KALKULAČKA | POPIS | VZOREC | TABULKA ŽÁROVEK
SVÍTIVOST – PŘEVODY JEDNOTEK
Tato stránka vám kromě tabulky svítivosti žárovek (světelného toku v lumenech) umožňuje online převody jednotek svítivosti. K dispozici je převodník měrných jednotek: kandela + předpony, Hefnerova lampa, Carcelova lampa, Harcourtova lampa, pentanová svíčka, mezinárodní svíčka, desetinná (decimální) svíčka, Violleova svíčka, spermacetátová svíčka a parafínová svíčka. Přepočet jednotek se provádí do všech najednou.
SVÍTIVOST KALKULAČKA
| Jednotky | Výsledek |
| Základní jednotka SI a předpony | |
| yoktokandela (ycd) | – |
| zeptokandela (zcd) | – |
| attokandela (acd) | – |
| femtokandela (fcd) | – |
| pikokandela (pcd) | – |
| nanokandela (ncd) | – |
| mikrokandela (µcd) | – |
| milikandela (mcd) | – |
| centikandela (ccd) | – |
| decikandela (dcd) | – |
| kandela (cd) | – |
| dekakandela (dacd) | – |
| hektokandela (hcd) | – |
| kilokandela (kcd) | – |
| megakandela (Mcd) | – |
| gigakandela (Gcd) | – |
| terakandela (Tcd) | – |
| petakandela (Pcd) | – |
| exakandela (Ecd) | – |
| zettakandela (Zcd) | – |
| yottakandela (Ycd) | – |
| Staré a cizí jednotky | |
| Hefnerova lampa = svíčka (HK) | – |
| pentanová svíčka | – |
| desetinná svíčka = decimální (bd) | – |
| mezinárodní svíčka (cp, CP) | – |
| parafínová svíčka (VK) | – |
| spermacetátová svíčka | – |
| Carcelova lampa = svíčka (carcel) | – |
| Harcourtova lampa = svíčka (harcourt) | – |
| Violleova svíčka (violle) | – |
POPIS
Tabulka svítivosti žárovek a LED žárovek
V dnešní době je pro lidi spíše než svítivost užitečný světelný tok, který se se svítivostí pouze zaměňuje. Nám ale (ať už mu říkáme jakkoliv) pomáhá v orientaci mezi světelnými zdroji, jako je obyčejná žárovka, LED žárovka a podobně, proto k němu odbočíme. Světelný tok je odvozenou jednotkou mezinárodní soustavy SI, která charakterizuje světelný výkon zdroje. Jde o množství světelné energie, kterou zdroj (jeho záření) vyzáří během určitého času.
Jednotka světelného toku (Φ) je lumen (lm). Jeden lumen je světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem se svítivostí všemi směry o velikosti 1 kandela.
Užitečná pro běžné spotřebitele je především následující tabulka, která porovnává svítivost (intenzitu světelných zdrojů) mezi sebou. Jde o orientační hodnoty, které se v praxi podle výrobců žárovek mohou lišit. Získáte s ní ale například přibližnou představu, jaký výkon ve watech LED žárovky dokáže nahradit žárovku obyčejnou. Z tabulky je zřejmé, že LED žárovka svítí 5x až 10x více, než obyčejná žárovka.
Čirá žárovka = asi 13 lumenů na 1 watt
LED žárovka = asi 70 až 130 lumenů na 1 watt
| Zdroj | Příkon – watt (W) | Světelný tok – lumen (lm) |
| Klasická žárovka | 100 | 1 300 |
| Klasická žárovka | 60 | 700 |
| Klasická žárovka | 40 | 400 |
| Klasická žárovka | 25 | 200 |
| LED žárovka | 15 | 1 300 |
| LED žárovka | 9 | 700 |
| LED žárovka | 5 | 400 |
| LED žárovka | 3 | 200 |
| Úsporná žárovka | 22 | 1 300 |
| Úsporná žárovka | 13 | 700 |
| Úsporná žárovka | 9 | 400 |
| Úsporná žárovka | 5 | 200 |
| Halogenová žárovka | 100 | 1 300 |
| Halogenová žárovka | 60 | 700 |
| Halogenová žárovka | 40 | 400 |
| Halogenová žárovka | 25 | 200 |
| Svíčka | 13 |
Svítivost
Svítivost je fotometrická veličina, která nám udává rozdělení světelného toku v různých směrech, do kterých světelný zdroj vyzařuje. Svítivost je součástí sedmi základních jednotek SI. Značí se “I“ (velké i) a její základní jednotkou je Kandela (cd), anglicky candela.
Kandela
O svítivost velikosti 1 kandela se jedná v případě, kdy zdroj světla produkuje monochromatické záření (pouze na jediné frekvenci ) o hodnotě 540 THz a zároveň v daném směru září velikostí 0,0014641288 (1/683) wattů na jeden steradián. Právě udávaná frekvence 540 Terahertzů má svůj důvod, protože lidské oko vnímá různé vlnové délky světla jinak, přičemž tato je blízká vlnové délce 555 nm u světla zelené barvy, která je při denním světle pro lidské oko nejcitlivější.
Jasnější pro představu ale asi bude, že svítivost o velikosti 1 kandela přibližně odpovídá svítivosti jedné svíčky, která se také v minulosti právě jako jednotka svítivosti udávala. Pro porovnání 100watová žárovka může mít svítivost kolem 120 cd, světla automobilu 100 000 cd, blesk fotoaparátu třeba až 1 milion cd a naopak běžná LED dioda zhruba jen 0,5 cd.
Výpočet svítivosti – vzorec
Pro výpočet svítivosti (I) potřebujeme znát prostorový úhel (dΩ) a velikost světelného toku zdroje (dΦ), jež do tohoto prostorového úhlu vyzařuje. Jinými slovy, svítivost vyjadřuje množství, intenzitu či hustotu světla určitého zdroje (žárovky, LED žárovky, svíčky, blesku fotoaparátu) v různých směrech. Vzorec pro svítivost poté obsahuje podíl světelného toku v lumenech (lm) vyzářeného zdrojem v daném směru a velikost malého prostorového úhlu ve steradiánech (sr).
Jednotka soustavy SI a její předpony
Svítivost (kandela) patří mezi základní jednotky Mezinárodní soustavy SI, proto se v její souvislosti mohou využívat kterékoliv standardní předpony tvořící násobky a díly, přestože se v praxi zdaleka se všemi setkávat nemusíme.
Staré a cizí jednotky
Jak už bylo zmíněno výše, původní definice svítivosti se vztahovala ke svítivosti jedné svíčky přesně daného složení. Podobných druhů vzorových svíček však bylo více, což mělo za následek několik lehce odlišných jednotek. Zároveň nebylo jednoduché u každé z referenčních svíček zajistit naprosto stejné hoření. Definice svítivosti tak byla pozměňována, a to až do současné podoby v roce 1979.
Hefnerova lampa
Hefnerova svíčka (HK) – anglicky Hefner lamp, německy Hefnerkerze, je jednotka pro svítivost přesně 4 cm vysokého plamene hořícího díky octanu amylnatému (amylacetátu) z kulatého knotu o průměru 8 mm. Nedostatkem Hefnerovi lampy ale byla nepřesnost zhruba 10 % v závislosti na suchém (kde hořela více) anebo vlhkém okolním prostředí.
Za vynálezem Hefnerovi svíčky (lampy) z roku 1884 poskytující měřítko intenzity světla používané od roku 1890 do roku 1942 v Německu, Rakousku a Skandinávii, stojí německý elektrotechnik Friedrich Heinrich Philipp Franz von Hefner-Alteneck žijící v letech 1845 až 1904. Jednotka Hefnerova svíčka se ale v Německu stále používá jako míra intenzity svícení petrolejových lamp.
Violleova svíčka (Violle)
Jules Louis Gabriel Violle (1841 až 1923) byl francouzský fyzik a vynálezce, který roku 1881 navrhl normu pro svítivost zvanou Violle. Ta se rovná světlu vyzařovaném plochou 1 cm2 platiny při jejím bodu tání, tj. při 1768,25 °C. Pozoruhodné bylo, že šlo o jednotku intenzity světla, která nebyla závislá na vlastnostech žádné konkrétní svíčky či lampy.
Desetinná svíčka (decimální)
Desetinná svíčka (bd) – francouzsky bougie décimale, je jednotkou svítivosti schválenou v roce 1884 na Mezinárodní konferenci elektrotechniků v Paříži a v roce 1899 taktéž v Paříži na sjezdu elektrotechniků, která se poté ve Francii začala používat na začátku minulého století. Desetinná svíčka byla definována jako 1/20 Violleova etalonu, tedy dvacetina standardní, normální jednotky Violle.
Mezinárodní standardní svíčka
Mezinárodní svíčka – anglicky international candle, jednotka CP nebo cp – podle anglického Candlepower, je zastaralá měrná jednotka intenzity světla, která se však ještě někdy používá k popisu světelné intenzity vysoce výkonných svítilen a reflektorů. Hodnota jedné mezinárodní svíčky je rovna 0.981 kandela, což je světlo, které vydává svíčka specifické velikosti a složení.
Spermacetová svíčka
V historii se voskové svíčky vyráběly z loje (z hovězího nebo skopového tuku), stejně jako v některých případech v 18. a 19. století ze spermacetu, tedy bílé polotekuté látky nacházející se v hlavě největší velryby světa – Vorvaně obrovského. Této voskovité hmoty se v jedné velrybě může ukrývat až 1 900 litrů. Na její funkci u velryb jsou přinejmenším 3 názory. Může jít o jakési beranidlo při vzájemných soubojích těchto obrů, taktéž je hypotéza, že jde o látku pomáhající při regulaci vztlaku velryby anebo pro echolokaci, tedy zaostřování nebo rozšiřování kužele vysílaného zvuku. Lidé však pro spermacetát vymysleli jinou funkci – svíčku.
Carcelova lampa
Carcel je stará francouzská jednotka svítivosti využívaná pro měření intenzity světla, za jejímž zrodem stojí francouzský hodinář Bernard Guillaume Carcel (1750–1818), který vynalezl a nechal si patentovat Carcelovu lampu. Jednotka Carcel byla definována v roce 1860 jako intenzita světla 40 milimetrů vysokého plamene právě této lampy se standardními rozměry hořáku, a to při pálení řepkového oleje rychlostí 42 gramů za hodinu.
Harcourtova a pentanová lampa (svíčka)
Poměrně nepraktické a hlavně také nákladné měření pomocí jednotek Violle upravil v roce 1898 anglický chemik a vědec Augustus George Vernon Harcourt (1834 – 1919), který sestrojil Pentanovou lampu, jejíž hoření bylo nastaveno tak, aby odpovídalo přibližně půlce jednotky Violle. Lampa spalovala čistý pentan C5H12, který se taktéž využívá jako rozpouštědlo v laboratořích anebo při výrobě polystyrenu. Tato jednotka svítivosti se v té době stala standardem pro fotometri.
