ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám přináší online kalkulačku pro převody jednotek elektrického napětí, vzorec pro jeho výpočet a popisy jednotlivých použitých měrných jednotek. Tabulka nabízí jednotku napětí Volt (V) a zároveň všech 20 schválených předpon pro jeho díly a násobky, jako je milivolt, mikrovolt, kilovolt, megavolt a další. Převodník obsahuje také starší a cizí jednotky jako mezinárodní volt, abvolt a statvolt. Přepočet se provádí navzájem mezi všemi.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotky elektrického napětí

Zadejte elektrické napětí


 



Jednotky Výsledek
Odvozená jednotka soustavy SI a předpony
yoktovolt (yV)
zeptovolt (zV)
attovolt (aV)
femtovolt (fV)
pikovolt (pV)
nanovolt (nV)
mikrovolt (µV)
milivolt (mV)
centivolt (cV)
decivolt (dV)
volt (V)
dekavolt (daV)
hektovolt (hV)
kilovolt (kV)
megavolt (MV)
gigavolt (GV)
teravolt (TV)
petavolt (PV)
exavolt (EV)
zettavolt (ZV)
yottavolt (YV)
Starší a cizí
abvolt (aV)
statvolt (sV)
mezinárodní volt (V int.)

POPIS


 

Elektrické napětí

Elektrické napětí (U), výjimečně v anglicky mluvících zemích (V), se definuje jako rozdíl elektrických potenciálů mezi dvěma body v prostoru. Lze stejně tak říct, že jde o práci vykonanou elektrickými silami při přesouvání elektrického náboje z jednoho bodu v prostoru do druhého. Představit si napětí můžeme také jako určitou sílu, díky níž jsou obvodem protlačovány elektrony.

Elektrické napětí může být stejnosměrné (polarita plus a mínus se nemění, například u prodávaných bateriových článků) anebo střídavé (periodicky se měnící, například v elektrické síti). Odvozená jednotka elektrického napětí soustavy SI je Volt (V). České normy rozdělují elektrické napětí podle následujících velikostí:

  • Malé napětí (mn), do 50 Voltů
  • Nízké napětí (nn), 50 V až 1000 Voltů
  • Vysoké napětí (vn), 1000 Voltů až 52 kilovoltů (kV)
  • Velmi vysoké napětí (vvn), 52 kV až 300 kV
  • Zvláště vysoké napětí (zvn), 300 kV až 800 kV
  • Ultra vysoké napětí (UV), více jak 800 kV

Odvozená jednotka soustavy SI a předpony

Volt

Volt (V) je odvozenou jednotkou mezinárodní soustavy jednotek SI. Definovat 1 Volt lze jako takové napětí mezi dvěma konci vodičů, do něhož konstantní proud 1 Ampér (A) dodává výkon 1 watt (W). V tomto případě má vodič odpor 1 ohm (Ω). Definice 1 Voltu může také být, že jde o takové elektrické napětí, u něhož je k přemístění elektrického náboje o velikosti 1 coulomb (C) potřeba práce 1 joule (J).

Za pojmenováním Volt stojí italský fyzik Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (1745-1827), jež se mimo jiné proslavil vynálezem elektrického článku (v roce 1800), objevením třecí elektřiny anebo vylepšením kondenzátoru.

Vzhledem k tomu, že je Volt odvozenou jednotkou SI, mohou se před něj používat libovolné předpony pro jeho díly (deci, centi, mili, mikro, nano, piko, femto, atto, zepto a yokto) anebo násobky (deka, hekto, kilo, mega, giga, tera, peta, exa, zetta a yotta). Pro převod jednotek Voltů slouží tabulka a online kalkulačka v úvodu.

V praxi se ale využívají jen některé, například milivolt (mV) pro tisícinu, mikrovolt (μV) pro miliontinu či nanovolt (nV) pro miliardtinu voltu. Anebo naopak kilovolt (kW) pro tisíc násobek, megavolt (MV) pro milion násobek, gigavolt (GV) pro miliard násobek či teravolt (TV) pro bilion násobek voltu.

Elektrické napětí – vzorec

(U = napětí ve voltech, I = proud v ampérech, R = odpor v ohmech)

Starší a cizí jednotky

Abvolt

Abvolt (abV) je jednotkou pro měření elektrického napětí, která se využívala v letech 1874 až 1889 v absolutním systému jednotek CGS (centimetr-gram-sekunda). Poté byla nahrazena soustavou MKS (metr-kilogram-sekunda). Od roku 1960 ale vešla v platnost současná mezinárodní soustava SI, která jako jednotku pro elektrické napětí oficiálně povoluje pouze Volt. Pro přepočet abvoltu na volty platí, že 1 abV = 10−8 V.

Statvolt

Statvolt (statV) se používal taktéž v 19. století v CGS systému. Při přepočtu statvoltů na volty je převod následující: 1 statvolt = 299,792458 voltů. K tomuto číslu se došlo hodnotou rychlosti světla v metrech za sekundu vydělenou 10 na šestou. Měrná jednotka statvolt je užitečná pro elektromagnetismus.

Mezinárodní volt

K definování mezinárodního voltu (international volt) došlo v roce 1893, jako 1/1.434 elektromotorické síly (EMS), nyní správněji elektromotorického napětí (Ue), v Clarkově buňce. Od této definice v roce 1908 sešlo ve prospěch mezinárodního ohmu a mezinárodních ampérů. V roce 1948 byla opuštěna celá tato řada jednotek.

VÝKON

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

VÝKON – PŘEVODY JEDNOTEK


Na této stránce je vám k dispozici online kalkulačka pro převody jednotek výkonu, vzorec pro výpočet a popis. Tabulka obsahuje jednotku pro výkon watt, včetně všech 20 předpon, jako je miliwatt, kilowatt, megawatt, terawatt a další, přičemž převodník funguje vzájemně mezi všemi. Dále je zde měrná jednotka koňská síla. Můžete tak provést přepočet kilowatt (kw) na koně (k) anebo převod zpátky z koní na kilowatty.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotky výkonu

Zadejte výkon


 



Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI a předpony
yoktowatt (yW)
zeptowatt (zW)
attowatt (aW)
femtowatt (fW)
pikowatt (pW)
nanowatt (nW)
mikrowatt (µW)
miliwatt (mW)
centiwatt (cW)
deciwatt (dW)
watt (W)
dekawatt (daW)
hektowatt (hW)
kilowatt (kW)
megawatt (MW)
gigawatt (GW)
terawatt (TW)
petawatt (PW)
exawatt (EW)
zettawatt (ZW)
yottawatt (YW)
Ostatní jednotky výkonu
koňská síla = horsepower (hp, HP)

POPIS


Výkon

Výkon (P) z anglického power, je fyzikální veličinou udávající množství vykonané práce, přenosu tepla anebo množství energie za určitou jednotku času. Výkon může být průměrný (za nějaké časové rozmezí) anebo okamžitý (v přesném okamžiku). Energie spotřebovaná za určitý časový interval se naopak nazývá příkon. Z poměru výkonu a příkonu poté můžeme vypočítat procentuální účinnost. Jednotka výkonu je watt patřící do odvozených jednotek soustavy SI.

Odvozená jednotka soustavy SI a předpony

Watt

Watt (W) je hlavní jednotkou výkonu (P), která je v soustavě SI odvozena ze základní jednotky sekunda (pro čas) a odvozené jednotky joule (pro práci). Definice výkonu jednoho wattu zní, že jde o vykonanou práci 1 joulu za 1 sekundu.

Příkladem výkonu 1 wattu může být zvedání ve vakuu při rychlosti 1 metr za sekundu tělesa o tíze 1 newton (necelých 102 gramů). Dalším příkladem je elektrický výkon s hodnotou 1 watt, který je vytvářen stejnosměrným proudem 1 ampér při úbytku napětí 1 volt.

Za pojmenováním jednotky výkonu watt stojí skotský fyzik, mechanik a vynálezce James Watt (1736-1819), který se mimo jiné zasloužil o taková vylepšení parních strojů, která umožnila jejich průmyslové využívání.

Watt je odvozenou jednotkou SI, proto je před něj možné přidávat kterékoliv schválené předpony pro násobky jako dekawatt (daW), hektowatt (hW), kilowatt (kW), megawatt (MW), gigawatt (GW), terawatt (TW), petawatt (PW), exawatt (EW), zettawatt (ZW), yottawatt (YW) anebo díly jako deciwatt (dW), centiwatt (cW), miliwatt (mW), mikrowatt (µW), nanowatt (nW), pikowatt (pW), femtowatt (fW), attowatt (aW), zeptowatt (zW), yoktowatt (yW), přestože se v praxi používají jen některé.

Výkon – vzorec

Průměrný výkon

Okamžitý výkon

Další jednotky výkonu

Koňská síla

Koňskou sílu (hp či HP) z anglického horsepower, v češtině kůň (k nebo chybně ks), v němčině pferdestärke (PS), zavedl na konci 18. století také skotský vynálezce James Watt. Přestože jde o starší jednotku výkonu, dnes už oficiálně nahrazenou právě wattem z jednotek SI, stále se používá, a to především pro označení výkonu motorů u automobilů, motocyklů a podobně.

Jednotka koňské síly vznikla ve své době z důvodu, že James Watt potřeboval u svých parních strojů uvádět výkon tak, aby si ho zákazníci dovedli představit. Proto použil porovnání s koňmi. Jeho definice pro koňskou sílu zněla, že jde o takový výkon, který je schopen podat kůň zapřažený v žentouru (v zařízení k převádění síly zvířat na točivý moment na řemenici) a zdvihající náklad 180 liber (lb), přičemž za 1 hodinu ujde 144 koleček o poloměru 12 stop. Po zaokrouhlení šlo o hodnotu 33 000 stopliber za minutu.

Pro převádění jednotek watty na koně a zpátky využijte online kalkulačku v úvodu. Pro představu lze uvést, že česky 1 kůň je 735,49875 wattů (0,73549875 kilowattů). A obráceně, že 1 kilowatt (kW) je 1,35962 koňských sil.

HMOTNOST

KALKULAČKA     |     POPIS

HMOTNOST – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám nabízí online převody jednotek hmotnosti, včetně podrobného popisu ke každé z nich. Tabulka a kalkulačka obsahuje základní měrnou jednotku kilogram a k tomu všechny schválené předpony metrického systému SI pro násobky a díly gramu. Dále jsou vám k dispozici ostatní měrné jednotky hmotnosti, jako tuna, metrák, trojská unce, karát, sluneční a zemská hmotnost, atomová hmotnostní konstanta anebo Planckova hmotnost.

Z avoirdupois systému angloamerické měrné soustavy převodník jednotek pro hmotnost obsahuje jednotky dram, unce, libra (pound), kámen, dlouhá (imperiální) a krátká tuna, grain a pennyweight. Ze starých jednotek je to česká a lékárnická unce, česká a lékárnická libra a ruský pud. Přepočet se po zadání libovolné jednotky hmotnosti a její hodnoty provádí online do všech ostatních najednou.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotky hmotnosti

Zadejte hmotnost


 



Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI a předpony
yoktogram (yg)
zeptogram (zg)
attogram (ag)
femtogram (fg)
pikogram (pg)
nanogram (ng)
mikrogram (µg)
miligram (mg)
centigram (cg)
decigram (dg)
gram (g)
dekagram (dag)
hektogram (hg)
kilogram (kg)
megagram (Mg) = tuna (t)
gigagram (Gg) = kilotuna (kt)
teragram (Tg) = megatuna (Mt)
petagram (Pg)
exagram (Eg)
zettagram (Zg)
yottagram (Yg)
Ostatní jednotky hmotnosti
atomová hmotnostní konstanta (mu) = unifikovaná atomová hmotnostní jednotka (u) = dalton (Da)
Planckova hmotnost (mp)
karát (ct, CT, Ct) = metrický karát
trojská unce = troyská unce (oz t)
metrický cent = metrák (q)
zemská hmotnost (Mz)
sluneční hmotnost (M?)
Avoirdupois a angloamerická měrná soustava
grain (gr) = zrno
pennyweight (dwt)
dram (dr)
unce (oz) = ounce
libra (lb) = pound
kámen = stone (st)
krátká tuna = short ton (T, ton)
dlouhá tuna = imperiální tuna = long ton (l/t, ts nebo T)
Staré a cizí
lékárnická unce
česká unce
česká libra
lékárnická libra
pud

POPIS


Hmotnost

Hmotnost (m) z anglického slova mass, je vlastnost těles, kterou vnímáme podle toho, jak je předmět “těžký“. Tato vlastnost (nesprávně váha) souvisí s gravitačními anebo setrvačnými účinky, tedy s tendencí tělesa zůstat v klidu, anebo pokud je v pohybu, zůstat v něm v konstantní rychlosti. Hmotnost patří mezi 7 základních jednotek mezinárodní soustavy SI a její základní jednotkou je kilogram (kg).

Základní jednotka SI a předpony

Kilogram

Kilogram (kg), běžně nazýván jako kilo, je jednou ze 7 hlavních jednotek měrné soustavy SI. Definice 1 kilogramu zní, že jde o hmotnost vzorového kusu, který je uložen u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy ve Francii. Tento úřad založený roku 1875 a označovaný BIPM (z francouzského Bureau international des poids et mesures) je jednou ze tří mezinárodních organizací udržující SI soustavu.

Prototypem kilogramu je válec s výškou 39 mm a průměrem 39 mm, který je zhotovený ze slitiny obsahující 90 % platiny a 10 % iridia. Jednu z 80 vyrobených kopií tohoto etalonu v ČR uchovává Český metrologický institut. V minulosti byl 1 kilogram definován jako hmotnost 1 litru vody.

Kilogram je v soustavě SI raritou, protože coby základní jednotka hmotnosti obsahuje už předponu kilo. Naopak gram je jeho tisícina. V soustavě SI lze u hmotnosti využívat kteroukoliv ze schválených předpon pro díly, jako decigram (dg), centigram (cg), miligram (mg), mikrogram (µg), nanogram (ng), pikogram (pg), femtogram (fg), attogram (ag), zeptogram (zg) a yoktogram (yg), anebo pro násobky, jako dekagram (dag), hektogram (hg), kilogram (kg), megagram (Mg) = tuna (t), gigagram (Gg) = kilotuna (kt), teragram (Tg) = megatuna (Mt), petagram (Pg), exagram (Eg), zettagram (Zg) a yottagram (Yg). Mnohé se v praxi ale nevyužívají anebo pod jiným běžnějším pojmenováním, (např.: tuna). Pro převod jednotek využijte kalkulačku výše.

Ostatní jednotky hmotnosti

Metrický cent (metrák)

Metrický cent (q), nespisovně a lidově znám jako metrák, je standardní a v minulosti oficiální označení jednotky hmotnosti 100 kg, která se hovorově a běžně používá i v současnosti, (na metráky se v běžné řeči udává například množství uhlí, brambor, obilí atd.).

Sluneční hmotnost

Sluneční hmotnost (M☉) označovaná velkým písmenem M a slunečním symbolem, je standardní jednotkou hmotnosti používanou v astronomii. Jde o hmotnost slunce 1.98847×1030 kg, s níž se porovnávají hmotnosti planet, hvězd, galaxií a podobně. Hmotnosti hvězd se pohybují zhruba od 0,05 do 150 sluneční hmotnosti. Sluneční hmotnost je přibližně 332 946x větší než hmotnost Země.

Zemská hmotnost

Zemská hmotnost (hmotnost Země) s hodnotou 5,9736 × 1024 kg je astronomická jednotka používaná k vyjádření poměru s hmotnostmi dalších planet.

Atomová hmotnostní konstanta (jednotka)

Atomová hmotnostní konstanta (mu) odpovídá 1/12 klidové hmotnosti atomu uhlíku 12, (který obsahuje v jádře 6 neutronů a 6 protonů). Relativní atomová hmotnost pak vyjadřuje podíl klidové hmotnosti daného atomu a atomové hmotnostní konstanty. Relativní molekulová hmotnost zase udává podíl klidové hmotnosti dané molekuly a atomové hmotnostní konstanty. K atomové hmotnostní konstantě se také vztahuje pojem (unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, (v chemii, fyzice, biochemii a technice známá jako dalton – Da), kdy platí, že všechny 3 uvedené jednotky jsou si rovny.

Troyská (Trojská) unce

Troyská unce nebo taktéž Trojská unce (oz t, t oz, oz. tr. a podobně), anglicky Troy weight či Troy ounce, je jednotka hmotnosti používaná na trzích s drahokamy a drahými kovy (platina, zlato, stříbro) v zemích, kde se jinak využívají standardní měrné jednotky SI, s výjimkou východní Asie. Kovy vážené v trojských uncích se značí písmenem X, po němž následuje značka kovu, například u unce zlata XAU, stříbra XAG atd. Trojská unce je přes 31 gramů. Pro přesné zjištění, kolik je jedna unce gramů či jiný převod jednotek, využijte online kalkulačku v úvodu.

Karát

Karát (ct, CT, Ct) z anglického carat, je jednotka hmotnosti používaná při vážení perel a drahých kamenů jako je diamant, safír, rubín a podobně. Současná definice přijatá v Paříži roku 1907 na čtvrté konferenci pro míry a váhy, někdy známá jako definice pro metrický karát, říká, že 1 karát je pětina

gramu, tedy 0,2 gramy. (Z hlubší minulosti z roku 1877 známe i mezinárodní karát 0,25 gramu). Pro výpočet hmotnosti je vám k dispozici online kalkulačka v úvodu.

V případě diamantů se mnohdy setkáme s pouhými desetinami karátu, příklady 0,15 ct, 0,54 ct apod. Broušený diamant o hmotnosti 1 gram má 5 karátů, u surového se hmotnost obvykle uvádí jen v gramech. V minulosti odpovídala hmotnost 1 karátu hmotnosti semene svatojánského chleba. Karát se nesmí zaměňovat s jednotkou čistoty slitiny zlata.

Planckova hmotnost

Planckova hmotnost (mP) má velikost přibližně 0,0217651 mg. Na rozdíl od jiných Planckových jednotek, které jsou svou velikostí díky extrémně malé hodnotě pro lidi jen těžko představitelné, Planckova hmotnost, přestože je také velmi malá, se dá představit asi jako hmotnost blešího vajíčka.

Avoirdupois a angloamerická měrná soustava

Avoirdupois (avdp) z francouzského avoir du pois, je váhový systém nejprve běžně používaný ve 13. století při mezinárodním obchodování s vlnou, který se v roce 1959 díky mezinárodní dohodnuté definici libry a unce stal standardem v zemích, v nichž se jako jednotka hmotnosti používá libra. Nyní jde o hmotnostní systém každodenně používaný v USA a částečně také ve Velké Británii, (která však oficiálně přijala metrickou soustavu SI), Kanadě anebo některých bývalých britských kolonií.

Dram

Dram (dr) je jednotka hmotnosti v avoirdupois systému. Stejně tak může jít o objemovou jednotku, (tekutý dram). Původně šlo ale v souvislosti s dramem o váhu a/nebo minci ve starověkém Řecku.

Unce (ounce)

Unce, též ounce (oz) je jednotkou hmotnosti, může být ale i objemovou jednotkou a kdysi v minulosti byla dokonce i jednotkou délkovou. Původní (latinsky) uncia označovala ve starověkém Římě jeden díl. Mezinárodní avoirdupois unce je podle dohody z roku 1959 definována jako přesně 28,349523125 gramů. Ve Spojených státech jde o běžnou jednotku. Zákonnou měrnou jednotkou ve Velké Británii přestala být unce od roku 2000, i když se stále okrajově používá. Známá je taktéž třeba unce španělská (28,75 g), francouzská (30,59), Portugalská (28,69 g), Římská (27,4 g), Nizozemská (100 nebo 30 g), Čínská (50 g), trojská unce (31,1034768 gramů) atd., jejich hodnoty jsou ale odlišné.

Libra (pound)

Libra (lb) nebo taktéž pound, je jednotka hmotnosti, i když tento název přebíraly i jiné měrné jednotky. V minulosti byly používané různé definice libry, podle avoirdupois systému z 1. července 1959 je 1 libra 0.45359237 kilogramu, což odpovídá 16 avoirdupois uncím. Název jednotky pochází z římské libry, anglický název pound je zase blízký německému pfund, holandskému pund anebo švédskému pund. Jednotka libry se využívá(ala) i v jiných zemích než USA či Velké Británii, často ale s odlišnou hodnotou, například v Čechách.

Kámen (stone)

Kámen, anglicky stone (st), je stará jednotka hmotnosti, jejíž hodnota se pohybovala zhruba od 3 do 15 kilogramů podle oblasti, kde se využívala. Šlo především o Anglii a severní Evropu, setkat se s ní bylo možné i jinde, včetně v Čechách. Stone byl ve Velké Británii oficiální jednotkou váhy ještě nedávno až do roku 1985. Používá se občasně i nyní, a to s přepočtem 1 st = 6.35029318 kg.

Dlouhá tuna (Imperiální tuna)

Imperiální tuna nebo taktéž dlouhá tuna, v angličtině imperial ton (l/t, ts, T), long ton nebo taktéž weight ton, je jednotkou hmotnosti užívanou v imperiální či avoirdupois soustavě používanou ve Velké Británii a jejích bývalých koloniích například při udávání výtlaku lodí. Dlouhá tuna má hodnotu 1016,0469088 kg. Často ale byla nahrazena metrickou tunou (dle soustavy SI 1 000 kg) anebo krátkou tunou (v USA).

Krátká tuna

Jednotka hmotnosti krátká tuna, anglicky short ton, je využívaná především ve Spojených státech amerických, kde je známá jednoduše jako tuna (ton), aniž by se blíže uvádělo, že jde o krátkou tunu (a nikoliv o dlouhou, imperiální anebo metrickou). Nicméně existují případy, (např.: námořní lodě), kdy se pod označením tuna bez další specifikace myslí tuna dlouhá. Hodnota krátké tuny je 907.18474 kg. K váhovému rozdílu mezi dlouhou tunou (2240 lb) a krátkou tunou (2000 lb) dochází tím, že jde podle definice o 20 stoliber, přičemž v USA a ve Velké Británii se uváděla libra s jinou hodnotou.

Grain

Grain (gr) nebo také zastarale zrno, je měrnou jednotkou hmotnosti využívanou hlavně ve Spojených státech amerických a Kanadě při vážení kulek a střelného prachu. Tuto jednotku ale můžeme ve stejné souvislosti najít i v České republice, a to na laborační váze, kterou je možno pořídit v některých obchodech se střelivem. V lukostřelbě se v grainech zase váží šípy, v zubním lékařství se na grainy váží zlaté fólie na opravy zubů. Grain je aktuálně přesně roven 64,79891 miligramům, kdysi se ale vyjadřoval jako hmotnost zrna ječmene z poloviny klasu.

Pennyweight

Oficiální používání britské jednotky hmotnosti pennyweight, která byla určena v klenotnictví k vážení a oceňování drahých kovů, přestalo někdy v roce 1878. Od té doby se zachovala pouze troyská unce. O pennyweight jsou zmínky už ve středověké Anglii, tehdy ale byl přepočet na gramy jiný. Jednotka pennyweight se ale například dodnes zachovala při vážení angreštů v jedné soutěži v severozápadní Británii.

Staré a cizí jednotky hmotnosti

Unce česká a lékárnická

Lékárnická unce je váhová jednotka, která byla v Evropě využívána do konce 19. století. Vzhledem k tomu, že se lékárnická unce místo od místa lišila, nelze přesně určit její přepočet na gramy. Jde ale zhruba o 27 gramů. U české unce se pak uvádí hodnota 31,11 gramu.

Libra česká a lékárnická

Libra je jednotkou hmotnosti využívanou kromě USA či Velké Británie i v jiných zemích, přičemž její hodnota se podle různých zemí a v nich i dle různých oblastí mohla lišit. Zatímco britská libra má hodnotu 0,453 592 338 kg, česká libra je 0,513 kg a lékárnická libra je 0,420 045 kg. Dále je známá libra moravská 0,559 kg, pražská 0,514 kg, slezská 0,530 kg, vídeňská 0,560 060 kg, ruská 0,409 kg, římská 0,327 450 kg a podobně.

Pud

Pud je ruská jednotka hmotnosti používaná už od středověku. V SSSR byla zrušena v roce 1924. Její hodnota je 16.38 kg.

TLAK

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

TLAK – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám nabízí online kalkulačku pro převody jednotek tlaku, vzorec pro výpočet a podrobné popisy ke každé jednotce. Tabulka obsahuje nejpoužívanější Pascal a Bar, včetně všech 20 předpon pro díly a násobky (např.: hektopascal či milibar pro tlak vzduchu).

Převodník dále nabízí libru na stopu a palec čtvereční z angloamerické měrné soustavy anebo starší a cizí tlakové jednotky jako barye, milimetr vodního sloupce (mm H2O), milimetr rtuťového sloupce (mm Hg) pro měření krevního tlaku, torr, pièze, atmosféru technickou anebo atmosféru fyzikální. Kalkulačka po zadání hodnoty kterékoliv z jednotek tlaku provede jednorázově přepočet do všech jednotek ostatních.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotky tlaku

Zadejte tlak


 



Jednotky Výsledek
Odvozená jednotka SI a předpony
yoktopascal (yPa)
zeptopascal (zPa)
attopascal (aPa)
femtopascal (fPa)
pikopascal (pPa)
nanopascal (nPa)
mikropascal (µPa)
milipascal (mPa)
centipascal (cPa)
decipascal (dPa)
pascal (Pa) = newton/m² (N/m²)
dekapascal (daPa)
hektopascal (hPa)
kilopascal (kPa)
megapascal (MPa)
gigapascal (GPa)
terapascal (TPa)
petapascal (PPa)
exapascal (EPa)
zettapascal (ZPa)
yottapascal (YPa)
Další používané jednotky
mikrobar (µbar)
milibar (mbar)
centibar (cbar)
decibar (dbar)
bar (bar)
kilobar (kbar)
megabar (Mbar)
Angloamerická měrná soustava
libra na stopu čtvereční (psf)
libra na palec čtvereční (psi)
kilolibra na palec čtvereční (ksi)
Staré a cizí jednotky
barye (Ba)
milimetr vodního sloupce (mmH2O)
milimetr rtuťového sloupce (mmHg) = torr (Torr)
pièze (pz)
Technická atmosféra (at, ata)
Fyzikální atmosféra (atm)

POPIS


Tlak

Tlak (p, P) z latinského slova pressura, je fyzikální veličina vyjadřující poměr síly (F) působící kolmo na povrch plochy o obsahu (S), nad kterou se tato síla rozděluje. K vyjádření tlaku se využívají různé jednotky, většinou pocházející právě z jednotky síly dělenou jednotkou plochy. Odvozenou jednotkou soustavy SI je pascal, což je ekvivalent newton na metr čtvereční.

Odvozená jednotka SI a předpony

Pascal

Pascal (Pa) je jednotka tlaku, která je platnou odvozenou jednotkou mezinárodní soustavy SI. Za vznikem jednotky pascal stojí francouzský fyzik a matematik Blaise Pascal (1623-1662). Definice 1 pascalu zní, že jde o tlak vyvolaný silou 1 newtonu rovnoměrně rozložený na rovinné ploše o obsahu 1 metr čtvereční (1 N/ 1 m2).

V praxi se kromě jednotky pascal mohou využívat i schválené předpony SI pro díly, jako decipascal (dPa), centipascal (cPa), milipascal (mPa), mikropascal (µPa), nanopascal (nPa), pikopascal (pPa), femtopascal (fPa), attopascal (aPa), zeptopascal (zPa) a yoktopascal (yPa), anebo naopak a častěji jeho násobky, jako je dekapascal (daPa), hektopascal (hPa) pro tlak vzduchu, kilopascal (kPa), megapascal (MPa) ve strojírenství, gigapascal (GPa), terapascal (TPa), petapascal (PPa), exapascal (EPa), zettapascal (ZPa) a yottapascal (YPa).

Vzorec pro výpočet tlaku

Tlak (p) se vypočítá, když sílu (F) v newtonech vydělíme plochou (S) v metrech čtverečních. Výsledkem pak bude hodnota v N/m2.

Další používané jednotky

Bar

Bar (bar) z řeckého slova baros znamenající tíhu, je jednotka tlaku, která není schválena soustavou jednotek SI, ale i přesto se běžně používá, především v meteorologii k měření barometrického tlaku. Jeden bar odpovídá 100 000 pascalum, což je jen nepatrně méně, než průměrný atmosférický tlak na Zemi u hladiny moře (fyzikální atmosféra, jedna atmosféra).

Tlak vzduchu (atmosférický tlak) se běžně postaru uvádí v milibarech, kdy 1 mbar = 1 hektopascal. K měření tlaku vzduchu a zároveň k určování počasí se využívá barometr se stupnicí právě v milibarech anebo v hektopascalech, přičemž vyšší tlak vzduchu obvykle znamená jasno a nižší tlak naopak déšť. Stupnice barometru může obsahovat i starší jednotky Torr.

K jednotce bar se běžně používají předpony pro jeho díly, jako decibar (dbar), centibar (cbar), milibar (mbar) a mikrobar (µbar), anebo pro násobky kilobar (kbar) či megabar (Mbar). Bary a milibary zavedl norský fyzik a meteorolog Vilhelm Friman Koren Bjerknes (1862-1951), který byl zakladatelem moderní předpovědi počasí.

Angloamerická měrná soustava

Libra na stopu čtvereční a libra na palec čtvereční

Měření tlaku v librách na stopu čtvereční (psf), v angličtině pound per square foot, anebo v librách na palec čtvereční (psi), v angličtině pound per square inch, patří do angloamerické měrné soustavy, používané dříve ve Velké Británii a i dnes ve Spojených státech amerických. Definice PSI zní, že jde o tlak, který odpovídá gravitační síle, která působí prostřednictvím tělesa s hmotností 1 libra na plochu

1 čtvereční palec. K uvedeným jednotkách se používají i předpony, jako například kilolibra na palec čtvereční (ksi) pro její násobek.

Staré a cizí jednotky

Barye

Barye (Ba) anebo také někdy barad, barrie, bary, baryd, baryed, nebo barie, je stará jednotka tlaku spadající do soustavy CGS (centimetr – gram – sekunda) z 19. století. Při převodu jednotek platí, že 1 barye = 0,1 pascal.

Milimetr rtuťového sloupce = Torr

Torr, podobně jako milimetr rtuťového sloupce (mm Hg), je starou jednotkou tlaku, za jejímž zrodem stojí italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli (1608-1647), který se proslavil především vynálezem rtuťového barometru. Definice této jednotky zní, že tlak o velikosti 1 torr se rovná hydrostatickému tlaku, který je vytvořen 1 milimetrem sloupce rtuti.

Torr byl zrušen v roce 1980 a namísto něj je schválena odvozená jednotka soustavy SI Pascal. Milimetr rtuťového sloupce se stále ale používá ve rtuťových barometrech, stejně jako v lékařství při měření krevního tlaku, kdy Torr = mm Hg, přičemž druhá stupnice bývá v kilopascalech. Nutno ale podotknout, že vztah mezi Torr a mmHg není 100% roven, protože 1 Torr = 0.999999857533699… mmHg, anebo opačně 1 mmHg = 1.000000142466321… Torr. Jde však o zanedbatelnou odchylku.

Milimetr vodního sloupce

Jednotka tlaku milimetr vodního sloupce (mmH2O) byla vytvořena pomocí trubice naplněné vodou pro měření malých tlaků. Dříve a stále i někdy v současnosti se využívá ve vzduchotechnice anebo při řízení spalovacích procesů.

Pièze

Pièze (pz) je stará jednotka tlaku z francouzské soustavy MTS (metr – tuna – sekunda) používané například v letech 1933 až 1955 v bývalém Sovětském svazu. V porovnání s aktuální mezinárodní soustavou SI odpovídá 1 pz hodnotě 1 kilopascal.

Technická atmosféra

Další zastaralou jednotkou tlaku je technická atmosféra (at, ata – atmosféra technická absolutní), v jejíž souvislosti můžeme znát i staré a nesprávné názvy kg/cm² anebo kp/cm. Tato jednotka tlaku byla kdysi používána v technických a strojírenských oborech. Jedna technická atmosféra = zhruba tlak 10 metrů vodního sloupce anebo přibližně 0,1 megapascalu. Pro přesný převod jednotek využijte tabulku v úvodu.

Fyzikální atmosféra

Fyzikální atmosféra (atm) nebo též absolutní atmosféra se v minulosti používala v přírodních vědách (meteorologie, geologie atd.) a ve fyzice. Definice zní, že jde o normální průměrný tlak vzduchu na

Zemi u hladiny moře, přesně na 45° severní zeměpisné šířky za teploty 15 °C a při normálním tíhovém zrychlení (gn) 9,80665 ms-2.

DPH KALKULAČKA

KALKULAČKA     |     POPIS

DPH KALKULAČKA


Online kalkulačka na této stránce vám umožní přehledný výpočet DPH za zboží a služby, a to pro všechny 3 sazby používané v ČR (základní 21 %, snížená 15 % a 10 %). Tabulka nabízí výpočet DPH z celé částky, cenu bez DPH anebo pouze DPH, přičemž je jedno, kterou hodnotu zadáte, protože všechny ostatní se podle koeficientu převedou automaticky. Taktéž vám naše kalkulačka nabízí orientační převodník pro jiné sazby, a to od 1 % do 30 %, využitelné pro případně chystané změny v České republice anebo pro přepočet v jiných zemích.

KALKULAČKA


Vyberte si sazbu DPH

Cena s DPH Cena bez DPH DPH

POPIS


Co je to Daň z přidané hodnoty (DPH)

DPH je jednou z nejdůležitějších částí státního rozpočtu, kterou při nákupu téměř jakéhokoliv zboží anebo služeb platí skoro každý konečný spotřebitel (kupující zákazník, odběratel), který je tím pádem daní nejvíce zatěžován. Protože se předem neví, kdo to bude, jde o tak zvanou daň nepřímou. Zatímco v roce 1993 se v ČR na DPH vybralo přes 77 miliard Kč, v roce 2016 už to bylo bez mála 350 miliard.

Daň z přidané hodnoty je vlastně daň z rozdílu ceny, kterou subjekt sám zaplatí a za kterou dále prodává. Toto navýšení ceny (přidaná hodnota) je právě základem pro výpočet DPH. Daň z přidané hodnoty si k ceně prodávaného zboží a služeb musí účtovat každý podnikatel či firma, která je u finančního úřadu registrována jako plátce DPH, (o čemž rozhodují především její obraty anebo dobrovolnost).

Příklad: Podnikatel (vzhledem k obratu přes 1 milion Kč ročně či dobrovolný plátce DPH) nakoupí od firmy (která je taktéž plátce) produkt za 100 Kč. Na něj se vztahuje DPH 21 %, čímž firmě (dodavateli) zaplatí 121 Kč, ze kterých tato prodávající firma oněch 21 Kč (21 % DPH) odvede státu.

Tento produkt podnikatel následně na pultu svého obchůdku prodá za 190 Kč, které jsou tvořené 157 Kč + DPH 33 Kč. Podnikateli vznikne vůči finanční správě daňová povinnost 33 Kč, od níž si odečte 21 Kč, které už zaplatil firmě. DPH tedy musí odvést 33 – 21 = 12 Kč.

Ve výsledku stát z konečných 190 Kč za prodané zboží získal 21 % (33 Kč). Z nich část 21 Kč odvedla původní dodavatelská firma a další část (z přidané hodnoty) odvedl podnikatel, který zboží prodal konečnému zákazníkovi. Přestože DPH 33 Kč odvedli dohromady podnikatel a firma, zaplatil ho ale nakonec zákazník.

Kdy a kde vzniklo DPH

Za vznikem DPH stojí francouzský inženýr Maurice Lauré (1917-2001). Zavedl ji coby ředitel francouzské daňové správy v roce 1952 pod názvem taxe sur la valeur ajoutée (TVA). Tato daň se poté rozšířila do celého světa.

Daň z přidané hodnoty se začala v ČR platit od 1. 1. 1993, tedy ihned po rozdělení Československa v den vzniku samostatného státu Česká republika. Předchůdcem DPH byla u nás v ČSSR a poté v ČSFR podobná nepřímá “daň z obratu“ využívaná do 31. 12. 1992.

Výše DPH V ČR

V České republice jsou aktuálně 3 sazby DPH, kdy jedna je základní, a dvě jsou snížené. Obecně se používá základní daň, přičemž do kategorie snížených sazeb jsou zahrnuty přesně dané druhy zboží anebo služeb.

Základní sazba – 21 %

První snížená – 15 %

Druhá snížená – 10 %

Výpočet DPH přes online kalkulačku

Pro výpočet DPH použijte úvodní online tabulku a kalkulačku. V ní jsou uvedeny 3 základní sazby aktuálně používané v ČR (10 %, 15 % a 21 %). Vzhledem k tomu, že výše DPH se může časem změnit, jsou pro převody taktéž k dispozici další procentuální sazby DPH, a to: 1 %, 2 %, 3 %, 4 %, 5 %, 6 %, 7 %, 8 %, 9 %, 11 %, 12 %, 13 %, 14 %, 16 %, 17 %, 18 %, 19 %, 20 %, 22 %, 23 %, 24 %, 25 %, 26 %, 27 %, 28 %, 29 % a 30 %. Pokud by se v České republice připravovala změna některé z nich, můžete si ji už dopředu vypočítat. Stejně tak se vám tyto varianty mohou pro zajímavost hodit k výpočtu plateb v jiných zemích s odlišnou sazbou.

Jaký použít vzorec pro výpočet DPH

Pro níže uvedené příklady výpočtu DPH budeme počítat s jeho výší 21 procent, 15 procent a 10 procent. Jde pouze o představu, jak se daň z přidané hodnoty počítá při různých známých hodnotách. Pro snadný a rychlý výpočet využijte online kalkulačku v úvodu.

Výpočet DPH z celkové částky
Známe-li částku vč. DPH například 121 Kč, pak pouze daň ve výši 21 % z ní vypočteme, když celkovou částku 121 Kč vydělíme koeficientem 1,21 a výsledek odečteme od původní celkové částky. Výsledkem bude 121 Kč / 1,21 = 100 Kč (částka bez DPH). Po odečtení 121 – 100 = 21 Kč (DPH).

Výpočet ceny z částky bez DPH
Pokud je suma bez DPH například 100 Kč, pak DPH ve výši 15 % k ní připočteme, když tuto sumu bude násobit koeficient 1,15. Výpočet tedy bude vypadat 100 x 1,15 = 115 (zaplacená částka 115 Kč vč. DPH).

Výpočet celkové částky pouze z DPH
Když budeme znát pouze zaplacené (např. 10% DPH) ve výši například 10 Kč, potom se k ceně bez DPH dostaneme, jakmile výši DPH v Kč vydělíme sazbou DPH v procentech a vynásobíme číslem 100. V našem případě 10 / 10 x 100 = 100 Kč (částka bez DPH). K ní připočteme naši původní známou výši DPH 10 Kč a získáme 110 Kč vč. DPH.

České sazby DPH v minulých letech

Historie DPH byla v Česku od jeho vzniku různá, a to základní a snížené následovně:

Od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1994 – 23 % a 5 %

Od 1. 1. 1995 do 30. 4. 2004 – 22 % a 5 %

Od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2007 – 19 % a 5 %

Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 – 19 % a 9 %

Od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011 – 20 % a 10 %

Od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 – 20 % a 14 %

Od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 – 21 % a 15 %

Od 1. 1. 2015 do současnosti – 21 % a 15 % (10 %)

Orientační sazby DPH v jiných zemích

Podobná nepřímá daň se platí v různých státech světa. Pro všechny členské státy Evropské unie je dokonce DPH povinné, není však nařízeno, jak bude v které zemi vysoké. Základní sazba se napříč státy EU pohybuje někde v rozmezí 17 až 25 %, snížená sazba pak od 0 do 18 %. V době psaní byla tato Daň z přidané hodnoty v těchto zemích následující: (základní a snížená)

Maďarsko – 27 % a 18 %

Švédsko – 25 % a 12 (6)%

Chorvatsko – 25% a 10%

Dánsko – 25 % a 0 %

Finsko – 24% a 14 (10)%

Řecko – 24% a 13 (6)%

Slovinsko – 22% a 9,5%

Belgie – 21% a 12 (6)%

Nizozemsko – 21 % a 6 %

Slovensko – 20 % a 10 %

Rakousko – 20 % a 10 %

Francie – 20% a 10 (5,5)%

Estonsko – 20% a 9%

Německo – 19 % a 7 %

Malta – 18 % a 5 %

Lucembursko – 17% a 14 (8)%

ČAS

KALKULAČKA     |     POPIS

ČAS – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám nabízí online převody jednotek času, včetně přehledných popisů ke každé z nich. Tabulka pro přepočet obsahuje základní jednotku sekunda včetně všech schválených předpon pro její díly (milisekunda, mikrosekunda, nanosekunda, pikosekunda atd.) anebo naopak běžně používané násobky, jako je minuta, hodina, den, týden, měsíc, rok (365 dní), přestupný rok (366 dní), desetiletí (dekáda), generace, století a tisíciletí (milénium). U jednotek větších než rok se bere průměrný počet 365,25 dní v roce (tropický rok).

Dále je vám k dispozici převodník jednotek času pro hvězdný (siderický) den, měsíc a rok, tropický rok, gregoriánský rok, juliánský rok a anomalistický rok. Měrné jednotky ještě zahrnují Planckův čas, svedberk, helek a sol (Mars). Online kalkulačka po zadání jedné hodnoty provádí výpočet a převod jednotek času do všech ostatních najednou.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotku času

Zadejte čas


 



Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky
yoktosekunda (ys)
zeptosekunda (zs)
attosekunda (as)
femtosekunda (fs)
pikosekunda (ps)
nanosekunda (ns)
mikrosekunda (µs)
milisekunda (ms)
sekunda (s)
minuta (min)
hodina (h)
den (d)
týden
měsíc – cca 30,44 dní
kalendářní rok – 365 dní
přestupný rok – 366 dní
tropický rok (a) – cca 365,25 dní
desetiletí (dekáda)
generace – 28 let
století
tisíciletí (milénium)
Ostatní jednotky času
Planckův čas (tp)
svedberg (S, Sv)
helek
sol
hvězdný (siderický) den
hvězdný (siderický) měsíc
hvězdný (siderický) rok
gregoriánský rok
juliánský rok
anomalistický rok

POPIS


Čas

Čas (t) z anglického time, je fyzikální veličina, jejíž hlavní jednotkou je sekunda (s). Čas se dá jen stěží představit, časovou událost ale můžeme vyjádřit na časové ose. Pojmem doba pak označujeme časový rozdíl dvou takových událostí. Čas je těžké definovat, neboť na jeho podstatu existuje více různých náhledů. Dá se však měřit, a to dle doby trvání určitého opakovaného děje.

Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky

Sekunda

Sekunda (s) anebo nesprávně (sec, sek), stejně jako nesprávné označení vteřina, je hlavní jednotkou času (doby), která patří mezi 7 základních jednotek mezinárodního systému SI. Definice sekundy je taková, že jde o dobu trvání 9 192 631 770 period (kmitů, opakování) záření odpovídající přechodu dvou hladin velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.

Tak zvaná atomová sekunda byla definována roku 1967 díky práci dvou vědců (anglický fyzik Louis Essen 1908-1997 a americký astronom William Markowitz 1907-1998). V roce 1997 byla definice doplněna o dodatek, že atom cesia (cs) musí být izolovaný, v klidu a při teplotě v řádu mikrokelvinů, tedy blížící se co nejvíce absolutní nule (0 K).

Jelikož je sekunda součástí SI, mohou se před ní připojovat schválené předpony SI, (mili, mikro, nano, piko atd). V praxi se ale v souvislosti s časem a sekundou používají pouze tyto předpony pro její zmenšení. Pro násobky se totiž užívají jednotky jako minuta, hodina, den, týden, měsíc anebo rok.

Minuta

Minuta (min) je jednotkou času označující 60 sekund anebo šedesátinu hodiny. Dělení 60, tedy 60 minut v hodině a 60 sekund v minutě, pochází pravděpodobně od Babyloňanů (více jak 1 800 let před naším letopočtem) používající šedesátkovou číselnou soustavu. Přestože minuta není součástí SI, (i když dříve byla v kategorii vedlejších jednotek, která byla roku 2007 zrušena), soustava SI tuto jednotku stále akceptuje. Minuta může být taktéž jednotkou úhlu, který však s časem nesouvisí.

Hodina

Hodina (h) podle latinského hora, je jednotka času, která je taktéž považována za mimosoustavovou (do roku 2007 vedlejší) jednotku času, jež je soustavou SI tolerována. 1 hodina má 60 minut a 3 600 sekund. Starověcí Egypťané definovali hodinu jako dvanáctinu dne a noci, tedy dobu mezi východem a západem slunce. Jedním z údajných důvodů, proč se tato doba dělila na 12 dílů, bylo celkem 12 kůstek na 4 prstech jedné ruky s výjimkou palce, díky nimž bylo snadnější při dotýkání se prstů do 12 počítat.

Den (střední sluneční)

Den (d) je další jednotkou času, která obsahuje 24 hodin, 1 440 minut a 86 400 sekund. Běžný význam může mít ale také coby den 12hodinový, tedy od východu do západu slunce. Den akceptovaný soustavou SI a tvořící základní jednotku kalendáře, je však brán od půlnoci do půlnoci. Jde o sluneční den (čas) určený otáčením Země vzhledem k Slunci. Délka dne je v současné době 86 400,002 sekund a prodlužuje se každé století o přibližně 2 milisekundy.

Týden

Týdnem už od starověku označujeme stále se opakující období 7 po sobě jdoucích dní, každý po 24 hodinách. U nás je zavedené počítání dnů v týdnu od pondělí, a to v pořadí pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle.

Pořadí týdnů v roce se značí 1 až 52 (53). Počítání může být ale v různých zemích odlišné, a to hlavně v souvislosti s počítáním prvního (neúplného) týdne v roce. Dle evropské normy ISO 8601 (v ČR jako ČSN) se prvním týdnem bere takový, který obsahuje čtvrtek. Pokud je to jen pátek (Nový rok), plus sobota a neděle anebo kratší, bere se za první týden v roce až následující.

Měsíc

Měsíc (kalendářní) je jednotkou času, který má podle gregoriánského kalendáře 28 až 31 dní. Podle něho má taktéž 1 rok 12 měsíců, u nás pojmenovaných jako leden (31 dní), únor (28 dní, v přestupném roce 29 dní), březen (31 dní), duben (30 dní), květen (31 dní), červen (30 dní), červenec (31 dní), srpen (31 dní), září (30 dní), říjen (31 dní), listopad (30 dní), prosinec (31 dní). Kalendářní měsíc se v roce buď značí slovem anebo číslovkou od 1 do 12.

Běžný kalendářní rok a přestupný rok

Kalendářní rok má zaokrouhleně rovných 365 dní. To je nejblíže tropickému roku trvajícímu přibližně 365 dní a čtvrt dne. K dorovnání oné čtvrtiny dne navíc (rozdílu délky běžného kalendářního a tropického roku) dochází jednou za 4 roky v přestupném roce. Tento přestupný rok má pak 366 dní.

Tropický rok

Tropický rok trvá přibližně 365 a čtvrt dne, (přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekund). Jde o dobu mezi dvěma průchody pravého Slunce jarním bodem. Z tropického roku se vypočítávají kalendářní roky (365 dní) a 1x za 4 roky přestupný rok (366 dní), jímž se dorovnává právě časový rozdíl čtvrt dne.

Desetiletí (dekáda)

V souvislosti s časem se slovem dekáda označuje desítka let, tedy desetiletí, jako například první dekáda života (přibližně 0 až 9 let), pátá dekáda života (40 až 49 let, nikoliv 50 až 59) a podobně. Často se desetiletí označuje takové, které začíná s nulou na konci, například osmdesátá léta (1970 až 1979). Slovo dekáda ale nemusí být ohraničeno přesnými roky (0-9) atd. Může jím být označena například poslední dekáda života, znamenající posledních 10 let.

Generace

Pojem generace je relativní. Pod slovem “stejná generace“ si zpravidla představíme takovou skupinu lidí, která je přibližně stejně stará. Stejně tak si ale můžeme představit například skupinu výrobků stejné generace (automobily, mobilní telefony či cokoliv jiného).

V souvislosti s časem ale délka generace obvykle odpovídá době, která uplyne mezi narozením jedince a poté jeho potomka. U lidí by tak generace měla znamenat tolik let, jaký věk mají průměrně ženy při porodu. Ten se u nás i v Evropě oproti minulosti o několik let zvýšil, čímž se zvyšuje i délka pojmu generace, a to na současných přibližných 28 let. Za jeden lidský život se tak setkávají až 4 generace.

Století

Století označuje 100 po sobě jdoucích let. Tím by mohlo být například rozmezí let 1518 až 1617. Z dějepisného pohledu ale století (našeho letopočtu) začíná letopočtem na konci s číslem 1 a končí po sto letech na konci s číslem 0. Století je zapisováno číslicí, jako například: 17. století (1601 až 1700), 21. století (2001 až 2100) a podobně.

Pokud bychom chtěli označovat století před naším letopočtem, pak to naopak začíná nulou a končí jedničkou, jako například: 12. století před naším letopočtem (1200 před n.l. až 1101 před n.l.).

Tisíciletí (milénium)

Tisíciletí nebo taktéž milénium označuje 1000 po sobě jdoucích let. Stejně jako předchozí, přestože tisíciletí může začínat libovolným rokem, obvykleji označuje kalendářních tisíc let. První tisíciletí tak bude zahrnovat 1. až 10. století, druhé tisíciletí 11. až 20. století anebo současné 3. tisíciletí 21. až 30. století.

Ostatní jednotky času

Siderický (hvězdný) den

Pojem siderický den (čas) či hvězdný den (čas), je dán dobou rotace (otáčení) Země kolem vlastní osy, (23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund). Tento hvězdný den, u něhož se otočení Země sleduje vůči hvězdám, je tedy téměř o 4 minuty kratší než klasický střední sluneční (24hodinový den), který se sleduje oproti Slunci.

Siderický (hvězdný) měsíc

Siderický měsíc, podobně jako výše uvedený siderický den, je otáčení Země vztahováno vůči hvězdám. Hvězdný měsíc je dobou, za níž Měsíc projde všemi fázemi od novu k novu a při pozorování ze Země se vzhledem k Slunci vrátí do stejné pozice. Časově siderický měsíc trvá 27,321 661 dní.

Siderický (hvězdný) rok

Budeme-li vztahovat otáčení Země vůči slunci nebo vůči hvězdám, pak za 1 rok se Země vůči hvězdám otočí o 1x více než vůči Slunci. Siderický rok (trvající 365.256 36 dní) je o 20 minut a 24,5 sekund delší než juliánský rok (trvající 365,242 19 dne).

Juliánský rok

Juliánský kalendář (solární) zavedl v roce 46 před naším letopočtem s platností o 1 rok později římský vojevůdce, politik a v té době jeden z nejmocnějších mužů Julius Caesar. Juliánský rok má taktéž 365 dní a každý čtvrtý rok přestupný s počtem 366 dní. Délka juliánského roku je však oproti tropickému roku nepatrně delší, a to o 1 den za 128 let.

Gregoriánský rok

Gregoriánský kalendář (solární) vychází z kalendáře juliánského platného od roku 45 př. n. l., který byl v 16. století papežem Řehořem XIII. (1502–1585) kvůli nepřesnosti (1 den za 128 let) upraven. Název nese právě podle papeže (latinsky Gregorius). Gregoriánský rok je dlouhý 365 dní a 1x za 4 roky 366 dní (přestupný rok). Přestupný rok je přesně každý, který je dělitelný čtyřmi s tím, že pokud je dělitelný 100, musí být zároveň dělitelný 400. Přestupný rok je 3x za 400 let vynechán. Nyní je délka gregoriánského roku oproti tropickému roku pouze o 1 den delší za asi 3 300 let.

Anomalistický rok

Anomalistický rok označuje dobu, která uplyne mezi 2 průchody nejbližšího místa ke Slunci (perihélium, perihel či příslunní) pohybujícího se kolem Slunce v kuželosečce.

Planckův čas

Planckův čas je teoreticky nejkratší časový interval, během něhož se něco může odehrát. Definice zní, že jde o dobu potřebnou k překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu. Za vznikem této jednotky času stojí německý fyzik a jeden ze zakladatelů kvantové teorie Max Karl Ernst Ludwig Planck (1858-1947).

Hodnota Planckova času by měla být 5,391×10−44 sekund, jenže během takto krátkého času ještě nebylo doposud nic měřeno. Nejkratším časovým intervalem je z roku 2006 jedna attosekunda, jejíž hodnota je 10−18 sekundy. Planckovo měřítko je tedy příliš malé, veškeré experimenty byly doposud měřeny v jeho násobcích (kvadriliardách).

Svedberg

Svedberg (S nebo Sv) je znám v biologii jako sedimentační koeficient. Svedbergova jednotka má hodnotu 10−13 sekundy a udává dobu, za níž při ultracentrifugaci při daném zrychlení centrifugy proběhne sedimentace dané makromolekuly.

Helek

Helek (v množném čísle halakim) je jednotka času použitá pro výpočty v hebrejském kalendáři. Jedna hodina má 1080 halakim. Helek je 1,333 sekundy, přesně 1 osmnáctina minuty.

Sol (Mars)

Sol (z latinského sol znamenající slunce) nebo také Mars je jednotka času, která odpovídá střednímu slunečnímu dni na povrchu Marsu. Hodnota jednotky sol je 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund. Planeta Mars má tedy asi o 3 % delší střední sluneční den, než je na Zemi. Sol se taktéž používá coby počítání časových intervalů na Marsu, například v souvislosti se sondami vysazenými na jeho povrchu.

SÍLA

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

SÍLA – PŘEVODY JEDNOTEK


Na této stránce jsou vám k dispozici online převody jednotek síly, podrobné popisy a vzorec pro její výpočet. Tabulka a kalkulačka nabízí přepočet základní jednotky síly newton, včetně 20 předpon soustavy SI, a dále cizí anebo zastaralé měrné jednotky: dyn, poundal, libra síly, kilogram síly (kilopond), stén anebo kip. Po zadání hodnoty funguje převodník do všech uvedených jednotek najednou.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotku síly

Zadejte sílu


 



Jednotky Výsledek
Odvozená jednotka SI a předpony
yoktonewton (yN)
zeptonewton (zN)
attonewton (aN)
femtonewton (fN)
pikonewton (pN)
nanonewton (nN)
mikronewton (µN)
milinewton (mN)
centinewton (cN)
decinewton (dN)
newton (N)
dekanewton (daN)
hektonewton (hN)
kilonewton (kN)
meganewton (MN)
giganewton (GN)
teranewton (TN)
petanewton (PN)
exanewton (EN)
zettanewton (ZN)
yottanewton (YN)
Staré a cizí jednotky síly
dyn (dyn)
poundal (pdl)
libra síly = pound-force (lbf)
kilopond (kp) = kilogram síly = kilogram-force (kgf)
stén (sn)
kip (kip, klb) = kip-force (kipf, klbf)

POPIS


Síla

Síla (F) z anglického slova force, je vektorová fyzikální veličina udávající, jak na sebe působí tělesa (hmotné předměty) anebo pole (gravitační, magnetické, elektrické atd.). Účinky projevu síly mohou být statické (zdeformování těles) anebo dynamické (změna pohybového stavu). Jednotka síly je Newton (N), který patří do odvozených jednotek SI.

Odvozená jednotka SI a předpony

Newton

Newton (N) je v soustavě měrných jednotek SI jednotkou síly, a to odvozenou ze základních jednotek kilogram (kg) pro váhu, metr (m) pro délku a sekunda (s) pro čas. Definice zní, že 1 newton je taková síla, která hmotnému bodu (abstraktní náhradě skutečného tělesa) s hmotností 1 kg, udělí zrychlení 1 metr za sekundu na mínus druhou (m.s-2), matematicky zapsáno jako metr lomeno sekunda na druhou (m/s2). Jinak lze také říci, že 1sekundové působení síly 1 newton na 1kilogramvý hmotný bod změní (zvýší anebo sníží) jeho rychlost o 1 m/s.

V souvislosti s gravitací můžeme taktéž hovořit o pojmu tíha (dříve váha), tedy o síle, jakou je objekt přitahován k Zemi. Příklad: Objekt o hmotnosti 100 kg je k Zemi přitahován silou přibližně 981 N, (téměř 1 kilonewton). Před jednotku síly (newton), jakožto odvozenou jednotku soustavy SI, je možné přidávat předpony SI pro vyjádření jeho násobků anebo dílů. Příkladem je právě kilonewton (tisícinásobek). Ne všech 20 předpon se však v praxi používá. Pro přepočet jednotek síly využijte úvodní tabulku a kalkulačku.

Za jednotkou síly pojmenovanou newton stojí anglický fyzik, matematik, alchymista a astronom Isaac Newton (1642-1727), mnohdy označovaný za jednu z nejvlivnějších osob v historii lidstva.

Síla – vzorec

Gravitační síla (Fg) se vypočítá vynásobením hmotnosti (m) s Newtonovou gravitační konstantou (g).

Staré a cizí jednotky síly

Dyn

Dyne (dyn) z řeckého dynamis znamenající sílu, je stará odvozená jednotka soustavy CGS (centimetr-gram-sekunda), navržená v roce 1873 výborem Britské asociace pro rozvoj vědy. Definice 1 dynu zní, že jde o sílu, která hmotnému bodu o hmotnosti 1 gram udělí zrychlení 1 centimetr za sekundu na druhou (1 dyn = 1 g⋅cm/s2). Tradičně používaná jednotka k měření povrchového napětí je také dyn na centimetr, kdy například povrchové napětí destilované vody je 71,99 dynů na centimetr (dyn/cm) při teplotě 25 ° C (77 ° F).

Poundal

Poundal (pdl) je jednotkou síly britského systému jednotek FPS (foot–pound–sekond / stopa-libra-sekunda) z roku 1877. Defenice 1 poundalu je, že jde o sílu, která hmotnému bodu o hmotnosti 1 libra udělí zrychlení 1 stopa za sekundu na druhou.

Libra síly

Libra síly, pound-force (lbf) je imperiální jednotkou síly používanou v některých systémech měření, včetně britského gravitačního systému anebo inženýrských jednotek odvozených z anglických měrných jednotek a používaných ve Spojených státech amerických.

Libra síly se používala už od 18. století dle původní definice k méně přesnému měření. Ve 20. století byla definice libry síly (také díky standardizované hodnotě gravitačního zrychlení) zpřesněna. Libra

síly (pound-force)nesmí být zaměňována s jednotkou pro práci a energii (foot pound-force), s jednotkou točivého (kroutícího) momentu (Pound-foot) a ani s jednotkou hmotnosti (libra).

Kilopond

Kilopond (kp) z latinského pondus znamenající váhu, nebo také kilogram síly, kilogram-force (kgf) je starou jednotkou síly, která v minulosti bývala základní jednotkou rozšířené technické soustavy jednotek, dříve využívanou především v Evropě před zavedením soustavy SI. Definice 1 kilopondu zní, že jde o tíhu tělesa s hmotností 1 kilogram v místě s tíhovým zrychlením (zrychlením volného pádu) 9,80665 m/s2 (což je průměrné gravitační zrychlení na zemském povrchu).

Stén

Stén, Sthène (sn) je zastaralá jednotka síly v soustavě M.T.S. (metr-tuna-sekunda) zavedené ve Francii roku 1919. Jednotka stén se využívala především v letech 1933 až 1955 v bývalém Sovětském svazu. Soustava MTS byla později zrušena a nahrazena současným mezinárodním systémem SI.

Kip (kip-force)

Kip (kip, klb) je jednotkou síly spadající pod Americké běžné jednotky (United States customary units) primárně používanou americkými inženýry a architekty k měření zatížení. Přestože je to neobvyklé, občas se kip považuje za jednotku hmotnosti rovnající se 1000 librám. Pakliže se má ale tato jednotka síly jednoznačně odlišit, používá se někdy výraz kip-force (kipf, klbf)

RYCHLOST

KALKULAČKA     |     POPIS     |     VZOREC

RYCHLOST – PŘEVODY JEDNOTEK


Na této stránce máte k dispozici online kalkulačku pro všechny převody jednotek rychlosti. Tabulka mimo jiné obsahuje přepočet metrů za sekundu na kilometry za hodinu (převod m/s na km/h) a opačně, využitelná třeba při rychlosti větru, převodník kilometry za hodinu na míle za hodinu (km/h na mph) a obráceně, pro rychlosti automobilů u nás a v USA či Velké Británii v mil/h.

Dále můžete využívat měrné jednotky pro rychlost zvuku (Mach) anebo rychlost světla, k tomu přepočet uzlů (námořní míle za hodinu), a také rozšířenou metrickou měrnou soustavu o milimetr, centimetr, metr či kilometr za sekundu, minutu, hodinu, den či rok anebo rozšířenou angloamerickou (imperiální) měrnou soustavu o stopu či míli za sekundu, minutu anebo hodinu.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotku rychlosti

Zadejte rychlost


 



Jednotky Výsledek
Odvozená jednotka SI a další z metrické soustavy
milimetr za sekundu (mm/s)
milimetr za minutu (mm/min)
milimetr za hodinu (mm/h)
milimetr za den (mm/h)
milimetr za rok (mm/rok)
centimetr za sekundu (cm/s)
centimetr za minutu (cm/min)
centimetr za hodinu (cm/h)
centimetr za den (cm/den)
centimetr za rok (cm/rok)
metr za sekundu (m/s)
metr za minutu (m/min)
metr za hodinu (m/h)
metr za den (m/den)
metr za rok (m/rok)
kilometr za sekundu (km/s)
kilometr za minutu (km/min)
kilometr za hodinu (km/h)
kilometr za den (km/den)
kilometr za rok (km/rok)
Angloamerická měrná soustava
stopa za sekundu (ft/s)
stopa za minutu (ft/min)
stopa za hodinu (ft/h)
míle za sekundu (mi/s)
míle za minutu (mi/min)
míle za hodinu (mi/h, mph)
Další jednotky rychlosti
uzel = námořní míle/h = knot (kt, kn)
rychlost zvuku při 15°C = Mach (Ma, M)
rychlost světla (c)

POPIS


Rychlost

Rychlost (v) nám udává změnu polohy tělesa či bodu za jednotku času. U okamžité rychlosti jde o vektorovou fyzikální veličinu, protože vyjadřuje nejen velikost změny, ale zároveň její směr. Hlavní jednotkou rychlosti je metr za sekundu (m/s), který je odvozenou jednotkou mezinárodního systému SI.

Odvozená jednotka SI a další z metrické soustavy

Metr za sekundu

Metr za sekundu je odvozená jednotka SI, a to ze dvou základních jednotek metr (pro délku) a sekunda (pro čas). Definice zní, že rychlostí 1 m/s se pohybuje při rovnoměrné rychlosti takové těleso, které za 1 sekundu urazí dráhu 1 metr. Podle definice metru z roku 1983 odpovídá tato rychlost 1/299 792 458 násobku rychlosti světla ve vakuu (vzduchoprázdnu).

Kromě metru za vteřinu se v běžném životě rychlost (například v souvislosti s rychlostí automobilu anebo rychlostí větru) často označuje v kilometrech za hodinu (km/h). Pro převod m s na km h anebo další přepočet využijte úvodní tabulku. Metrická soustava pro označení mnohem menších anebo naopak větších rychlostí taktéž může uvádět údaje v milimetrech či centimetrech za hodinu, metrech za minutu, hodinu, či den anebo v kilometrech za sekundu a podobně.

Rychlost průměrná a okamžitá – vzorec

Průměrná rychlost vyjadřuje celkovou vzdálenost uraženou za určitý čas. Příklad: Jestliže automobil ujede 90 kilometrů za 1 hodinu, jeho průměrná rychlost bude 90 km/h. Pokud auto urazí 180 kilometrů za 2 hodiny, pojede taktéž průměrnou rychlostí 90 km/h. Vzorec pro výpočet průměrné rychlosti obsahuje: dráhu (s) v metrech, čas (t) v sekundách a výsledek rychlost (v) v metrech za sekundu.

 

Okamžitá rychlost vyjadřuje aktuální rychlost v daném okamžiku. Příklad: Při měření rychlosti je řidiči automobilu naměřena okamžitá rychlost 130 km/h. Vzorec pro okamžitou rychlost, kde “delta“ znamená změna, je:

Angloamerická soustava

Stopa za sekundu

V některých anglicky mluvících zemích se častěji než s metry za sekundu budeme setkávat s uváděním rychlosti ve stopách za sekundu (ft/s, ft/sec, fps), z anglického foot per second, to je počet stop uražených za 1 vteřinu, kdy 1 stopa dle definice z roku 1959 je 0,3048 metru. Taktéž lze měřit rychlost ve stopách za minutu anebo za hodinu.

Míle za hodinu

Stejně tak se v některých anglicky hovořících zemích (USA. Velká Británie..), namísto kilometrů za hodinu, budeme setkávat s měřením rychlosti v mílích za hodinu (mph) z anglického miles per hour.

Opět z roku 1959 je 1 míle definována hodnotou 1 609,344 metrů. Kromě toho můžeme narazit na míle za sekundu anebo míle za minutu.

Další jednotky rychlosti

Uzel (námořní míle za hodinu)

Uzel (kt, kn) z anglického knot, je jednotkou rychlosti využívanou v letectví, vodní dopravě (mořeplavbě – rychlost lodi nebo proudu vody) anebo k měření rychlosti větru v meteorologii. Definice uzlu z ní, že jde o 1 námořní míli za hodinu, kdy 1 námořní míle je rovna 1,852 km. Definice byla zvolena tak, že loď plující 1 hodinu po směru poledníku, urazí za tuto dobu počet uzlů rovnajícímu se počtu obloukových minut zeměpisné šířky. Uzel není součástí soustavy SI, v některých zemích je ale povoleno ho používat.

Dříve se pro měření rychlosti v uzlech využíval provaz s plováky, který byl opatřený uzly od sebe vzdálenými 47 stop a 3 palce (14,4018 metrů). Námořník tento provaz (log) po dobu přesýpání přesýpacích hodin (28 sekund) spouštěl do moře, přičemž rychlost byla dána tím, jaký počet uzlů mu za uvedenou dobu prošel pod rukama.

Mach (rychlost zvuku)

Machovo číslo (Ma, M) je bezrozměrné podobnostní číslo (tvořeno vztahem jiných fyzikálních veličin) používané v aerodynamice. Mach nám dává představu o rychlosti objektu v porovnání s rychlostí zvuku (obojí ve shodném prostředí, neboť rychlost zvuku je závislá na teplotě okolí). Machovo číslo není součástí systému jednotek SI, běžně se ale užívá v letectví pro označení rychlosti letadel. Za jeho zrodem stojí rakouský fyzik a filosof Ernst Mach (1838-1916), který se narodil v Chrlicích u Brna.

Vzoreček pro Machovo číslo je: Ma = v/c, kde v = rychlost objektu a c = rychlost zvuku (ve stejném prostředí). Podle tohoto vzorce může být určena rychlost podzvuková (Ma je menší jak 1) anebo nadzvuková (Ma je větší než 1). Pro modelové situace v letectví se používá pojem Standardní atmosféra Země, v níž je na úrovni mořské hladiny teplota 15 °C, která až do výšky 11 km klesá o 0,0065 °C na 1 metr (a různě dále dle zvyšující se výšky).

Tabulka a kalkulačka rychlostí v úvodu této stránky provádí přepočet jednotek Mach právě při 15 °C (výška 0 stop, 0 metrů), kdy 1 Ma odpovídá rychlosti zvuku 1 225 km/h. Například při teplotě -44,4 °C (výška 30 000 stop, 10 668 metrů) rychlosti letadla 1 Ma odpovídá rychlost zvuku 1 091 km/h. Při dosažení anebo překonání rychlosti zvuku můžeme slyšet tak zvaný Aerodynamický (akustický, sonický) třesk (bouchnutí letadla, tryskáče..), kdy rychlost zdroje zvuku je větší nebo rovna rychlosti zvuku.

V souvislosti s Machovým číslem a rychlostí zvuku můžeme znát následující pojmenování pro rychlost. Subsonická rychlost (menší jak 0,8 Machu), transsonická rychlost (0,8 až 1,2 Mach), supersonická rychlost (1,2 až 5 Ma), hypersonická rychlost (5 až 10 Ma), vysoko-hypersonická rychlost (10 až 25 Ma) a znovuvstupní rychlost (větší než 25 Machů).

Rychlost světla

Rychlost světla (c) z latinského celeritas (rychlost) nebo taktéž světelná rychlost, je taková rychlost, kterou se světlo pohybuje ve vakuu. Je to přesně 299 792 458 metrů za sekundu, (téměř 300 000 km za sekundu anebo přes 1 milion km/h). Rychlost světla je nejvyšší možnou rychlostí šíření světla, elektromagnetických signálů či informací při komunikaci.

Pro zajímavost, na přenesení informace kolem celého rovníkového obvodu Země (40 075 km) by při rychlosti světla teoreticky stačilo necelých 0,07 sekundy. V praxi je ale rychlost vlivem použitých zařízení k přenosu o něco pomalejší. V této souvislosti je také u rychlosti internetu známý pojem “ping“, který udává rychlost (časovou odezvu) například mezi serverem v USA, v Praze či kdekoliv jinde a vaším domácím počítačem.

TEPLOTA

KALKULAČKA     |     POPIS

TEPLOTA – PŘEVODY JEDNOTEK


Tato stránka vám nabízí online převody jednotek teploty. Kalkulačka a tabulka obsahuje nejznámější měrné jednotky, jako je stupeň Kelvina (K), stupeň Celsia (°C) a stupeň Fahrenheita (°F), a dále také stupně Rømera (°Rø), Newtona (°N), Delisla (°De, °D), Rankina (°Ra, °R) a Réaumura (°Ré, °Re, °R). Po zadání jednotky a hodnoty je proveden online přepočet do všech ostatních jednotek najednou.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotku teploty
Zadejte teplotu


 



Jednotky Výsledek
stupeň Celsia (°C)
stupeň Fahrenheita (°F)
kelvin (K)
stupeň Rømera (°Rø)
stupeň Newtona (°N)
stupeň Delisla (°De, °D)
stupeň Rankina (°Ra, °R)
stupeň Réaumura (°Ré, °Re, °R)

POPIS


Teplota

Teplota (t, T) je fyzikální veličina, která má souvislost s kinetickou (pohybovou) energií částic, jež se v dané látce anebo předmětu pohybují. Teplota je vlastností našeho okolí anebo předmětů, kterou můžeme vnímat jako studenou, teplou anebo horkou. Teplota se s hlavní jednotkou Kelvin (K) řadí mezi 7 základních jednotek soustavy SI. Odvozenou jednotkou je stupeň Celsia (°C). Teplota je velice důležitým pojmem a jevem, na němž závisí vlastnosti jiných látek.

Stupeň Kelvina

Kelvin (K) je základní jednotkou SI, která je definována dvěma hodnotami:

Jednou je absolutní nula, kdy 0 K odpovídá nejnižší definované a teoreticky dosažitelné teplotě. Hypoteticky je nejnižší možná, doposud však nedosažená, teplota, tak zvaná absolutní nula při nule Kelvina (0 K = -273,15 °C, naprosto přesně 0 K = −273,149806372 °C), při níž se v látce zastaví veškerý tepelný pohyb částic.

Druhou definicí je teplota trojného bodu vody, při níž existují současně tři skupenství (pevné, kapalné a plynné). Tato rovnováha nastane u vody přesně při hodnotě 273,16 kelvinů (0,01 °C) a tlaku 611,7 Pascalů (Pa).

Definice Kelvina se ale plánuje upravovat za využití Boltzmannovy konstanty, která udává vztah mezi teplotou a energií a vyjadřuje, kolik energie je potřeba k ohřátí 1 částice ideálního plynu o 1 kelvin.

Za vznikem Kelvinovy stupnice, jejíž 1 stupeň má mimochodem stejnou velikost, jako 1 stupeň Celsia, akorát počáteční nula začíná u každé jinde, stojí významný skotský fyzik William Thomson (1824-1907), známý především pod šlechtickým jménem lord Kelvin of Largs. Jako převodník stupňů využijte úvodní tabulku.

Stupeň Celsia

Celsiův stupeň (°C) je odvozenou jednotkou soustavy SI. Používá se téměř po celém světě mimo USA. Velikost (rozsah) 1 stupně Celsia je stejně velká, jako velikost 1 stupně Kelvina, akorát stupnice je posunuta o 273,15 stupňů, kdy 0 °C = 273,15 K. Pro převody jednotek teploty online využijte tabulku v úvodu.

Za vznikem stupňů Celsia roku 1742 stojí švédský astronom a fyzik Anders Celsius (1701-1744). Zajímavostí je, že na počátku byla stupnice Celsia obrácená, kdy 100 °C označovalo při tlaku 1013,25 hPa bod tání ledu a 0 °C naopak u vody při stejném tlaku bod varu. Švédský přírodovědec a lékař Carl Linné (1707-1778) dal později z části podnět stupnici otočit do stavu, jaký známe dnes. V roce 1743 navrhl převrácení stupnice taktéž francouzský fyzik, matematik a astronom Jean-Pierre Christin (1683-1755).

Stupeň Fahrenheita

Fahrenheitův stupeň (°F) je jednotka teploty oficiálně používaná ve Spojených státech amerických, dále třeba na ostrově Guam, Kajmanských ostrovech, v Portoricu, Belize, Jamajce anebo africké Libérii. Minimálně se s ním můžeme setkat i v Kanadě anebo ještě omezeněji na Britských ostrovech.

Stupeň Fahrenheita byl pojmenován po holansko-německo-polském fyzikovi jménem Gabriel Fahrenheit (1686-1736), jehož hlavním vynálezem byl rtuťový teploměr. Definice stupně Fahrenheita původně vycházela z roku 1724 a říkala, že 0 °F je nejnižší teplota, která se tomuto fyzikovi v uvedeném roce podařila dosáhnout u slané vody. Později ale došlo ke změnám.

Zatímco u Celsia je mezi bodem mrazu 0 °C a bodem varu 100 °C rozmezí 100 stupňů, u Fahrenheita odpovídá bodu mrazu 32 °F a bodu varu 212 ° F, což je rozmezí 180 stupňů. Tedy 1 stupeň Fahrenheita odpovídá velikosti 5/9, což je 0,5555555556 stupně Celsia (a Kelvina). Obě stupnice se protínají akorát pří mínus 40 stupních, kdy -40 ° F = -40 ° C. Pro online převod jednotek teploty je vám k dispozici úvodní kalkulačka.

Stupeň Rømera

Rømerův stupeň (°Rø) navrhl v roce 1701 dánský astronom Ole Rømer (1644-1710). Stupnice Rømera je rozložena tak, že bod mrazu čisté vody 0 °C odpovídá hodnotě 7,5 °Rø a bod varu 100 °C odpovídá hodnotě 60 °Rø. V porovnání se stupněm Celsia (a Kelvina, který má stejnou velikost) platí, že 1 stupeň Rømera odpovídá velikosti 100/52.5, což je přibližně 1,9 stupně Celsia.

Rømerova stupnice se už nepoužívá, má však historický význam, neboť vedle Newtonovy stupnice byla první kalibrovanou stupnicí k měření teploty. Jiné předchozí totiž ukazovaly pouze to, zda teplota stoupala či klesala anebo byly velice nepřesné. Například nejvyšší a nejnižší body stupnice byly nastaveny na nejvyšší a nejnižší teplotu v daném roce. Myšlenka, používat dvou pevných bodů, tak byla zcela nová. Navíc kapalinu (tehdy směs alkoholu a vody) vzduchotěsně uzavřel kvůli vlivu tlaku do skleněné trubice.

Stupeň Newtona

Newtonův stupeň (°N) navrhl v roce 1701 anglický fyzik, matematik a alchymista Isaac Newton (1642-1727), který byl v dějinách lidstva brán za jednu z nejvýznamnějších osob. Newtonova stupnice pro měření teploty byla vedle Rømerovy stupnice, navržené téměř ve stejnou dobu, vůbec prvním objektivním měřením.

Newton pro měření využil lněný olej (pouze ale do teploty tání cínu, potom využíval železo), u něhož studoval změnu objemu při určitých teplotách. Stanovil si asi 18 referenčních bodů, z nichž některé byly velmi nepřesné. Výchozí bylo 0 stupňů, při nichž začíná mrznout voda, což odpovídá i 0 stupňům Celsia, (0 ° N = 0 ° C). Bod varu vody 100 °C ale stanovil na 33 °N. Dalšími zajímavými referenčními body bylo například: Teplota vzduchu v poledne v červenci = asi 6 °N, největší teplo zachycené teploměrem při kontaktu s tělem 12 °N, teplo v lázni, při němž se kapalný vosk pomalu stává pevným = 20 °N, teplota tání slitiny bismutu a cínu = 48 °N anebo třeba teplo, při kterém je rozžhavené železo nejzářivější = 192 °N.

Stupeň Delisla

Delislův stupeň (°De, °D) se používal od roku 1732, kdy ho vytvořil francouzský astronom Joseph-Nicolas Delisle (1688-1768). Delisla používal jako pracovní tekutinu teploměru rtuť. Původně byla ale Delislova stupnice (podobně jako původně u Celsia) obrácená, kdy vroucí voda byla stanovena jako 0 °D a od ní se pak smršťováním rtuti odvíjely další nižší teploty v mnoha dílcích, kdy nebylo nic neobvyklého, že tento teploměr měl i 2 700 stupňů vhodných pro měření mrazu v Rusku.

Později však německý profesor medicíny a anatomie v Rusku Josias Weitbrecht (1702-1747) Delislův teploměr překalibroval a stanovil dva pevné body, 0 °D jako bod varu vody a 150 °D jako její bod mrazu. Takto upravený teploměr rozeslal různým vědcům, včetně Anderse Celsia. Teploměr byl v Rusku používán údajně asi 100 let. Jeden z jeho majitelů, ruský vědec a spisovatel Mikhail Lomonosov (1711-1765), ale nakonec stupnici otočil, kdy 0 °D označovalo bod mrazu a 150 °D bod varu.

Stupeň Rankina

Rankinův stupeň (°Ra, °R) stvořil v roce 1859 skotský strojní inženýr, fyzik a matematik William John Macquorn Rankine (1820-1872). Základem stupnice Rankina je absolutní nula (-273,15 stupňů Celsia),

kterému odpovídalo 0 stupňů Rankina, (0 °R = -273,15 ° C). Na stupnici je pak velikost či rozsah 1 stupně Rankina stejně velký, jako je rozsah jednoho stupně Fahrenheita.

Stupeň Réaumura

Réaumurův stupeň (°Ré, °Re, °R) vymyslel roku 1730 (12 let před stupněm Celsia) francouzský vědec a spisovatel René Antoine Ferchault de Réaumur (1683-1757). Jeho stupnice pro měření teploty byla využívána až do minulého století, dnes už se s ní setkáme ale jen zřídka. Stupnice byla podle definice rozpínání zředěného lihu nastavena tak, že 0 stupňů Réaumura odpovídalo bodu mrznutí vody a 80 °R odpovídalo jejímu bodu varu.

Alkohol byl jako náplň Réaumurova teploměru vybrán z důvodu, že se viditelněji rozpínal (mezi bodem mrazu a varu o 80 %). To ale způsobovalo mnoho problémů, včetně příliš velké velikosti teploměru. Od konce 18. století tak byla pravděpodobně ve všech teploměrech používána jen rtuť. K závěru, že je právě rtuť nejlepší náplní, dospěl kolem roku 1772 po svém studování několika látek švýcarský geolog, meteorolog a filozof Jean-André Deluc (1727-1817).

DÉLKA

KALKULAČKA     |     POPIS

DÉLKA – PŘEVODY JEDNOTEK


Na této stránce naleznete téměř veškeré české a cizí, více či méně známé jednotky délek. Naše kalkulačka a tabulka pro převody jednotek provádí online převod mezi všemi najednou. Stačí zadat výchozí hodnotu a nechat ji přepočítat do všech ostatních.

Základem je metrická soustava SI se základní jednotkou metr, včetně všech schválených 20 předpon pro jeho násobky a díly (mm, cm, km atd.). Další je vám pro přepočet jednotek k dispozici Angloamerická měrná soustava (palec, stopa, yard, míle a pěší hodina). Převody jednotek pokračují přes astronomické jednotky (astronomická jednotka, světelný rok, den, hodina, minuta anebo světelná sekunda, parsek včetně předpon a hubble). Kalkulačka pro měrné jednotky dále nabízí Staré české jednotky délky (zrno, prst, dlaň, pěst, píď, střevíc, česká stopa, loket, krok, sáh, látro, postav, provazec, hon, prut, lán a česká míle). Závěrem je převodník jednotek (pixel, point – bod), námořní míle a zeměpisná míle.


KALKULAČKA


Vyberte si jednotku délky

Zadejte délku


 



Jednotky Výsledek
Základní jednotka SI a předpony
yoktometr (ym)
zeptometr (zm)
attometr (am)
femtometr (fm)
pikometr (pm)
nanometr (nm)
mikrometr (µm)
milimetr (mm)
centimetr (cm)
decimetr (dm)
metr (m)
dekametr (dam)
hektometr (hm)
kilometr (km)
megametr (Mm)
gigametr (Gm)
terametr (Tm)
petametr (Pm)
exametr (Em)
zettametr (Zm)
yottametr (Ym)
Angloamerická měrná soustava
palec (in, “) = coul
stopa (ft, ´)
yard (yd)
míle (mi)
pěší hodina = league = legua (lea)
Astronomické jednotky
astronomická jednotka (au, ua, AU, UA)
světelná sekunda
světelná minuta
světelná hodina
světelný den
světelný rok (ly)
parsek (pc)
kiloparsek (kpc)
megaparsek (Mpc)
gigaparsek (Gpc)
hubble
Jednotky délky k měření atomů
fermi = femtometr (fm)
angstrom (Å)
Staré české jednotky (často přibližné)
zrno
prst
dlaň
pěst
píď
střevíc
stopa česká
loket
krok
sáh
látro
postav
provazec
hon
prut
lán
česká míle
Další jednotky délky
pixel (px)
point (pt)
námořní míle (M, nmi, Nm, NM, nm)
zeměpisná míle

POPIS


Délka

Délka (“d“ anebo též malé L, x, a, b, c..) je fyzikální veličina, jejíž hlavní jednotkou je metr (m) patřící mezi 7 základních jednotek soustavy SI. K délce metr je možné přidávat libovolné předpony soustavy SI k vyjádření jeho násobků anebo dílů, i když se některé v praxi nepoužívají.

Předpony pro násobky jsou: deka (deset), hekto (sto), kilo (tisíc), mega (milion), giga (miliarda), tera (bilion), peta (biliarda), exa (trilion), zetta (triliarda), yotta (kvadrilion). Předpony pro díly jsou: deci (desetina), centi (setina), mili (tisícina), mikro (miliontina), nano (miliardtina), piko (biliontina), femto (biliardtina), atto (triliontina), zepto (triliardtina), yokto (kvadriliondtina).

Metrická soustava

Metr

Metr (m) je základní jednotka délky. Metrická soustava založená na jednotce 1 metr byla zavedena ve Francii v roce 1790, z ní poté vzešel Mezinárodní systém jednotek SI (zkratka SI pochází z francouzského „Le Système International d’Unités). Nejaktuálnější definice pro současnou soustavu SI pocházející z 21. října 1983 říká, že 1 metr je délka, kterou světlo ve vakuu urazí za 1/299 792 458 sekundy, (za 1 sekundu světlo ve vakuu urazí 299 792 458 metrů). V minulosti ale bylo mnoho jiných definic, jako například tyto.

V roce 1790, že metr by měl být tak dlouhý, jako délka kyvadla, jehož polovina výkyvu trvala 1 sekundu. V roce 1791, že délka 1 metr odpovídá desetimilióntině délky od severního pólu k rovníku. V roce 1799 byla vyrobena metrová tyč, která se uložila jako etalon ve francouzském národním archivu. V roce 1889 byla zhotovena platinová tyč s 10 % iridia (archivní metr), na níž 1 metr znázorňovala vzdálenost 2 linek při teplotě 0°C. Tato definice byla roku 1927 upřesněna o tlak a podepření tyče při měření. Poslední definice metru předcházející té současné aktuální pochází z roku 1960 a říká, že 1 metr je 1 650 763,73násobek vlnové délky radiace ve vakuu odpovídající přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.

Angloamerická měrná soustava

Nepřehledná a komplikovaná angloamerická měrná soustava obsahuje imperiální jednotky (Imp.) a americké běžné jednotky (U.S.). Pro měření délky jsou nejznámější palec, stopa, yard, míle a pěší hodina.

Imperiální jednotky (anglicky imperial units) známé coby anglický systém či britský systém, byly od roku 1824 používané ve Velké Británii. Přestože Velká Británie od roku 1995 oficiálně používá metrickou soustavu SI, s imperiálními jednotkami se v ní setkáme stále.

Americké běžné jednotky (anglicky U.S. customary units) jsou převzaty (v některých případech se změnami) z imperiálních jednotek a používají se i v současnosti ve Spojených státech amerických. Metrická soustava SI není v USA (tak jako v Británii) uzákoněna, je ale povolena, nicméně se nepoužívá.

Palec (coul)

Přestože se jednotka délky palce, která není součástí SI, v mnoha zemích už nepoužívá, setkat se s ní stále běžně můžeme ve Spojených státech amerických a z větší části například ve Velké Británii anebo Kanadě. Délka palce byla brána podle skutečné šíře mužského palce, proto bylo obvyklé, že v různých zemích a městech byla v minulosti pokaždé jiná, a to zhruba od 23 do 27 mm. Až v roce 1959 byla ustanovena jednotná délka palce 25,4 milimetru, (1“ = 25,4 mm).

Některé rozměry v palcích jsou zvyklostí taktéž v ČR a jinde ve světě. Jde například o úhlopříčky televizorů, (28“=71cm, 32“=81cm, 40“=102cm, 43“=109cm, 48“=122cm, 50“=127cm, 55“=140cm apod.), kdy jako převodník jednotek palec na centimetr a podobně či opačně můžete využít tabulku výše.

V palcích se běžně udává i úhlopříčka displeje mobilních telefonů, (4.5“, 5.7“, 6.2“ apod.), úhlopříčka monitorů počítačů a notebooků (11“, 14“, 15.6“, 17.3“ apod.) anebo třeba průměr ráfku pneumatik automobilů v palcích (13“, 14“, 15“, 16“, 17“, 18“ apod.), který je dokonce kombinován s šíří pneumatik v milimetrech a výškou profilu v procentech z šířky.

Palec (anglicky inch) dobře známe také jako Coul (z německého Zoll). Využití můžeme vidět například u instalačních trubek, které mohou mít různý rozměr známý právě v coulech, tedy palcích, (3/8 coulu, 1/2, 3/4, 1, 1 1/4, 1 1/2, 2 apod.).

Stopa

Jednotka délky stopa (anglicky foot anebo v množném čísle feet) byla v minulosti využívána snad všude. Její rozměr byl odvozen od otisku lidské stopy (nohy, chodidla), proto není divu, že existovalo jejich velké množství různých rozměrů. Historie stopy sahá až do 2 500 let před naším letopočtem, kdy byla délka stopy brána podle délky otisku chodidla jisté sochy.

Stopa byla rozměrově jiná také jako stopa česká (29,635 cm), moravská a brněnská (29,59 cm), saská (28,32 cm), slezská (28,96 cm), pruská (31,385 cm) anebo vídeňská (31,608 cm). Dále je známá stopa v Sumerské říši (cca 26,45 cm), stopa nippurská (27,58 cm), stopa Vikingů (29,5 cm), v Babylonii (30,83 cm), středověké Palestině (32,3 cm) a mnohé další. První zmínka o stopě v našich zemích (střevíc 29,57 cm) pochází z roku 1579. V roce 1794 délku stopy patentovala Marie Terezie (29,82 cm).

V současnosti je významná pouze stopa angloamerická (imperiální), jejíž délka je z 1. června 1959 stanovena na 30,48 cm. Používá se běžně v USA, ale třeba i ve Velké Británii a dalších zemích Commonwealthu (Společenství národů Spojeného království Velké Británie, Severního Irska a jeho bývalých kolonií). U nás, stejně jako ve světě, se s měřením ve stopách setkáme především v letectví, kdy si můžete všimnout při letu letadlem třeba na dovolenou, že pilot hlásí výšku nejen v kilometrech, ale někdy i ve stopách, (Př.: výška 32 000 stop = 9,75 km). Pro přepočet jednotek stopa, centimetr, metr, kilometr atd. využijte tabulku výše.

Yard

Yard (yd) je původem anglickou jednotkou délky, pocházející ze starého gerd, gyrd označující větve a tyče. S odstupem času se yard zařadil mezi britské imperiální jednotky a americké běžné jednotky. Podle mezinárodní dohody z roku 1959 odpovídá 1 yard délce 0,9144 metrů, 3 stopy anebo 36 palců. Pro ostatní převody jednotek použijte úvodní tabulku.

V minulosti existovalo spousty jiných definic yardu, včetně této údajné historické, že 1 yard byl u anglického krále Jindřicha I. vzdáleností od špičky nosu po prostředníček na natažené ruce. Historickým standardem bývala buď nějaká část lidského těla jako noha, délka paže či rozpětí rukou anebo nějaký jiný přírodní objekt.

Yard se nepoužívá jen v USA či Británii, ale z části určitým způsobem i v jiných zemích světa, například v atletice, v níž 1 yard udává přesnou výšku překážek v závodech mužů na 400 metrů anebo 3 kilometry. V běžeckém překážkovém závodě mužů na 110 metrů odpovídá zase vzdálenost mezi překážkami délce 10 yardů. Stejné hodnotě 10 yardů odpovídá také ve fotbale poloměr části kruhového oblouku v pokutovém území. Vnitřní rozměr branky by zase měl být 8 yardů na šířku a 8 stop na výšku. Yardy se objevují i v rozměrech kriketových hřišť, v golfu a podobně.

Míle, námořní míle a další

Míle (mi), anglicky mile, je anglická jednotka délky odpovídající 5 280 stopám anebo 1 760 yardům. Míle není součástí soustavy jednotek SI. V minulosti se jednotkou míle označovalo několik různě definovaných délek se značným rozsahem od půl kilometru až po více jak 10 km. Dle dohody z roku 1959 je 1 mezinárodní míle přesně 1 609,344 metrů, tedy přibližně 1,6 km.

Kromě standardní míle známe také námořní míli, původně definovanou jako délku 1 obloukové minuty zemského poledníku, která se využívá v námořní anebo letecké dopravě. Námořní míle nemá jednoznačně stanovenou značku, používají se tedy M, NM, Nm, nm anebo nmi, i když například M není vhodné kvůli podobnému značení metru a nm zase kvůli značení nanometru. Jako u statutární míle, i námořní míle měla coby britská míle, americká míle či odvozená v jiné zemi různou definovanou délku. V Americe to bylo 1 853,248 metrů, v Británii zase 6 080 stop, což u těchto dvou činilo rozdíl 64 milimetrů.

K dohodě o sjednocení námořní míle došlo až v roce 1929 v Monaku na První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci. Zde se definovala délka 1 námořní míle jako 1 852 metrů. Tu postupně akceptovaly další země, včetně USA roku 1954.

Z historie známe mnoho dalších více či méně lišících se délek označených jako míle, a to například zeměpisná míle (7 420 metrů), vídeňská míle (7 585,936 metrů), česká míle (11 2495 anebo 7 530 metrů), římská míle (1 483 metrů), italská míle (1 852 metrů), arabská míle (1 800 až 2 000 metrů) anebo čínská míle (500 metrů).

Dále to byla stará anglická míle (1 900 m), welšská míle (6 170 m), skotská míle (1 810 m), irská míle (2 048 m), holandská míle (3 280 až 4 280 m), německá míle (7 586 m), pruská a dánská míle (7 532,5 m), maďarská míle (8 379 až 8 937,4 m), portugalská a brazilská míle (2 087,3 m), ruská míle (7 468 m), chorvatská míle (11 300 m) anebo osmanská míle (1 894,35 m) později nahrazena modernější tureckou mílí (1 853,181 m). V USA se dodnes v souvislosti se sportem používá termín Metrická míle (1 500 metrů).

Pěší hodina (league)

League (leag) je jednotka délky dříve běžná v Americe a Evropě, nyní už se ale oficiálně nepoužívá nikde. Pěší hodina udávala vzdálenost, kterou byl člověk schopen urazit za 1 hodinu. Není proto divu, že od středověku byla pro pěší hodinu definována celá řada rozličných hodnot. V Americe byla 1 pěší hodina rovné 3 míle (4,828 032 km).

Jsou známé i další hodnoty pěších hodin, a to například pro Starověký Řím kolem 8. století před naším letopočtem (2,2 km) anebo země jako Argentina (5,572 km), Francie (různě od 3,25 do 4,68 km), Portugalsko (4,44 km až 6,17 km) či Španělsko (4,18 km).

Astronomické jednotky délky

Astronomická jednotka

Jednotka používaná v astronomii k měření vzdáleností uvnitř sluneční soustavu anebo kolem jiných hvězd se nazývá astronomická jednotka (au, ua, UA, AU) z anglického astronomical unit. Původní definice byla, že 1 AU je zhruba délka vzdálenosti Země od Slunce. Tato vzdálenost je ale vlivem obíhání Země kolem slunce vždy od určitého minima do maxima, tedy proměnlivá.

Od roku 2012, po Valném shromáždění IAU v čínském Pekingu, definice pro astronomickou jednotku zní, že 1 AU = 149 597 870 700 metrů s možnou odchylkou 3 metry (1 au = téměř 150 milionů kilometrů). Doporučená jednotka byla stanovena “au“. Astronomická jednotka není v soustavě SI, dříve však byla její vedlejší jednotkou, ale tato kategorie byla zrušena. Na základě dodatku SI z roku 2014 je astronomická jednotka soustavou SI uznávána.

Světelný rok, den, hodina, minuta a sekunda

Další jednotka využívaná v astronomii k měření obrovských vzdáleností je světelný rok (ly) podle anglického light-year. Nejde tedy o jednotku času, ale jednotku vzdálenosti. Definice jednoho světelného roku zní, že jde o vzdálenost, kterou ve vakuu (vzduchoprázdnu) urazí světlo za 1 juliánský rok (365,25 dní s délkou každého dne 86 400 sekund). Podle rychlosti světla se lze dopočítat, že 1 světelný rok má délku 9 460 730 472 580 800 metrů, tedy necelých 10 bilionů kilometrů, (10 milion milionů km). Pro převody jednotek využijte úvodní kalkulačku.

Jednotka 1 světelný rok je v častých případech příliš velká, proto se někdy používají termíny jako světelný den (25 902 068 371 200 metrů), světelná hodina (1 079 252 848 800 m), světelná minuta (17 987 547 480 m) anebo světelná sekunda (299 792 458 m). Ta se dokonce ještě může užívat jako ještě menší světelná milisekunda, mikrosekunda anebo nanosekunda).

Všechny tyto jednotky udávají délku, kterou urazí světlo ve vakuu za daný časový údaj, tedy den, hodinu, minutu, sekundu a podobně. Na rozdíl od výše popsané astronomické jednotky mezinárodní systém jednotek SI světelný rok ani jeho díly neakceptuje, přestože se nejen v astronomii, ale i v telekomunikačních oborech anebo relativistické fyzice často využívají.

Parsek

Parsek anebo parsec (pc), (nikoliv paprsek)je jednotkou délky využívanou v astronomii pro měření extrémně velkých vzdáleností mimo sluneční soustavu. Parsek je více jak 206tisíckrát větší, než astronomická jednotka a přes 3,2x větší, než světelný rok. Definice parseku zní, že jde o vzdálenost, ze které má 1 astronomická jednotka úhlový rozměr 1 vteřina.

Jednotku parsec poprvé pravděpodobně v roce 1913 navrhl britský astronom Herbert Hall Turner (1861 – 1930). V roce 2015 definovala Mezinárodní astronomická unie délku parseku ve vztahu k astronomické jednotce, z níž vyplývá, že 1 parsec je 3,08567758149137×10 na 16tou metrů. Jeden parsec může být v praktickém použití astronomie stále malou jednotkou, proto se používá i 1000násobek (kiloparsek), milion násobek (megaparsek) anebo miliardkrát větší (gigaparsek).

Pro zajímavost, v roce 2018 stále fungující americká vesmírná sonda Voyager 1, která byla vypuštěna 5. září 1977 a jejímž cílem byly planety Jupiter a Saturn, urazila při své rychlosti 61 200 km/hod (cca 1,5 milionů km denně) přibližně 66 parseků za dobu 39 let.

Hubble

Hubblova délka či Hubblova vzdálenost se používá v kosmologii, což je odvětví zabývající se vznikem a vývojem vesmíru. Délka 1 Hubble je přibližně 14,4 miliard světelných let anebo 4,55 gigaparseků.

Jednotky délky k měření atomů

Fermi

Fermi (fm) je jednotka vzdálenosti pro měření atomů a jiných elementárních částic, která vznikla na počest italsko-amerického fyzika se jménem Enrico Fermi (1901-1954). Jednotka Fermi je jiným výrazem pro předponu “ femto“ před jednotkou délky “metr“ v soustavě SI. Jeden fermi je tedy 1 femtometr, má stejnou značku (fm) a jeho délka je 10–15 metru, (jedna miliardtina metru).

Angstrom

Ångström či Angstrom (A) je jednotka vzdálenosti využitelná k měření atomů, molekul, mikroskopických biologických struktur, vlnových délek a podobně. Jednotka byla pojmenována po švédském fyzikovi se jménem Anders Jonas Ångström (1814-1874). Tato jednotka není součástí soustavy SI, svou velikostí 10−10 m odpovídá délce 0,1 nanometru.

Staré české jednotky délky

Zrno

Zrno je starou jednotkou délky (i hmotnosti) využívanou nejen v Čechách, kde se užívalo zrno z ječmene, ale i jinde ve světě. Délka českého zrna by měla být asi 4,93 mm. Pokud by se ale vycházelo z definice níže, že 4 zrna tvoří 1 prst, pak by byl přesný rozměr zrna 4,9275 mm.

Prst

Kronika česká (Hájkova kronika) z roku 1541 uvádí, že délka 1 prst odpovídá 4 zrnům ječmene, což by prý mělo být 19,71 milimetrů.

Dlaň

Stará česká délková jednotka dlaň by měla odpovídat šířce dlaně bez palce, tedy 4 prstům. Délka 1 dlaň je bez mála 8 cm, podle výše uvedeného prstu činí jeho 4násobek přesně 7,874 cm.

Pěst

Jaká byla délka staré české délkové jednotky pěst, není přesně známo. Odhaduje se na 9,856 cm, což by odpovídalo 4 českým palcům. Od roku 1765 se zase předpokládá, že to byly 4 palce vídeňské, to by činilo 10,54 cm.

Píď

Kronika česká z roku 1541 uvádí, že 1 píď je rovna 10 prstům anebo jedné třetině lokte, tedy asi 19,7 cm. Ještě před tím se ale pídě měřily roztaženými všemi prsty, kdy 1 píď byla vzdálenost kolem 20 cm od palce k malíčku.

Střevíc

Střevíc je další starou délkovou mírou údajně vzniklou v roce 1579, a to s hodnotou 29,57 cm. Zatímco v jiných částech světa se brala za obdobnou jednotku stopa, u nás to byl právě střevíc, čili délka otisku této boty. Délka střevíce byla ale několikrát měněna.

Stopa česká

Za stopu českou byl v roce 1579 brán střevíc, tedy délka 29,57cm. Od konce července roku 1764 měla ale dle patentu Marie Terezie (1717-1780) stopa česká délku 29,82 cm. Stopa byla ale i jiná (brněnská, slezská atd.), s mírně odlišnými délkami.

Loket

Na lokte už se v Egyptě, Řecku a jiných zemích měřilo někdy kolem 2 000 let před naším letopočtem. Šlo o velice snadné, ale nepřesné měření. Délka paže každého člověka může být jiná, proto měla každá země nebo dokonce město odlišnou hodnotu lokte. Často se jeho délka v podobě železa zazdívala na náměstích do zdí, aby se předešlo sporům.

Český loket nebo taktéž loket pražský či staroměstský, byl v roce 1268 nastaven na délku 59,3 cm a jeho etalon byl zazděn na Novoměstské radnici v Praze. Vzor českého lokte taktéž nalezneme v Praze na vratech Hradčanské radnice, a dále na radnicích v Mělníku, Bělé pod Bezdězem, Litoměřicích a Litomyšli.

Kromě loktu českého známe také mnoho jiných, jako vídeňský loket (77,8 cm), moravský loket (78,9 cm), slezský loket (57,461 cm), ašský loket (71,829 cm), pražský textilní loket (69,514 cm), pražský dlouhý loket (94,824 cm), pražský krátký loket (84,29 cm), brněnský loket (79,052 cm), dlouhý loket (73,22 cm), chebský loket (65,85 cm), olomoucký loket (78,228 cm), klatovský loket (69,85 cm), mělnický loket (59,14 cm), litomyšlský loket (59,40 cm) a podobně.

Ze světa je to například anglický loket (114,3 cm), skotský loket (94,1 cm), mezopotamský loket (51,7 cm), egyptský královský (52 cm) anebo egyptský malý loket (45 cm), polský loket (78 cm anebo 59,6 cm), vlámský loket (69,1 cm), pruský loket (66,7 cm) atd.

Krok

Krok je starou českou jednotkou délky s hodnotou přibližně 59 centimetrů.

Sáh

Sáh patří mezi staré jednotky délky, jehož hodnota odpovídala rozpaženým rukou u dospělého člověka, z čehož je zřejmé, že samotná délka byla různá. Staročeský sáh měl délku 179,28 cm, tedy přibližně 3 české lokte. Dále známe anglický sáh – fathom (182,88 cm), čínský sáh (166 cm), polský sáh (172,8 cm), turecký sáh (183 cm), ruský sáh (185,2 cm) a podobně. Délky se ale mohly v průběhu času měnit.

Látro

Staročeskou délkovou jednotkou bylo také látro, jehož délka byla různá kolem 2 – 3 metrů. Známe například české látro (207,445 cm), pražské látro (237,08 cm ), slezské látro (196 cm), slavkovské látro (195 cm), rakouské látro (379,3 cm), pruské látro (209,4 cm) apod.

Postav

Stará česká jednotka délky zvaná postav měla délku 177,4 cm anebo 230 cm.

Provazec

Staročeská délková polní míra provazec měla celou řadu různých hodnot. Od roku 1268 po nařízení Přemysla II. to bylo 24,84 metrů. Poté byl od roku 1541 stanoven český provazec na 30,82 metru. Známe ale také provazec rybářský (13,01 m), viničný provazec (37,85 m anebo v Praze 42,59 m), lesní provazec (14 až 32 m) a mnoho dalších.

Hon

Délka měrné jednotky Hon (anebo honec ) není přesně známa. Zemské desky (předchůdce pozemkových knih) uvádí 1 hon jako 153,8 metrů. Kronika česká zase uvádí 1 hon jako 124,2 metru. Hon měl ale v jiných zemích nejenom význam coby délka, ale také obsah a objem.

Prut

Měrná jednotka délky prut měla několik variant. Původně Přemysl Otakar II. (1233?-1278) ustanovil 1 prut s délkou 4,78 metru. O století později byl 1 prut 2,92 metru. V Hájkově kronice české (1541) je zase jako 1 prut uvedena délka odpovídající 621 metrům.

Lán

Jednotka délky lán byla stanovena jako 7,4718 km. Lán se ale spíše využíval pro značení plošné výměry, která se zase dle zemí lišila přibližně od 7 do 28 hektarů. Výraz lán používáme i dnes pro označení velké plochy, například lány obilí apod.

Česká míle

Pro označení česká míle známe 2 různé délky, a to 11,2495 km (cca 365 provazců po 52 loktech) anebo 7,530 km (cca 12 600 pražských loktů). Více o mílích se dočtete výše pod angloamerickou měrnou soustavou.

Další jednotky délky

Pixel

Jednotka grafiky pixel z anglického picture element se značí px a představuje nejmenší jednotku v digitální grafice, tedy jeden bod. Pixel je dobře známý například v souvislosti s rozlišením obrazovky televizoru, monitoru anebo displeje, který je dán právě počtem pixelů (horizontálně a vertikálně).

U notebooků můžeme mít například nejčastěji rozlišení 1366×768. Full HD notebooky a TV mají rozlišení 1920×1080. Novější 4K televizory rozlišení 4096 x 2304 a podobně. Rozlišení řešíme třeba také u digitálního fotoaparátu (5 megapixelů, 8 Mpx, 12 Mpx, 20 Mpx atd.). Co se velikosti 1 pixelu týče, ten má obvykle zhruba čtvrt milimetru, tedy 0,25 mm. Hovoříme ale o pixelu monitoru či televize. Jeden pixel na velkoplošné obrazovce promítající například hokej na náměstí bude mít ale mnohem větší rozměr.

Slovo pixel poprvé publikoval v roce 1965 americký inženýr Frederic C. Billingsley (1921-2002), který popisoval video rozlišení vesmírných sond mířících k Měsíci anebo Marsu. Slovo pix, z něhož se pixel skládá, se ale objevilo v americkém časopise už v roce 1932 a zkráceně ve vztahu k filmům označovalo obrázky (picture).

Point

Point (pt), česky bod anebo puntík, vyjadřuje v typografii angloamerické soustavy velikosti písmen, kdy 1 point odpovídá velikosti 0,376 mm. Anglické body jsou o něco menší kolem 0,353 mm. V minulosti od 18. století se hodnoty měnily od 0,18 do 0,4 mm. V současnosti můžeme s velikostí

point hovořit v souvislosti s rozlišením počítačů a velikosti zobrazených bodů, stejně jako s body při tisku na tiskárnách. Hodnoty velikosti se mohou lišit.