Jedno z nejdelších vedení na světě se stejnosměrným proudem je dlouhé přes tři tisíce kilometrů!
Pro převody jednotek elektrického proudu se vám může hodit naše Výpočetnice, kde si volty hravě převedete na kilovolty (kV), megavolty (MV) nebo gigavolty (GV). S těmito jednotkami bude pracovat i tento článek, který vás seznámí s nejdelším vedením stejnosměrného proudu na světě. Přesahuje 3000 kilometrů a zajímavé je na něm upřednostnění stejnosměrného proudu, který je obecně méně využívaný než proud střídavý. To hned z několika důvodů.
Jaké jsou výhody a nevýhody stejnosměrného proudu oproti proudu střídavému?
Skutečnost, že stejnosměrný proud v mnohém ustupuje tomu střídavému, vězí hlavně v řadě jeho nevýhod:
- stejnosměrný proud je problém přenášet na velké vzdálenosti,
- přeměna stejnosměrného proudu na střídavý je velmi nákladná (opačná přeměna je snazší i levnější),
- vedení stejnosměrného proudu spojuje jen dva konkrétní body,
- stejnosměrný proud rozkládá soli na ionty a narušuje kovy.
I přesto má stejnosměrný proud své výhody, které lze využít i ve velkém měřítku.
- vedení stejnosměrného proudu lze postavit mnohem levněji než vedení proudu střídavého už z toho důvodu, že není potřeba přenášet tři fáze,
- při stejné vzdálenosti vedení vykazuje stejnosměrný proud až o třetinu nižší ztráty než proud střídavý.
Nejdelší vedení stejnosměrného proudu jsou v Číně
Nad určitou a do určité vzdálenosti se ale stejnosměrný proud vyplatí. Třeba při vedení podmořských kabelů, protože ponořené vodiče se střídavým proudem mají mnohem vyšší ztráty. Své o tom ví i v Číně, kde na konci roku 2018 zprovoznili jedno z nejdelších vedení na světě se stejnosměrným proudem. Je dlouhé 3 293 kilometrů a spojuje uhelné a větrné elektrárny v severozápadní provincii Sin-ťiang s průmyslovou provincií An-chuej na východě Číny.
Toto vedení má napětí 1100 kilovoltů (kV) a dokáže přenášet energii v hodnotě až 12 gigawattů. Pro potřebu převodů jednotek si můžete odskočit ke kalkulačce na naší Výpočetnici.
Zvýšením napětí se omezují ztráty
Dřívější podobná vedení stejnosměrného proudu pracovala s napětím jen 800 kV. Nová vedení už počítají s napětím až 1100 kV, které omezí ztráty (zvýšením napětí se omezí ztráty). Takto lze dosáhnout až nad vzdálenost 3000 kilometrů.
Kdyby se napětí ještě zvýšilo, například na 1200 kV, mohlo by vedení dosáhnout ještě větší vzdálenosti. Nutné ale je kvůli většímu napětí použít i větší klíčové komponenty, především transformátorové měniče. Ty by v takovém případě dosáhly takové velikosti, že by je pomalu ani nešlo převézt. Jen pro představu jeden takový transformátor váží asi 800 tun a měří 37 metrů.
Toto zařízení rozhodně není jediným na světě, s dalšími vedeními stejnosměrného proudu pro dlouhé vzdálenosti počítá Čína (a nejen ona) i do budoucnosti.
