Z půjčky 300 Kč zaplatím 5 % úrok. Kolik korun mě bude stát úrok? (15 Kč).
Škola má 300 žáků, z nichž 5 % pojede na výlet. Kolik žáků pojede? (15).
Silnice (trasa) o vodorovné vzdálenosti 300 metrů má výškový rozdíl (stoupání anebo klesání) 5 %. Kolik metrů mezi jejím počátkem a koncem je převýšení? (15 m).
Online kalkulačka na této stránce vám umožní přehledný výpočet DPH za zboží a služby, a to pro všechny 3 sazby používané v ČR (základní 21 %, snížená 15 % a 10 %). Tabulka nabízí výpočet DPH z celé částky, cenu bez DPH anebo pouze DPH, přičemž je jedno, kterou hodnotu zadáte, protože všechny ostatní se podle koeficientu převedou automaticky. Taktéž vám naše kalkulačka nabízí orientační převodník pro jiné sazby, a to od 1 % do 30 %, využitelné pro případně chystané změny v České republice anebo pro přepočet v jiných zemích.
DPH je jednou z nejdůležitějších částí státního rozpočtu, kterou při nákupu téměř jakéhokoliv zboží anebo služeb platí skoro každý konečný spotřebitel (kupující zákazník, odběratel), který je tím pádem daní nejvíce zatěžován. Protože se předem neví, kdo to bude, jde o tak zvanou daň nepřímou. Zatímco v roce 1993 se v ČR na DPH vybralo přes 77 miliard Kč, v roce 2016 už to bylo bez mála 350 miliard.
Daň z přidané hodnoty je vlastně daň z rozdílu ceny, kterou subjekt sám zaplatí a za kterou dále prodává. Toto navýšení ceny (přidaná hodnota) je právě základem pro výpočet DPH. Daň z přidané hodnoty si k ceně prodávaného zboží a služeb musí účtovat každý podnikatel či firma, která je u finančního úřadu registrována jako plátce DPH, (o čemž rozhodují především její obraty anebo dobrovolnost).
Příklad: Podnikatel (vzhledem k obratu přes 1 milion Kč ročně či dobrovolný plátce DPH) nakoupí od firmy (která je taktéž plátce) produkt za 100 Kč. Na něj se vztahuje DPH 21 %, čímž firmě (dodavateli) zaplatí 121 Kč, ze kterých tato prodávající firma oněch 21 Kč (21 % DPH) odvede státu.
Tento produkt podnikatel následně na pultu svého obchůdku prodá za 190 Kč, které jsou tvořené 157 Kč + DPH 33 Kč. Podnikateli vznikne vůči finanční správě daňová povinnost 33 Kč, od níž si odečte 21 Kč, které už zaplatil firmě. DPH tedy musí odvést 33 – 21 = 12 Kč.
Ve výsledku stát z konečných 190 Kč za prodané zboží získal 21 % (33 Kč). Z nich část 21 Kč odvedla původní dodavatelská firma a další část (z přidané hodnoty) odvedl podnikatel, který zboží prodal konečnému zákazníkovi. Přestože DPH 33 Kč odvedli dohromady podnikatel a firma, zaplatil ho ale nakonec zákazník.
Kdy a kde vzniklo DPH
Za vznikem DPH stojí francouzský inženýr Maurice Lauré (1917-2001). Zavedl ji coby ředitel francouzské daňové správy v roce 1952 pod názvem taxe sur la valeur ajoutée (TVA). Tato daň se poté rozšířila do celého světa.
Daň z přidané hodnoty se začala v ČR platit od 1. 1. 1993, tedy ihned po rozdělení Československa v den vzniku samostatného státu Česká republika. Předchůdcem DPH byla u nás v ČSSR a poté v ČSFR podobná nepřímá “daň z obratu“ využívaná do 31. 12. 1992.
Výše DPH V ČR
V České republice jsou aktuálně 3 sazby DPH, kdy jedna je základní, a dvě jsou snížené. Obecně se používá základní daň, přičemž do kategorie snížených sazeb jsou zahrnuty přesně dané druhy zboží anebo služeb.
Základní sazba – 21 %
První snížená – 15 %
Druhá snížená – 10 %
Výpočet DPH přes online kalkulačku
Pro výpočet DPH použijte úvodní online tabulku a kalkulačku. V ní jsou uvedeny 3 základní sazby aktuálně používané v ČR (10 %, 15 % a 21 %). Vzhledem k tomu, že výše DPH se může časem změnit, jsou pro převody taktéž k dispozici další procentuální sazby DPH, a to: 1 %, 2 %, 3 %, 4 %, 5 %, 6 %, 7 %, 8 %, 9 %, 11 %, 12 %, 13 %, 14 %, 16 %, 17 %, 18 %, 19 %, 20 %, 22 %, 23 %, 24 %, 25 %, 26 %, 27 %, 28 %, 29 % a 30 %. Pokud by se v České republice připravovala změna některé z nich, můžete si ji už dopředu vypočítat. Stejně tak se vám tyto varianty mohou pro zajímavost hodit k výpočtu plateb v jiných zemích s odlišnou sazbou.
Jaký použít vzorec pro výpočet DPH
Pro níže uvedené příklady výpočtu DPH budeme počítat s jeho výší 21 procent, 15 procent a 10 procent. Jde pouze o představu, jak se daň z přidané hodnoty počítá při různých známých hodnotách. Pro snadný a rychlý výpočet využijte online kalkulačku v úvodu.
Výpočet DPH z celkové částky
Známe-li částku vč. DPH například 121 Kč, pak pouze daň ve výši 21 % z ní vypočteme, když celkovou částku 121 Kč vydělíme koeficientem 1,21 a výsledek odečteme od původní celkové částky. Výsledkem bude 121 Kč / 1,21 = 100 Kč (částka bez DPH). Po odečtení 121 – 100 = 21 Kč (DPH).
Výpočet ceny z částky bez DPH
Pokud je suma bez DPH například 100 Kč, pak DPH ve výši 15 % k ní připočteme, když tuto sumu bude násobit koeficient 1,15. Výpočet tedy bude vypadat 100 x 1,15 = 115 (zaplacená částka 115 Kč vč. DPH).
Výpočet celkové částky pouze z DPH
Když budeme znát pouze zaplacené (např. 10% DPH) ve výši například 10 Kč, potom se k ceně bez DPH dostaneme, jakmile výši DPH v Kč vydělíme sazbou DPH v procentech a vynásobíme číslem 100. V našem případě 10 / 10 x 100 = 100 Kč (částka bez DPH). K ní připočteme naši původní známou výši DPH 10 Kč a získáme 110 Kč vč. DPH.
České sazby DPH v minulých letech
Historie DPH byla v Česku od jeho vzniku různá, a to základní a snížené následovně:
Od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1994 – 23 % a 5 %
Od 1. 1. 1995 do 30. 4. 2004 – 22 % a 5 %
Od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2007 – 19 % a 5 %
Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 – 19 % a 9 %
Od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011 – 20 % a 10 %
Od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 – 20 % a 14 %
Od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 – 21 % a 15 %
Od 1. 1. 2015 do současnosti – 21 % a 15 % (10 %)
Orientační sazby DPH v jiných zemích
Podobná nepřímá daň se platí v různých státech světa. Pro všechny členské státy Evropské unie je dokonce DPH povinné, není však nařízeno, jak bude v které zemi vysoké. Základní sazba se napříč státy EU pohybuje někde v rozmezí 17 až 25 %, snížená sazba pak od 0 do 18 %. V době psaní byla tato Daň z přidané hodnoty v těchto zemích následující: (základní a snížená)
Tato stránka vám nabízí online převody jednotek hmotnosti, včetně podrobného popisu ke každé z nich. Tabulka a kalkulačka obsahuje základní měrnou jednotku kilogram a k tomu všechny schválené předpony metrického systému SI pro násobky a díly gramu. Dále jsou vám k dispozici ostatní měrné jednotky hmotnosti, jako tuna, metrák, trojská unce, karát, sluneční a zemská hmotnost, atomová hmotnostní konstanta anebo Planckova hmotnost.
Z avoirdupois systému angloamerické měrné soustavy převodník jednotek pro hmotnost obsahuje jednotky dram, unce, libra (pound), kámen, dlouhá (imperiální) a krátká tuna, grain a pennyweight. Ze starých jednotek je to česká a lékárnická unce, česká a lékárnická libra a ruský pud. Přepočet se po zadání libovolné jednotky hmotnosti a její hodnoty provádí online do všech ostatních najednou.
Hmotnost (m) z anglického slova mass, je vlastnost těles, kterou vnímáme podle toho, jak je předmět “těžký“. Tato vlastnost (nesprávně váha) souvisí s gravitačními anebo setrvačnými účinky, tedy s tendencí tělesa zůstat v klidu, anebo pokud je v pohybu, zůstat v něm v konstantní rychlosti. Hmotnost patří mezi 7 základních jednotek mezinárodní soustavy SI a její základní jednotkou je kilogram (kg).
Základní jednotka SI a předpony
Kilogram
Kilogram (kg), běžně nazýván jako kilo, je jednou ze 7 hlavních jednotek měrné soustavy SI. Definice 1 kilogramu zní, že jde o hmotnost vzorového kusu, který je uložen u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy ve Francii. Tento úřad založený roku 1875 a označovaný BIPM (z francouzského Bureau international des poids et mesures) je jednou ze tří mezinárodních organizací udržující SI soustavu.
Prototypem kilogramu je válec s výškou 39 mm a průměrem 39 mm, který je zhotovený ze slitiny obsahující 90 % platiny a 10 % iridia. Jednu z 80 vyrobených kopií tohoto etalonu v ČR uchovává Český metrologický institut. V minulosti byl 1 kilogram definován jako hmotnost 1 litru vody.
Kilogram je v soustavě SI raritou, protože coby základní jednotka hmotnosti obsahuje už předponu kilo. Naopak gram je jeho tisícina. V soustavě SI lze u hmotnosti využívat kteroukoliv ze schválených předpon pro díly, jako decigram (dg), centigram (cg), miligram (mg), mikrogram (µg), nanogram (ng), pikogram (pg), femtogram (fg), attogram (ag), zeptogram (zg) a yoktogram (yg), anebo pro násobky, jako dekagram (dag), hektogram (hg), kilogram (kg), megagram (Mg) = tuna (t), gigagram (Gg) = kilotuna (kt), teragram (Tg) = megatuna (Mt), petagram (Pg), exagram (Eg), zettagram (Zg) a yottagram (Yg). Mnohé se v praxi ale nevyužívají anebo pod jiným běžnějším pojmenováním, (např.: tuna). Pro převod jednotek využijte kalkulačku výše.
Ostatní jednotky hmotnosti
Metrický cent (metrák)
Metrický cent (q), nespisovně a lidově znám jako metrák, je standardní a v minulosti oficiální označení jednotky hmotnosti 100 kg, která se hovorově a běžně používá i v současnosti, (na metráky se v běžné řeči udává například množství uhlí, brambor, obilí atd.).
Sluneční hmotnost
Sluneční hmotnost (M☉) označovaná velkým písmenem M a slunečním symbolem, je standardní jednotkou hmotnosti používanou v astronomii. Jde o hmotnost slunce 1.98847×1030 kg, s níž se porovnávají hmotnosti planet, hvězd, galaxií a podobně. Hmotnosti hvězd se pohybují zhruba od 0,05 do 150 sluneční hmotnosti. Sluneční hmotnost je přibližně 332 946x větší než hmotnost Země.
Zemská hmotnost
Zemská hmotnost (hmotnost Země) s hodnotou 5,9736 × 1024 kg je astronomická jednotka používaná k vyjádření poměru s hmotnostmi dalších planet.
Atomová hmotnostní konstanta (jednotka)
Atomová hmotnostní konstanta (mu) odpovídá 1/12 klidové hmotnosti atomu uhlíku 12, (který obsahuje v jádře 6 neutronů a 6 protonů). Relativní atomová hmotnost pak vyjadřuje podíl klidové hmotnosti daného atomu a atomové hmotnostní konstanty. Relativní molekulová hmotnost zase udává podíl klidové hmotnosti dané molekuly a atomové hmotnostní konstanty. K atomové hmotnostní konstantě se také vztahuje pojem (unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, (v chemii, fyzice, biochemii a technice známá jako dalton – Da), kdy platí, že všechny 3 uvedené jednotky jsou si rovny.
Troyská (Trojská) unce
Troyská unce nebo taktéž Trojská unce (oz t, t oz, oz. tr. a podobně), anglicky Troy weight či Troy ounce, je jednotka hmotnosti používaná na trzích s drahokamy a drahými kovy (platina, zlato, stříbro) v zemích, kde se jinak využívají standardní měrné jednotky SI, s výjimkou východní Asie. Kovy vážené v trojských uncích se značí písmenem X, po němž následuje značka kovu, například u unce zlata XAU, stříbra XAG atd. Trojská unce je přes 31 gramů. Pro přesné zjištění, kolik je jedna unce gramů či jiný převod jednotek, využijte online kalkulačku v úvodu.
Karát
Karát (ct, CT, Ct) z anglického carat, je jednotka hmotnosti používaná při vážení perel a drahých kamenů jako je diamant, safír, rubín a podobně. Současná definice přijatá v Paříži roku 1907 na čtvrté konferenci pro míry a váhy, někdy známá jako definice pro metrický karát, říká, že 1 karát je pětina
gramu, tedy 0,2 gramy. (Z hlubší minulosti z roku 1877 známe i mezinárodní karát 0,25 gramu). Pro výpočet hmotnosti je vám k dispozici online kalkulačka v úvodu.
V případě diamantů se mnohdy setkáme s pouhými desetinami karátu, příklady 0,15 ct, 0,54 ct apod. Broušený diamant o hmotnosti 1 gram má 5 karátů, u surového se hmotnost obvykle uvádí jen v gramech. V minulosti odpovídala hmotnost 1 karátu hmotnosti semene svatojánského chleba. Karát se nesmí zaměňovat s jednotkou čistoty slitiny zlata.
Planckova hmotnost
Planckova hmotnost (mP) má velikost přibližně 0,0217651 mg. Na rozdíl od jiných Planckových jednotek, které jsou svou velikostí díky extrémně malé hodnotě pro lidi jen těžko představitelné, Planckova hmotnost, přestože je také velmi malá, se dá představit asi jako hmotnost blešího vajíčka.
Avoirdupois a angloamerická měrná soustava
Avoirdupois (avdp) z francouzského avoir du pois, je váhový systém nejprve běžně používaný ve 13. století při mezinárodním obchodování s vlnou, který se v roce 1959 díky mezinárodní dohodnuté definici libry a unce stal standardem v zemích, v nichž se jako jednotka hmotnosti používá libra. Nyní jde o hmotnostní systém každodenně používaný v USA a částečně také ve Velké Británii, (která však oficiálně přijala metrickou soustavu SI), Kanadě anebo některých bývalých britských kolonií.
Dram
Dram (dr) je jednotka hmotnosti v avoirdupois systému. Stejně tak může jít o objemovou jednotku, (tekutý dram). Původně šlo ale v souvislosti s dramem o váhu a/nebo minci ve starověkém Řecku.
Unce (ounce)
Unce, též ounce (oz) je jednotkou hmotnosti, může být ale i objemovou jednotkou a kdysi v minulosti byla dokonce i jednotkou délkovou. Původní (latinsky) uncia označovala ve starověkém Římě jeden díl. Mezinárodní avoirdupois unce je podle dohody z roku 1959 definována jako přesně 28,349523125 gramů. Ve Spojených státech jde o běžnou jednotku. Zákonnou měrnou jednotkou ve Velké Británii přestala být unce od roku 2000, i když se stále okrajově používá. Známá je taktéž třeba unce španělská (28,75 g), francouzská (30,59), Portugalská (28,69 g), Římská (27,4 g), Nizozemská (100 nebo 30 g), Čínská (50 g), trojská unce (31,1034768 gramů) atd., jejich hodnoty jsou ale odlišné.
Libra (pound)
Libra (lb) nebo taktéž pound, je jednotka hmotnosti, i když tento název přebíraly i jiné měrné jednotky. V minulosti byly používané různé definice libry, podle avoirdupois systému z 1. července 1959 je 1 libra 0.45359237 kilogramu, což odpovídá 16 avoirdupois uncím. Název jednotky pochází z římské libry, anglický název pound je zase blízký německému pfund, holandskému pund anebo švédskému pund. Jednotka libry se využívá(ala) i v jiných zemích než USA či Velké Británii, často ale s odlišnou hodnotou, například v Čechách.
Kámen (stone)
Kámen, anglicky stone (st), je stará jednotka hmotnosti, jejíž hodnota se pohybovala zhruba od 3 do 15 kilogramů podle oblasti, kde se využívala. Šlo především o Anglii a severní Evropu, setkat se s ní bylo možné i jinde, včetně v Čechách. Stone byl ve Velké Británii oficiální jednotkou váhy ještě nedávno až do roku 1985. Používá se občasně i nyní, a to s přepočtem 1 st = 6.35029318 kg.
Dlouhá tuna (Imperiální tuna)
Imperiální tuna nebo taktéž dlouhá tuna, v angličtině imperial ton (l/t, ts, T), long ton nebo taktéž weight ton, je jednotkou hmotnosti užívanou v imperiální či avoirdupois soustavě používanou ve Velké Británii a jejích bývalých koloniích například při udávání výtlaku lodí. Dlouhá tuna má hodnotu 1016,0469088 kg. Často ale byla nahrazena metrickou tunou (dle soustavy SI 1 000 kg) anebo krátkou tunou (v USA).
Krátká tuna
Jednotka hmotnosti krátká tuna, anglicky short ton, je využívaná především ve Spojených státech amerických, kde je známá jednoduše jako tuna (ton), aniž by se blíže uvádělo, že jde o krátkou tunu (a nikoliv o dlouhou, imperiální anebo metrickou). Nicméně existují případy, (např.: námořní lodě), kdy se pod označením tuna bez další specifikace myslí tuna dlouhá. Hodnota krátké tuny je 907.18474 kg. K váhovému rozdílu mezi dlouhou tunou (2240 lb) a krátkou tunou (2000 lb) dochází tím, že jde podle definice o 20 stoliber, přičemž v USA a ve Velké Británii se uváděla libra s jinou hodnotou.
Grain
Grain (gr) nebo také zastarale zrno, je měrnou jednotkou hmotnosti využívanou hlavně ve Spojených státech amerických a Kanadě při vážení kulek a střelného prachu. Tuto jednotku ale můžeme ve stejné souvislosti najít i v České republice, a to na laborační váze, kterou je možno pořídit v některých obchodech se střelivem. V lukostřelbě se v grainech zase váží šípy, v zubním lékařství se na grainy váží zlaté fólie na opravy zubů. Grain je aktuálně přesně roven 64,79891 miligramům, kdysi se ale vyjadřoval jako hmotnost zrna ječmene z poloviny klasu.
Pennyweight
Oficiální používání britské jednotky hmotnosti pennyweight, která byla určena v klenotnictví k vážení a oceňování drahých kovů, přestalo někdy v roce 1878. Od té doby se zachovala pouze troyská unce. O pennyweight jsou zmínky už ve středověké Anglii, tehdy ale byl přepočet na gramy jiný. Jednotka pennyweight se ale například dodnes zachovala při vážení angreštů v jedné soutěži v severozápadní Británii.
Staré a cizí jednotky hmotnosti
Unce česká a lékárnická
Lékárnická unce je váhová jednotka, která byla v Evropě využívána do konce 19. století. Vzhledem k tomu, že se lékárnická unce místo od místa lišila, nelze přesně určit její přepočet na gramy. Jde ale zhruba o 27 gramů. U české unce se pak uvádí hodnota 31,11 gramu.
Libra česká a lékárnická
Libra je jednotkou hmotnosti využívanou kromě USA či Velké Británie i v jiných zemích, přičemž její hodnota se podle různých zemí a v nich i dle různých oblastí mohla lišit. Zatímco britská libra má hodnotu 0,453 592 338 kg, česká libra je 0,513 kg a lékárnická libra je 0,420 045 kg. Dále je známá libra moravská 0,559 kg, pražská 0,514 kg, slezská 0,530 kg, vídeňská 0,560 060 kg, ruská 0,409 kg, římská 0,327 450 kg a podobně.
Pud
Pud je ruská jednotka hmotnosti používaná už od středověku. V SSSR byla zrušena v roce 1924. Její hodnota je 16.38 kg.
Převody na malá nebo velká písmena, odstranění diakritiky a text pozpátku
Slova a věty s velkými znaky na malé a naopak
Občas se můžete setkat s textem, který je psaný pouze velkými písmeny, ale vy byste ho potřebovali kompletně a automaticky změnit na malá. Anebo naopak. Nějaký text je napsán klasicky s malými znaky, ale vám by se více hodilo ho převést na velké. Právě k tomuto účelu je vytvořen tento online nástroj zdarma, v němž jsou věty, slova a písmena na jedno kliknutí převedena malá na velká anebo velká na malá.
Písmena bez čárek a háčků anebo text opačně
Další funkcí našeho měniče písmen a slov je změna původního textu s diakritikou na text bez diakritiky, při které budou z textu odstraněny háčky, čárky a další znaménka v okolí písmen, které nějak pozměňují jejich význam. Užitečné je to například u SMS zpráv, neboť písmo s diakritikou ubírá maximální počet znaků rychleji, v e-mailech při špatném kódování znaků a v mnoha jiných případech.
Spíše zábavnou, než užitečnou, je další funkce, díky které se váš text změní na napsaný pozpátku. Kdo si ho bude chtít přečíst, bude tak muset učinit od konce, tedy zprava doleva.
Jak změnit velká a malá písmena, psát text pozpátku anebo odstranit háčky a čárky?
Vložte anebo napište text, ve kterém chcete provést změny.
Ke kopírování textu využijte klávesovou zkratku Ctrl+c.
K vložení textu využijte klávesovou zkratku Ctrl+v.
Klikněte na požadované tlačítko s popisem změny.
Text můžete následně upravovat, mazat anebo kopírovat.
Tato stránka vám nabízí online převody jednotek obsahu a vzorce pro výpočet. Ke každé měrné jednotce je zároveň popis. Kalkulačka a tabulka níže zahrnuje automatické převody mezi základní jednotkou metr čtvereční (m2) a všemi 20 schválenými předponami pro násobky a díly, jako je km2, cm2, mm2 atd.
Přepočet jednotek taktéž obsahuje další běžně používané jednotky ar a hektar. Dále převodník z angloamerické soustavy pro míli, yard, stopu a palec čtvereční, anebo akr. Online kalkulačka a tabulka zahrnuje i převod starých českých obsahových jednotek jako je lán, hon, jitro, brázda, záhon, anebo role.
Obsah (S) nebo také povrch je veličinou vyjadřující v geometrii dvourozměrnou velikost plochy, (rozlohy). Chybně se pojem obsah používá v souvislosti s objemem určitého trojrozměrného prostoru. Obsah je však jenom dvourozměrný, přičemž je jedno, o jaký tvar se jedná (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh, elipsa, lichoběžník, povrch koule atd.).
Odvozená jednotka SI a předpony
Metr čtvereční
Metr čtvereční anebo taktéž metr čtverečný (m2), nesprávně také metr čtvercový, patří v mezinárodní soustavě SI mezi odvozenou jednotku obsahu. Velikost čtverečního metru odpovídá ploše čtverce, jehož strany jsou dlouhé 1 metr.
Protože se jedná o schválenou jednotku SI, je možné před ní přidávat veškeré předpony pro její násobení a dělení, i když se některé z nich nemusí běžně tolik používat. U násobků se jedná o předpony a značky: dekametr čtvereční (dam2), hektometr čtvereční (hm2), kilometr čtvereční (km2), megametr čtvereční (Mm2), gigametr čtvereční (Gm2), terametr čtvereční (Tm2), petametr čtvereční (Pm2), exametr čtvereční (Em2), zettametr čtvereční (Zm2) a yottametr čtvereční (Ym2).
Pro dělení je to: decimetr čtvereční (dm2), centimetr čtvereční (cm2), milimetr čtvereční (mm2), mikrometr čtvereční (µm2), nanometr čtvereční (nm2), pikometr čtvereční (pm2), femtometr čtvereční (fm2), attometr čtvereční (am2), zeptometr čtvereční (zm2) a yoktometr čtvereční (ym2). Pro přepočet uvedených měrných jednotek využijte tabulku a online kalkulačku výše.
Obsah – vzorec
Obsah čtverce
Obsah obdélníku
Obsah trojúhelníku
Obsah kruhu
Další používané jednotky obsahu
Ar
Ar (a) z latinského area je jednotkou plošného obsahu, která se využívá především při měření velikosti stavebních parcel, zemědělské či lesnické půdy, a podobně. Ar není v soustavě SI, může se však ve specifických případech používat. Velikost plochy 1 aru odpovídá čtverci, v němž má strana délku 10 metrů. Jedná se tedy o 100 m2.
Hektar
Hektar (ha) je jednotkou obsahu využívanou při určování velkých ploch například v zemědělství, lesnictví či stavebnictví. Měrná jednotka Hektar je soustavou SI akceptována, není ale jeho součástí. Obsah plochy 1 hektaru odpovídá čtverci o délce stran 100 metrů. Jde tedy o 10 000 metrů čtverečních, stejně jako o 100 arů.
Angloamerická měrná soustava
Palec čtvereční
Palec čtvereční (sq in, square in, sq inches, sq inch) je anglo-americkou jednotkou obsahu, kdy 1 čtvereční palec odpovídá obsahu čtverce o straně 1 palce, tedy 2,54 cm x 2,54 cm.
Stopa čtvereční
Stopa čtvereční (sq ft, square feet, sf, ft2) je měrnou jednotkou plošného obsahu užívanou ve Velké Británii a USA, ale částečně i v Kanadě, Ghaně, Hongkongu, Indii, Malajsii, Nepálu, Pákistánu anebo třeba v Singapuru. Čtvereční stopa je definována jako obsah čtverce o délce strany 1 stopa, což odpovídá 30,48 cm x 30,48 cm. Historicky byly ale délky stop, stejně jako obsahy stop čtverečních, různé.
Yard čtvereční
Yard čtvereční (sq yd, sq yards, sq yard, sq yds) je jednotkou obsahu hojně využívanou v Británii, USA, Kanadě či Indii. Hodnotou je čtvereční yard roven obsahu čtverce o délce strany 1 yard, tedy 91,44 cm x 91,44 cm.
Míle čtvereční
Míle čtvereční (sq mile, sq mi)je britskou a americkou jednotkou obsahu. Obsah 1 čtvereční míle je stejný, jako obsah čtverce o stranách 1 míle, tedy přibližně 1,6 x 1,6 km, přesně 1 609,344 metrů x 1
609,344 metrů. V minulosti měla ale 1 míle různé hodnoty, čímž vznikaly i odlišné hodnoty míle čtvereční.
Akr
Akr (ac) z anglického acre, je jednotkou obsahu, která patřila do imperiálních jednotek. Hodnota 1 akru odpovídá zhruba hodnotě 0,4 hektaru, přesně 4 046,873 metrů x 4 046,873 metrů. Historicky šlo o přibližnou plochu pole, kterou zvládl zemědělec zorat za pomoci 2 volů během 1 dne.
Staré české jednotky obsahu
Lán
Slovo lán se v dnešní době používá v souvislosti s polem nebo rozlehlou plochou či velkou vzdáleností. V minulosti to byla jak stará jednotka vzdálenosti, tak plošného obsahu. Od 13. století se měrná jednotka lán vztahovala k takové ploše, kterou sedlák (láník) dokázal obhospodařit s jedním potahem koní. Velikost 1 lánu byla tedy různá, a to například: 1 lán královský (27,9452 hektaru), kněžský (25,6164 ha), panský (23,2876 ha), selský (18,6301 ha), zemský (18,3001649 ha) anebo 1 lán německý (7,6597 ha).
Role
Role byla údajně stará jednotka plošného obsahu o hodnotě 790 m2.
Jitro
Jitro byla plošná jednotka odpovídající takovému obsahu pole, které sedlák zvládl zorat během dopoledne, tedy od jitra do oběda (anebo od jitra až do západu slunce). Z popisu je jasné, že hodnoty se velice lišily, a to od třetiny hektaru do přibližně 1 hektaru, přičemž podle Hájkovy kroniky odpovídalo 1 jitro jednomu honu, tedy asi 3 085 metrům čtverečním.
Hon
Hon nebo taktéž honec je staročeskou jednotkou plošného obsahu, jejíž hodnota je pouze odhadována. Hájkova kronika z roku 1541 uvádí přibližně 3 821 m2 anebo 3 085 m2, čili něco kolem jedné třetiny hektaru. Varianty také jsou, že 1 hon byl 3 783 m2 anebo že byl roven 1 staročeskému jitru (2 837 m2).
Záhon
Stará česká plošná jednotka záhon používaná už od středověku má taktéž jen odhadovanou hodnotu, a to zhruba 394 m2.
Brázda
Brázda je jednotkou obsahu známou ze středověku, jejíž hodnota byla 45,47 m2, (rovných 130 čtverečních loktů).
Problematika daně DPH je nesmírně obsáhlá a pochopit ji detailně vyžaduje značné úsilí. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje nejen přesná pravidla a podmínky, ale také řadu výjimek, ze kterých by se nejednomu hlava zamotala.
Pro správné porozumění DPH je bezpochyby nutné znát základní pojmy tak, abychom se v obtížné problematice lépe orientovali. Základní orientace nám pak určitě usnadní i online kalkulačka pro výpočet DPH. Jedním ze základních a velice důležitých pojmů je pojem “daňový subjekt“.
Daňový subjekt
Položíme-li si otázku, kdo je daňovým subjektem, pak na ní obecně můžeme odpovědět, že daňovým subjektem se rozumí poplatník, plátce a osoba, která je jako daňový subjekt vymezena zákonem. Výše uvedený zákon o DPH pak v prvním odstavci § 5 definuje daňový subjekt jako osobu povinnou k dani, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, nebo skupinu. Dle ustanovení tohoto paragrafu je osobou povinnou k dani také právnická osoba, která primárně nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a dosahování zisků, avšak vedle své hlavní činnosti uskutečňuje i ekonomickou (hospodářskou) činnost.
Shrneme-li výše uvedené je jasné, že osobou povinnou k DPH jsou všechny fyzické i právnické osoby, které samostatně provozují ekonomickou činnost, tzn. podnikají.
To, že určitý ekonomický subjekt je osobou povinnou k dani však samo o sobě neukládá povinnost podávat na příslušný finanční úřad daňová tvrzení, ve kterém daňový subjekt vyčíslí svou daňovou povinnost a následně daň i uhradí. Tyto úkony (včetně případného podávání kontrolních a souhrnných hlášení) je povinen činit pouze plátce DPH a v některých případech také identifikované osoby.
Plátce, neplátce a identifikovaná osoba
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že osoby povinné k dani dělíme na plátce, neplátce a identifikované osoby.
Plátce je podrobně definován v ustanovení § 6 zákona o DPH, který říká, že plátcem je osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 0000 Kč. Výjimku tvoří osoby, které uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Neplátcem je naopak osoba povinná k dani, která výše zmíněný obrat za 12 kalendářních měsíců nepřesáhla a k dani z přidané hodnoty se nezaregistrovala dobrovolně. Taková osoba povinná k dani nepodává daňová tvrzení a daň z přidané hodnoty hradí současně s cenou zboží nebo služby.
Posledním typem osoby povinné k dani je identifikovaná osoba. Osoba povinná k dani, která není plátcem, se stane identifikovanou osobou, pokud v tuzemsku pořizuje zboží z jiného členského státu. Taková identifikovaná osoba je pak povinna podat daňové tvrzení, ve kterém vyčíslí daň pouze v případě, kdy pořídí zboží z jiného členského státu. Nutno ještě podotknout, že identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet daně.
Tato stránka vám nabízí online převody jednotek času, včetně přehledných popisů ke každé z nich. Tabulka pro přepočet obsahuje základní jednotku sekunda včetně všech schválených předpon pro její díly (milisekunda, mikrosekunda, nanosekunda, pikosekunda atd.) anebo naopak běžně používané násobky, jako je minuta, hodina, den, týden, měsíc, rok (365 dní), přestupný rok (366 dní), desetiletí (dekáda), generace, století a tisíciletí (milénium). U jednotek větších než rok se bere průměrný počet 365,25 dní v roce (tropický rok).
Dále je vám k dispozici převodník jednotek času pro hvězdný (siderický) den, měsíc a rok, tropický rok, gregoriánský rok, juliánský rok a anomalistický rok. Měrné jednotky ještě zahrnují Planckův čas, svedberk, helek a sol (Mars). Online kalkulačka po zadání jedné hodnoty provádí výpočet a převod jednotek času do všech ostatních najednou.
Čas (t) z anglického time, je fyzikální veličina, jejíž hlavní jednotkou je sekunda (s). Čas se dá jen stěží představit, časovou událost ale můžeme vyjádřit na časové ose. Pojmem doba pak označujeme časový rozdíl dvou takových událostí. Čas je těžké definovat, neboť na jeho podstatu existuje více různých náhledů. Dá se však měřit, a to dle doby trvání určitého opakovaného děje.
Základní jednotka SI, předpony a běžné násobky
Sekunda
Sekunda (s) anebo nesprávně (sec, sek), stejně jako nesprávné označení vteřina, je hlavní jednotkou času (doby), která patří mezi 7 základních jednotek mezinárodního systému SI. Definice sekundy je taková, že jde o dobu trvání 9 192 631 770 period (kmitů, opakování) záření odpovídající přechodu dvou hladin velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.
Tak zvaná atomová sekunda byla definována roku 1967 díky práci dvou vědců (anglický fyzik Louis Essen 1908-1997 a americký astronom William Markowitz 1907-1998). V roce 1997 byla definice doplněna o dodatek, že atom cesia (cs) musí být izolovaný, v klidu a při teplotě v řádu mikrokelvinů, tedy blížící se co nejvíce absolutní nule (0 K).
Jelikož je sekunda součástí SI, mohou se před ní připojovat schválené předpony SI, (mili, mikro, nano, piko atd). V praxi se ale v souvislosti s časem a sekundou používají pouze tyto předpony pro její zmenšení. Pro násobky se totiž užívají jednotky jako minuta, hodina, den, týden, měsíc anebo rok.
Minuta
Minuta (min) je jednotkou času označující 60 sekund anebo šedesátinu hodiny. Dělení 60, tedy 60 minut v hodině a 60 sekund v minutě, pochází pravděpodobně od Babyloňanů (více jak 1 800 let před naším letopočtem) používající šedesátkovou číselnou soustavu. Přestože minuta není součástí SI, (i když dříve byla v kategorii vedlejších jednotek, která byla roku 2007 zrušena), soustava SI tuto jednotku stále akceptuje. Minuta může být taktéž jednotkou úhlu, který však s časem nesouvisí.
Hodina
Hodina (h) podle latinského hora, je jednotka času, která je taktéž považována za mimosoustavovou (do roku 2007 vedlejší) jednotku času, jež je soustavou SI tolerována. 1 hodina má 60 minut a 3 600 sekund. Starověcí Egypťané definovali hodinu jako dvanáctinu dne a noci, tedy dobu mezi východem a západem slunce. Jedním z údajných důvodů, proč se tato doba dělila na 12 dílů, bylo celkem 12 kůstek na 4 prstech jedné ruky s výjimkou palce, díky nimž bylo snadnější při dotýkání se prstů do 12 počítat.
Den (střední sluneční)
Den (d) je další jednotkou času, která obsahuje 24 hodin, 1 440 minut a 86 400 sekund. Běžný význam může mít ale také coby den 12hodinový, tedy od východu do západu slunce. Den akceptovaný soustavou SI a tvořící základní jednotku kalendáře, je však brán od půlnoci do půlnoci. Jde o sluneční den (čas) určený otáčením Země vzhledem k Slunci. Délka dne je v současné době 86 400,002 sekund a prodlužuje se každé století o přibližně 2 milisekundy.
Týden
Týdnem už od starověku označujeme stále se opakující období 7 po sobě jdoucích dní, každý po 24 hodinách. U nás je zavedené počítání dnů v týdnu od pondělí, a to v pořadí pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle.
Pořadí týdnů v roce se značí 1 až 52 (53). Počítání může být ale v různých zemích odlišné, a to hlavně v souvislosti s počítáním prvního (neúplného) týdne v roce. Dle evropské normy ISO 8601 (v ČR jako ČSN) se prvním týdnem bere takový, který obsahuje čtvrtek. Pokud je to jen pátek (Nový rok), plus sobota a neděle anebo kratší, bere se za první týden v roce až následující.
Měsíc
Měsíc (kalendářní) je jednotkou času, který má podle gregoriánského kalendáře 28 až 31 dní. Podle něho má taktéž 1 rok 12 měsíců, u nás pojmenovaných jako leden (31 dní), únor (28 dní, v přestupném roce 29 dní), březen (31 dní), duben (30 dní), květen (31 dní), červen (30 dní), červenec (31 dní), srpen (31 dní), září (30 dní), říjen (31 dní), listopad (30 dní), prosinec (31 dní). Kalendářní měsíc se v roce buď značí slovem anebo číslovkou od 1 do 12.
Běžný kalendářní rok a přestupný rok
Kalendářní rok má zaokrouhleně rovných 365 dní. To je nejblíže tropickému roku trvajícímu přibližně 365 dní a čtvrt dne. K dorovnání oné čtvrtiny dne navíc (rozdílu délky běžného kalendářního a tropického roku) dochází jednou za 4 roky v přestupném roce. Tento přestupný rok má pak 366 dní.
Tropický rok
Tropický rok trvá přibližně 365 a čtvrt dne, (přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekund). Jde o dobu mezi dvěma průchody pravého Slunce jarním bodem. Z tropického roku se vypočítávají kalendářní roky (365 dní) a 1x za 4 roky přestupný rok (366 dní), jímž se dorovnává právě časový rozdíl čtvrt dne.
Desetiletí (dekáda)
V souvislosti s časem se slovem dekáda označuje desítka let, tedy desetiletí, jako například první dekáda života (přibližně 0 až 9 let), pátá dekáda života (40 až 49 let, nikoliv 50 až 59) a podobně. Často se desetiletí označuje takové, které začíná s nulou na konci, například osmdesátá léta (1970 až 1979). Slovo dekáda ale nemusí být ohraničeno přesnými roky (0-9) atd. Může jím být označena například poslední dekáda života, znamenající posledních 10 let.
Generace
Pojem generace je relativní. Pod slovem “stejná generace“ si zpravidla představíme takovou skupinu lidí, která je přibližně stejně stará. Stejně tak si ale můžeme představit například skupinu výrobků stejné generace (automobily, mobilní telefony či cokoliv jiného).
V souvislosti s časem ale délka generace obvykle odpovídá době, která uplyne mezi narozením jedince a poté jeho potomka. U lidí by tak generace měla znamenat tolik let, jaký věk mají průměrně ženy při porodu. Ten se u nás i v Evropě oproti minulosti o několik let zvýšil, čímž se zvyšuje i délka pojmu generace, a to na současných přibližných 28 let. Za jeden lidský život se tak setkávají až 4 generace.
Století
Století označuje 100 po sobě jdoucích let. Tím by mohlo být například rozmezí let 1518 až 1617. Z dějepisného pohledu ale století (našeho letopočtu) začíná letopočtem na konci s číslem 1 a končí po sto letech na konci s číslem 0. Století je zapisováno číslicí, jako například: 17. století (1601 až 1700), 21. století (2001 až 2100) a podobně.
Pokud bychom chtěli označovat století před naším letopočtem, pak to naopak začíná nulou a končí jedničkou, jako například: 12. století před naším letopočtem (1200 před n.l. až 1101 před n.l.).
Tisíciletí (milénium)
Tisíciletí nebo taktéž milénium označuje 1000 po sobě jdoucích let. Stejně jako předchozí, přestože tisíciletí může začínat libovolným rokem, obvykleji označuje kalendářních tisíc let. První tisíciletí tak bude zahrnovat 1. až 10. století, druhé tisíciletí 11. až 20. století anebo současné 3. tisíciletí 21. až 30. století.
Ostatní jednotky času
Siderický (hvězdný) den
Pojem siderický den (čas) či hvězdný den (čas), je dán dobou rotace (otáčení) Země kolem vlastní osy, (23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund). Tento hvězdný den, u něhož se otočení Země sleduje vůči hvězdám, je tedy téměř o 4 minuty kratší než klasický střední sluneční (24hodinový den), který se sleduje oproti Slunci.
Siderický (hvězdný) měsíc
Siderický měsíc, podobně jako výše uvedený siderický den, je otáčení Země vztahováno vůči hvězdám. Hvězdný měsíc je dobou, za níž Měsíc projde všemi fázemi od novu k novu a při pozorování ze Země se vzhledem k Slunci vrátí do stejné pozice. Časově siderický měsíc trvá 27,321 661 dní.
Siderický (hvězdný) rok
Budeme-li vztahovat otáčení Země vůči slunci nebo vůči hvězdám, pak za 1 rok se Země vůči hvězdám otočí o 1x více než vůči Slunci. Siderický rok (trvající 365.256 36 dní) je o 20 minut a 24,5 sekund delší než juliánský rok (trvající 365,242 19 dne).
Juliánský rok
Juliánský kalendář (solární) zavedl v roce 46 před naším letopočtem s platností o 1 rok později římský vojevůdce, politik a v té době jeden z nejmocnějších mužů Julius Caesar. Juliánský rok má taktéž 365 dní a každý čtvrtý rok přestupný s počtem 366 dní. Délka juliánského roku je však oproti tropickému roku nepatrně delší, a to o 1 den za 128 let.
Gregoriánský rok
Gregoriánský kalendář (solární) vychází z kalendáře juliánského platného od roku 45 př. n. l., který byl v 16. století papežem Řehořem XIII. (1502–1585) kvůli nepřesnosti (1 den za 128 let) upraven. Název nese právě podle papeže (latinsky Gregorius). Gregoriánský rok je dlouhý 365 dní a 1x za 4 roky 366 dní (přestupný rok). Přestupný rok je přesně každý, který je dělitelný čtyřmi s tím, že pokud je dělitelný 100, musí být zároveň dělitelný 400. Přestupný rok je 3x za 400 let vynechán. Nyní je délka gregoriánského roku oproti tropickému roku pouze o 1 den delší za asi 3 300 let.
Anomalistický rok
Anomalistický rok označuje dobu, která uplyne mezi 2 průchody nejbližšího místa ke Slunci (perihélium, perihel či příslunní) pohybujícího se kolem Slunce v kuželosečce.
Planckův čas
Planckův čas je teoreticky nejkratší časový interval, během něhož se něco může odehrát. Definice zní, že jde o dobu potřebnou k překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu. Za vznikem této jednotky času stojí německý fyzik a jeden ze zakladatelů kvantové teorie Max Karl Ernst Ludwig Planck (1858-1947).
Hodnota Planckova času by měla být 5,391×10−44 sekund, jenže během takto krátkého času ještě nebylo doposud nic měřeno. Nejkratším časovým intervalem je z roku 2006 jedna attosekunda, jejíž hodnota je 10−18 sekundy. Planckovo měřítko je tedy příliš malé, veškeré experimenty byly doposud měřeny v jeho násobcích (kvadriliardách).
Svedberg
Svedberg (S nebo Sv) je znám v biologii jako sedimentační koeficient. Svedbergova jednotka má hodnotu 10−13 sekundy a udává dobu, za níž při ultracentrifugaci při daném zrychlení centrifugy proběhne sedimentace dané makromolekuly.
Helek
Helek (v množném čísle halakim) je jednotka času použitá pro výpočty v hebrejském kalendáři. Jedna hodina má 1080 halakim. Helek je 1,333 sekundy, přesně 1 osmnáctina minuty.
Sol (Mars)
Sol (z latinského sol znamenající slunce) nebo také Mars je jednotka času, která odpovídá střednímu slunečnímu dni na povrchu Marsu. Hodnota jednotky sol je 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund. Planeta Mars má tedy asi o 3 % delší střední sluneční den, než je na Zemi. Sol se taktéž používá coby počítání časových intervalů na Marsu, například v souvislosti se sondami vysazenými na jeho povrchu.
Na této stránce máte k dispozici online kalkulačku pro všechny převody jednotek rychlosti. Tabulka mimo jiné obsahuje přepočet metrů za sekundu na kilometry za hodinu (převod m/s na km/h) a opačně, využitelná třeba při rychlosti větru, převodník kilometry za hodinu na míle za hodinu (km/h na mph) a obráceně, pro rychlosti automobilů u nás a v USA či Velké Británii v mil/h.
Dále můžete využívat měrné jednotky pro rychlost zvuku (Mach) anebo rychlost světla, k tomu přepočet uzlů (námořní míle za hodinu), a také rozšířenou metrickou měrnou soustavu o milimetr, centimetr, metr či kilometr za sekundu, minutu, hodinu, den či rok anebo rozšířenou angloamerickou (imperiální) měrnou soustavu o stopu či míli za sekundu, minutu anebo hodinu.
Rychlost (v) nám udává změnu polohy tělesa či bodu za jednotku času. U okamžité rychlosti jde o vektorovou fyzikální veličinu, protože vyjadřuje nejen velikost změny, ale zároveň její směr. Hlavní jednotkou rychlosti je metr za sekundu (m/s), který je odvozenou jednotkou mezinárodního systému SI.
Odvozená jednotka SI a další z metrické soustavy
Metr za sekundu
Metr za sekundu je odvozená jednotka SI, a to ze dvou základních jednotek metr (pro délku) a sekunda (pro čas). Definice zní, že rychlostí 1 m/s se pohybuje při rovnoměrné rychlosti takové těleso, které za 1 sekundu urazí dráhu 1 metr. Podle definice metru z roku 1983 odpovídá tato rychlost 1/299 792 458 násobku rychlosti světla ve vakuu (vzduchoprázdnu).
Kromě metru za vteřinu se v běžném životě rychlost (například v souvislosti s rychlostí automobilu anebo rychlostí větru) často označuje v kilometrech za hodinu (km/h). Pro převod m s na km h anebo další přepočet využijte úvodní tabulku. Metrická soustava pro označení mnohem menších anebo naopak větších rychlostí taktéž může uvádět údaje v milimetrech či centimetrech za hodinu, metrech za minutu, hodinu, či den anebo v kilometrech za sekundu a podobně.
Rychlost průměrná a okamžitá – vzorec
Průměrná rychlost vyjadřuje celkovou vzdálenost uraženou za určitý čas. Příklad: Jestliže automobil ujede 90 kilometrů za 1 hodinu, jeho průměrná rychlost bude 90 km/h. Pokud auto urazí 180 kilometrů za 2 hodiny, pojede taktéž průměrnou rychlostí 90 km/h. Vzorec pro výpočet průměrné rychlosti obsahuje: dráhu (s) v metrech, čas (t) v sekundách a výsledek rychlost (v) v metrech za sekundu.
Okamžitá rychlost vyjadřuje aktuální rychlost v daném okamžiku. Příklad: Při měření rychlosti je řidiči automobilu naměřena okamžitá rychlost 130 km/h. Vzorec pro okamžitou rychlost, kde “delta“ znamená změna, je:
Angloamerická soustava
Stopa za sekundu
V některých anglicky mluvících zemích se častěji než s metry za sekundu budeme setkávat s uváděním rychlosti ve stopách za sekundu (ft/s, ft/sec, fps), z anglického foot per second, to je počet stop uražených za 1 vteřinu, kdy 1 stopa dle definice z roku 1959 je 0,3048 metru. Taktéž lze měřit rychlost ve stopách za minutu anebo za hodinu.
Míle za hodinu
Stejně tak se v některých anglicky hovořících zemích (USA. Velká Británie..), namísto kilometrů za hodinu, budeme setkávat s měřením rychlosti v mílích za hodinu (mph) z anglického miles per hour.
Opět z roku 1959 je 1 míle definována hodnotou 1 609,344 metrů. Kromě toho můžeme narazit na míle za sekundu anebo míle za minutu.
Další jednotky rychlosti
Uzel (námořní míle za hodinu)
Uzel (kt, kn) z anglického knot, je jednotkou rychlosti využívanou v letectví, vodní dopravě (mořeplavbě – rychlost lodi nebo proudu vody) anebo k měření rychlosti větru v meteorologii. Definice uzlu z ní, že jde o 1 námořní míli za hodinu, kdy 1 námořní míle je rovna 1,852 km. Definice byla zvolena tak, že loď plující 1 hodinu po směru poledníku, urazí za tuto dobu počet uzlů rovnajícímu se počtu obloukových minut zeměpisné šířky. Uzel není součástí soustavy SI, v některých zemích je ale povoleno ho používat.
Dříve se pro měření rychlosti v uzlech využíval provaz s plováky, který byl opatřený uzly od sebe vzdálenými 47 stop a 3 palce (14,4018 metrů). Námořník tento provaz (log) po dobu přesýpání přesýpacích hodin (28 sekund) spouštěl do moře, přičemž rychlost byla dána tím, jaký počet uzlů mu za uvedenou dobu prošel pod rukama.
Mach (rychlost zvuku)
Machovo číslo (Ma, M) je bezrozměrné podobnostní číslo (tvořeno vztahem jiných fyzikálních veličin) používané v aerodynamice. Mach nám dává představu o rychlosti objektu v porovnání s rychlostí zvuku (obojí ve shodném prostředí, neboť rychlost zvuku je závislá na teplotě okolí). Machovo číslo není součástí systému jednotek SI, běžně se ale užívá v letectví pro označení rychlosti letadel. Za jeho zrodem stojí rakouský fyzik a filosof Ernst Mach (1838-1916), který se narodil v Chrlicích u Brna.
Vzoreček pro Machovo číslo je: Ma = v/c, kde v = rychlost objektu a c = rychlost zvuku (ve stejném prostředí). Podle tohoto vzorce může být určena rychlost podzvuková (Ma je menší jak 1) anebo nadzvuková (Ma je větší než 1). Pro modelové situace v letectví se používá pojem Standardní atmosféra Země, v níž je na úrovni mořské hladiny teplota 15 °C, která až do výšky 11 km klesá o 0,0065 °C na 1 metr (a různě dále dle zvyšující se výšky).
Tabulka a kalkulačka rychlostí v úvodu této stránky provádí přepočet jednotek Mach právě při 15 °C (výška 0 stop, 0 metrů), kdy 1 Ma odpovídá rychlosti zvuku 1 225 km/h. Například při teplotě -44,4 °C (výška 30 000 stop, 10 668 metrů) rychlosti letadla 1 Ma odpovídá rychlost zvuku 1 091 km/h. Při dosažení anebo překonání rychlosti zvuku můžeme slyšet tak zvaný Aerodynamický (akustický, sonický) třesk (bouchnutí letadla, tryskáče..), kdy rychlost zdroje zvuku je větší nebo rovna rychlosti zvuku.
V souvislosti s Machovým číslem a rychlostí zvuku můžeme znát následující pojmenování pro rychlost. Subsonická rychlost (menší jak 0,8 Machu), transsonická rychlost (0,8 až 1,2 Mach), supersonická rychlost (1,2 až 5 Ma), hypersonická rychlost (5 až 10 Ma), vysoko-hypersonická rychlost (10 až 25 Ma) a znovuvstupní rychlost (větší než 25 Machů).
Rychlost světla
Rychlost světla (c) z latinského celeritas (rychlost) nebo taktéž světelná rychlost, je taková rychlost, kterou se světlo pohybuje ve vakuu. Je to přesně 299 792 458 metrů za sekundu, (téměř 300 000 km za sekundu anebo přes 1 milion km/h). Rychlost světla je nejvyšší možnou rychlostí šíření světla, elektromagnetických signálů či informací při komunikaci.
Pro zajímavost, na přenesení informace kolem celého rovníkového obvodu Země (40 075 km) by při rychlosti světla teoreticky stačilo necelých 0,07 sekundy. V praxi je ale rychlost vlivem použitých zařízení k přenosu o něco pomalejší. V této souvislosti je také u rychlosti internetu známý pojem “ping“, který udává rychlost (časovou odezvu) například mezi serverem v USA, v Praze či kdekoliv jinde a vaším domácím počítačem.
Při nejrůznějších statistikách, analýzách a porovnáních se můžete setkat s označením „procentní bod”. V kontextu s textem může někdo procentní bod zaměnit s procentem a logicky se tak dopočítá k úplně jinému výsledku. Aby byl výpočet procent správný a aby jste textu dobře porozuměli, dávejte si na označení procentní bod veliký pozor. Pro lepší pochopení tématu si rozdíl mezi procentem a procentním bodem ukážeme na příkladu.
Návštěvnost kurzu anglického jazyka vzrostla o 3 procentní body
Podle dřívějších průzkumů a zájmů obyvatel jednoho městečka se v místní škole otevřel kurz anglického jazyka pro začátečníky, který mohli navštěvovat zájemci ve věku od 15 do 70 let. V městečku žije přesně 100 lidí s tímto věkovým rozpětím. Zatímco v roce otevření byla návštěvnost kurzu 20 % (kurz v městečku navštěvovalo 20 lidí), v druhém roce vzrostla návštěvnost na 23 %.
Otázka zní: o kolik procent vzrostla druhým rokem návštěvnost kurzu?
Někdo by mohl ve spěchu říct, že návštěvnost kurzu anglického jazyka vzrostla o 3 % (rozdíl mezi 23 % a 20 %). To je však špatná odpověď. Ve skutečnosti návštěvnost vzrostla o 3 procentní body, ale o 15 %. A to je úskalí procentního bodu. Ve spěchu může člověk u výpočtu udělat spoustu chyb. Když si však uvědomí rozdíl mezi procentem a procentním bodem, včas zařadí zpátečku a správný výsledek si vypočítá. Kde? Třeba na Výpočetnici. Online kalkulačka pro výpočet procent tam čeká na to, až do ní zadáte nějaké příklady na počítání.
Abyste mohli pojem procentní bod vůbec použít, musíte mít k dispozici konkrétní ukazatel, který je v procentech už vyjádřen. Můžete například použít větu, že v roce 2018 růst produkce vzrostl o 4 procentní body (zkratkou p. b.), z 6 % v roce 2017.
Tato stránka vám nabízí online kalkulačku pro převody jednotek tlaku, vzorec pro výpočet a podrobné popisy ke každé jednotce. Tabulka obsahuje nejpoužívanější Pascal a Bar, včetně všech 20 předpon pro díly a násobky (např.: hektopascal či milibar pro tlak vzduchu).
Převodník dále nabízí libru na stopu a palec čtvereční z angloamerické měrné soustavy anebo starší a cizí tlakové jednotky jako barye, milimetr vodního sloupce (mm H2O), milimetr rtuťového sloupce (mm Hg) pro měření krevního tlaku, torr, pièze, atmosféru technickou anebo atmosféru fyzikální. Kalkulačka po zadání hodnoty kterékoliv z jednotek tlaku provede jednorázově přepočet do všech jednotek ostatních.
Tlak (p, P) z latinského slova pressura, je fyzikální veličina vyjadřující poměr síly (F) působící kolmo na povrch plochy o obsahu (S), nad kterou se tato síla rozděluje. K vyjádření tlaku se využívají různé jednotky, většinou pocházející právě z jednotky síly dělenou jednotkou plochy. Odvozenou jednotkou soustavy SI je pascal, což je ekvivalent newton na metr čtvereční.
Odvozená jednotka SI a předpony
Pascal
Pascal (Pa) je jednotka tlaku, která je platnou odvozenou jednotkou mezinárodní soustavy SI. Za vznikem jednotky pascal stojí francouzský fyzik a matematik Blaise Pascal (1623-1662). Definice 1 pascalu zní, že jde o tlak vyvolaný silou 1 newtonu rovnoměrně rozložený na rovinné ploše o obsahu 1 metr čtvereční (1 N/ 1 m2).
V praxi se kromě jednotky pascal mohou využívat i schválené předpony SI pro díly, jako decipascal (dPa), centipascal (cPa), milipascal (mPa), mikropascal (µPa), nanopascal (nPa), pikopascal (pPa), femtopascal (fPa), attopascal (aPa), zeptopascal (zPa) a yoktopascal (yPa), anebo naopak a častěji jeho násobky, jako je dekapascal (daPa), hektopascal (hPa) pro tlak vzduchu, kilopascal (kPa), megapascal (MPa) ve strojírenství, gigapascal (GPa), terapascal (TPa), petapascal (PPa), exapascal (EPa), zettapascal (ZPa) a yottapascal (YPa).
Vzorec pro výpočet tlaku
Tlak (p) se vypočítá, když sílu (F) v newtonech vydělíme plochou (S) v metrech čtverečních. Výsledkem pak bude hodnota v N/m2.
Další používané jednotky
Bar
Bar (bar) z řeckého slova baros znamenající tíhu, je jednotka tlaku, která není schválena soustavou jednotek SI, ale i přesto se běžně používá, především v meteorologii k měření barometrického tlaku. Jeden bar odpovídá 100 000 pascalum, což je jen nepatrně méně, než průměrný atmosférický tlak na Zemi u hladiny moře (fyzikální atmosféra, jedna atmosféra).
Tlak vzduchu (atmosférický tlak) se běžně postaru uvádí v milibarech, kdy 1 mbar = 1 hektopascal. K měření tlaku vzduchu a zároveň k určování počasí se využívá barometr se stupnicí právě v milibarech anebo v hektopascalech, přičemž vyšší tlak vzduchu obvykle znamená jasno a nižší tlak naopak déšť. Stupnice barometru může obsahovat i starší jednotky Torr.
K jednotce bar se běžně používají předpony pro jeho díly, jako decibar (dbar), centibar (cbar), milibar (mbar) a mikrobar (µbar), anebo pro násobky kilobar (kbar) či megabar (Mbar). Bary a milibary zavedl norský fyzik a meteorolog Vilhelm Friman Koren Bjerknes (1862-1951), který byl zakladatelem moderní předpovědi počasí.
Angloamerická měrná soustava
Libra na stopu čtvereční a libra na palec čtvereční
Měření tlaku v librách na stopu čtvereční (psf), v angličtině pound per square foot, anebo v librách na palec čtvereční (psi), v angličtině pound per square inch, patří do angloamerické měrné soustavy, používané dříve ve Velké Británii a i dnes ve Spojených státech amerických. Definice PSI zní, že jde o tlak, který odpovídá gravitační síle, která působí prostřednictvím tělesa s hmotností 1 libra na plochu
1 čtvereční palec. K uvedeným jednotkách se používají i předpony, jako například kilolibra na palec čtvereční (ksi) pro její násobek.
Staré a cizí jednotky
Barye
Barye (Ba) anebo také někdy barad, barrie, bary, baryd, baryed, nebo barie, je stará jednotka tlaku spadající do soustavy CGS (centimetr – gram – sekunda) z 19. století. Při převodu jednotek platí, že 1 barye = 0,1 pascal.
Milimetr rtuťového sloupce = Torr
Torr, podobně jako milimetr rtuťového sloupce (mm Hg), je starou jednotkou tlaku, za jejímž zrodem stojí italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli (1608-1647), který se proslavil především vynálezem rtuťového barometru. Definice této jednotky zní, že tlak o velikosti 1 torr se rovná hydrostatickému tlaku, který je vytvořen 1 milimetrem sloupce rtuti.
Torr byl zrušen v roce 1980 a namísto něj je schválena odvozená jednotka soustavy SI Pascal. Milimetr rtuťového sloupce se stále ale používá ve rtuťových barometrech, stejně jako v lékařství při měření krevního tlaku, kdy Torr = mm Hg, přičemž druhá stupnice bývá v kilopascalech. Nutno ale podotknout, že vztah mezi Torr a mmHg není 100% roven, protože 1 Torr = 0.999999857533699… mmHg, anebo opačně 1 mmHg = 1.000000142466321… Torr. Jde však o zanedbatelnou odchylku.
Milimetr vodního sloupce
Jednotka tlaku milimetr vodního sloupce (mmH2O) byla vytvořena pomocí trubice naplněné vodou pro měření malých tlaků. Dříve a stále i někdy v současnosti se využívá ve vzduchotechnice anebo při řízení spalovacích procesů.
Pièze
Pièze (pz) je stará jednotka tlaku z francouzské soustavy MTS (metr – tuna – sekunda) používané například v letech 1933 až 1955 v bývalém Sovětském svazu. V porovnání s aktuální mezinárodní soustavou SI odpovídá 1 pz hodnotě 1 kilopascal.
Technická atmosféra
Další zastaralou jednotkou tlaku je technická atmosféra (at, ata – atmosféra technická absolutní), v jejíž souvislosti můžeme znát i staré a nesprávné názvy kg/cm² anebo kp/cm. Tato jednotka tlaku byla kdysi používána v technických a strojírenských oborech. Jedna technická atmosféra = zhruba tlak 10 metrů vodního sloupce anebo přibližně 0,1 megapascalu. Pro přesný převod jednotek využijte tabulku v úvodu.
Fyzikální atmosféra
Fyzikální atmosféra (atm) nebo též absolutní atmosféra se v minulosti používala v přírodních vědách (meteorologie, geologie atd.) a ve fyzice. Definice zní, že jde o normální průměrný tlak vzduchu na
Zemi u hladiny moře, přesně na 45° severní zeměpisné šířky za teploty 15 °C a při normálním tíhovém zrychlení (gn) 9,80665 ms-2.
taktéž průměrnou rychlostí 90 km/h. Vzorec pro výpočet průměrné rychlosti obsahuje: dráhu (s) v metrech, čas (t) v sekundách a výsledek rychlost (v) v metrech za sekundu.
Vzoreček pro Machovo číslo je: Ma = v/c, kde v = rychlost objektu a c = rychlost zvuku (ve stejném prostředí). Podle tohoto vzorce může být určena rychlost podzvuková (Ma je menší jak 1) anebo nadzvuková (Ma je větší než 1). Pro modelové situace v letectví se používá pojem Standardní atmosféra Země, v níž je na úrovni mořské hladiny teplota 15 °C, která až do výšky 11 km klesá o 0,0065 °C na 1 metr (a různě dále dle zvyšující se výšky).
Tlak (p) se vypočítá, když sílu (F) v newtonech vydělíme plochou (S) v metrech čtverečních. Výsledkem pak bude hodnota v N/m2.