimi udělá mezera, záleží na tom, jestli jde o jednoslovné přídavné jméno (bez mezery) anebo o dvouslovné číslo a podstatné jméno (s mezerou). Příklad: dvacetiprocentní navýšení ceny se zapíše bez mezery jako 20% navýšení. Kdežto navýšení ceny bylo dvacet procent, zapíšeme s mezerou jako navýšení 20 %. V ostatních zemích včetně Slovenska se pokaždé používá mezera.

Psaní % na klávesnici počítače

Jak napsat na klávesnici procenta? Znak % se u klávesnice počítače zpravidla nachází ve vrchní řadě vpravo od čísel tam, kde je =. Pro napsání značky % ale prvně stiskněte a držte klávesu Shift. Ta, pokud není označena slovem, má šipku směřující vzhůru.

Použití procent

Procenta se nepoužívají jen jako výpočet v matematice, ale také v mnoha dalších oborech, jako je fyzika, ekonomika, technika, přírodní a společenské vědy atd. Příklady:

  • 50 % ceny – jde o polovinu původní ceny
  • 200 % ceny – jde o dvojnásobek původní ceny
  • Sleva 25 % – snížení ceny o čtvrtinu, například z původních 100 Kč na 75 Kč
  • Zdražení o 25 % – zvýšení ceny o čtvrtinu, z původních 100 korun na 125 korun
  • 120 % průměru – navýšení průměrné hodnoty o 1,2násobek, např.: z 1 000 na 1 200
  • 30 % obyvatel – z každých 100 lidí jde o 30 lidí
  • Jistota na 100 % – jde o naprostou jistotu, kdy 100x ze 100 případů vše vyjde dle představ
  • 90% jistota – téměř jistá situace, která dopadne podle očekávání 90x ze 100
  • 35% alkohol – každý 1 litr tekutiny obsahuje 0,35 litru alkoholu a 0,65 litru jiné látky

Nedorozumění v procentech

Jak spočítat procenta dělá spoustě lidem potíže. Počítání procent přitom není tak komplikované, někdy ale dochází k mnohým nedorozuměním, které jsou způsobeny nepřesným vyjádřením, přesně z čeho nebo z jaké části základu se výpočet procent provádí.

Procenta a procentní body

Dobrým příkladem nedorozumění je rozdíl mezi procentem a procentním bodem. Jestliže chceme vyjádřit nějakou změnu hodnoty v procentech (navýšení či snížení), je potřeba vždy jasně uvést, zda se jedná o změnu původního základu anebo o změnu již uvedené procentní hodnoty.

Pokud například někomu sdělíme, že banka zvyšuje původní 10% úrok úvěru o 5 %, aniž bychom uvedli konkrétnější informace, pak si lze pod tímto pojmem představit 2 úplně rozdílné situace:

1 – Úrok naroste z 10 % na 10,5 % (5 % z deseti je 0,5 %, které přičteme k původním 10 %)

2 – Úrok naroste z 10 % na 15 % (k původním 10 procentům přičteme 5 %)

V uvedeném příkladu zřejmě chceme říct, že úrok (tak jak je v bodu 2.) naroste skutečně na 15 %. Jenže v takovém případě by bylo správné uvést, že úroková sazba se zvýšila o 5 procentních bodů, a nikoliv procent.

Procentní bod (pp – z anglického Percentage point) je totiž aritmetický rozdíl dvou procentuálních hodnot se stejným základem. Pojem procentní bod byl zaveden právě kvůli možným zmatkům a pochybnostem a také kvůli značnému zjednodušení popisované situace.

U relativních změn se taktéž používá pojmenování procentní podíl. Ve finančním světě, kde může být 1 procentní bod občasně příliš velká hodnota, se také používá termín Bazický bod (bp – z anglického Basis point), který označuje 1 setinu procentního bodu. Zvýšení úroku z 5 % na 5,1 % se tedy může zapsat jako nárůst o 10 bp).

Pokud bychom pro náš výše uvedený příklad chtěli použít pouze procenta a vynechat označení procentní bod, museli bychom sdělit pro body 1. a 2. jasný a přesný základ (a), anebo uvést konečný procentní podíl (b), a to následovně:

1a – Úrok se zvýší o 5 % z původního úroku (z 10 % na 10,5 %)

1b – Úrok se zvýší na 10,5 % (jasně řečená konečná úroková sazba)

2a – Úrok se zvýší o 5 % z půjčené částky (z 10 % na 15 %)

2b – Úrok se zvýší na 15 % (jasně řečená konečná úroková sazba)

Opětovné zvýšení a snížení procentuální hodnoty

Dalším příkladem nepochopení výpočtů s procenty a důležitosti základů je opakovaná změna hodnot, tedy zvyšování a/nebo snižování (například ceny zboží v obchodě). Pakliže cena výrobku ze 100 Kč naroste o 20 % na 120 Kč a následně klesne o 20 %, nebude výsledná cena původních 100 Kč, ale o krapet nižší. Opět je to dáno faktem, že je nesprávně uveden základ. Výpočet % zlevnění se totiž nebude počítat ze 100 korun, ale ze 120 korun.

Stejně tak je možno původní cenu 100 Kč snížit o 50 % a tu později snížit opět o 50 %, a přitom nebude dané zboží zadarmo. Základem první slevy je totiž 100 Kč, kdežto základem druhé slevy bude 50 Kč. Na některé složitější výpočty se používá trojčlenka.

Promile

Zatímco procento je 1 setina celku, promile je 1 tisícina celku. Jinými slovy, promile je desetina procenta, tedy oproti procentu 10x menší číslo. Promile (z latinského pro mille) se značí podobně jako procento (%), akorát jsou pod lomítkem 2 nuly či kolečka (‰).

Promile nebývá tak často používáno, jako procento. V promilích se udává například alkohol v krvi, stoupání či klesání železniční tratě anebo jde o malou číselnou hodnotu, která se lépe vyjadřuje právě v promile. Příklady použití:

  • Měl v krvi 2 ‰ – jde o 2 gramy alkoholu v 1000 gramech (1 kg) krve, (cca 2 mililitry na 1 litr)
  • Stoupání železniční trati je 15 ‰ – trať na každých 1 000 mm (1 m) délky stoupne o 15 mm (1,5 cm)
  • 8 ‰ obyvatel – jde o 8 obyvatel na každých 1 000 obyvatel

Kalkulačka na výpočet procent – příklady a slovní úlohy


1 – Výpočet procentové části

Příklad: Kolik je 5 % z 300? (A=5, B=300)


  • Z půjčky 300 Kč zaplatím 5 % úrok. Kolik korun mě bude stát úrok? (15).

  • Škola má 300 žáků, z nichž 5 % pojede na výlet. Kolik žáků pojede? (15).

  • Silnice (trasa) o vodorovné vzdálenosti 300 metrů má výškový rozdíl (stoupání anebo klesání) 5 %. Kolik metrů mezi jejím počátkem a koncem je převýšení? (15).

Vzorec: A x B / 100

Postup: 5 x 300 / 100 = 15

Podrobně:

  • 100 % = 300
  • 1 % = 300 / 100 = 3
  • 5 % = 5 x 3 = 15

 

% z =

Zaokrouhlit na desetinná místa


2 – Výpočet počtu procent

Příklad: Kolik procent je 120 z 500? (A=120, B=500)


  • Z půjčky 500 Kč zaplatím na úroku 120 Kč. Kolika procentní je úrok? (24 %).

  • Pracovník má za úkol vyrobit 500 výrobků denně, stihne jich ale 120. Na kolik % plní plán? (24 %).

  • Silnice (trasa) o vodorovné vzdálenosti 500 metrů má převýšení (výškový rozdíl mezi začátkem a koncem) 120 metrů. Jaké je procento stoupání anebo klesání silnice? (24 %).

Vzorec: A / B x 100

Postup: 120 / 500 x 100 = 24 %

Podrobně:

  • Základ = 500
  • 1 z 500 = 1 / 500 základu
  • 120 z 500 = 120 / 500 základu = 24 / 100 základu = 0,24
  • 100 % x 0,24 = 24 %

 

z čísla = %

Zaokrouhlit na desetinná místa

 

 


3A – Výpočet rozdílu čísel v procentech (více než)

Příklad: O kolik procent je 75 více než 25? (A=75, B=25)


  • Na hřišti se minulý týden sešlo 25 dětí. Nyní to bylo 75 dětí. O kolik % je to více? (200 %).

  • Původně byla cena v obchodě 25 Kč, ale nyní je to 75 Kč. O kolik procent bylo zboží zdraženo? (200 %).

Vzorec: (A – B) / B x 100

Postup: (75 – 25) / 25 x 100 = 200 %

Podrobně:

  • 100 % = 25
  • 1 % = 25 / 100 = 0,25
  • 75 / 0,25 = 300 %
  • 300 % – 100 % = 200 %

 

je více než o %

Zaokrouhlit na desetinná místa

Kolikrát je číslo 75 větší než 25? (3x)

A / B = 75 / 25 = 3x


 


3B – Výpočet rozdílu čísel v procentech (méně než)

Příklad: O kolik procent je 150 méně než 200? (A=150, B=200)


  • Zahrádkář natrhá 200 jablek za hodinu, brigádník 150 jablek. O kolik % je to méně? (25 %).

  • Z původních 200 Kč byl výrobek zlevněn na 150 Kč. Kolik % je sleva? (25 %).

Vzorec: (B – A) / B x 100

Postup: (200 – 150) / 200 x 100 = 25 %

Podrobně:

  • 100 % = 200
  • 1 % = 200 / 100 = 2
  • 150 / 2 = 75 %
  • 100 % – 75 % = 25 %

 

je méně než o %

Zaokrouhlit na desetinná místa

Kolikrát je číslo 150 menší než 200? (1,33x)

B / A = 200 / 150 = 1,33x

 


4A – Výpočet rozdílu procent v procentech (více než)

Příklad: O kolik procent je 80 % více než 20 %? (A=80, B=20)


  • Dívka dostala v soutěži 80 % hlasů a chlapec 20 %. O kolik procent získala dívka více hlasů? (300 %).

Vzorec: A / B x 100 – 100

Postup: 80 / 20 x 100 – 100 = 300 %

Podrobně:

  • 80 / 20 = 4
  • 100 x 4 = 400 %
  • 400 % – 100 % = 300 %

 

% je více než % o %

Zaokrouhlit na desetinná místa

80 % je více než 20 % o 60 procentních bodů.

A – B = 80 – 20 = 60 procentních bodů

 

 


4B – Výpočet rozdílu procent v procentech (méně než)

Příklad: O kolik procent je 20 % méně než 80 %? (A=20, B=80)


  • Naftové auto chce 20 % řidičů a benzínové 80 %. O kolik procent více řidičů chce auto na benzín? (75 %).

Vzorec: 100 – (A / B x 100)

Postup: 100 – (20 / 80 x 100) = 75 %

Podrobně:

  • 20 / 80 = 0,25
  • 100 x 0,25 = 25 %
  • 100 % – 25 % = 75 %

 

% je méně než % o %

Zaokrouhlit na desetinná místa

20 % je méně než 80 % o 60 procentních bodů.

B – A = 80 – 20 = 60 procentních bodů

 

 


5A – Výpočet čísla po navýšení původního čísla o XY procent

Příklad: Kolik bude výsledné číslo, když číslo 1 000 zvětšíme o 20 %? (A=1 000, B=20)


  • Pracovník bere plat 1 000 Kč za den, ale o víkendech má přidáno 20 %. Kolik bere o víkendu? (1 200 Kč).

Vzorec: A x (B / 100 + 1)

Postup: 1 000 x (20 / 100 + 1) = 1 000 x 1,2 = 1 200

Podrobně:

  • 100 % = 1 000
  • 1 % = 10
  • 100 % + 20 % = 120 %
  • 120 x 10 = 1 200

 

zvětšených o % =

Zaokrouhlit na desetinná místa

 

 


5B – Výpočet čísla po snížení původního čísla o XY procent

Příklad: Kolik bude výsledné číslo, když číslo 1 000 zmenšíme o 20 %? (A=1 000, B=20)


  • Pracovník dostane odměnu 1 000 Kč hrubého, kvůli daním ale získá o 20 % méně. Kolik je odměna čistého? (800 Kč).

Vzorec: A – (A / 100 x B)

Postup: 1 000 – (1 000 / 100 x 20) = 1 000 – 200 = 800

Podrobně:

  • 100 % = 1 000
  • 1 % = 1 000 / 100 = 10
  • 100 % – 20 % = 80 %
  • 80 x 10 = 800

 

zmenšených o % =

Zaokrouhlit na desetinná místa

 

 


6A – Výpočet původního čísla, když známe % navýšení a výsledek (zdražení)

Příklad: Číslo 1 250 vzniklo zvýšením původního čísla o 25 %. Kolik bylo původní číslo? (A=1 250, B=25)


  • Zboží v obchodě bylo zdraženo o 25 % a nyní stojí 1 250 Kč. Kolik stálo původně? (1 000 Kč).

  • Počet pracovníků se zvýšil o 25 % a nyní ve společnosti pracuje 1 250 zaměstnanců. Kolik jich bylo původně? (1 000).

Vzorec: A / (100 + B) x 100

Postup: 1 250 / (100 + 25) x 100 = 1 000

Podrobně:

  • 100 % + 25 % = 125 % = 1 250
  • 1 % = 1 250 / 125 = 10
  • 100 % = 100 x 10 = 1 000

 

vzniklo po % zvýšení čísla

Zaokrouhlit na desetinná místa

 

 


6B – Výpočet původního čísla, když známe % snížení a výsledek (sleva)

Příklad: Číslo 1 125 vzniklo snížením původního čísla o 25 %. Kolik bylo původní číslo? (A=1 125, B=25)


  • Zboží v obchodě jsme koupili v 25 % slevě a nyní stojí 1 125 Kč. Kolik stálo původně? (1 500 Kč).

  • Firma propustila 25 % zaměstnanců a teď jich zaměstnává 1 125. Kolik lidí pracovalo ve firmě původně? (1 500).

Vzorec: A / (100 – B) x 100

Postup: 1 125 / (100 – 25) x 100 = 1 500

Podrobně:

  • 100 % – 25 % = 75 % = 1 125
  • 1 % = 1 125 / 75 = 15
  • 100 % = 100 x 15 = 1 500

 

vzniklo po % snížení čísla

Zaokrouhlit na desetinná místa

 

 


7 – Výpočet neznámého čísla, když víme, kolik % odpovídá jeho části

Příklad: Číslo 5 000 je 20 % původního čísla. Kolik bylo původní číslo? (A=5 000, B=20)


  • Muž vrátil 5 000 Kč, což bylo 20 % jeho dluhu. Kolik si půjčil? (25 000 Kč).

  • 20 % obyvatel města, což je 5 000 lidí, má automobil. Kolik obyvatel má město? (25 000 obyvatel).

  • Ze semínek vyroste 20 % květin. Kolik musíme zasadit semínek, když chceme 5 000 květin? (25 000 semínek).

Vzorec: A / B x 100

Postup: 5 000 / 20 x 100 = 25 000

Podrobně:

  • 20 % = 5 000
  • 1 % = 5 000 / 20 = 250
  • 100 % = 100 x 250 = 25 000

 

je % z čísla

Zaokrouhlit na desetinná místa

 

 

OBSAH

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

OBSAH – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám nabízí online převody jednotek obsahu a vzorce pro výpočet. Ke každé měrné jednotce je zároveň popis. Kalkulačka a tabulka níže zahrnuje automatické převody mezi základní jednotkou metr čtvereční (m2) a všemi 20 schválenými předponami pro násobky a díly, jako je km2, cm2, mm2 atd.

Přepočet jednotek taktéž obsahuje další běžně používané jednotky ar a hektar. Dále převodník z angloamerické soustavy pro míli, yard, stopu a palec čtvereční, anebo akr. Online kalkulačka a tabulka zahrnuje i převod starých českých obsahových jednotek jako je lán, hon, jitro, brázda, záhon, anebo role.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotky obsahu

Zadejte obsah


 







Jednotky Výsledek
Odvozená jednotka SI a předpony
yoktometr čtvereční (ym²)
zeptometr čtvereční (zm²)
attometr čtvereční (am²)
femtometr čtvereční (fm²)
pikometr čtvereční (pm²)
nanometr čtvereční (nm²)
mikrometr čtvereční (µm²)
milimetr čtvereční (mm²)
centimetr čtvereční (cm²)
decimetr čtvereční (dm²)
metr čtvereční (m²)
dekametr čtvereční (dam²)
hektometr čtvereční (hm²)
kilometr čtvereční (km²)
megametr čtvereční (Mm²)
gigametr čtvereční (Gm²)
terametr čtvereční (Tm²)
petametr čtvereční (Pm²)
exametr čtvereční (Em²)
zettametr čtvereční (Zm²)
yottametr čtvereční (Ym²)
Další používané jednotky obsahu
ar (a)
hektar (ha)
Angloamerická měrná soustava
palec čtvereční (sq in)
stopa čtvereční (sq ft)
yard čtvereční (sq yd)
míle čtvereční (sq mi)
akr (ac)
Staré české jednotky obsahu
lán německý
lán zemský
lán selský
lán panský
lán kněžský
lán královský
role
jitro
jitro staročeské
brázda
záhon
hon




POPIS


Obsah

Obsah (S) nebo také povrch je veličinou vyjadřující v geometrii dvourozměrnou velikost plochy, (rozlohy). Chybně se pojem obsah používá v souvislosti s objemem určitého trojrozměrného prostoru. Obsah je však jenom dvourozměrný, přičemž je jedno, o jaký tvar se jedná (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh, elipsa, lichoběžník, povrch koule atd.).

Odvozená jednotka SI a předpony

Metr čtvereční

Metr čtvereční anebo taktéž metr čtverečný (m2), nesprávně také metr čtvercový, patří v mezinárodní soustavě SI mezi odvozenou jednotku obsahu. Velikost čtverečního metru odpovídá ploše čtverce, jehož strany jsou dlouhé 1 metr.

Protože se jedná o schválenou jednotku SI, je možné před ní přidávat veškeré předpony pro její násobení a dělení, i když se některé z nich nemusí běžně tolik používat. U násobků se jedná o předpony a značky: dekametr čtvereční (dam2), hektometr čtvereční (hm2), kilometr čtvereční (km2), megametr čtvereční (Mm2), gigametr čtvereční (Gm2), terametr čtvereční (Tm2), petametr čtvereční (Pm2), exametr čtvereční (Em2), zettametr čtvereční (Zm2) a yottametr čtvereční (Ym2).

Pro dělení je to: decimetr čtvereční (dm2), centimetr čtvereční (cm2), milimetr čtvereční (mm2), mikrometr čtvereční (µm2), nanometr čtvereční (nm2), pikometr čtvereční (pm2), femtometr čtvereční (fm2), attometr čtvereční (am2), zeptometr čtvereční (zm2) a yoktometr čtvereční (ym2). Pro přepočet uvedených měrných jednotek využijte tabulku a online kalkulačku výše.

Obsah – vzorec

Obsah čtverce

Obsah obdélníku

Obsah trojúhelníku

Obsah kruhu

Další používané jednotky obsahu

Ar

Ar (a) z latinského area je jednotkou plošného obsahu, která se využívá především při měření velikosti stavebních parcel, zemědělské či lesnické půdy, a podobně. Ar není v soustavě SI, může se však ve specifických případech používat. Velikost plochy 1 aru odpovídá čtverci, v němž má strana délku 10 metrů. Jedná se tedy o 100 m2.

Hektar

Hektar (ha) je jednotkou obsahu využívanou při určování velkých ploch například v zemědělství, lesnictví či stavebnictví. Měrná jednotka Hektar je soustavou SI akceptována, není ale jeho součástí. Obsah plochy 1 hektaru odpovídá čtverci o délce stran 100 metrů. Jde tedy o 10 000 metrů čtverečních, stejně jako o 100 arů.

Angloamerická měrná soustava

Palec čtvereční

Palec čtvereční (sq in, square in, sq inches, sq inch) je anglo-americkou jednotkou obsahu, kdy 1 čtvereční palec odpovídá obsahu čtverce o straně 1 palce, tedy 2,54 cm x 2,54 cm.

Stopa čtvereční

Stopa čtvereční (sq ft, square feet, sf, ft2) je měrnou jednotkou plošného obsahu užívanou ve Velké Británii a USA, ale částečně i v Kanadě, Ghaně, Hongkongu, Indii, Malajsii, Nepálu, Pákistánu anebo třeba v Singapuru. Čtvereční stopa je definována jako obsah čtverce o délce strany 1 stopa, což odpovídá 30,48 cm x 30,48 cm. Historicky byly ale délky stop, stejně jako obsahy stop čtverečních, různé.

Yard čtvereční

Yard čtvereční (sq yd, sq yards, sq yard, sq yds) je jednotkou obsahu hojně využívanou v Británii, USA, Kanadě či Indii. Hodnotou je čtvereční yard roven obsahu čtverce o délce strany 1 yard, tedy 91,44 cm x 91,44 cm.

Míle čtvereční

Míle čtvereční (sq mile, sq mi)je britskou a americkou jednotkou obsahu. Obsah 1 čtvereční míle je stejný, jako obsah čtverce o stranách 1 míle, tedy přibližně 1,6 x 1,6 km, přesně 1 609,344 metrů x 1

609,344 metrů. V minulosti měla ale 1 míle různé hodnoty, čímž vznikaly i odlišné hodnoty míle čtvereční.

Akr

Akr (ac) z anglického acre, je jednotkou obsahu, která patřila do imperiálních jednotek. Hodnota 1 akru odpovídá zhruba hodnotě 0,4 hektaru, přesně 4 046,873 metrů x 4 046,873 metrů. Historicky šlo o přibližnou plochu pole, kterou zvládl zemědělec zorat za pomoci 2 volů během 1 dne.

Staré české jednotky obsahu

Lán

Slovo lán se v dnešní době používá v souvislosti s polem nebo rozlehlou plochou či velkou vzdáleností. V minulosti to byla jak stará jednotka vzdálenosti, tak plošného obsahu. Od 13. století se měrná jednotka lán vztahovala k takové ploše, kterou sedlák (láník) dokázal obhospodařit s jedním potahem koní. Velikost 1 lánu byla tedy různá, a to například: 1 lán královský (27,9452 hektaru), kněžský (25,6164 ha), panský (23,2876 ha), selský (18,6301 ha), zemský (18,3001649 ha) anebo 1 lán německý (7,6597 ha).

Role

Role byla údajně stará jednotka plošného obsahu o hodnotě 790 m2.

Jitro

Jitro byla plošná jednotka odpovídající takovému obsahu pole, které sedlák zvládl zorat během dopoledne, tedy od jitra do oběda (anebo od jitra až do západu slunce). Z popisu je jasné, že hodnoty se velice lišily, a to od třetiny hektaru do přibližně 1 hektaru, přičemž podle Hájkovy kroniky odpovídalo 1 jitro jednomu honu, tedy asi 3 085 metrům čtverečním.

Hon

Hon nebo taktéž honec je staročeskou jednotkou plošného obsahu, jejíž hodnota je pouze odhadována. Hájkova kronika z roku 1541 uvádí přibližně 3 821 m2 anebo 3 085 m2, čili něco kolem jedné třetiny hektaru. Varianty také jsou, že 1 hon byl 3 783 m2 anebo že byl roven 1 staročeskému jitru (2 837 m2).

Záhon

Stará česká plošná jednotka záhon používaná už od středověku má taktéž jen odhadovanou hodnotu, a to zhruba 394 m2.

Brázda

Brázda je jednotkou obsahu známou ze středověku, jejíž hodnota byla 45,47 m2, (rovných 130 čtverečních loktů).

ENERGIE

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

ENERGIE (PRÁCE) – PŘEVODY JEDNOTEK


Na této stránce je vám k dispozici online kalkulačka a tabulka pro převody jednotek energie (práce), k tomu vzorec a přehledný popis ke každé z nich. Měrné jednotky zahrnují přepočet hlavního Joule, včetně všech 20 předpon pro jeho násobky a díly (kilojouly a další).

Nabízen je také převodník jednotek na ostatní známé a používané, jako jsou kalorie a kilokalorie využívané pro měření energetické hodnoty potravin (převod kcal na kJ atd.). Dále watthodiny, kilowatthodiny a další předpony pro měření elektrické energie, stejně jako elektronvolty, tuny běžného paliva anebo starou jednotku energie Erg.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotky energie

Zadejte energie


 







Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI a předpony
yoktojoule (yJ)
zeptojoule (zJ)
attojoule (aJ)
femtojoule (fJ)
pikojoule (pJ)
nanojoule (nJ)
mikrojoule (µJ)
milijoule (mJ)
centijoule (cJ)
decijoule (dJ)
joule (J)
dekajoule (daJ)
hektojoule (hJ)
kilojoule (kJ)
megajoule (MJ)
gigajoule (GJ)
terajoule (TJ)
petajoule (PJ)
exajoule (EJ)
zettajoule (ZJ)
yottajoule (YJ)
Další používané jednotky
kalorie (cal)
kilokalorie (kcal)
mikrowatthodina (µWh)
miliwatthodina (mWh)
watthodina (Wh)
kilowatthodina (kWh)
megawatthodina (MWh)
gigawatthodina (GWh)
terawatthodina (TWh)
petawatthodina (PWh)
elektronvolt (eV)
Tuna měrného paliva (tmp)
Staré a cizí jednotky
erg




POPIS


Energie (práce)

Energie (E) z řeckého energeia, je fyzikální veličinou vyjadřující schopnost látky vykonávat nějakou práci. S energií jako názvem přišli fyzici až někdy v polovině 19. století. Energie je známá například jako mechanická, kinetická, potenciální, gravitační, pružnosti, tlaková, elektrická, magnetická, záření, vlnění, tepelná, jaderná, chemická, klidová, sluneční, vodní, větrná, geotermální, mořských vln, parní, svalová, světelná, energie ohně atd. Energie ale může mít mnoho dalších forem, které nám prozatím ani nemusí být známé (například ve vesmíru – tak zvaná temná energie).

V souvislosti s energií známe také pojmy jako příkon (množství energie spotřebované za jednotku času) anebo účinnost (poměr vydané a dodané energie). Hlavní jednotka energie (a práce) v mezinárodní soustavě SI je Joule.

Speciální teorie relativity: Albert Einstein v roce 1905 publikoval fyzikální teorii, podle které je hmotnost a energie ekvivalentní a dá se vyjádřit vztahem E = mc2, kde m = hmotnost, c = rychlost světla ve vakuu.

Práce (W) je fyzikální veličina, která je svým rozměrem a jednotkou stejná jako energie. Práce ve fyzice označuje působení síly na těleso nebo silové pole, při kterém dochází k jeho deformaci nebo posouvání, tedy ke změně rozložení potenciální energie v silovém poli. Práce může být mechanická, gravitačního pole, elektromagnetického pole atd.

Odvozená jednotka SI a předpony

Joule

Joule (J) podle anglického fyzika Jamese P. Joulea (1818 až 1889), je jednotkou energie a práce, která se u nás vyslovuje jako džoul anebo džaul. Joule je odvozenou jednotkou soustavy SI.

Jednotka 1 joule je poměrně malá, proto se často vyskytují její násobky, a to za pomoci schválených předpon soustavy SI. Výsledkem je pak dekajoule (daJ), hektojoule (hJ), kilojoule (kJ) známý jako energetická hodnota potravin, megajoule (MJ), gigajoule (GJ), terajoule (TJ), petajoule (PJ), exajoule (EJ), zettajoule (ZJ) a yottajoule (YJ). Mohou se ale stejně tak používat schválené předpony pro díly, jako decijoule (dJ), centijoule (cJ), milijoule (mJ), mikrojoule (µJ), nanojoule (nJ), pikojoule (pJ), femtojoule (fJ), attojoule (aJ), zeptojoule (zJ) a yoktojoule (yJ). Pro přepočet měrných jednotek použijte online kalkulačku v úvodu.

Definice zní, že 1 Joule je práce, kterou vykonává síla 1 newton (N) působící po dráze 1 metr (m) ve směru pohybu, (Newton metr).

Energie (práce) – vzorec

Taktéž platí, že:

J = N . m = kg . m2 / s2 = Pa .m3 = W . s = C . V

Kde je: N (Newton), m (metr), kg (kilogram), s (sekunda), Pa (pascal), W (watt), C (Coulomb) a V (volt).

Další používané jednotky

Kalorie a kilokalorie

Kalorie (cal) je fyzikální jednotka energie používaná v době, kdy ještě nebyla zavedena současná mezinárodní metrická soustava SI. Jedna kalorie má hodnotu 4,185 joule (1 kilokalorie = 4,185 kilojoule) anebo naopak 1 joule má hodnotu 0,239 cal (1 kilojoule = 0,239 kilokalorie).

Tisícinásobek kalorie je kilokalorie (kcal). Definice pro 1 kilokalorii zní, že jde o přibližnou energii, která je potřebná k ohřátí 1 litru vody o 1 stupeň Celsia. Podobná a přesnější je definice pro 1 kalorii, že jde o energii, která je potřebná k ohřátí 1 gramu vody o 1 stupeň Celsia, a to z 14,5 °C na 15,5 °C.

Kalorie známe především v souvislosti s potravinami. Přestože se kcal používá, podle schválených jednotek jsou správné jouly, tedy energetická hodnota potravin v kilojoulech. Přepočet hodnot, užitečný pro kalorické tabulky (energetické hodnoty) potravin, provádí online kalkulačka v úvodu stránky (kcal na kJ a opačně).

Watthodina, kilowatthodina, megawatthodina, giga, tera, peta, mili a mikro

Watthodina (Wh) je měrnou jednotkou energie, která nepatří do soustavy SI. V té se používá schválený joule, kterému odpovídá 1 wattsekunda. U watthodiny platí, že jde o práci zařízení s příkonem 1 watt po dobu 1 hodiny, což by vzhledem ke schváleným joulům činilo 3 600 J.

V praxi se více používají násobky watthodin, kterými jsou kilowatthodina (kWh, kW⋅h anebo kW h) – tisíc watthodin, megawatthodina (MWh) – milion, gigawatthodina (GWh) – miliarda, terawatthodina (TWh) – bilion anebo petawatthodina (PWh) – biliarda. Používají se ale také zmenšeniny jako miliwatthodina (mWh) – tisícina anebo mikrowatthodina (µWh) – miliontina. Jako převodník jednotek využijte online kalkulačku výše.

Spotřeba elektrické energie v domácnostech se měří v kilowatech, přičemž za 1 kilowatthodinu se platí 4 až 5 Kč. Příklad: elektrický vařič o příkonu 1 000 watů (1 kilowatt) spotřebuje za hodinu 1 kilowatthodinu, která vás bude stát okolo mála 5 Kč.

V průmyslu se spotřeba elektřiny většinou vyjadřuje v mega, giga a terawatthodinách. Množství spotřebované energie pro celou zemi se měří v tera a petawatthodinách.

Elektronvolt

Elektronvolt (eV) známý od roku 1912 (tehdy ještě pod názvem ekvivalent voltu) je fyzikální jednotkou energie a práce (využívá se dokonce i k vyjádření teploty, hmotnosti, hybnosti, vzdálenosti anebo času). Není běžnou jednotkou soustavy SI, i přesto je povoleno ji používat. Hodnota elektronvoltu se postupem času upravuje. Aktuálně odpovídá takové kinetické energii, kterou elektron urychlený ve vakuu získá napětím jednoho voltu.

Jeden elektronvolt je velice nepatrné množství energie, která se využívá především ve světě částic. Pro představu pohyb letícího komára má energii 1 bilion elektronvoltů, tedy milion milionů elektronvoltů. Pokud elektronvolt převedeme na schválenou jednotku joule, pak platí, že 1eV=1,602 176 634.10-19 J.

Tuna měrného paliva

Tuna měrného paliva (tmp) je měrnou jednotkou energie známou z energetiky, kde se využívají obrovské množství paliv s různou výhřevností. Při převodech platí, že 1 tmp = 7 milionů kalorií = 29,3076 GJ = 8,141 MWh. Pro porovnání při hmotnosti 1 tuna platí, že: tuna LPG = 1,6 tmp, benzín = 1,486 tmp, zemní plyn = 1,083 tmp, černé uhlí = 1,016 tmp, hnědé uhlí = 0,29 tmp. Při 1 kg: uran-235 (jaderné štěpení) = 2 700 tmp.

Staré a cizí jednotky

Erg

Erg (erg) z řeckého ergon znamenající práci, je stará jednotka energie používaná v letech 1874 až 1889 v soustavě CGS (centimetr-gram-sekunda). Jeden erg je energie vykonaná silou 1 dyn po dráze 1 cm. Přičemž 1 dyn je síla, která tělesu o hmotnosti 1 gramu udělí zrychlení 1 cm/s. Jeden erg si lze taktéž zhruba představit jako práci, kterou je potřeba vykonat při zvedání tělesa o hmotnosti 1 miligram do výšky 1 cm.

OBJEM

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

OBJEM – PŘEVODY JEDNOTEK


Na této stránce najdete online převod jednotek objemu, názvy, podrobné popisy anebo vzorec pro výpočet. Níže uvedená tabulka zahrnuje základní měrnou jednotku podle soustavy SI, kterou je metr krychlový (m3). Online kalkulačka z něj provádí přepočet na všechny známé a schválené předpony pro násobky a díly, stejně jako na veškeré běžně používané objemové jednotky (litr, decilitr, centilitr, mililitr, hektolitr a mnohé další).

Součástí je taktéž vzájemný převod všech měrných jednotek objemu mezi sebou, zahrnující angloamerické jednotky jako například: tekutý dram, galon, pinta, tekutá unce, barel, kvart, gill, bušl, peck anebo stopu, yard či palec krychlový. Převodník jednotek dále nabízí staré české měrné jednotky objemu obsahující jednotky jako soudek, vědro, škopek, pinta, žejdlík, půlka, máz, kbel, korec, metník, prostice, řepice, věrtel, vůz, měřička anebo bečka.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotky objemu

Zadejte objem







Jednotky Výsledek
Odvozená jednotka SI a předpony
yoktometr krychlový (ym³)
zeptometr krychlový (zm³)
attometr krychlový (am³)
femtometr krychlový (fm³)
pikometr krychlový (pm³)
nanometr krychlový (nm³)
mikrometr krychlový (µm³)
milimetr krychlový (mm³)
centimetr krychlový (cm³) = mililitr (ml)
decimetr krychlový (dm³) = litr (l)
metr krychlový (m³)
dekametr krychlový (dam³)
hektometr krychlový (hm³)
kilometr krychlový (km³)
megametr krychlový (Mm³)
gigametr krychlový (Gm³)
terametr krychlový (Tm³)
petametr krychlový (Pm³)
exametr krychlový (Em³)
zettametr krychlový (Zm³)
yottametr krychlový (Ym³)
Další používané jednotky objemu
mililitr (ml)
centilitr (cl)
decilitr (dl)
hektolitr (hl)
Anglo-Americké
unce britská tekutá = fluid ounce (fl oz, fl. oz. anebo oz. fl)
unce americká tekutá = fluid ounce (fl oz, fl. oz. anebo oz. fl)
dram britský tekutý = fluid dram (fl dr)
dram americký tekutý = fluid dram (fl dr)
galon britský = gallon (gal)
galon americký tekutý = gallon (gal)
galon americký suchý = gallon (gal)
pinta britská = pint (pt)
pinta americká tekutá = pint (pt)
pinta americká suchý = pint (pt)
kvart britský = quart (qt)
kvart americký tekutý = quart (qt)
kvart americký suchý = quart (qt)
gill britský (gi)
gill americký (gi)
bušl britský = bushel (bsh, bu)
bušl americký = bushel (bsh, bu)
peck britský (pk)
peck americký (pk)
barel ropy = barrel (bl, bbl)
stopa kubická (krychlová)
yard kubický (krychlový) (cu yd)
palec kubický (krychlový)
Staré české
půlka
žejdlík (hrneček)
pinta
metník
řepice
máz český
měřička
soudek
škopek
věrtel
vědro české
kbel
prostice
korec = strych = měřice
bečka
vůz




POPIS


Objem

Objem (V) z anglického volume, je fyzikální veličina vyjadřující velikost vymezeného trojrozměrného uzavřeného prostoru, v němž se může nacházet kapalina, pevná látka, plyn nebo plazma. Jednorozměrným (například čára) a dvojrozměrným (například čtverec) tvarům objem přiřadit nelze. Objem nádoby je obecně chápán jako kapacita, čili kolik pojme například kapaliny, spíše než velikost prostoru této nádoby. Objemy jednoduchých tvarů lze vypočítat jednoduše pomocí aritmetických vzorců. Složitější tvary se v matematice počítají pomocí integrálů.

Odvozená jednotka SI a předpony

 

Metr krychlový (kubický metr, kubík)

Podle mezinárodní soustavy SI je hlavní metrickou jednotkou objemu metr krychlový (m3), též nazývaný jako metr kubický či hovorově kubík. Jde o odvozenou jednotku SI se složeným názvem. Jakákoliv jednotka délky může odpovídat jednotce objemu krychle (pravidelnému šestistěnu – kostce), jejíž strany mají danou délku. Například 1 metr krychlový (1 m3) je objem krychle, jejíž strany jsou dlouhé 1 metr (1 m).

K hlavní jednotce objemu je možné přidávat libovolné schválené předpony SI pro její násobky a díly, přestože se některé v praxi nevyužívají. U násobků to jsou: dekametr krychlový (dam3), hektometr krychlový (hm3), kilometr krychlový (km3), megametr krychlový (Mm3), gigametr krychlový (Gm3), terametr krychlový (Tm3), petametr krychlový (Pm3), exametr krychlový (Em3), zettametr krychlový (Zm3) a yottametr krychlový (Ym3).

K menším dílům patří: decimetr krychlový (dm3) = litr (l), centimetr krychlový (cm3) = mililitr (ml), milimetr krychlový (mm3), mikrometr krychlový (µm3), nanometr krychlový (nm3), pikometr krychlový (pm3), femtometr krychlový (fm3), attometr krychlový (am3), zeptometr krychlový (zm3) a yoktometr krychlový (ym3). Pro přepočet jednotek použijte tabulku a online kalkulačku v úvodu.

Objem – vzorec

Krychle:

Kvádr:

Další používané jednotky objemu

 

Litr (decimetr krychlový)

Decimetr krychlový (dm³) je v soustavě SI menším dílem odvozené jednotky (metru krychlového). Jde o objem krychle (kostky), v níž má každá strana délku 10 cm, tedy 1 decimetr. Jeden decimetr krychlový je to samé, co 1 litr (l, L). Přestože je název litr běžně používaný, nepatří (na rozdíl od decimetru krychlového) mezi jednotky mezinárodní soustavy SI. Jeho používání je ale spolu s jednotkami SI akceptováno. Převody jednotek litru nabízí online kalkulačka v úvodní tabulce.

Litr se značí malým počátečním písmenem “l“. Vzhledem k tomu, že tato značka může být zaměňována s jiným písmenem anebo číslem, bylo později od roku 1979 povoleno značení velkým písmenem “L“. Chybně se též občas litr značí malým psacím písmenem ℓ.

Historie litru sahá do Francie roku 1793, kde byla tato jednotka za doby Velké francouzské revoluce zavedena. Definice litru byla jako ta současná, tedy že jde o 1 decimetr krychlový, přičemž slovo litr je odvozeno ze staré francouzské jednotky litron, která byla zase převzata z řeckého litra označující hmotnost.

Definice litru se však roku 1901 změnila, a to tak, že mělo jít o objem 1 kilogramu vody za normálního tlaku a při teplotě 3,98 °C. Mělo se totiž za to, že jde stále o stejný objem 1 decimetr krychlový. Jenže později se zjistilo, že 1 kg takové vody nemá objem 1 dm3 zcela přesně, ale je o 28 miliontin větší. Roku 1964 se tak vrátila původní definice, že 1 l = 1 dm3.

Odvozené jednotky

 

Mililitr (centimetr krychlový)

Mililitr (ml) je jedna tisícina litru, tedy 1 centimetr krychlový (1 cm3). Velikostí se jedná o objem krychle o stranách dlouhých 1 cm.

Centilitr

Centilitr (cl) je jedna setina litru. Podobně jako v předchozím případě, název je tvořen pojmenováním jednotky litr a schválenou předponou SI soustavy “centi“.

Decilitr

Decilitr (dl) – nesprávné označení dcl, je jedna desetina litru. V běžném životě označujeme takové množství jako deci, například 2 deci vína.

Hektolitr

Hektolitr (hl) je označení pro 100 litrů, což odpovídá 0,1 m³. Název je tvořen základní jednotkou litr a předponou SI pro 100násobky “hekto“.

Angloamerická měrná soustava

U angloamerické měrné soustavy jde o jednotky imperiální – imperial units (dříve a v některých případech i dnes používané ve velké Británii) a americké běžné jednotky – U.S. customary units (převzatých z britských jednotek s úpravami a používaných ve Spojených státech amerických).

Tekutý dram

Dram můžeme znát jako jednotku hmotnosti, kromě toho ale také jako jednotku objemu především v lékárnictví. Tekutý dram – fluid dram (fl dr, ƒ 3 anebo fʒ) byl definován jako jedna osmina tekuté unce a je roven 3.6966911953125 mililitrům v americkém systému a 3.5516328125 ml britského měrného systému.

Galon (gallon)

Galon nebo taktéž gallon (gal) je známá angloamerická měrná jednotka objemu, která však vyjadřuje odlišné objemy, a to dle jedné definice v britském systému a podle dvou definic (kapalné a suché) v americkém systému. V Británii, Kanadě a některých karibských zemích 1 galon značí 4,546 090 litrů. V USA a některých latinskoamerických a karibských zemích 1 galon pro kapalné látky odpovídá 3,785 411 784 litrům a v USA pro suché látky 4,404 884 121 915 litrům. Historicky ale existuje ještě více definic.

Pinta (pint)

Pinta, anglicky pint (pt) nebo v některých zemích taktéž pinte, je americkou a britskou jednotkou objemu užívanou jak pro kapalné, tak pro sypké látky. V Británii 1 pinta kapalné látky odpovídá 0,5683 litru. V USA 1 pinta je 0,4732 litru pro kapaliny a 0,5506 litru pro sypké látky. V americkém i britském systému jde o 1/8 galonu.

Tekutá unce (fluid ounce)

Unce je jednotkou hmotnosti, objemu a v historii i délky. Tekutá (dutá) unce, anglicky fluid ounce (fl oz, fl. oz. anebo oz. fl) je odlišná pro americký a britský systém. V USA má tekutá unce 29,573 529 562 5 mililitrů, což je 1/16 pinty anebo 1/128 galonu. V Británii má tekutá unce 28,413 062 5 ml, což odpovídá 1/20 pinty anebo 1/160 galonu.

Barel (barrel)

Barel, anglicky barrel (bl, bbl) znamenající mimo jiné sud, je jednotkou objemu používanou v několika souvislostech, při nichž má často odlišný objem. Taktéž se různí podle toho, zda jde o britský či americký barel, suchý či tekutý a podobně. Objem barelu tak může při současném běžném použití být od 100 do 200 litrů, ve středověku byl rozsah dokonce od 100 do 1 000 litrů.

Příkladem je ropný průmysl celého světa a označení barel ropy, který odpovídá objemu přibližně 159 litrů a zcela přesně 158,987294928 litrů (42 amerických galonů). Americký barel piva má oproti tomu 119,240471196 litrů (31,5 amerických galonů), ale britský barel piva má 163,65924 litrů (36 britských galonů).

S ropou se užívá i označení Mbbl, které znamená 1 tisíc barelů. Jde o konflikt s běžným používáním předpony Mega a písmene M znamenající milion, neboť v souvislosti s ropou a barely jde o tisíc (z římského M označující tisíc). Dále se užívá MMbbl (milion barelů) anebo občasně Gbbl (miliardu barelů). Mimo USA se objem ropy počítá v metrech krychlových – kubických metrech (m3) anebo pak například na burzách v tunách.

Kvart (quart)

Kvart – quart (qt) z latinského kvartu znamenající jednu čtvrtinu je jednotka objemu, která odpovídá objemu 1/4 galonu anebo 2 pinty. Protože mají galony v USA a Británii různé objemy, mohou mít odlišné objemy i kvarty.

Gill

Gill (gi) nebo také šálek je objem odpovídající čtvrtině pinty. Vzhledem k tomu, že objem pinty je různý v Americe a Británii, je dle toho i různý objem gill. Dnes už se tato jednotka nepoužívá, s výjimkou souvislosti s alkoholem.

Bušl (bushel)

Bušl – bushel (bsh, bu) je stará angloamerická jednotka používaná v souvislosti s objemem anebo hmotností, která má různé hodnoty podle zemí (britské či americké) a komodit. Britský bušl má u objemu 36,36872 litrů, americký 35,2391 litrů.

Peck

Peck (pk) je britskou a americkou suchou jednotkou objemu, která odpovídá 2 suchým galonům, 8 suchým kvartům anebo 16 suchým pintám. Jeden peck v Británii je 9,09 litrů a v USA 8,81 litrů.

Krychlová (kubická) stopa, yard a palec

Podobně jako je tomu v naší metrické soustavě SI, tak i v angloamerické soustavě existují v souvislosti s objemem krychlové jednotky vztahující se k angloamerickým jednotkám délky. Příkladem je stopa (stopa krychlová) – cubic foot (cu ft, foot3) odpovídající 0,028316846 592 m³, dále yard (yard krychlový) – cubic yard (cu yd, yard³) odpovídající 0,764 554 857 984 m³ anebo palec (palec krychlový) – cubic inch (cu in, inch³) odpovídající 16,387064 cm³.

Staré české jednotky objemu

 

Sud

Sud nebo také soudek je starou českou jednotkou objemu, která měla hodnotu 11,625 litru. Sudy mohly mít ale rozdílné objemy, jako například žitavský sud (992 l), svídnický sud (496 l), český sud (11,4624 l) anebo třeba týnský sud (124 litrů).

Vědro

Vědro je staročeskou měrnou jednotkou pro měření objemu tekutin. Jedno české vědro odpovídalo 61,117 litrům. Známe ale také vědro pražské (56,6048 l), vědro moravské (56,59 l), stejně jako vědro ruské (12,29894 l), vídeňské (56,589 l), rakouské (56,605 l) atd.

Škopek

Jednotka objemu škopek byla známá už za dob Karla IV. (vládl od srpna 1346 do své smrti v listopadu 1378). Škopek má objem 15,5 litrů.

Pinta

Objemová jednotka pinta je známá především z angloamerických měrných jednotek. U nás se ale také používala, a to od 14. století po následujících asi 5 století. Hodnota se různí, kdy do 16. století byla 1 pinta rovna asi 0,956 litru a po 16. století rovna asi 1,938 litru. Počínaje rokem 1764 byl objem pinty udáván v rozmezí 1,9 až 1,91 litru. Někdy se pro podobný objem využívalo i pojmenování Máz.

Žejdlík

Stará česká jednotka objemu žejdlík se stejně jako některé podobné jednotky používala jak pro měření sypkých, tak kapalných látek. Hodnota by měla být 0,4803 litru anebo 0,4765 litru. Jiné hodnoty se užívaly na Slovensku, v Německu, Rakousku a podobně.

Půlka

Hodnota staré objemové jednotky půlka byla v roce 1607 stanovena jako 0,242 litru, tedy polovina žejdlíku.

Máz

Název pro starou objemovou jednotku je odvozen z německého mass, kde vyjadřovalo objem 1,069 litru. U nás ale známe objem jiný, a to 3,35 litru (český máz Starého Města Pražského). Máz vídeňský měl zase objem 1,415 litru, moravský 1,07 litru a podobně. Občasně se u nás název Máz používal pro 1 pintu (1,938 litru).

Kbel

Kbel je starou jednotkou pro měření objemu, jejíž hodnota byla 71,53 litrů, tedy 1,264 vědra.

Korec

Korec nebo také kořec či strych je objemovou jednotkou v minulosti používanou především pro sypké látky. Objem se lišil podle místa použití. Jeden korec český či pražský byl 93 litrů, tedy 4 věrtele. Od roku 1764 byla hodnota korce udávána 93,54 litru. V jiných českých městech mohl být ale korec značně odlišný, a to zhruba od 90 po 150 litrů.

Metník

Metník nebo též metek, mečík, mírka či záměra je stará jednotka pro měření objemu pevných látek, obvykle obilí anebo třeba brambor. Velikost metníku by měla dle dochovaných informací odpovídat asi objemu 2,8 litru.

Prostice

U objemové jednotky prostice, která se používala kolem 17. století například k měření soli, se objem jen odhaduje, a to na přibližných 73 litrů.

Řepice

Název řepice (nebo také Achtl z německé jednotky achtel) se užíval v souvislosti s měřením objemu obilí, kdy hodnota měla být 2,906 litrů (1/32 korce).

Věrtel

Věrtel z německého viertel znamenající čtvrtinu je stará česká jednotka využívaná k měření objemu, jejíž hodnota byla dle Hájkovy kroniky 248 litrů (jako sud na pivo). Podobná ruská jednotka má 210 litrů. Jinak jsou objemy značně odlišné, neboť se u nás z historie uvádí okolo 23,5 litru, což odpovídá zhruba čtvrtině věrtele. Nejdéle používaný český věrtel v chmelařství měl rovných 23,25 litrů.

Bečka

Stará česká objemová jednotka bečka se používala například pro měření množství soli a podobných komodit, stejně jako pro měření objemu piva či vína. Hodnota bečky je jen odhadována, a to v rozmezí 70 až 100 litrů.

Vůz

Ačkoliv to tak nevypadá, vůz je stará česká objemová jednotka pro kapaliny s hodnotou rovnající se 32 vědrům. Vědro ale mělo různé velikosti, takže i vůz může být značně odlišný. Při 61,134 litrech za vědro vychází vůz na 1 956 litrů. Mohl mít ale také pod 1 500 litrů.

Měřička

Měřička nebo také mírka, čvrtník, čtvrtce anebo čvrtka byla plošná i objemová jednotka o velikosti 1/16 korce, tedy 5,812 litru.

ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám přináší online kalkulačku pro převody jednotek elektrického napětí, vzorec pro jeho výpočet a popisy jednotlivých použitých měrných jednotek. Tabulka nabízí jednotku napětí Volt (V) a zároveň všech 20 schválených předpon pro jeho díly a násobky, jako je milivolt, mikrovolt, kilovolt, megavolt a další. Převodník obsahuje také starší a cizí jednotky jako mezinárodní volt, abvolt a statvolt. Přepočet se provádí navzájem mezi všemi.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotky elektrického napětí

Zadejte elektrické napětí


 







Jednotky Výsledek
Odvozená jednotka soustavy SI a předpony
yoktovolt (yV)
zeptovolt (zV)
attovolt (aV)
femtovolt (fV)
pikovolt (pV)
nanovolt (nV)
mikrovolt (µV)
milivolt (mV)
centivolt (cV)
decivolt (dV)
volt (V)
dekavolt (daV)
hektovolt (hV)
kilovolt (kV)
megavolt (MV)
gigavolt (GV)
teravolt (TV)
petavolt (PV)
exavolt (EV)
zettavolt (ZV)
yottavolt (YV)
Starší a cizí
abvolt (aV)
statvolt (sV)
mezinárodní volt (V int.)




POPIS


 

Elektrické napětí

Elektrické napětí (U), výjimečně v anglicky mluvících zemích (V), se definuje jako rozdíl elektrických potenciálů mezi dvěma body v prostoru. Lze stejně tak říct, že jde o práci vykonanou elektrickými silami při přesouvání elektrického náboje z jednoho bodu v prostoru do druhého. Představit si napětí můžeme také jako určitou sílu, díky níž jsou obvodem protlačovány elektrony.

Elektrické napětí může být stejnosměrné (polarita plus a mínus se nemění, například u prodávaných bateriových článků) anebo střídavé (periodicky se měnící, například v elektrické síti). Odvozená jednotka elektrického napětí soustavy SI je Volt (V). České normy rozdělují elektrické napětí podle následujících velikostí:

  • Malé napětí (mn), do 50 Voltů
  • Nízké napětí (nn), 50 V až 1000 Voltů
  • Vysoké napětí (vn), 1000 Voltů až 52 kilovoltů (kV)
  • Velmi vysoké napětí (vvn), 52 kV až 300 kV
  • Zvláště vysoké napětí (zvn), 300 kV až 800 kV
  • Ultra vysoké napětí (UV), více jak 800 kV

Odvozená jednotka soustavy SI a předpony

Volt

Volt (V) je odvozenou jednotkou mezinárodní soustavy jednotek SI. Definovat 1 Volt lze jako takové napětí mezi dvěma konci vodičů, do něhož konstantní proud 1 Ampér (A) dodává výkon 1 watt (W). V tomto případě má vodič odpor 1 ohm (Ω). Definice 1 Voltu může také být, že jde o takové elektrické napětí, u něhož je k přemístění elektrického náboje o velikosti 1 coulomb (C) potřeba práce 1 joule (J).

Za pojmenováním Volt stojí italský fyzik Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (1745-1827), jež se mimo jiné proslavil vynálezem elektrického článku (v roce 1800), objevením třecí elektřiny anebo vylepšením kondenzátoru.

Vzhledem k tomu, že je Volt odvozenou jednotkou SI, mohou se před něj používat libovolné předpony pro jeho díly (deci, centi, mili, mikro, nano, piko, femto, atto, zepto a yokto) anebo násobky (deka, hekto, kilo, mega, giga, tera, peta, exa, zetta a yotta). Pro převod jednotek Voltů slouží tabulka a online kalkulačka v úvodu.

V praxi se ale využívají jen některé, například milivolt (mV) pro tisícinu, mikrovolt (μV) pro miliontinu či nanovolt (nV) pro miliardtinu voltu. Anebo naopak kilovolt (kW) pro tisíc násobek, megavolt (MV) pro milion násobek, gigavolt (GV) pro miliard násobek či teravolt (TV) pro bilion násobek voltu.

Elektrické napětí – vzorec

(U = napětí ve voltech, I = proud v ampérech, R = odpor v ohmech)

Starší a cizí jednotky

Abvolt

Abvolt (abV) je jednotkou pro měření elektrického napětí, která se využívala v letech 1874 až 1889 v absolutním systému jednotek CGS (centimetr-gram-sekunda). Poté byla nahrazena soustavou MKS (metr-kilogram-sekunda). Od roku 1960 ale vešla v platnost současná mezinárodní soustava SI, která jako jednotku pro elektrické napětí oficiálně povoluje pouze Volt. Pro přepočet abvoltu na volty platí, že 1 abV = 10−8 V.

Statvolt

Statvolt (statV) se používal taktéž v 19. století v CGS systému. Při přepočtu statvoltů na volty je převod následující: 1 statvolt = 299,792458 voltů. K tomuto číslu se došlo hodnotou rychlosti světla v metrech za sekundu vydělenou 10 na šestou. Měrná jednotka statvolt je užitečná pro elektromagnetismus.

Mezinárodní volt

K definování mezinárodního voltu (international volt) došlo v roce 1893, jako 1/1.434 elektromotorické síly (EMS), nyní správněji elektromotorického napětí (Ue), v Clarkově buňce. Od této definice v roce 1908 sešlo ve prospěch mezinárodního ohmu a mezinárodních ampérů. V roce 1948 byla opuštěna celá tato řada jednotek.

VÝKON

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

VÝKON – PŘEVODY JEDNOTEK


Na této stránce je vám k dispozici online kalkulačka pro převody jednotek výkonu, vzorec pro výpočet a popis. Tabulka obsahuje jednotku pro výkon watt, včetně všech 20 předpon, jako je miliwatt, kilowatt, megawatt, terawatt a další, přičemž převodník funguje vzájemně mezi všemi. Dále je zde měrná jednotka koňská síla. Můžete tak provést přepočet kilowatt (kw) na koně (k) anebo převod zpátky z koní na kilowatty.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotky výkonu

Zadejte výkon


 







Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI a předpony
yoktowatt (yW)
zeptowatt (zW)
attowatt (aW)
femtowatt (fW)
pikowatt (pW)
nanowatt (nW)
mikrowatt (µW)
miliwatt (mW)
centiwatt (cW)
deciwatt (dW)
watt (W)
dekawatt (daW)
hektowatt (hW)
kilowatt (kW)
megawatt (MW)
gigawatt (GW)
terawatt (TW)
petawatt (PW)
exawatt (EW)
zettawatt (ZW)
yottawatt (YW)
Ostatní jednotky výkonu
koňská síla = horsepower (hp, HP)




POPIS


Výkon

Výkon (P) z anglického power, je fyzikální veličinou udávající množství vykonané práce, přenosu tepla anebo množství energie za určitou jednotku času. Výkon může být průměrný (za nějaké časové rozmezí) anebo okamžitý (v přesném okamžiku). Energie spotřebovaná za určitý časový interval se naopak nazývá příkon. Z poměru výkonu a příkonu poté můžeme vypočítat procentuální účinnost. Jednotka výkonu je watt patřící do odvozených jednotek soustavy SI.

Odvozená jednotka soustavy SI a předpony

Watt

Watt (W) je hlavní jednotkou výkonu (P), která je v soustavě SI odvozena ze základní jednotky sekunda (pro čas) a odvozené jednotky joule (pro práci). Definice výkonu jednoho wattu zní, že jde o vykonanou práci 1 joulu za 1 sekundu.

Příkladem výkonu 1 wattu může být zvedání ve vakuu při rychlosti 1 metr za sekundu tělesa o tíze 1 newton (necelých 102 gramů). Dalším příkladem je elektrický výkon s hodnotou 1 watt, který je vytvářen stejnosměrným proudem 1 ampér při úbytku napětí 1 volt.

Za pojmenováním jednotky výkonu watt stojí skotský fyzik, mechanik a vynálezce James Watt (1736-1819), který se mimo jiné zasloužil o taková vylepšení parních strojů, která umožnila jejich průmyslové využívání.

Watt je odvozenou jednotkou SI, proto je před něj možné přidávat kterékoliv schválené předpony pro násobky jako dekawatt (daW), hektowatt (hW), kilowatt (kW), megawatt (MW), gigawatt (GW), terawatt (TW), petawatt (PW), exawatt (EW), zettawatt (ZW), yottawatt (YW) anebo díly jako deciwatt (dW), centiwatt (cW), miliwatt (mW), mikrowatt (µW), nanowatt (nW), pikowatt (pW), femtowatt (fW), attowatt (aW), zeptowatt (zW), yoktowatt (yW), přestože se v praxi používají jen některé.

Výkon – vzorec

Průměrný výkon

Okamžitý výkon

Další jednotky výkonu

Koňská síla

Koňskou sílu (hp či HP) z anglického horsepower, v češtině kůň (k nebo chybně ks), v němčině pferdestärke (PS), zavedl na konci 18. století také skotský vynálezce James Watt. Přestože jde o starší jednotku výkonu, dnes už oficiálně nahrazenou právě wattem z jednotek SI, stále se používá, a to především pro označení výkonu motorů u automobilů, motocyklů a podobně.

Jednotka koňské síly vznikla ve své době z důvodu, že James Watt potřeboval u svých parních strojů uvádět výkon tak, aby si ho zákazníci dovedli představit. Proto použil porovnání s koňmi. Jeho definice pro koňskou sílu zněla, že jde o takový výkon, který je schopen podat kůň zapřažený v žentouru (v zařízení k převádění síly zvířat na točivý moment na řemenici) a zdvihající náklad 180 liber (lb), přičemž za 1 hodinu ujde 144 koleček o poloměru 12 stop. Po zaokrouhlení šlo o hodnotu 33 000 stopliber za minutu.

Pro převádění jednotek watty na koně a zpátky využijte online kalkulačku v úvodu. Pro představu lze uvést, že česky 1 kůň je 735,49875 wattů (0,73549875 kilowattů). A obráceně, že 1 kilowatt (kW) je 1,35962 koňských sil.

HMOTNOST

KALKULAČKA     |     POPIS

HMOTNOST – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám nabízí online převody jednotek hmotnosti, včetně podrobného popisu ke každé z nich. Tabulka a kalkulačka obsahuje základní měrnou jednotku kilogram a k tomu všechny schválené předpony metrického systému SI pro násobky a díly gramu. Dále jsou vám k dispozici ostatní měrné jednotky hmotnosti, jako tuna, metrák, trojská unce, karát, sluneční a zemská hmotnost, atomová hmotnostní konstanta anebo Planckova hmotnost.

Z avoirdupois systému angloamerické měrné soustavy převodník jednotek pro hmotnost obsahuje jednotky dram, unce, libra (pound), kámen, dlouhá (imperiální) a krátká tuna, grain a pennyweight. Ze starých jednotek je to česká a lékárnická unce, česká a lékárnická libra a ruský pud. Přepočet se po zadání libovolné jednotky hmotnosti a její hodnoty provádí online do všech ostatních najednou.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotky hmotnosti

Zadejte hmotnost


 







Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI a předpony
yoktogram (yg)
zeptogram (zg)
attogram (ag)
femtogram (fg)
pikogram (pg)
nanogram (ng)
mikrogram (µg)
miligram (mg)
centigram (cg)
decigram (dg)
gram (g)
dekagram (dag)
hektogram (hg)
kilogram (kg)
megagram (Mg) = tuna (t)
gigagram (Gg) = kilotuna (kt)
teragram (Tg) = megatuna (Mt)
petagram (Pg)
exagram (Eg)
zettagram (Zg)
yottagram (Yg)
Ostatní jednotky hmotnosti
atomová hmotnostní konstanta (mu) = unifikovaná atomová hmotnostní jednotka (u) = dalton (Da)
Planckova hmotnost (mp)
karát (ct, CT, Ct) = metrický karát
trojská unce = troyská unce (oz t)
metrický cent = metrák (q)
zemská hmotnost (Mz)
sluneční hmotnost (M?)
Avoirdupois a angloamerická měrná soustava
grain (gr) = zrno
pennyweight (dwt)
dram (dr)
unce (oz) = ounce
libra (lb) = pound
kámen = stone (st)
krátká tuna = short ton (T, ton)
dlouhá tuna = imperiální tuna = long ton (l/t, ts nebo T)
Staré a cizí
lékárnická unce
česká unce
česká libra
lékárnická libra
pud




POPIS


Hmotnost

Hmotnost (m) z anglického slova mass, je vlastnost těles, kterou vnímáme podle toho, jak je předmět “těžký“. Tato vlastnost (nesprávně váha) souvisí s gravitačními anebo setrvačnými účinky, tedy s tendencí tělesa zůstat v klidu, anebo pokud je v pohybu, zůstat v něm v konstantní rychlosti. Hmotnost patří mezi 7 základních jednotek mezinárodní soustavy SI a její základní jednotkou je kilogram (kg).

Základní jednotka SI a předpony

Kilogram

Kilogram (kg), běžně nazýván jako kilo, je jednou ze 7 hlavních jednotek měrné soustavy SI. Definice 1 kilogramu zní, že jde o hmotnost vzorového kusu, který je uložen u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy ve Francii. Tento úřad založený roku 1875 a označovaný BIPM (z francouzského Bureau international des poids et mesures) je jednou ze tří mezinárodních organizací udržující SI soustavu.

Prototypem kilogramu je válec s výškou 39 mm a průměrem 39 mm, který je zhotovený ze slitiny obsahující 90 % platiny a 10 % iridia. Jednu z 80 vyrobených kopií tohoto etalonu v ČR uchovává Český metrologický institut. V minulosti byl 1 kilogram definován jako hmotnost 1 litru vody.

Kilogram je v soustavě SI raritou, protože coby základní jednotka hmotnosti obsahuje už předponu kilo. Naopak gram je jeho tisícina. V soustavě SI lze u hmotnosti využívat kteroukoliv ze schválených předpon pro díly, jako decigram (dg), centigram (cg), miligram (mg), mikrogram (µg), nanogram (ng), pikogram (pg), femtogram (fg), attogram (ag), zeptogram (zg) a yoktogram (yg), anebo pro násobky, jako dekagram (dag), hektogram (hg), kilogram (kg), megagram (Mg) = tuna (t), gigagram (Gg) = kilotuna (kt), teragram (Tg) = megatuna (Mt), petagram (Pg), exagram (Eg), zettagram (Zg) a yottagram (Yg). Mnohé se v praxi ale nevyužívají anebo pod jiným běžnějším pojmenováním, (např.: tuna). Pro převod jednotek využijte kalkulačku výše.

Ostatní jednotky hmotnosti

Metrický cent (metrák)

Metrický cent (q), nespisovně a lidově znám jako metrák, je standardní a v minulosti oficiální označení jednotky hmotnosti 100 kg, která se hovorově a běžně používá i v současnosti, (na metráky se v běžné řeči udává například množství uhlí, brambor, obilí atd.).

Sluneční hmotnost

Sluneční hmotnost (M☉) označovaná velkým písmenem M a slunečním symbolem, je standardní jednotkou hmotnosti používanou v astronomii. Jde o hmotnost slunce 1.98847×1030 kg, s níž se porovnávají hmotnosti planet, hvězd, galaxií a podobně. Hmotnosti hvězd se pohybují zhruba od 0,05 do 150 sluneční hmotnosti. Sluneční hmotnost je přibližně 332 946x větší než hmotnost Země.

Zemská hmotnost

Zemská hmotnost (hmotnost Země) s hodnotou 5,9736 × 1024 kg je astronomická jednotka používaná k vyjádření poměru s hmotnostmi dalších planet.

Atomová hmotnostní konstanta (jednotka)

Atomová hmotnostní konstanta (mu) odpovídá 1/12 klidové hmotnosti atomu uhlíku 12, (který obsahuje v jádře 6 neutronů a 6 protonů). Relativní atomová hmotnost pak vyjadřuje podíl klidové hmotnosti daného atomu a atomové hmotnostní konstanty. Relativní molekulová hmotnost zase udává podíl klidové hmotnosti dané molekuly a atomové hmotnostní konstanty. K atomové hmotnostní konstantě se také vztahuje pojem (unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, (v chemii, fyzice, biochemii a technice známá jako dalton – Da), kdy platí, že všechny 3 uvedené jednotky jsou si rovny.

Troyská (Trojská) unce

Troyská unce nebo taktéž Trojská unce (oz t, t oz, oz. tr. a podobně), anglicky Troy weight či Troy ounce, je jednotka hmotnosti používaná na trzích s drahokamy a drahými kovy (platina, zlato, stříbro) v zemích, kde se jinak využívají standardní měrné jednotky SI, s výjimkou východní Asie. Kovy vážené v trojských uncích se značí písmenem X, po němž následuje značka kovu, například u unce zlata XAU, stříbra XAG atd. Trojská unce je přes 31 gramů. Pro přesné zjištění, kolik je jedna unce gramů či jiný převod jednotek, využijte online kalkulačku v úvodu.

Karát

Karát (ct, CT, Ct) z anglického carat, je jednotka hmotnosti používaná při vážení perel a drahých kamenů jako je diamant, safír, rubín a podobně. Současná definice přijatá v Paříži roku 1907 na čtvrté konferenci pro míry a váhy, někdy známá jako definice pro metrický karát, říká, že 1 karát je pětina

gramu, tedy 0,2 gramy. (Z hlubší minulosti z roku 1877 známe i mezinárodní karát 0,25 gramu). Pro výpočet hmotnosti je vám k dispozici online kalkulačka v úvodu.

V případě diamantů se mnohdy setkáme s pouhými desetinami karátu, příklady 0,15 ct, 0,54 ct apod. Broušený diamant o hmotnosti 1 gram má 5 karátů, u surového se hmotnost obvykle uvádí jen v gramech. V minulosti odpovídala hmotnost 1 karátu hmotnosti semene svatojánského chleba. Karát se nesmí zaměňovat s jednotkou čistoty slitiny zlata.

Planckova hmotnost

Planckova hmotnost (mP) má velikost přibližně 0,0217651 mg. Na rozdíl od jiných Planckových jednotek, které jsou svou velikostí díky extrémně malé hodnotě pro lidi jen těžko představitelné, Planckova hmotnost, přestože je také velmi malá, se dá představit asi jako hmotnost blešího vajíčka.

Avoirdupois a angloamerická měrná soustava

Avoirdupois (avdp) z francouzského avoir du pois, je váhový systém nejprve běžně používaný ve 13. století při mezinárodním obchodování s vlnou, který se v roce 1959 díky mezinárodní dohodnuté definici libry a unce stal standardem v zemích, v nichž se jako jednotka hmotnosti používá libra. Nyní jde o hmotnostní systém každodenně používaný v USA a částečně také ve Velké Británii, (která však oficiálně přijala metrickou soustavu SI), Kanadě anebo některých bývalých britských kolonií.

Dram

Dram (dr) je jednotka hmotnosti v avoirdupois systému. Stejně tak může jít o objemovou jednotku, (tekutý dram). Původně šlo ale v souvislosti s dramem o váhu a/nebo minci ve starověkém Řecku.

Unce (ounce)

Unce, též ounce (oz) je jednotkou hmotnosti, může být ale i objemovou jednotkou a kdysi v minulosti byla dokonce i jednotkou délkovou. Původní (latinsky) uncia označovala ve starověkém Římě jeden díl. Mezinárodní avoirdupois unce je podle dohody z roku 1959 definována jako přesně 28,349523125 gramů. Ve Spojených státech jde o běžnou jednotku. Zákonnou měrnou jednotkou ve Velké Británii přestala být unce od roku 2000, i když se stále okrajově používá. Známá je taktéž třeba unce španělská (28,75 g), francouzská (30,59), Portugalská (28,69 g), Římská (27,4 g), Nizozemská (100 nebo 30 g), Čínská (50 g), trojská unce (31,1034768 gramů) atd., jejich hodnoty jsou ale odlišné.

Libra (pound)

Libra (lb) nebo taktéž pound, je jednotka hmotnosti, i když tento název přebíraly i jiné měrné jednotky. V minulosti byly používané různé definice libry, podle avoirdupois systému z 1. července 1959 je 1 libra 0.45359237 kilogramu, což odpovídá 16 avoirdupois uncím. Název jednotky pochází z římské libry, anglický název pound je zase blízký německému pfund, holandskému pund anebo švédskému pund. Jednotka libry se využívá(ala) i v jiných zemích než USA či Velké Británii, často ale s odlišnou hodnotou, například v Čechách.

Kámen (stone)

Kámen, anglicky stone (st), je stará jednotka hmotnosti, jejíž hodnota se pohybovala zhruba od 3 do 15 kilogramů podle oblasti, kde se využívala. Šlo především o Anglii a severní Evropu, setkat se s ní bylo možné i jinde, včetně v Čechách. Stone byl ve Velké Británii oficiální jednotkou váhy ještě nedávno až do roku 1985. Používá se občasně i nyní, a to s přepočtem 1 st = 6.35029318 kg.

Dlouhá tuna (Imperiální tuna)

Imperiální tuna nebo taktéž dlouhá tuna, v angličtině imperial ton (l/t, ts, T), long ton nebo taktéž weight ton, je jednotkou hmotnosti užívanou v imperiální či avoirdupois soustavě používanou ve Velké Británii a jejích bývalých koloniích například při udávání výtlaku lodí. Dlouhá tuna má hodnotu 1016,0469088 kg. Často ale byla nahrazena metrickou tunou (dle soustavy SI 1 000 kg) anebo krátkou tunou (v USA).

Krátká tuna

Jednotka hmotnosti krátká tuna, anglicky short ton, je využívaná především ve Spojených státech amerických, kde je známá jednoduše jako tuna (ton), aniž by se blíže uvádělo, že jde o krátkou tunu (a nikoliv o dlouhou, imperiální anebo metrickou). Nicméně existují případy, (např.: námořní lodě), kdy se pod označením tuna bez další specifikace myslí tuna dlouhá. Hodnota krátké tuny je 907.18474 kg. K váhovému rozdílu mezi dlouhou tunou (2240 lb) a krátkou tunou (2000 lb) dochází tím, že jde podle definice o 20 stoliber, přičemž v USA a ve Velké Británii se uváděla libra s jinou hodnotou.

Grain

Grain (gr) nebo také zastarale zrno, je měrnou jednotkou hmotnosti využívanou hlavně ve Spojených státech amerických a Kanadě při vážení kulek a střelného prachu. Tuto jednotku ale můžeme ve stejné souvislosti najít i v České republice, a to na laborační váze, kterou je možno pořídit v některých obchodech se střelivem. V lukostřelbě se v grainech zase váží šípy, v zubním lékařství se na grainy váží zlaté fólie na opravy zubů. Grain je aktuálně přesně roven 64,79891 miligramům, kdysi se ale vyjadřoval jako hmotnost zrna ječmene z poloviny klasu.

Pennyweight

Oficiální používání britské jednotky hmotnosti pennyweight, která byla určena v klenotnictví k vážení a oceňování drahých kovů, přestalo někdy v roce 1878. Od té doby se zachovala pouze troyská unce. O pennyweight jsou zmínky už ve středověké Anglii, tehdy ale byl přepočet na gramy jiný. Jednotka pennyweight se ale například dodnes zachovala při vážení angreštů v jedné soutěži v severozápadní Británii.

Staré a cizí jednotky hmotnosti

Unce česká a lékárnická

Lékárnická unce je váhová jednotka, která byla v Evropě využívána do konce 19. století. Vzhledem k tomu, že se lékárnická unce místo od místa lišila, nelze přesně určit její přepočet na gramy. Jde ale zhruba o 27 gramů. U české unce se pak uvádí hodnota 31,11 gramu.

Libra česká a lékárnická

Libra je jednotkou hmotnosti využívanou kromě USA či Velké Británie i v jiných zemích, přičemž její hodnota se podle různých zemí a v nich i dle různých oblastí mohla lišit. Zatímco britská libra má hodnotu 0,453 592 338 kg, česká libra je 0,513 kg a lékárnická libra je 0,420 045 kg. Dále je známá libra moravská 0,559 kg, pražská 0,514 kg, slezská 0,530 kg, vídeňská 0,560 060 kg, ruská 0,409 kg, římská 0,327 450 kg a podobně.

Pud

Pud je ruská jednotka hmotnosti používaná už od středověku. V SSSR byla zrušena v roce 1924. Její hodnota je 16.38 kg.

TLAK

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

TLAK – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám nabízí online kalkulačku pro převody jednotek tlaku, vzorec pro výpočet a podrobné popisy ke každé jednotce. Tabulka obsahuje nejpoužívanější Pascal a Bar, včetně všech 20 předpon pro díly a násobky (např.: hektopascal či milibar pro tlak vzduchu).

Převodník dále nabízí libru na stopu a palec čtvereční z angloamerické měrné soustavy anebo starší a cizí tlakové jednotky jako barye, milimetr vodního sloupce (mm H2O), milimetr rtuťového sloupce (mm Hg) pro měření krevního tlaku, torr, pièze, atmosféru technickou anebo atmosféru fyzikální. Kalkulačka po zadání hodnoty kterékoliv z jednotek tlaku provede jednorázově přepočet do všech jednotek ostatních.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotky tlaku

Zadejte tlak


 







Jednotky Výsledek
Odvozená jednotka SI a předpony
yoktopascal (yPa)
zeptopascal (zPa)
attopascal (aPa)
femtopascal (fPa)
pikopascal (pPa)
nanopascal (nPa)
mikropascal (µPa)
milipascal (mPa)
centipascal (cPa)
decipascal (dPa)
pascal (Pa) = newton/m² (N/m²)
dekapascal (daPa)
hektopascal (hPa)
kilopascal (kPa)
megapascal (MPa)
gigapascal (GPa)
terapascal (TPa)
petapascal (PPa)
exapascal (EPa)
zettapascal (ZPa)
yottapascal (YPa)
Další používané jednotky
mikrobar (µbar)
milibar (mbar)
centibar (cbar)
decibar (dbar)
bar (bar)
kilobar (kbar)
megabar (Mbar)
Angloamerická měrná soustava
libra na stopu čtvereční (psf)
libra na palec čtvereční (psi)
kilolibra na palec čtvereční (ksi)
Staré a cizí jednotky
barye (Ba)
milimetr vodního sloupce (mmH2O)
milimetr rtuťového sloupce (mmHg) = torr (Torr)
pièze (pz)
Technická atmosféra (at, ata)
Fyzikální atmosféra (atm)




POPIS


Tlak

Tlak (p, P) z latinského slova pressura, je fyzikální veličina vyjadřující poměr síly (F) působící kolmo na povrch plochy o obsahu (S), nad kterou se tato síla rozděluje. K vyjádření tlaku se využívají různé jednotky, většinou pocházející právě z jednotky síly dělenou jednotkou plochy. Odvozenou jednotkou soustavy SI je pascal, což je ekvivalent newton na metr čtvereční.

Odvozená jednotka SI a předpony

Pascal

Pascal (Pa) je jednotka tlaku, která je platnou odvozenou jednotkou mezinárodní soustavy SI. Za vznikem jednotky pascal stojí francouzský fyzik a matematik Blaise Pascal (1623-1662). Definice 1 pascalu zní, že jde o tlak vyvolaný silou 1 newtonu rovnoměrně rozložený na rovinné ploše o obsahu 1 metr čtvereční (1 N/ 1 m2).

V praxi se kromě jednotky pascal mohou využívat i schválené předpony SI pro díly, jako decipascal (dPa), centipascal (cPa), milipascal (mPa), mikropascal (µPa), nanopascal (nPa), pikopascal (pPa), femtopascal (fPa), attopascal (aPa), zeptopascal (zPa) a yoktopascal (yPa), anebo naopak a častěji jeho násobky, jako je dekapascal (daPa), hektopascal (hPa) pro tlak vzduchu, kilopascal (kPa), megapascal (MPa) ve strojírenství, gigapascal (GPa), terapascal (TPa), petapascal (PPa), exapascal (EPa), zettapascal (ZPa) a yottapascal (YPa).

Vzorec pro výpočet tlaku

Tlak (p) se vypočítá, když sílu (F) v newtonech vydělíme plochou (S) v metrech čtverečních. Výsledkem pak bude hodnota v N/m2.

Další používané jednotky

Bar

Bar (bar) z řeckého slova baros znamenající tíhu, je jednotka tlaku, která není schválena soustavou jednotek SI, ale i přesto se běžně používá, především v meteorologii k měření barometrického tlaku. Jeden bar odpovídá 100 000 pascalum, což je jen nepatrně méně, než průměrný atmosférický tlak na Zemi u hladiny moře (fyzikální atmosféra, jedna atmosféra).

Tlak vzduchu (atmosférický tlak) se běžně postaru uvádí v milibarech, kdy 1 mbar = 1 hektopascal. K měření tlaku vzduchu a zároveň k určování počasí se využívá barometr se stupnicí právě v milibarech anebo v hektopascalech, přičemž vyšší tlak vzduchu obvykle znamená jasno a nižší tlak naopak déšť. Stupnice barometru může obsahovat i starší jednotky Torr.

K jednotce bar se běžně používají předpony pro jeho díly, jako decibar (dbar), centibar (cbar), milibar (mbar) a mikrobar (µbar), anebo pro násobky kilobar (kbar) či megabar (Mbar). Bary a milibary zavedl norský fyzik a meteorolog Vilhelm Friman Koren Bjerknes (1862-1951), který byl zakladatelem moderní předpovědi počasí.

Angloamerická měrná soustava

Libra na stopu čtvereční a libra na palec čtvereční

Měření tlaku v librách na stopu čtvereční (psf), v angličtině pound per square foot, anebo v librách na palec čtvereční (psi), v angličtině pound per square inch, patří do angloamerické měrné soustavy, používané dříve ve Velké Británii a i dnes ve Spojených státech amerických. Definice PSI zní, že jde o tlak, který odpovídá gravitační síle, která působí prostřednictvím tělesa s hmotností 1 libra na plochu

1 čtvereční palec. K uvedeným jednotkách se používají i předpony, jako například kilolibra na palec čtvereční (ksi) pro její násobek.

Staré a cizí jednotky

Barye

Barye (Ba) anebo také někdy barad, barrie, bary, baryd, baryed, nebo barie, je stará jednotka tlaku spadající do soustavy CGS (centimetr – gram – sekunda) z 19. století. Při převodu jednotek platí, že 1 barye = 0,1 pascal.

Milimetr rtuťového sloupce = Torr

Torr, podobně jako milimetr rtuťového sloupce (mm Hg), je starou jednotkou tlaku, za jejímž zrodem stojí italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli (1608-1647), který se proslavil především vynálezem rtuťového barometru. Definice této jednotky zní, že tlak o velikosti 1 torr se rovná hydrostatickému tlaku, který je vytvořen 1 milimetrem sloupce rtuti.

Torr byl zrušen v roce 1980 a namísto něj je schválena odvozená jednotka soustavy SI Pascal. Milimetr rtuťového sloupce se stále ale používá ve rtuťových barometrech, stejně jako v lékařství při měření krevního tlaku, kdy Torr = mm Hg, přičemž druhá stupnice bývá v kilopascalech. Nutno ale podotknout, že vztah mezi Torr a mmHg není 100% roven, protože 1 Torr = 0.999999857533699… mmHg, anebo opačně 1 mmHg = 1.000000142466321… Torr. Jde však o zanedbatelnou odchylku.

Milimetr vodního sloupce

Jednotka tlaku milimetr vodního sloupce (mmH2O) byla vytvořena pomocí trubice naplněné vodou pro měření malých tlaků. Dříve a stále i někdy v současnosti se využívá ve vzduchotechnice anebo při řízení spalovacích procesů.

Pièze

Pièze (pz) je stará jednotka tlaku z francouzské soustavy MTS (metr – tuna – sekunda) používané například v letech 1933 až 1955 v bývalém Sovětském svazu. V porovnání s aktuální mezinárodní soustavou SI odpovídá 1 pz hodnotě 1 kilopascal.

Technická atmosféra

Další zastaralou jednotkou tlaku je technická atmosféra (at, ata – atmosféra technická absolutní), v jejíž souvislosti můžeme znát i staré a nesprávné názvy kg/cm² anebo kp/cm. Tato jednotka tlaku byla kdysi používána v technických a strojírenských oborech. Jedna technická atmosféra = zhruba tlak 10 metrů vodního sloupce anebo přibližně 0,1 megapascalu. Pro přesný převod jednotek využijte tabulku v úvodu.

Fyzikální atmosféra

Fyzikální atmosféra (atm) nebo též absolutní atmosféra se v minulosti používala v přírodních vědách (meteorologie, geologie atd.) a ve fyzice. Definice zní, že jde o normální průměrný tlak vzduchu na

Zemi u hladiny moře, přesně na 45° severní zeměpisné šířky za teploty 15 °C a při normálním tíhovém zrychlení (gn) 9,80665 ms-2.

DPH KALKULAČKA

KALKULAČKA     |     POPIS

DPH KALKULAČKA


Online kalkulačka na této stránce vám umožní přehledný výpočet DPH za zboží a služby, a to pro všechny 3 sazby používané v ČR (základní 21 %, snížená 15 % a 10 %). Tabulka nabízí výpočet DPH z celé částky, cenu bez DPH anebo pouze DPH, přičemž je jedno, kterou hodnotu zadáte, protože všechny ostatní se podle koeficientu převedou automaticky. Taktéž vám naše kalkulačka nabízí orientační převodník pro jiné sazby, a to od 1 % do 30 %, využitelné pro případně chystané změny v České republice anebo pro přepočet v jiných zemích.




KALKULAČKA


Vyberte si sazbu DPH

Cena s DPH Cena bez DPH DPH




POPIS


Co je to Daň z přidané hodnoty (DPH)

DPH je jednou z nejdůležitějších částí státního rozpočtu, kterou při nákupu téměř jakéhokoliv zboží anebo služeb platí skoro každý konečný spotřebitel (kupující zákazník, odběratel), který je tím pádem daní nejvíce zatěžován. Protože se předem neví, kdo to bude, jde o tak zvanou daň nepřímou. Zatímco v roce 1993 se v ČR na DPH vybralo přes 77 miliard Kč, v roce 2016 už to bylo bez mála 350 miliard.

Daň z přidané hodnoty je vlastně daň z rozdílu ceny, kterou subjekt sám zaplatí a za kterou dále prodává. Toto navýšení ceny (přidaná hodnota) je právě základem pro výpočet DPH. Daň z přidané hodnoty si k ceně prodávaného zboží a služeb musí účtovat každý podnikatel či firma, která je u finančního úřadu registrována jako plátce DPH, (o čemž rozhodují především její obraty anebo dobrovolnost).

Příklad: Podnikatel (vzhledem k obratu přes 1 milion Kč ročně či dobrovolný plátce DPH) nakoupí od firmy (která je taktéž plátce) produkt za 100 Kč. Na něj se vztahuje DPH 21 %, čímž firmě (dodavateli) zaplatí 121 Kč, ze kterých tato prodávající firma oněch 21 Kč (21 % DPH) odvede státu.

Tento produkt podnikatel následně na pultu svého obchůdku prodá za 190 Kč, které jsou tvořené 157 Kč + DPH 33 Kč. Podnikateli vznikne vůči finanční správě daňová povinnost 33 Kč, od níž si odečte 21 Kč, které už zaplatil firmě. DPH tedy musí odvést 33 – 21 = 12 Kč.

Ve výsledku stát z konečných 190 Kč za prodané zboží získal 21 % (33 Kč). Z nich část 21 Kč odvedla původní dodavatelská firma a další část (z přidané hodnoty) odvedl podnikatel, který zboží prodal konečnému zákazníkovi. Přestože DPH 33 Kč odvedli dohromady podnikatel a firma, zaplatil ho ale nakonec zákazník.

Kdy a kde vzniklo DPH

Za vznikem DPH stojí francouzský inženýr Maurice Lauré (1917-2001). Zavedl ji coby ředitel francouzské daňové správy v roce 1952 pod názvem taxe sur la valeur ajoutée (TVA). Tato daň se poté rozšířila do celého světa.

Daň z přidané hodnoty se začala v ČR platit od 1. 1. 1993, tedy ihned po rozdělení Československa v den vzniku samostatného státu Česká republika. Předchůdcem DPH byla u nás v ČSSR a poté v ČSFR podobná nepřímá “daň z obratu“ využívaná do 31. 12. 1992.

Výše DPH V ČR

V České republice jsou aktuálně 3 sazby DPH, kdy jedna je základní, a dvě jsou snížené. Obecně se používá základní daň, přičemž do kategorie snížených sazeb jsou zahrnuty přesně dané druhy zboží anebo služeb.

Základní sazba – 21 %

První snížená – 15 %

Druhá snížená – 10 %

Výpočet DPH přes online kalkulačku

Pro výpočet DPH použijte úvodní online tabulku a kalkulačku. V ní jsou uvedeny 3 základní sazby aktuálně používané v ČR (10 %, 15 % a 21 %). Vzhledem k tomu, že výše DPH se může časem změnit, jsou pro převody taktéž k dispozici další procentuální sazby DPH, a to: 1 %, 2 %, 3 %, 4 %, 5 %, 6 %, 7 %, 8 %, 9 %, 11 %, 12 %, 13 %, 14 %, 16 %, 17 %, 18 %, 19 %, 20 %, 22 %, 23 %, 24 %, 25 %, 26 %, 27 %, 28 %, 29 % a 30 %. Pokud by se v České republice připravovala změna některé z nich, můžete si ji už dopředu vypočítat. Stejně tak se vám tyto varianty mohou pro zajímavost hodit k výpočtu plateb v jiných zemích s odlišnou sazbou.

Jaký použít vzorec pro výpočet DPH

Pro níže uvedené příklady výpočtu DPH budeme počítat s jeho výší 21 procent, 15 procent a 10 procent. Jde pouze o představu, jak se daň z přidané hodnoty počítá při různých známých hodnotách. Pro snadný a rychlý výpočet využijte online kalkulačku v úvodu.

Výpočet DPH z celkové částky
Známe-li částku vč. DPH například 121 Kč, pak pouze daň ve výši 21 % z ní vypočteme, když celkovou částku 121 Kč vydělíme koeficientem 1,21 a výsledek odečteme od původní celkové částky. Výsledkem bude 121 Kč / 1,21 = 100 Kč (částka bez DPH). Po odečtení 121 – 100 = 21 Kč (DPH).

Výpočet ceny z částky bez DPH
Pokud je suma bez DPH například 100 Kč, pak DPH ve výši 15 % k ní připočteme, když tuto sumu bude násobit koeficient 1,15. Výpočet tedy bude vypadat 100 x 1,15 = 115 (zaplacená částka 115 Kč vč. DPH).

Výpočet celkové částky pouze z DPH
Když budeme znát pouze zaplacené (např. 10% DPH) ve výši například 10 Kč, potom se k ceně bez DPH dostaneme, jakmile výši DPH v Kč vydělíme sazbou DPH v procentech a vynásobíme číslem 100. V našem případě 10 / 10 x 100 = 100 Kč (částka bez DPH). K ní připočteme naši původní známou výši DPH 10 Kč a získáme 110 Kč vč. DPH.

České sazby DPH v minulých letech

Historie DPH byla v Česku od jeho vzniku různá, a to základní a snížené následovně:

Od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1994 – 23 % a 5 %

Od 1. 1. 1995 do 30. 4. 2004 – 22 % a 5 %

Od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2007 – 19 % a 5 %

Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 – 19 % a 9 %

Od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011 – 20 % a 10 %

Od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 – 20 % a 14 %

Od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 – 21 % a 15 %

Od 1. 1. 2015 do současnosti – 21 % a 15 % (10 %)

Orientační sazby DPH v jiných zemích

Podobná nepřímá daň se platí v různých státech světa. Pro všechny členské státy Evropské unie je dokonce DPH povinné, není však nařízeno, jak bude v které zemi vysoké. Základní sazba se napříč státy EU pohybuje někde v rozmezí 17 až 25 %, snížená sazba pak od 0 do 18 %. V době psaní byla tato Daň z přidané hodnoty v těchto zemích následující: (základní a snížená)

Maďarsko – 27 % a 18 %

Švédsko – 25 % a 12 (6)%

Chorvatsko – 25% a 10%

Dánsko – 25 % a 0 %

Finsko – 24% a 14 (10)%

Řecko – 24% a 13 (6)%

Slovinsko – 22% a 9,5%

Belgie – 21% a 12 (6)%

Nizozemsko – 21 % a 6 %

Slovensko – 20 % a 10 %

Rakousko – 20 % a 10 %

Francie – 20% a 10 (5,5)%

Estonsko – 20% a 9%

Německo – 19 % a 7 %

Malta – 18 % a 5 %

Lucembursko – 17% a 14 (8)%

ČAS

KALKULAČKA     |     POPIS

ČAS – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám nabízí online převody jednotek času, včetně přehledných popisů ke každé z nich. Tabulka pro přepočet obsahuje základní jednotku sekunda včetně všech schválených předpon pro její díly (milisekunda, mikrosekunda, nanosekunda, pikosekunda atd.) anebo naopak běžně používané násobky, jako je minuta, hodina, den, týden, měsíc, rok (365 dní), přestupný rok (366 dní), desetiletí (dekáda), generace, století a tisíciletí (milénium). U jednotek větších než rok se bere průměrný počet 365,25 dní v roce (tropický rok).

Dále je vám k dispozici převodník jednotek času pro hvězdný (siderický) den, měsíc a rok, tropický rok, gregoriánský rok, juliánský rok a anomalistický rok. Měrné jednotky ještě zahrnují Planckův čas, svedberk, helek a sol (Mars). Online kalkulačka po zadání jedné hodnoty provádí výpočet a převod jednotek času do všech ostatních najednou.




KALKULAČKA


Vyberte si jednotku času

Zadejte čas


 







Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky
yoktosekunda (ys)
zeptosekunda (zs)
attosekunda (as)
femtosekunda (fs)
pikosekunda (ps)
nanosekunda (ns)
mikrosekunda (µs)
milisekunda (ms)
sekunda (s)
minuta (min)
hodina (h)
den (d)
týden
měsíc – cca 30,44 dní
kalendářní rok – 365 dní
přestupný rok – 366 dní
tropický rok (a) – cca 365,25 dní
desetiletí (dekáda)
generace – 28 let
století
tisíciletí (milénium)
Ostatní jednotky času
Planckův čas (tp)
svedberg (S, Sv)
helek
sol
hvězdný (siderický) den
hvězdný (siderický) měsíc
hvězdný (siderický) rok
gregoriánský rok
juliánský rok
anomalistický rok




POPIS


Čas

Čas (t) z anglického time, je fyzikální veličina, jejíž hlavní jednotkou je sekunda (s). Čas se dá jen stěží představit, časovou událost ale můžeme vyjádřit na časové ose. Pojmem doba pak označujeme časový rozdíl dvou takových událostí. Čas je těžké definovat, neboť na jeho podstatu existuje více různých náhledů. Dá se však měřit, a to dle doby trvání určitého opakovaného děje.

Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky

Sekunda

Sekunda (s) anebo nesprávně (sec, sek), stejně jako nesprávné označení vteřina, je hlavní jednotkou času (doby), která patří mezi 7 základních jednotek mezinárodního systému SI. Definice sekundy je taková, že jde o dobu trvání 9 192 631 770 period (kmitů, opakování) záření odpovídající přechodu dvou hladin velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.

Tak zvaná atomová sekunda byla definována roku 1967 díky práci dvou vědců (anglický fyzik Louis Essen 1908-1997 a americký astronom William Markowitz 1907-1998). V roce 1997 byla definice doplněna o dodatek, že atom cesia (cs) musí být izolovaný, v klidu a při teplotě v řádu mikrokelvinů, tedy blížící se co nejvíce absolutní nule (0 K).

Jelikož je sekunda součástí SI, mohou se před ní připojovat schválené předpony SI, (mili, mikro, nano, piko atd). V praxi se ale v souvislosti s časem a sekundou používají pouze tyto předpony pro její zmenšení. Pro násobky se totiž užívají jednotky jako minuta, hodina, den, týden, měsíc anebo rok.

Minuta

Minuta (min) je jednotkou času označující 60 sekund anebo šedesátinu hodiny. Dělení 60, tedy 60 minut v hodině a 60 sekund v minutě, pochází pravděpodobně od Babyloňanů (více jak 1 800 let před naším letopočtem) používající šedesátkovou číselnou soustavu. Přestože minuta není součástí SI, (i když dříve byla v kategorii vedlejších jednotek, která byla roku 2007 zrušena), soustava SI tuto jednotku stále akceptuje. Minuta může být taktéž jednotkou úhlu, který však s časem nesouvisí.

Hodina

Hodina (h) podle latinského hora, je jednotka času, která je taktéž považována za mimosoustavovou (do roku 2007 vedlejší) jednotku času, jež je soustavou SI tolerována. 1 hodina má 60 minut a 3 600 sekund. Starověcí Egypťané definovali hodinu jako dvanáctinu dne a noci, tedy dobu mezi východem a západem slunce. Jedním z údajných důvodů, proč se tato doba dělila na 12 dílů, bylo celkem 12 kůstek na 4 prstech jedné ruky s výjimkou palce, díky nimž bylo snadnější při dotýkání se prstů do 12 počítat.

Den (střední sluneční)

Den (d) je další jednotkou času, která obsahuje 24 hodin, 1 440 minut a 86 400 sekund. Běžný význam může mít ale také coby den 12hodinový, tedy od východu do západu slunce. Den akceptovaný soustavou SI a tvořící základní jednotku kalendáře, je však brán od půlnoci do půlnoci. Jde o sluneční den (čas) určený otáčením Země vzhledem k Slunci. Délka dne je v současné době 86 400,002 sekund a prodlužuje se každé století o přibližně 2 milisekundy.

Týden

Týdnem už od starověku označujeme stále se opakující období 7 po sobě jdoucích dní, každý po 24 hodinách. U nás je zavedené počítání dnů v týdnu od pondělí, a to v pořadí pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle.

Pořadí týdnů v roce se značí 1 až 52 (53). Počítání může být ale v různých zemích odlišné, a to hlavně v souvislosti s počítáním prvního (neúplného) týdne v roce. Dle evropské normy ISO 8601 (v ČR jako ČSN) se prvním týdnem bere takový, který obsahuje čtvrtek. Pokud je to jen pátek (Nový rok), plus sobota a neděle anebo kratší, bere se za první týden v roce až následující.

Měsíc

Měsíc (kalendářní) je jednotkou času, který má podle gregoriánského kalendáře 28 až 31 dní. Podle něho má taktéž 1 rok 12 měsíců, u nás pojmenovaných jako leden (31 dní), únor (28 dní, v přestupném roce 29 dní), březen (31 dní), duben (30 dní), květen (31 dní), červen (30 dní), červenec (31 dní), srpen (31 dní), září (30 dní), říjen (31 dní), listopad (30 dní), prosinec (31 dní). Kalendářní měsíc se v roce buď značí slovem anebo číslovkou od 1 do 12.

Běžný kalendářní rok a přestupný rok

Kalendářní rok má zaokrouhleně rovných 365 dní. To je nejblíže tropickému roku trvajícímu přibližně 365 dní a čtvrt dne. K dorovnání oné čtvrtiny dne navíc (rozdílu délky běžného kalendářního a tropického roku) dochází jednou za 4 roky v přestupném roce. Tento přestupný rok má pak 366 dní.

Tropický rok

Tropický rok trvá přibližně 365 a čtvrt dne, (přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekund). Jde o dobu mezi dvěma průchody pravého Slunce jarním bodem. Z tropického roku se vypočítávají kalendářní roky (365 dní) a 1x za 4 roky přestupný rok (366 dní), jímž se dorovnává právě časový rozdíl čtvrt dne.

Desetiletí (dekáda)

V souvislosti s časem se slovem dekáda označuje desítka let, tedy desetiletí, jako například první dekáda života (přibližně 0 až 9 let), pátá dekáda života (40 až 49 let, nikoliv 50 až 59) a podobně. Často se desetiletí označuje takové, které začíná s nulou na konci, například osmdesátá léta (1970 až 1979). Slovo dekáda ale nemusí být ohraničeno přesnými roky (0-9) atd. Může jím být označena například poslední dekáda života, znamenající posledních 10 let.

Generace

Pojem generace je relativní. Pod slovem “stejná generace“ si zpravidla představíme takovou skupinu lidí, která je přibližně stejně stará. Stejně tak si ale můžeme představit například skupinu výrobků stejné generace (automobily, mobilní telefony či cokoliv jiného).

V souvislosti s časem ale délka generace obvykle odpovídá době, která uplyne mezi narozením jedince a poté jeho potomka. U lidí by tak generace měla znamenat tolik let, jaký věk mají průměrně ženy při porodu. Ten se u nás i v Evropě oproti minulosti o několik let zvýšil, čímž se zvyšuje i délka pojmu generace, a to na současných přibližných 28 let. Za jeden lidský život se tak setkávají až 4 generace.

Století

Století označuje 100 po sobě jdoucích let. Tím by mohlo být například rozmezí let 1518 až 1617. Z dějepisného pohledu ale století (našeho letopočtu) začíná letopočtem na konci s číslem 1 a končí po sto letech na konci s číslem 0. Století je zapisováno číslicí, jako například: 17. století (1601 až 1700), 21. století (2001 až 2100) a podobně.

Pokud bychom chtěli označovat století před naším letopočtem, pak to naopak začíná nulou a končí jedničkou, jako například: 12. století před naším letopočtem (1200 před n.l. až 1101 před n.l.).

Tisíciletí (milénium)

Tisíciletí nebo taktéž milénium označuje 1000 po sobě jdoucích let. Stejně jako předchozí, přestože tisíciletí může začínat libovolným rokem, obvykleji označuje kalendářních tisíc let. První tisíciletí tak bude zahrnovat 1. až 10. století, druhé tisíciletí 11. až 20. století anebo současné 3. tisíciletí 21. až 30. století.

Ostatní jednotky času

Siderický (hvězdný) den

Pojem siderický den (čas) či hvězdný den (čas), je dán dobou rotace (otáčení) Země kolem vlastní osy, (23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund). Tento hvězdný den, u něhož se otočení Země sleduje vůči hvězdám, je tedy téměř o 4 minuty kratší než klasický střední sluneční (24hodinový den), který se sleduje oproti Slunci.

Siderický (hvězdný) měsíc

Siderický měsíc, podobně jako výše uvedený siderický den, je otáčení Země vztahováno vůči hvězdám. Hvězdný měsíc je dobou, za níž Měsíc projde všemi fázemi od novu k novu a při pozorování ze Země se vzhledem k Slunci vrátí do stejné pozice. Časově siderický měsíc trvá 27,321 661 dní.

Siderický (hvězdný) rok

Budeme-li vztahovat otáčení Země vůči slunci nebo vůči hvězdám, pak za 1 rok se Země vůči hvězdám otočí o 1x více než vůči Slunci. Siderický rok (trvající 365.256 36 dní) je o 20 minut a 24,5 sekund delší než juliánský rok (trvající 365,242 19 dne).

Juliánský rok

Juliánský kalendář (solární) zavedl v roce 46 před naším letopočtem s platností o 1 rok později římský vojevůdce, politik a v té době jeden z nejmocnějších mužů Julius Caesar. Juliánský rok má taktéž 365 dní a každý čtvrtý rok přestupný s počtem 366 dní. Délka juliánského roku je však oproti tropickému roku nepatrně delší, a to o 1 den za 128 let.

Gregoriánský rok

Gregoriánský kalendář (solární) vychází z kalendáře juliánského platného od roku 45 př. n. l., který byl v 16. století papežem Řehořem XIII. (1502–1585) kvůli nepřesnosti (1 den za 128 let) upraven. Název nese právě podle papeže (latinsky Gregorius). Gregoriánský rok je dlouhý 365 dní a 1x za 4 roky 366 dní (přestupný rok). Přestupný rok je přesně každý, který je dělitelný čtyřmi s tím, že pokud je dělitelný 100, musí být zároveň dělitelný 400. Přestupný rok je 3x za 400 let vynechán. Nyní je délka gregoriánského roku oproti tropickému roku pouze o 1 den delší za asi 3 300 let.

Anomalistický rok

Anomalistický rok označuje dobu, která uplyne mezi 2 průchody nejbližšího místa ke Slunci (perihélium, perihel či příslunní) pohybujícího se kolem Slunce v kuželosečce.

Planckův čas

Planckův čas je teoreticky nejkratší časový interval, během něhož se něco může odehrát. Definice zní, že jde o dobu potřebnou k překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu. Za vznikem této jednotky času stojí německý fyzik a jeden ze zakladatelů kvantové teorie Max Karl Ernst Ludwig Planck (1858-1947).

Hodnota Planckova času by měla být 5,391×10−44 sekund, jenže během takto krátkého času ještě nebylo doposud nic měřeno. Nejkratším časovým intervalem je z roku 2006 jedna attosekunda, jejíž hodnota je 10−18 sekundy. Planckovo měřítko je tedy příliš malé, veškeré experimenty byly doposud měřeny v jeho násobcích (kvadriliardách).

Svedberg

Svedberg (S nebo Sv) je znám v biologii jako sedimentační koeficient. Svedbergova jednotka má hodnotu 10−13 sekundy a udává dobu, za níž při ultracentrifugaci při daném zrychlení centrifugy proběhne sedimentace dané makromolekuly.

Helek

Helek (v množném čísle halakim) je jednotka času použitá pro výpočty v hebrejském kalendáři. Jedna hodina má 1080 halakim. Helek je 1,333 sekundy, přesně 1 osmnáctina minuty.

Sol (Mars)

Sol (z latinského sol znamenající slunce) nebo také Mars je jednotka času, která odpovídá střednímu slunečnímu dni na povrchu Marsu. Hodnota jednotky sol je 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund. Planeta Mars má tedy asi o 3 % delší střední sluneční den, než je na Zemi. Sol se taktéž používá coby počítání časových intervalů na Marsu, například v souvislosti se sondami vysazenými na jeho povrchu.