Fyzika umí vyvinout teplotu podobnou té, která byla přítomna v okamžiku velkého třesku

Fyzika umí vyvinout teplotu podobnou té, která byla přítomna v okamžiku velkého třesku

Teplota je jednou ze sedmi základních jednotek soustavy SI. Zatímco hlavní jednotkou teploty je Kelvin (K), odvozenou jednotkou je stupeň Celsia (°C). Co se běžného fungování týče, převody jednotek teploty nejspíš příliš často nevyužijete. Pro zajímavost si ale můžete různý přepočet vyzkoušet pomocí naší Výpočetnice. Mnohem větší zábavu si však při převodech teploty užívají vědci v laboratořích, kde mimo jiné umí vyvinout teplotu podobnou té, která nastala v okamžiku velkého třesku. Kolik že to bylo?

Jaká asi panovala teplota v době velkého třesku?

Představte si, že teplota Slunce je 50 miliónů stupňů Celsia. To je dost, že? Umíte si pak představit teplotu, která je 250 000 x vyšší? Díky přístroji s názvem urychlovač částic se vědcům takovou teplotu podařilo vyvinout. Sice uměle v laboratorních podmínkách, přesto mohli být přítomni nevšednímu okamžiku, který nastal na počátku vesmíru. Vědci pomocí urychlovače atomů sráželi ionty zlata a vytvářeli tak opravdu ultrahorké exploze. Ty sice měly trvání jen několik milisekund, přesto na nich mohli vědci leccos vypozorovat.

Kupříkladu to, že vytvořili dostatečně velkou teplotu, aby mohli rozpustit protony a neutrony. Tím vytvořili hmotu, tak zvanou kvark-gluonovou plazmu, která obsahovala i částice, které byly přítomny při vzniku vesmíru. Vědci tak mají za to, že kdyby vyvinuli teplotu ještě vyšší, měli by co do činění s teplotou podobnou té jako v době velkého třesku.

I přesto, že v tak velkých rozměrech převody jednotek teploty nejspíš v praxi nevyužijete, pozornost to zaujme, že?

Kde leží jeden z největších urychlovačů částic?

Teplotu lze vysvětlit jako pohybovou energii částic, které se v dané látce nebo předmětu pohybují. Za normálních podmínek lze vyvinout opravdu vysoké teploty – například tání železa nastává asi při 1800 °C. Pro dosažení ultra vysoké teploty je však zapotřebí speciálních podmínek. Ty umí vytvořit pro vědecké účely stvořené urychlovače částic.

Jeden z největších urychlovačů částic (dlouhý až 27 kilometrů) patří společnosti CERN (velký hadronový urychlovač – LHC), je zakopán v hloubce až 150 metrů pod zemí a nachází se mezi francouzským pohořím Jura a švýcarským Ženevským jezerem. Dělí se o něj přes dvacet států, které musí přispívat na jeho provoz. Pro zajímavost Česká republika na jeho provoz přispívá částkou 200 miliónů korun ročně.

Spíše než teploty vesmíru potřebujete převést Kelviny na stupně Celsia? V tom případě se obraťte na naši kalkulačku pro přepočet jednotek teploty.

Fyzika umí vyvinout teplotu podobnou té, která byla přítomna v okamžiku velkého třesku
5 (100%) 1 hlasy