ČAS – PŘEVODY JEDNOTEK
Tato stránka vám nabízí online převody jednotek času, včetně přehledných popisů ke každé z nich. Tabulka pro přepočet obsahuje základní jednotku sekunda včetně všech schválených předpon pro její díly (milisekunda, mikrosekunda, nanosekunda, pikosekunda atd.) anebo naopak běžně používané násobky, jako je minuta, hodina, den, týden, měsíc, rok (365 dní), přestupný rok (366 dní), desetiletí (dekáda), generace, století a tisíciletí (milénium). U jednotek větších než rok se bere průměrný počet 365,25 dní v roce (tropický rok).
Dále je vám k dispozici převodník jednotek času pro hvězdný (siderický) den, měsíc a rok, tropický rok, gregoriánský rok, juliánský rok a anomalistický rok. Měrné jednotky ještě zahrnují Planckův čas, svedberk, helek a sol (Mars). Online kalkulačka po zadání jedné hodnoty provádí výpočet a převod jednotek času do všech ostatních najednou.
KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky | |
| yoktosekunda (ys) | – |
| zeptosekunda (zs) | – |
| attosekunda (as) | – |
| femtosekunda (fs) | – |
| pikosekunda (ps) | – |
| nanosekunda (ns) | – |
| mikrosekunda (µs) | – |
| milisekunda (ms) | – |
| sekunda (s) | – |
| minuta (min) | – |
| hodina (h) | – |
| den (d) | – |
| týden | – |
| měsíc – cca 30,44 dní | – |
| kalendářní rok – 365 dní | – |
| přestupný rok – 366 dní | – |
| tropický rok (a) – cca 365,25 dní | – |
| desetiletí (dekáda) | – |
| generace – 28 let | – |
| století | – |
| tisíciletí (milénium) | – |
| Ostatní jednotky času | |
| Planckův čas (tp) | – |
| svedberg (S, Sv) | – |
| helek | – |
| sol | – |
| hvězdný (siderický) den | – |
| hvězdný (siderický) měsíc | – |
| hvězdný (siderický) rok | – |
| gregoriánský rok | – |
| juliánský rok | – |
| anomalistický rok | – |
POPIS
-
-
- Čas
- Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky
- Ostatní jednotky času
-
Čas
Čas (t) z anglického time, je fyzikální veličina, jejíž hlavní jednotkou je sekunda (s). Čas se dá jen stěží představit, časovou událost ale můžeme vyjádřit na časové ose. Pojmem doba pak označujeme časový rozdíl dvou takových událostí. Čas je těžké definovat, neboť na jeho podstatu existuje více různých náhledů. Dá se však měřit, a to dle doby trvání určitého opakovaného děje.
Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky
Sekunda
Sekunda (s) anebo nesprávně (sec, sek), stejně jako nesprávné označení vteřina, je hlavní jednotkou času (doby), která patří mezi 7 základních jednotek mezinárodního systému SI. Definice sekundy je taková, že jde o dobu trvání 9 192 631 770 period (kmitů, opakování) záření odpovídající přechodu dvou hladin velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.
Tak zvaná atomová sekunda byla definována roku 1967 díky práci dvou vědců (anglický fyzik Louis Essen 1908-1997 a americký astronom William Markowitz 1907-1998). V roce 1997 byla definice doplněna o dodatek, že atom cesia (cs) musí být izolovaný, v klidu a při teplotě v řádu mikrokelvinů, tedy blížící se co nejvíce absolutní nule (0 K).
Jelikož je sekunda součástí SI, mohou se před ní připojovat schválené předpony SI, (mili, mikro, nano, piko atd). V praxi se ale v souvislosti s časem a sekundou používají pouze tyto předpony pro její zmenšení. Pro násobky se totiž užívají jednotky jako minuta, hodina, den, týden, měsíc anebo rok.
Minuta
Minuta (min) je jednotkou času označující 60 sekund anebo šedesátinu hodiny. Dělení 60, tedy 60 minut v hodině a 60 sekund v minutě, pochází pravděpodobně od Babyloňanů (více jak 1 800 let před naším letopočtem) používající šedesátkovou číselnou soustavu. Přestože minuta není součástí SI, (i když dříve byla v kategorii vedlejších jednotek, která byla roku 2007 zrušena), soustava SI tuto jednotku stále akceptuje. Minuta může být taktéž jednotkou úhlu, který však s časem nesouvisí.
Hodina
Hodina (h) podle latinského hora, je jednotka času, která je taktéž považována za mimosoustavovou (do roku 2007 vedlejší) jednotku času, jež je soustavou SI tolerována. 1 hodina má 60 minut a 3 600 sekund. Starověcí Egypťané definovali hodinu jako dvanáctinu dne a noci, tedy dobu mezi východem a západem slunce. Jedním z údajných důvodů, proč se tato doba dělila na 12 dílů, bylo celkem 12 kůstek na 4 prstech jedné ruky s výjimkou palce, díky nimž bylo snadnější při dotýkání se prstů do 12 počítat.
Den (střední sluneční)
Den (d) je další jednotkou času, která obsahuje 24 hodin, 1 440 minut a 86 400 sekund. Běžný význam může mít ale také coby den 12hodinový, tedy od východu do západu slunce. Den akceptovaný soustavou SI a tvořící základní jednotku kalendáře, je však brán od půlnoci do půlnoci. Jde o sluneční den (čas) určený otáčením Země vzhledem k Slunci. Délka dne je v současné době 86 400,002 sekund a prodlužuje se každé století o přibližně 2 milisekundy.
Týden
Týdnem už od starověku označujeme stále se opakující období 7 po sobě jdoucích dní, každý po 24 hodinách. U nás je zavedené počítání dnů v týdnu od pondělí, a to v pořadí pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle.
Pořadí týdnů v roce se značí 1 až 52 (53). Počítání může být ale v různých zemích odlišné, a to hlavně v souvislosti s počítáním prvního (neúplného) týdne v roce. Dle evropské normy ISO 8601 (v ČR jako ČSN) se prvním týdnem bere takový, který obsahuje čtvrtek. Pokud je to jen pátek (Nový rok), plus sobota a neděle anebo kratší, bere se za první týden v roce až následující.
Měsíc
Měsíc (kalendářní) je jednotkou času, který má podle gregoriánského kalendáře 28 až 31 dní. Podle něho má taktéž 1 rok 12 měsíců, u nás pojmenovaných jako leden (31 dní), únor (28 dní, v přestupném roce 29 dní), březen (31 dní), duben (30 dní), květen (31 dní), červen (30 dní), červenec (31 dní), srpen (31 dní), září (30 dní), říjen (31 dní), listopad (30 dní), prosinec (31 dní). Kalendářní měsíc se v roce buď značí slovem anebo číslovkou od 1 do 12.
Běžný kalendářní rok a přestupný rok
Kalendářní rok má zaokrouhleně rovných 365 dní. To je nejblíže tropickému roku trvajícímu přibližně 365 dní a čtvrt dne. K dorovnání oné čtvrtiny dne navíc (rozdílu délky běžného kalendářního a tropického roku) dochází jednou za 4 roky v přestupném roce. Tento přestupný rok má pak 366 dní.
Tropický rok
Tropický rok trvá přibližně 365 a čtvrt dne, (přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekund). Jde o dobu mezi dvěma průchody pravého Slunce jarním bodem. Z tropického roku se vypočítávají kalendářní roky (365 dní) a 1x za 4 roky přestupný rok (366 dní), jímž se dorovnává právě časový rozdíl čtvrt dne.
Desetiletí (dekáda)
V souvislosti s časem se slovem dekáda označuje desítka let, tedy desetiletí, jako například první dekáda života (přibližně 0 až 9 let), pátá dekáda života (40 až 49 let, nikoliv 50 až 59) a podobně. Často se desetiletí označuje takové, které začíná s nulou na konci, například osmdesátá léta (1970 až 1979). Slovo dekáda ale nemusí být ohraničeno přesnými roky (0-9) atd. Může jím být označena například poslední dekáda života, znamenající posledních 10 let.
Generace
Pojem generace je relativní. Pod slovem “stejná generace“ si zpravidla představíme takovou skupinu lidí, která je přibližně stejně stará. Stejně tak si ale můžeme představit například skupinu výrobků stejné generace (automobily, mobilní telefony či cokoliv jiného).
V souvislosti s časem ale délka generace obvykle odpovídá době, která uplyne mezi narozením jedince a poté jeho potomka. U lidí by tak generace měla znamenat tolik let, jaký věk mají průměrně ženy při porodu. Ten se u nás i v Evropě oproti minulosti o několik let zvýšil, čímž se zvyšuje i délka pojmu generace, a to na současných přibližných 28 let. Za jeden lidský život se tak setkávají až 4 generace.
Století
Století označuje 100 po sobě jdoucích let. Tím by mohlo být například rozmezí let 1518 až 1617. Z dějepisného pohledu ale století (našeho letopočtu) začíná letopočtem na konci s číslem 1 a končí po sto letech na konci s číslem 0. Století je zapisováno číslicí, jako například: 17. století (1601 až 1700), 21. století (2001 až 2100) a podobně.
Pokud bychom chtěli označovat století před naším letopočtem, pak to naopak začíná nulou a končí jedničkou, jako například: 12. století před naším letopočtem (1200 před n.l. až 1101 před n.l.).
Tisíciletí (milénium)
Tisíciletí nebo taktéž milénium označuje 1000 po sobě jdoucích let. Stejně jako předchozí, přestože tisíciletí může začínat libovolným rokem, obvykleji označuje kalendářních tisíc let. První tisíciletí tak bude zahrnovat 1. až 10. století, druhé tisíciletí 11. až 20. století anebo současné 3. tisíciletí 21. až 30. století.
Ostatní jednotky času
Siderický (hvězdný) den
Pojem siderický den (čas) či hvězdný den (čas), je dán dobou rotace (otáčení) Země kolem vlastní osy, (23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund). Tento hvězdný den, u něhož se otočení Země sleduje vůči hvězdám, je tedy téměř o 4 minuty kratší než klasický střední sluneční (24hodinový den), který se sleduje oproti Slunci.
Siderický (hvězdný) měsíc
Siderický měsíc, podobně jako výše uvedený siderický den, je otáčení Země vztahováno vůči hvězdám. Hvězdný měsíc je dobou, za níž Měsíc projde všemi fázemi od novu k novu a při pozorování ze Země se vzhledem k Slunci vrátí do stejné pozice. Časově siderický měsíc trvá 27,321 661 dní.
Siderický (hvězdný) rok
Budeme-li vztahovat otáčení Země vůči slunci nebo vůči hvězdám, pak za 1 rok se Země vůči hvězdám otočí o 1x více než vůči Slunci. Siderický rok (trvající 365.256 36 dní) je o 20 minut a 24,5 sekund delší než juliánský rok (trvající 365,242 19 dne).
Juliánský rok
Juliánský kalendář (solární) zavedl v roce 46 před naším letopočtem s platností o 1 rok později římský vojevůdce, politik a v té době jeden z nejmocnějších mužů Julius Caesar. Juliánský rok má taktéž 365 dní a každý čtvrtý rok přestupný s počtem 366 dní. Délka juliánského roku je však oproti tropickému roku nepatrně delší, a to o 1 den za 128 let.
Gregoriánský rok
Gregoriánský kalendář (solární) vychází z kalendáře juliánského platného od roku 45 př. n. l., který byl v 16. století papežem Řehořem XIII. (1502–1585) kvůli nepřesnosti (1 den za 128 let) upraven. Název nese právě podle papeže (latinsky Gregorius). Gregoriánský rok je dlouhý 365 dní a 1x za 4 roky 366 dní (přestupný rok). Přestupný rok je přesně každý, který je dělitelný čtyřmi s tím, že pokud je dělitelný 100, musí být zároveň dělitelný 400. Přestupný rok je 3x za 400 let vynechán. Nyní je délka gregoriánského roku oproti tropickému roku pouze o 1 den delší za asi 3 300 let.
Anomalistický rok
Anomalistický rok označuje dobu, která uplyne mezi 2 průchody nejbližšího místa ke Slunci (perihélium, perihel či příslunní) pohybujícího se kolem Slunce v kuželosečce.
Planckův čas
Planckův čas je teoreticky nejkratší časový interval, během něhož se něco může odehrát. Definice zní, že jde o dobu potřebnou k překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu. Za vznikem této jednotky času stojí německý fyzik a jeden ze zakladatelů kvantové teorie Max Karl Ernst Ludwig Planck (1858-1947).
Hodnota Planckova času by měla být 5,391×10−44 sekund, jenže během takto krátkého času ještě nebylo doposud nic měřeno. Nejkratším časovým intervalem je z roku 2006 jedna attosekunda, jejíž hodnota je 10−18 sekundy. Planckovo měřítko je tedy příliš malé, veškeré experimenty byly doposud měřeny v jeho násobcích (kvadriliardách).
Svedberg
Svedberg (S nebo Sv) je znám v biologii jako sedimentační koeficient. Svedbergova jednotka má hodnotu 10−13 sekundy a udává dobu, za níž při ultracentrifugaci při daném zrychlení centrifugy proběhne sedimentace dané makromolekuly.
Helek
Helek (v množném čísle halakim) je jednotka času použitá pro výpočty v hebrejském kalendáři. Jedna hodina má 1080 halakim. Helek je 1,333 sekundy, přesně 1 osmnáctina minuty.
Sol (Mars)
Sol (z latinského sol znamenající slunce) nebo také Mars je jednotka času, která odpovídá střednímu slunečnímu dni na povrchu Marsu. Hodnota jednotky sol je 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund. Planeta Mars má tedy asi o 3 % delší střední sluneční den, než je na Zemi. Sol se taktéž používá coby počítání časových intervalů na Marsu, například v souvislosti se sondami vysazenými na jeho povrchu.
